top of page

Dobytek ve stáji nebo na pastvě?

Je výhodnější chovat mléčný skot na pastvě nebo dosahuje lepších výsledků, když je celoročně ustájen? Jaké jsou dopady pastvy na mléko a na reprodukční vlastnosti?


Jako kluk odchovaný na extenzivní mléčné farmě jsem se díval na intenzivní chovy trochu skrz prsty. Nejvíc mi vadilo, že zvířata nemají přístup na pastvu, tedy do svého někdejšího naturálního habitatu. S přibývajícím věkem jsem se o téma zajímal víc, až jsem se rozhodl sledovat vliv intenzity na užitkovost skotu braunvieh v rámci diplomové práce uzavírající mé studium Agroekologie na Mendelově univerzitě.


Braunvieh - hnědý skot

Obecně je v našich končinách tohle plemeno méně známé, o čemž svědčí také množství chovaných zvířat - je to přibližně 4 000 kusů z celkového počtu 1,39 milionů kusů skotu v České republice. Plemeno pochází ze Švýcarska, kde je jedním z nejstarších, první zmínky jsou známy už ze středověku. Původně se jednalo o plemeno s kombinovanou užitkovostí na mléko i na maso. Geneticky je až do současnosti lépe přizpůsobeno chození po členité pastvě, proto ho můžeme potkat na strmých svazích Alp. Později se plemeno rozšířilo i do Spojených státu amerických, kde bylo masivně přešlechťováno na Brown Swiss - plemeno s vyšší užitkovostí, které se následně dostalo i do Evropy. Ve Švýcarsku se však až do dneška zachoval i původní Original Braunvieh, který byl právě s Brown Swiss křížen. Vzniklo tak plemeno braunvieh, které jsem zkoumal.

Dobytek plemene Braunvieh


Extenzivní chov

Naše rodinná farma v Telgártu v Nízkých Tatrách nabízí prostředí, které tomuto plemenu umožňuje přirozený pohyb. Braunvieh si můj otec zamiloval při svatební cestě ve Švýcarsku. Začal s pěti jalovicemi dovezenými z Rakouska, nyní chová 35 dojných krav a 20 jalovic, náležitý počet telat a také přibližně 15 býků. Extenzivita chovu spočívá zejména v přístupu ke krmení. To je zabezpečeno ve formě pastvy, dnes už regenerativní, 7 měsíců v roce ve dne i v noci. Pastviny jsou ve výšce kolem 1000 m n. m. a jsou klasifikovány jako horské. Vždy při dojení dostávají dojnice tzv. kompenzační dávku v podobě 1,5 - 2,5 kg šrotovaného ječmene s melasou. V zimě je pak skot krmen smíšeným suchým senem z první seče se senáží z první i druhé seče.


Intenzivní chov

Poľnohospodárske družstvo Pribeta založilo svůj chov v roce 1995 stejným způsobem jako můj otec. V roce 2021 dojili kolem 125 dojnic, ve výkrmu měli 100 býků, 75 jalovic, 23 býčků a 40 jaloviček do věku 3 měsíců. Kromě plemena Braunvieh se také věnují chovu holštýnek odděleně a taky intenzívně. Veškerý skot se chová ve stáji bez přístupu k pastvě. Krmen je kukuřičnou siláží a senáží v poměru 2:1. Do dávky je dále přidávána směs pšenice, kukuřice, sóji a ječmene. Farma se nachází v Podunajské nížině.

Příklad intenzivního chovu.


A co jsem zjistil?

Ze srovnání jednotlivých ukazatelů mléčné užitkovosti vyplynulo, že mléko z intenzivního chovu je tučnější o 0,43%, s vyšším podílem bílkovin o 0,13%, také je ho i o půl tuny na krávu za rok víc. Tento výsledek není překvapivý, protože intenzivně krmené krávy dostávají energeticky vydatnější krmivo. Co se týče reprodukčních schopností chovu, dopadl lépe skot z pastvy. Počet inseminací potřebných pro úspěšné zabřeznutí byl u něho výrazně nižší než v intenzivním chovu. Inseminační index u extenzivního chovu dosahoval 1,59 bodu, zatímco u intenzivního chov byl na úrovni 2,07. Také doba potřebná pro zabřeznutí - tzv. servis perioda - byla výrazně kratší. V průměru u paseného skotu dosahovala 117 dnů, skot ve stáji byl na úrovni 140 dnů. Extenzivní chov byl lepší také v dlouhověkosti. Krávy se zde dožívají v průměru o 3,15 let déle. Z toho plyne, že krávy v extenzivním chovu mají vyšší celoživotní produkci mléka a to v průměru až o 4,5 tuny víc.


Jaký chov se tedy víc vyplatí?

Z ekonomického hlediska se lze na výsledky porovnání dívat z vícero úhlů. Krmení je finančně náročnější v intenzivním chovu, protože náklady na výrobu krmiva pro tento skot jsou mnohem vyšší než u extenzivního chovu. Vypěstovat a sklidit kukuřici na siláž vyžaduje mnohem vyšší technologické, finanční i pracovní vstupy, než posečení travního porostu a sklízení do balíků. A to ani nemluvím o faktu, že víc než polovinu roku se krávy v extenzivním chovu o sebe postarají víceméně samy.


Co se týče reprodukce, lepší welfare na ni má znatelně pozitivní vliv. Pokud je zvířeti umožněno přirozené chování, které nabylo během evoluce, snižují se u něho komplikace spojené s březostí. Snahy oddělit zvíře z přirozeného prostředí vedou ke snížení reprodukce.


Dlouhověkost má také vliv na lepší ekonomiku chovu. V intenzivních chovech se krávy běžně poráží, pokud nedosahují požadované mléčné užitkovosti. Hranice, která je pro dojnice “linií smrti”, je na úplně jiných úrovních v intenzivním a extenzivním chovu. Pro extenzivní chov je díky nižším nákladům na krmení snadné ponechat ve stádě i méně dojivé krávy, zatímco v intenzivním chovu se pečlivě selektují. Ve sledovaném extenzivním chovu nebylo výjimkou ponechávat krávy až do 11. laktace, přičemž některé krávy se dožili úctyhodných 13 let. Výjimky se dožívají dokonce až 16 let, zatímco v intenzivním chovu se krávy dožívají v průměru 5,5 let.

Regenerativní pastva na Farmě Ehl, foto: www.marekdvorak.com


Když to tedy shrneme a zohledníme i pozitivní vliv na životní prostředí v případě regenerativní pastvy, výsledkem může být celkově udržitelný způsob hospodaření. Po letech intenzifikace by nakonec i krajině moc pomohlo snížení tempa hospodaření. Přežvýkavci se navíc zásadně podílí na tvorbě krajiny a půdy. Jejich schopnost přeměňovat rostliny na látky prospěšné půdě i živočichům je nenahraditelná a člověk ji není schopen strojově napodobit.





306 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page