O pozitivním vlivu současného pěstování více plodin na jedné ploše nebo-li Intercroppingu, jsme psali v prvním díle . Na svých polích se ho rozhodl využít i regenerativní zemědělec Rostislav Mátl z DVP Agro. Jaké kombinace zkouší? Intercropping fazole a kukuřice, foto: Rostislav Mátl Co se v článku dozvíte: praktické zkušenosti s pěstováním kukuřice společně s fazolemi a vignou fazole jako živý mulč proti erozi a plevelům role bobovitých rostlin při snižování potřeby dusíkatých hnojiv v kukuřici specifická technika výsevu s rozšířeným meziřádkem (110 cm) pro lepší přístup světla

Rostliny ve volné přírodě nikdy nerostou v monokulturách. Vyrůstají ve společenstvích a svým vývojem během roku na sebe navazují, čímž recyklují nahromaděné živiny. Naproti tomu pěstování plodin člověkem v monokultuře je uměle vytvořený a udržovaný ekosystém. Takový ekosystém je nestabilní a bez neustálé lidské aktivity se díky konkurenceschopným plevelům rychle promění v druhově rozmanitější společenstvo rostlin. Na hektaru druhově bohaté louky může růst i několik stovek druhů rostlin. Co se v článku dozvíte: proč jsou monokultury nestabilní a nepřirozené tradiční historické a současné příklady pěstování v polykultuře jak smíšené kultury zlepšují půdní život, koloběh živin a zadržování vody v krajině přínosy pro biodiverzitu a přirozenou ochranu rostlin relay cropping, intercropping a companion cropping

Produktivita pastvin je důležitá pro dobrý ekonomický chod farmy. Uvědomil si to i Sebastian Ehl. Aby co nejlépe podpořil biodiverzitu, snaží se pastevním způsobem napodobit přírodu. Dobytek na pastvě plánovaně posouvá tak, aby nedocházelo ke spásání porostu před jeho zotavením. To by totiž mohlo vést ke snížení biodiverzity a výnosu. Sebastian Ehl na pastvině, foto: www.marekdvorak.com Co se v článku dozvíte: principy regenerativní pastvy inspirované Allenem Williamsem rozdíly v produkci biomasy a zdraví porostu mezi kontinuální a regenerativní pastvou jak měnit parametry pastvy (zatížení, délka regenerace, tvar oplůtku, druh zvířat) pro podporu biodiverzity význam a způsoby evidence pastvy role hospodářských zvířat jako nástroje pro údržbu krajiny

