O pozitivním vlivu současného pěstování více plodin na jedné ploše nebo-li Intercroppingu, jsme psali v prvním díle . Na svých polích se ho rozhodl využít i regenerativní zemědělec Rostislav Mátl z DVP Agro. Jaké kombinace zkouší? Intercropping fazole a kukuřice, foto: Rostislav Mátl Co se v článku dozvíte: praktické zkušenosti s pěstováním kukuřice společně s fazolemi a vignou fazole jako živý mulč proti erozi a plevelům role bobovitých rostlin při snižování potřeby dusíkatých hnojiv v kukuřici specifická technika výsevu s rozšířeným meziřádkem (110 cm) pro lepší přístup světla

Rostliny ve volné přírodě nikdy nerostou v monokulturách. Vyrůstají ve společenstvích a svým vývojem během roku na sebe navazují, čímž recyklují nahromaděné živiny. Naproti tomu pěstování plodin člověkem v monokultuře je uměle vytvořený a udržovaný ekosystém. Takový ekosystém je nestabilní a bez neustálé lidské aktivity se díky konkurenceschopným plevelům rychle promění v druhově rozmanitější společenstvo rostlin. Na hektaru druhově bohaté louky může růst i několik stovek druhů rostlin. Co se v článku dozvíte: proč jsou monokultury nestabilní a nepřirozené tradiční historické a současné příklady pěstování v polykultuře jak smíšené kultury zlepšují půdní život, koloběh živin a zadržování vody v krajině přínosy pro biodiverzitu a přirozenou ochranu rostlin relay cropping, intercropping a companion cropping

Produktivita pastvin je důležitá pro dobrý ekonomický chod farmy. Uvědomil si to i Sebastian Ehl. Aby co nejlépe podpořil biodiverzitu, snaží se pastevním způsobem napodobit přírodu. Dobytek na pastvě plánovaně posouvá tak, aby nedocházelo ke spásání porostu před jeho zotavením. To by totiž mohlo vést ke snížení biodiverzity a výnosu. Sebastian Ehl na pastvině, foto: www.marekdvorak.com Co se v článku dozvíte: principy regenerativní pastvy inspirované Allenem Williamsem rozdíly v produkci biomasy a zdraví porostu mezi kontinuální a regenerativní pastvou jak měnit parametry pastvy (zatížení, délka regenerace, tvar oplůtku, druh zvířat) pro podporu biodiverzity význam a způsoby evidence pastvy role hospodářských zvířat jako nástroje pro údržbu krajiny

V diskuzích o regenerativním zemědělství se často objevují dotazy na secí stroje pro malé zemědělce. Jaké jsou nejlevnější možnosti? Třímetrová verze secího stroje Rad, zdroj: www.notill.rs/sr/rad-sejalica/ Co se v článku dozvíte: bezorební secí stroje finančně dostupné pro malé zemědělce porovnání cen, nároků na výkon a vhodnosti jednotlivých strojů do různých podmínek

Zajímá vás, jak francouzský zemědělec Mathieu Razy dokázal za pár let vybudovat bohatou zásobu organické hmoty na své ekologické farmě? Přečtěte si článek na blogu Živé půdy . V tomto článku se podíváme podrobněji na zemědělskou techniku a osevní postupy. La Ferme des Bourettes, foto: Daniel Lunter Co se v článku dozvíte: jak hospodařit v ekologickém režimu bez orby pouze s mělkým kypřením a mulčováním využití techniky „skalpování“ pomocí upraveného radličkového secího stroje specifický postup pěstování kukuřice metodou strip-till s minimalizací přejezdů jak začlenit regenerativní pastvu skotu do osevních postupů na orné půdě

Petr Chrenčík z rodinné Farmy Javorník hospodaří kolem obce Javorník nad Veličkou v okrese Hodonín se svým otcem v režimu ekologického zemědělství na 120 hektarech orné půdy a 60 hektarech travních porostů. Už více než dva roky neprovádějí orbu a postupně začleňují různé regenerativní postupy. Jako ekologičtí zemědělci se museli vypořádat s řadou problémů přechodu na šetrnější zemědělskou výrobu. Foto: Petr Chrenčík Co se v článku dozvíte: jak hospodařit v ekologickém režimu bez orby a chemie zkušenosti s využitím diamantového podmítače Kelly a secího stroje Horizon DSX proč se na farmě sejí pestré směsi meziplodin a z jakého důvodu se ukončují mechanicky jaký vliv má mechanické ukončení meziplodin na populaci hrabošů a bezpečnost dravců srovnání výnosů a nákladů oproti konvenčnímu hospodaření, zejména úspora nafty

