Chcete začít s regenerativním hospodařením, ale nevíte jak? Chcete ve svém osevním postupu využít meziplodiny a máte obavy z jejich ukončování? Zajímá vás, jak začít hospodařit regenerativně i bez velkých investicí do nových strojů? Inspirujte se praxí zaběhnuté regenerativní farmy DVP Agro.
Meziplodiny ukončené řezacími válci, foto: DVP Agro
Farma DVP Agro je napříč komunitou regenerativních zemědělců dobře známá. Vedoucí farmy, Rostislav Mátl, se před 5 lety se svými spolupracovníky rozhodl, že upřednostní zdraví půdy před výdělečností podniku, což se mu ale nakonec vyplácí i ekonomicky. Od roku 2022 vyzkoušeli v DVP Agro nové stroje a nabyli další zkušenosti, o něž se rádi dělí v rámci častých dnů otevřených dveří a polních dnů, nebo skrze videa na jejich YouTube kanálu. Kromě toho jsou zakládajícími členy Spolku pro regenerativní zemědělství, jehož součástí je také Platforma pro regenerativní zemědělství.
Načasování výsevu meziplodin
Efektivita porostu meziplodin je dle Rostislava Mátla velmi ovlivněna dobrým načasováním výsevu. Včasný výsev má totiž zásadní vliv na kvalitu porostu na konci vegetační doby. Ideální je zasít meziplodiny v den sklizně předplodiny. Pěstování meziplodin mezi sklizní včasně sklízené plodiny (např. mák) a setím ozimé plodiny za srážkově průměrného léta vytvoří kvalitní porost, do něhož lze na podzim přímým setím zasít ozimou plodinu.
Pokud plánují na farmě DVP Agro v následujícím roce pěstovat kukuřici, pole na ni připraví výsevem vymrzajících meziplodin, které jej pokrývají v průběhu celé zimy. I v tomto případě je důležité vyset meziplodiny co nejdříve po předplodině, aby jednotlivé druhy do mrazů dosáhly alespoň fáze tvorby květních pupenů. Díky tomu pak bude stačit porost ukončit mechanicky, bez pomoci herbicidu.
V případě úspěšného založení porostu meziplodin mají na farmě DVP Agro dobrou zkušenost s potlačením výdrolu předcházející pšenice, nebo dokonce i druhé vlny výdrolu řepky. Přípravky na ochranu rostlin se používají v meziplodinách jen zřídka. V případě, že klimatické podmínky umožní vzejít výdrolu předešlé plodiny dříve, mohou být meziplodiny významně potlačeny, a proto využijí graminicid pro zastavení růstu jednoděložných rostlin.
Délka doby, během které rostou směsi meziplodin, je z pohledu půdního života velice důležitá. Čím déle jsou rostliny naživu, tím hlubší a větší mají kořenový systém, z čehož efektivně těží spousta půdních mikroorganismů. Taky platí, že čím více druhů meziplodin prosperuje, tím je diverzita mikroorganismů navázaných na kořenové systémy vyšší. Ty pak v rámci svých životních projevů přetvářejí půdní strukturu, která je stěžejním faktorem ovlivňujícím nejen zdraví půdy, ale i množství vody, které je půda schopna zadržet.
Ukončení meziplodin
Se snižující se četností a sílou mrazů na konci vegetační sezóny, které by účinně vymrzající meziplodiny ukončily, se na farmě DVP Agro rozhodli ukončovat meziplodiny mechanicky. Toho se dá dosáhnout svalením rostlin a případným nařezáním. Rostliny mají po tomto zásahu dobrý kontakt s povrchem půdy, což usnadní půdním organismům zpracovat materiál na živiny a dopravit je do půdy. Zároveň je zásah díky ponechání hmoty ukončených rostlin účinným nástrojem v boji proti erozi. Půdní rozkladači hmotu rozloží a už ve vegetačním období následující plodiny ji dle zkušeností DVP Agro téměř není vidět.
Porost meziplodin na jaře po podzimním ukončení řezacími válci, foto: DVP Agro
Samotné ukončení je dle Rostislava Mátla nejlepší vykonat, když je půda namrzlá, aby se předešlo utužení půdy a vzniku kolejí. Další výhodou likvidace během mrazu je křehkost rostlinné hmoty, díky níž je snadnější rostlinu “zlomit” válci nebo rozsekat řezacími válci.
Letité zkušeností z běžné zemědělské praxe pobízely i Rostislava Mátla k otázce: zapravit či nezapravit? Formou souběžné zkoušky obou variant zjistil, že nezapravené meziplodiny se rozkládaly rychleji a byly křehčí, zatímco hmota mělce zapravených meziplodin talířovým podmítačem zůstávala zelená.