V diskuzích o regenerativním zemědělství se často objevují dotazy na secí stroje pro malé zemědělce. Jaké jsou nejlevnější možnosti? Třímetrová verze secího stroje Rad, zdroj: www.notill.rs/sr/rad-sejalica/ Co se v článku dozvíte: bezorební secí stroje finančně dostupné pro malé zemědělce porovnání cen, nároků na výkon a vhodnosti jednotlivých strojů do různých podmínek RAD No-Till Tento nenáročný nesený mechanický secí stroj byl vyvinut v Maďarsku zemědělcem Attilou Kökénym, který radí zemědělcům při přechodu na bezorební systém na více než 10 000 hektarech. Můžete ho vidět na obrázku výše. O přípravu seťového lůžka se starají radličky s karbidovými špičkami uspořádané ve čtyřech řadách. Na třímetrový secí stroj se dá umístit 20 radliček. Zásobník má dvě komory pro výsev různých plodin. Stroj se vyrábí v pracovních šířkách od 1,5 metru pro vinaře až po 4 metry pro klasickou rostlinnou výrobu. V běžné šířce 3 metry váží pouze 2,2 tuny, díky čemu jej utáhne i traktor s výkonem 80 koní. Radličky na secím stroji RAD. Zdroj: www.notill.rs/sr/galerija/ Samotné díly jsou standardizovány a lehce sehnatelné u obchodníků prodávajících velké stroje značky Amazone. Výhodou tohoto stroje je cena - v záběru 3 m vychází přibližně na 450 000 Kč. Nevýhoda spočívá v typu rozrušení půdy - radličkách. Obecně mají radličkové secí stroje větší problém při setí do vyšších meziplodinových porostů, nebo do dlouhých rostlinných zbytků. To se dá ale eliminovat buďto zvětšením šířky meziřádku nebo ukončením meziplodin řezacími válci. SIVA No-Till Další značkou bezorebného secího stroje pro menší zemědělce je ukrajinská SIVA. V jejich nabídce naleznete vícero strojů v záběru od 2,1 až po 4,2 metrů. Secí stroj SIVA OPTIMA 3.0. Zdroj: https://www.siva-agro.com/en/kharakteristiki-3/seyalka-siva-nova-3-0-no-till-technology/siva-nova-3.html Tažené secí stroje SIVA jsou vybaveny vroubkovanými disky, které nejprve půdu a případné rostlinné zbytky nařežou. Drážkou hned vzápatí projedu dva disky ve tvaru písmena V vybaveny výsevní botkou. Ta má dva přívody - jeden pro osivo hlavní plodiny a druhý pro jemná osiva - tzv. jetelák. Tímhle způsobem lze vysévat s podsevem. Na konci procesu se výsevní drážka uzavře zavíracím kolečkem. Výsevní jednotky s dvěma přívody - jeden pro semena, druhý pro hnojivo. Zdroj: https://www.siva-agro.com/en/kharakteristiki-3/seyalka-siva-nova-3-0-no-till-technology/siva-nova-3.html Ceny secích strojů SIVA se pohybují od 350 000 po 550 000 Kč. Výhodou je dobré proniknutí disků rostlinnými zbytky a využitelnost strojů i se slabšími traktory (od 65 koňských sil). Nevýhodou mohou být vyšší provozní náklady, protože nakloněné disky ve tvaru V mají větší odpor, což vytváří větší tlak na jejich ložiska. Simtech T-Sem 300 Další možnost nabízí i britská značka Simtech. Nesený mechanický secí stroj Simtech T-Sem 300 uveze traktor o výkonu 100 koní. Radličkový secí stroj Simtech T-Sem 300, foto: SOUFFLET Agro Radličky, usazené na dvojité pružině, mají tvar obráceného T. Břitvy mají šířku 10 mm, čímž se zajišťuje minimální narušení půdy. Radličky secího stroje Simtech T-Sem 300, foto: Daniel Lunter Zajímavostí je pěnové výsevní ústrojí. Pěnové “houby”, umístěné na hřídeli, vybírají ze zásobníku semena po jednom kusu, přičemž nezáleží na velikosti semena. Tento systém si snadno poradí i se směsí semen. Pěnové výsevní ústrojí. Pěnový materiál je znázorněn modrou barvou, foto: SOUFFLET Agro Cena stroje začíná na 750 000 Kč, na výběr je vícero variant. Vpředu se volí mezi rovnými otevíracími disky a válcem pneuflex, zatímco vzadu je možné nainstalovat jak válec SpringFlex s pružinovými lopatkami, tak těžké řetězové brány. Výhodami jsou jednoduchost stroje, lehká výměna opotřebovaných pěnových částí a možnost výsevu směsi semen. Nevýhodu může mít stroj při práci v hustějším porostu meziplodiny nebo větším množství posklizňových zbytků, což se částečně může vyřešit umístěním disků před radličky. Pokud máte zájem o některý z námi sdílených strojů, dejte nám vědět. Propojíme vás s distributory a pomůžeme i s komunikací v cizím jazyce.

Zajímá vás, jak francouzský zemědělec Mathieu Razy dokázal za pár let vybudovat bohatou zásobu organické hmoty na své ekologické farmě? Přečtěte si článek na blogu Živé půdy . V tomto článku se podíváme podrobněji na zemědělskou techniku a osevní postupy. La Ferme des Bourettes, foto: Daniel Lunter Co se v článku dozvíte: jak hospodařit v ekologickém režimu bez orby pouze s mělkým kypřením a mulčováním využití techniky „skalpování“ pomocí upraveného radličkového secího stroje specifický postup pěstování kukuřice metodou strip-till s minimalizací přejezdů jak začlenit regenerativní pastvu skotu do osevních postupů na orné půdě