Chcete začít s regenerativním hospodařením, ale nevíte jak? Chcete ve svém osevním postupu využít meziplodiny a máte obavy z jejich ukončování? Zajímá vás, jak začít hospodařit regenerativně i bez velkých investicí do nových strojů? Inspirujte se praxí zaběhnuté regenerativní farmy DVP Agro. Meziplodiny ukončené řezacími válci, foto: DVP Agro Co se v článku dozvíte: jak načasovat výsev meziplodin, aby porosty dobře rostly a bylo možné je mechanicky ukončit bez herbicidů  proč je důležité nechat meziplodiny růst co nejdéle možnosti ukončení meziplodin zkušenosti s výsevem širokořádkových plodin do meziplodin stroje a techniky pro setí a ukončování

O Ekofarmě Probio jsme už jednou psali. V čele s Martinem Hutařem, vášnivým ekologem a ornitologem, se soustředí na zvýšení biodiverzity a zlepšení hospodaření na erozně ohrožených půdách. Jejich široký záběr opatření pro život v půdě, na ní i nad ní je inspirací pro mnoho dalších farmářů. Jedním z posledních opatření, které na farmě zavedli, je optimalizace, neboli zmenšení půdních bloků. Pokud vás zajímá, jaké přínosy tyto změny přinášejí, jste na správném místě. Ukázka odtokových poměrů na optimalizované ploše. Co se v článku dozvíte: důvody pro optimalizaci a zmenšování půdních bloků (legislativa, eroze, efektivita) jak probíhá rozdělení velkých lánů na menší výhody ploch pro biodiverzitu a zadržování vody příklad osevního sledu s vysokou diverzitou druhů a využitím bobovitých rostlin jak efektivně využívat meziplodiny pro zlepšení půdy a jako protierozní ochranu

Je výhodnější chovat mléčný skot na pastvě nebo dosahuje lepších výsledků, když je celoročně ustájen? Jaké jsou dopady pastvy na mléko a na reprodukční vlastnosti? Co se v článku dozvíte: srovnání produkce mléka (množství, tučnost, bílkoviny) v intenzivním a extenzivním chovu jaký vliv má způsob chovu na reprodukční vlastnosti a dlouhověkost zvířat ekonomické zhodnocení nákladů na krmení a celkové efektivity chovu přínosy regenerativní pastvy pro welfare zvířat a udržitelnost krajiny

Může změna způsobu pastvy skotu zlepšit stav půdy, vrátit do krajiny hmyz a ptáky, zlepšit zadržování vody a zvýšit zisky zemědělců? A pokud ano, jsou zemědělci připraveni radikálně změnit své dlouholeté zavedené postupy, nebo je zemědělské prostředí příliš konzervativní? Autor čtyřdílného dokumentu Roots So Deep Peter Byck představuje pět dvojic amerických chovatelů masného skotu a umožňuje jim nahlédnout do způsobu hospodaření toho druhého. Každou dvojici tvoří sousedé, kteří hospodaří ve stejných podmínkách. Jeden z nich chová skot konvenčním způsobem, zatímco druhý využívá regenerativní pastvu. Film sleduje setkání a rozhovory jednotlivých dvojic zemědělců i jejich osobní životní příběhy. Zároveň dokumentuje práci vědců, kteří porovnávají dopady obou přístupů: sledují stav půdy, biodiverzitu, vodní režim i ekonomiku hospodaření. Výsledky jsou překvapivě jednoznačné. Jak to nakonec dopadne? Budou konvenční zemědělci ochotni opustit zažité postupy a změnit způsob hospodaření, nebo je taková změna příliš velká? Dokument propojuje vědu, zemědělskou praxi i lidské příběhy a otevírá nepříjemné, ale zásadní otázky o budoucnosti zemědělství. Na adrese https://rootssodeep.org si můžete koupit přístup k filmu za 10 USD (cca 211 Kč) a sledovat, jak celý experiment dopadne. Pokud pro vás není hovorová angličtina farmářů snadná na porozumění, film nabízí zapnutí anglických titulků. Na webu projektu jsou navíc zveřejněny i všechny vědecké studie, které během natáčení vznikly.

