O pozitivním vlivu současného pěstování více plodin na jedné ploše nebo-li Intercroppingu, jsme psali v prvním díle. Na svých polích se ho rozhodl využít i regenerativní zemědělec Rostislav Mátl z DVP Agro. Jaké kombinace zkouší?
Intercropping fazole a kukuřice, foto: Rostislav Mátl
Rostislav Mátl rád experimentuje s méně známými rostlinami. Jako tržní plodiny zkouší pěstovat například hrachor setý, edamame (odrůda sóji pěstována pro zelené lusky) a vignu čínskou. Některé z nich pěstuje v polykultuře. Bohaté má také meziplodinové směsi, ve kterých je 12 komponentů, včetně řady alternativních plodin.
Statné rostliny kukuřice poskytují vysokou a silnou oporu. Rostislav Mátl se inspiroval americkými Indiány, kteří ji pěstovali v kombinaci zvané „tři sestry”, a zkusil ji pěstovat v intercroppingu s popínavými rostlinami, fazolí obecnou nebo vignou čínskou. Výhodou je, že fazole dokáže pokrýt i povrch půdy, čímž vytváří živou ochranu před erozí a plevely.
Kromě ochranného krytu mu fazole (z čeledi bobovité) v kukuřici pomáhají snižovat nároky na dusík. S pomocí hlízkovitých bakterií v jejich kořenech dokáží ze vzduchu zachytit několik desítek až stovek kilogramů dusíku za rok.
Dle slov Rostislava Mátla dokonce fazole zvládne potlačovat i plevel. Vzpřímeně rostoucí druhy plevelů fazole využije jako oporu. Ty to v raných fázích nevydrží a lehnou si k zemi, kde je fazole poroste a zadusí.
Vlevo: povrch meziřádku je zcela porostlý fazolí, vpravo: lusky vigny z první ručné sklizně, foto: Rostislav Mátl
Pro tento pokus Rostislav Mátl zvolil kukuřici vysetou v šířce meziřadí 110 cm, uprostřed kterého byla vyseta fazole. Kukuřice tak má víc světla a zároveň času, než jí fazole začne obrůstat. Sklizeň fazolových lusků na zeleno se dělá ručně. Nesklizené fazolové lusky s dozrálými semeny pak sklidí společně s kukuřicí na zrno.
Comments