Petr Chrenčík z rodinné Farmy Javorník hospodaří kolem obce Javorník nad Veličkou v okrese Hodonín se svým otcem v režimu ekologického zemědělství na 120 hektarech orné půdy a 60 hektarech travních porostů. Už více než dva roky neprovádějí orbu a postupně začleňují různé regenerativní postupy. Jako ekologičtí zemědělci se museli vypořádat s řadou problémů přechodu na šetrnější zemědělskou výrobu. Foto: Petr Chrenčík Co se v článku dozvíte: jak hospodařit v ekologickém režimu bez orby a chemie zkušenosti s využitím diamantového podmítače Kelly a secího stroje Horizon DSX proč se na farmě sejí pestré směsi meziplodin a z jakého důvodu se ukončují mechanicky jaký vliv má mechanické ukončení meziplodin na populaci hrabošů a bezpečnost dravců srovnání výnosů a nákladů oproti konvenčnímu hospodaření, zejména úspora nafty Pole Farmy Javorník se nacházejí na úpatí Bílých Karpat. Jedná se o vyšší polohy s méně úrodnými půdami. Pro ekologické zemědělství se na podobných lokalitách rozhoduje mnoho zemědělců, vyšší dotace jim totiž dokáží lépe pokrýt náklady už i tak nižší produkce. Nesmí ale používat umělá hnojiva a pesticidy, což může být v kombinaci s regenerativním zemědělstvím poněkud větším oříškem. Boj s plevely V ekologickém zemědělství se plevely běžně likvidují mechanicky. Kromě tradičních prutových bran jsou stále známější i rotující prutové brány a rotační plečky. Novinkou na českém trhu je diamantový podmítač Kelly, který na Farmě Javorník využívají už druhou sezonu. Diamantovým se nazývá kvůli tvaru stroje při pohledu shora. Diamantový podmítač Kelly 3009NT při pohledu shora, zdroj zde. Výhoda podmítače Kelly spočívá v jeho všestranném využití. Dá se využít pro ukončení porostu meziplodin, k mechanické likvidaci plevelů, prokypření prvních pár centimetrů půdního profilu nebo přípravu seťového lůžka. Díky mělkému zpracování půdy je také vhodným nástrojem v boji se suchem. Koneckonců, podmítač Kelly byl vyvinutý v Austrálii, kde je nedostatek vody běžnou součástí zemědělství. Nalevo vymrzlá směs hrachu a hořčice, napravo po průjezdu podmítačem Kelly, foto Daniel Lunter. Diamantový podmítač Kelly se podle Petra Chrenčíka dá skvěle využít i pro likvidaci výdrolu obilnin. Poprvé přejede pole hned po sklizni, aby stimuloval klíčení semen plevelů a výdrolu. Počká až vzejdou, a pak je přejede s podmítačem Kelly vybaveným vhodně zvoleným typem disků, čímž zajistí celoplošné podřezání a zaschnutí zbytků předchozí plodiny a plevelu. Univerzální disk CL1 na diamantovém podmítači Kelly 3009NT, foto Daniel Lunter. Meziplodiny Porosty bez plevelů se na Farmě Javorník snaží udržovat také pomocí meziplodin, které na rozdíl od jiných zemědělců sejí každoročně na celou výměru. Jejich meziplodinová směs se skládá z vícero druhů rostlin (ředkev, pohanka, mastňák habešský, lnička, svazenka, řepka). Ty kompletně pokryjí celý povrch půdy, čímž zamezí růstu plevelů. Další druhy jako je vikev, hrách a jetel inkarnát zase shromažďují vzdušný dusík a přispívají k půdní diverzitě. Porosty meziplodin Petr Chrenčík na podzim ukončil diamantovým podmítačem Kelly. V rámci pokusu se rozhodl na části pole vynechat ukončení a nechat meziplodiny vymrznout. Víc se mu však osvědčila verze ukončení diamantovým podmítačem Kelly kvůli lepšímu pokrytí půdy zbytky po meziplodinách a jejich efektivnějšímu rozkladu. Díky tomu je na podzim nebo na jaře možné plečkovat porosty v bezorebním systému pomocí standardních prutových bran, jimiž je vybavena většina podniků. Navíc si myslí, že tímto způsobem pomůže i dravcům při lovu hrabošů. Pokud by porost nebyl ukončen, stonky některých meziplodin by zůstaly vzpřímené. Dravý pták by se podle něj mohl během útoku seshora zranit. Ukončení meziplodin diamantovým podmítačem Kelly může pomoci potlačit populaci hrabošů. Průjezdem zničí hraboší nory, což pro ně v podzimním období může mít fatální následky. Nalevo na podzim ukončené meziplodiny, napravo neukončené meziplodiny s hrabošími norami na stejném poli, foceno 27. 