V listopadu 2025 Živá půda uspořádala první producentskou arénu , která měla propojit bez prostředníků 2 světy - kuchaře a regenerativní zemědělce. Chtěli jsme zjistit, co kuchaři poptávají a co mohou farmáři nabídnout. Největší zájem byl o regenerativně pasenou drůbež a luštěniny. Příběh čočky Přímo na akci se podařilo domluvit spolupráci mezi Farmou Markových a Lokálem , kteří si objednali na vyzkoušení 300 kg české regenerativní čočky. Poprvé z ní vařili ve svých restauracích již na nový rok 2026. Sehnat českou čočku je dnes téměř nemožné. V tuzemsku ji pěstuje jen minimum zemědělců. V posledních letech se osevní plocha čočky pohybovala mezi 1-2 hektary. Loňských 33,61 hektaru bylo s největší pravděpodobností pouze jednorázovým výkyvem. Prakticky veškerá čočka se proto do Česka dováží ze zahraničí. V posledních 5 letech se na předních příčkách největších dovozců střídají Kanada, Turecko a Rusko. Reakce českých kuchařů na Instagramový příspěvek . Kdo chce pěstovat čočku, má problém sehnat osivo odrůd, které jsou vhodné pro pěstování v Česku. Na vlastní kůži si to vyzkoušel Jiří Marek z Farmy Markových. Čočku na Znojemsku pěstoval již jeho děda. Rozhodl se tedy, že to taky vyzkouší. Protože nesehnal osivo, koupil si v běžném obchodu konzumní kanadskou čočku. Její pěstování skončilo fiaskem. Chuť pěstovat čočku ho ale nepřešla a další rok si sehnal osivo z Francie. Její pěstování se podařilo a první regenerativní čočka si obratem našla své zákazníky, kromě již zmíněné sítě restaurací si ji kupovali také spotřebitelé. Cizrna beraní Další žádanou luštěninou ze strany kuchařů byla cizrna beraní. Na rozdíl od čočky se u nás pěstuje častěji, přesto čeští zemědělci stále nevyužívají její potenciál naplno . Cizrna dobře roste v suchých oblastech a vyhovují ji vyšší teploty. Jak si u nás vede? V roce 2023 ji pěstovali 2 zemědělci na výměře 112,54 ha, v roce 2024 pouze 1 zemědělec na výměře 0,53 ha a v roce 2025 dokonce 12 zemědělců 97,18 ha. Přesto to nestačí na uspokojení rostoucí domácí poptávky. Dovoz osiva cizrny z Francie Poptávka po české cizrně ze strany odběratelů tu je, chuť ji pěstovat mezi zemědělci také, ale chybí osivo. Proto se 2 zemědělci rozhodli dovést kvalitní osivo z Francie. Podobně, jako tomu bylo u jestřabiny východní , aby se dovoz finančně vyplatil, je nutné dovézt větší množství osiva.

Jestřabina východní je mnohem ranější a hlavně výnosnější než jakákoliv jiná u nás běžně pěstovaná jetelovina. Je nenáročná na pěstování a nabízí hodně píce pro dobytek. Tím zaujala účastníky workshopu na netradiční plodiny, který se uskutečnil 4. 6. 2025. Ucelený přehled o jestřabině východní najdete v tomto článku na české Wikipedii , podrobnější informace v této metodice . Omezím se proto pouze na mé praktické zkušenosti s touto plodinou. Poradím, kde získat osivo, ale hlavně kvalitní inokulant, bez něhož nelze jestřabinu pěstovat. Kvetoucí porost jestřabiny východní odrůdy Lena Proč pěstovat jestřabinu východní? Základním principem regenerativního zemědělství je co nejméně zasahovat do půdy. Budoucnost tohoto přístupu proto vidím v pěstování vytrvalých plodin, které produkují výnosy řadu let bez nutnosti opakovaného zakládání porostu. Před pěti lety jsem hledal ideální jetelovinu , která by splňovala 4 klíčová kritéria : kvalitní a chutná píce pro zvířata vysoké výnosy velká odolnost vůči suchu co nejdelší vytrvalost porostu Tradiční jeteloviny, jako je jetel luční nebo vojtěška, výše uvedené nesplňují, protože mají několik slabin.