Přesný výsev širokořádkových plodin do vymrzlé meziplodiny
Dle Rostislava Mátla je při pěstování jakékoliv plodiny nejdůležitější uložit osivo do správné hloubky a zajistit jeho přikrytí půdou. Pro tuto operaci je ideální secí stroj s přesným výsevem. Výsevním jednotkám s přesným výsevem musí v případě výsevu do vymrzlé meziplodiny předcházet ústrojí, které zabezpečí přímý kontakt s půdou. V opačném případě může být přesná hloubka výsevu do velké míry ovlivněna.
Co se týče termínu setí, teplomilnější plodiny jako kukuřice vysévají později, protože díky pokryvu ukončených meziplodin se půda prohřívá pomaleji. Loni si to v DVP Agro měli možnost během chladnějšího jara vyzkoušet na vlastní kůži, když porosty kukuřice založené tímto způsobem vzcházely viditelně pomaleji.
Detail kolejového řádku vynechaného pro aplikaci digestátu. Na povrchu půdy vidět poslední zbytky po meziplodině, foto: DVP Agro
V únoru je dle Rostislava Mátla namístě kontrola porostu meziplodin. Pokud se v porostu najdou jakékoliv vzcházející rostliny, začne je považovat za plevely. Je to znak špatného ukončení, nebo nedostatku nízkých teplot během zimy na usmrcení porostu. V takovém případě na farmě DVP Agro aplikují listový herbicid glyfosát. Vloni experimentovali i s půdním herbicidem aplikovaným během výsevu. Ten se aplikuje do pásku kolem výsevního řádku v šířce 15 cm, aby zabránil plevelům omezovat vzcházení kukuřice. Po tomto postřiku byl použitý ještě postemergentní herbicid.
V DVP Agro využívají tzv. CTF systém (controlled traffic farming), neboli systém jednotných kolejových řádků s liniemi 6 m (secí stroj), 12 m (hadicový aplikátor digestátu) a 30 m (postřikovač). Při setí kukuřice vynechávají 4. a 8. výsevní řádek každý druhý záběr, přičemž šířka řádku je v případě kukuřice na siláž 54,5 cm a kukuřice na zrno nebo slunečnice 75 cm.
Stroje
Přímé setí obilovin a meziplodin provádějí pomocí svých secích strojů Väderstad Rapid a SLY Agrisem BOSS (srovnání zde), ale v rámci nabývání nových zkušeností zkoušejí také secí stroj značky Bourgault od firmy Biopratex.
V případě přesného výsevu širokořádkových plodin používají dva stroje. Pro kukuřici, řepku, slunečnici a cukrovou řepu používají přesný secí stroj Väderstad Tempo V, zatímco na bob nebo pelušku lépe poslouží SLY Agrisem BOSS. Stroj Väderstad Tempo V pro výsev do zbytků meziplodiny ještě upravili pomocí koltrů, které zbytky rostlin prořežou, a vyklizovacích disků, které nařezanou hmotu před výsevní jednotkou rozhrnou. Dalším vylepšením byly škrabky, které z vyklizovacích disků odstraňují nalepenou hmotu.
Pro účinné ukončování meziplodin se na farmě DVP Agro rozhodli pořídit řezací válce Kerner X-Cut. Tento systém meziplodiny svalí a prořeže ve dvou směrech, čímž usnadní práci půdní biotě, která na oplátku materiál zpracuje rychleji.
Foto: DVP Agro
Rostislav Mátl tvrdí, že uvedená opatření nejsou podmíněna nákupem nových strojů. Řezací válce Kerner X-Cut se dají nahradit válci Cambridge. Ty jsou známé svou víceúčelovosti a vlastní je spousta zemědělců.
Ani v případě secího stroje není dle Rostislava Mátla nutné investovat do drahé no-till technologie. Pro začátek dle něj dobře poslouží i konvenční secí stroj, v tomto případě Väderstad Rapid. Tato sečka je vybavena diskovým ústrojím na přípravu půdy, a proto ho při přímém výsevu do porostu meziplodin na farmě DVP Agro zvednutím deaktivují tak, že lehce kopíruje položenou rostlinnou hmotu. Stroj je dále vybaven masivními diskovými secími botkami, které se do půdy dokáží proříznout. Přímý výsev zpravidla kombinují s řezacími válci Kerner X-Cut zavěšenými v předním tříbodovém závěsu.
Pokud vás tento systém hospodaření zajímá, nebo už máte s regenerativním zemědělstvím zkušenosti, zvažte své členství ve Spolku pro regenerativní zemědělství. Můžete tak získat přístup k informacím ze zahraničí, možnost účastnit se odborných zájezdů na regenerativní farmy po Evropě, ale v neposlední řadě i obohatit komunitu o své zkušenosti prostřednictvím Platformy pro regenerativní zemědělství.