2. 2024, foto Petr Chrenčík Inovativní setí Na Farmě Javorník mají rádi jednoduchost, proto pro běžné polní práce vlastní jen dva stroje. Tím druhým je secí stroj na přímé setí Horizon DSX se záběrem 6 metrů, který je kromě běžných podmínek schopen sít i do vzrostlého porostu meziplodin. Výsevní jednotka je vybavena diskem nakloněným ve dvou osách kvůli lepšímu průniku do všech typů nezpracované půdy. Inovativní paralelogram umožňuje pracovat v rozsahu až 30 cm, což má za následek dokonalé uložení osiva. Přítlak na každou jednotku může být nastaven až do 300 kg. Je vybavena pneumaticky ovládaným uzavíracím kolečkem pro uzavření výsevní drážky za každých podmínek. Výsevní jednotka secího stroje Horizon DSX, foto Daniel Lunter. Oddělené zásobníky umožňují výsev více plodin současně. Secí jednotky jsou uspořádány ve dvou za sebou jdoucích řadách, čímž se dá snadněji využít systém intercropping. Díky tomu lze ukládat různě velká semena do různých hloubek. Na Farmě Javorník se letos v tomto systému bude pěstovat hrách s tritikale. Sklízet budou obě plodiny naráz, výslednou směs pak prodají jako krmivo. Secí stroj Horizon DSX, foto Daniel Lunter. Na podzim se pokoušeli o pěstování řepky spolu s podsevy bobovitých rostlin. Jejich snaha ale byla zmařena pastvou daňků, kteří spásli už hluboce zakořeněnou řepku až na drn. Pomocné plodiny v podsevu zůstaly nedotčené. V jednom řádku je vyseta řepka a ve druhém řádku je jako podsev vyseta směs jetele alexandrijského, jetele inkarnátu, pískavice řecké seno a čočky, foto Martin Smetana. Letošní osevní plán Farmy Javorník sestává, kromě už zmíněné směsi hrachu s tritikale, z ovsa pluchatého pro potravinářské využití v čistosevu a směsi vikve, ovsa a hořčice na semeno pro vlastní využití ve směsi meziplodin. Součástí je tradičně i ozimá pšenice. Pokusem v malém chtějí vyzkoušet i setí slunečnice do jetele lučního. Ekonomie regenerace v ekologickém zemědělství V popsaném systému hospodaření Farma Javorník dosahuje výnosu pšenice 3-4 tuny na hektar, přičemž konvenční sousedé dosahují přibližně o tunu více. V porovnání se sousedy však mají na Farmě Javorník mnohem nižší náklady, protože nemusí utrácet peníze za orbu, kultivaci půdy a přípravky na ochranu rostlin. Více nákladů mají na setí a ukončování meziplodin, které zlepšují a udržují strukturu půdy levněji než mechanické zpracování. S růstem organické hmoty a kapacity pro zadržení vody očekávají v budoucnu i lepší výnosy. Co se týče spotřeby samotných strojů, zde jsou podle Petra Chrenčíka schopni ušetřit nemalé peníze. Diamantový podmítač Kelly totiž spotřebuje průměrně 3 litry na hektar. Nutno dodat, že některé operace vyžadují opakovaný přejezd. V porovnání s klasickými podmítacími disky je podmítač Kelly 3x úspornější. Co se týče secího stroje Horizon, ten v podmínkách Farmy Javorník běžně spotřebuje 6 litrů na hektar. Závěrem Petr Chrenčík dokazuje, že i bez využití herbicidů se dá hospodařit regenerativně. Do své praxe zařazuje víc postupů, které mu dokáží výrazně pomoci. V kombinaci s inovativními stroji dokáže hospodařit nejen výhodněji ekonomicky, ale také s ohledem na zdraví půdy. Zaujalo vás, jak hospodaří Farma Javorník? Inspirujte se na jejich blogu a účastněte se polních dnů, kde můžete tyto stroje vidět v akci. Nahlédněte také do zdrojů na Platformě, dozvíte se tam o dalších zemědělcích, kteří dbají o zdraví půdy. Rádi byste se poradili? Registrujte se na platformě a získejte přístup k diskusnímu fóru, kde vám poradí zemědělci i odborníci. Další díly z našeho seriálu Kalendář zemědělce najdete tady.

Chcete začít s regenerativním hospodařením, ale nevíte jak? Chcete ve svém osevním postupu využít meziplodiny a máte obavy z jejich ukončování? Zajímá vás, jak začít hospodařit regenerativně i bez velkých investicí do nových strojů? Inspirujte se praxí zaběhnuté regenerativní farmy DVP Agro. Meziplodiny ukončené řezacími válci, foto: DVP Agro Co se v článku dozvíte: jak načasovat výsev meziplodin, aby porosty dobře rostly a bylo možné je mechanicky ukončit bez herbicidů  proč je důležité nechat meziplodiny růst co nejdéle možnosti ukončení meziplodin zkušenosti s výsevem širokořádkových plodin do meziplodin stroje a techniky pro setí a ukončování

O Ekofarmě Probio jsme už jednou psali. V čele s Martinem Hutařem, vášnivým ekologem a ornitologem, se soustředí na zvýšení biodiverzity a zlepšení hospodaření na erozně ohrožených půdách. Jejich široký záběr opatření pro život v půdě, na ní i nad ní je inspirací pro mnoho dalších farmářů. Jedním z posledních opatření, které na farmě zavedli, je optimalizace, neboli zmenšení půdních bloků. Pokud vás zajímá, jaké přínosy tyto změny přinášejí, jste na správném místě. Ukázka odtokových poměrů na optimalizované ploše. Co se v článku dozvíte: důvody pro optimalizaci a zmenšování půdních bloků (legislativa, eroze, efektivita) jak probíhá rozdělení velkých lánů na menší výhody ploch pro biodiverzitu a zadržování vody příklad osevního sledu s vysokou diverzitou druhů a využitím bobovitých rostlin jak efektivně využívat meziplodiny pro zlepšení půdy a jako protierozní ochranu

Je výhodnější chovat mléčný skot na pastvě nebo dosahuje lepších výsledků, když je celoročně ustájen? Jaké jsou dopady pastvy na mléko a na reprodukční vlastnosti? Co se v článku dozvíte: srovnání produkce mléka (množství, tučnost, bílkoviny) v intenzivním a extenzivním chovu jaký vliv má způsob chovu na reprodukční vlastnosti a dlouhověkost zvířat ekonomické zhodnocení nákladů na krmení a celkové efektivity chovu přínosy regenerativní pastvy pro welfare zvířat a udržitelnost krajiny

Může změna způsobu pastvy skotu zlepšit stav půdy, vrátit do krajiny hmyz a ptáky, zlepšit zadržování vody a zvýšit zisky zemědělců? A pokud ano, jsou zemědělci připraveni radikálně změnit své dlouholeté zavedené postupy, nebo je zemědělské prostředí příliš konzervativní? Autor čtyřdílného dokumentu Roots So Deep Peter Byck představuje pět dvojic amerických chovatelů masného skotu a umožňuje jim nahlédnout do způsobu hospodaření toho druhého. Každou dvojici tvoří sousedé, kteří hospodaří ve stejných podmínkách. Jeden z nich chová skot konvenčním způsobem, zatímco druhý využívá regenerativní pastvu. Film sleduje setkání a rozhovory jednotlivých dvojic zemědělců i jejich osobní životní příběhy. Zároveň dokumentuje práci vědců, kteří porovnávají dopady obou přístupů: sledují stav půdy, biodiverzitu, vodní režim i ekonomiku hospodaření. Výsledky jsou překvapivě jednoznačné. Jak to nakonec dopadne? Budou konvenční zemědělci ochotni opustit zažité postupy a změnit způsob hospodaření, nebo je taková změna příliš velká? Dokument propojuje vědu, zemědělskou praxi i lidské příběhy a otevírá nepříjemné, ale zásadní otázky o budoucnosti zemědělství. Na adrese https://rootssodeep.org si můžete koupit přístup k filmu za 10 USD (cca 211 Kč) a sledovat, jak celý experiment dopadne. Pokud pro vás není hovorová angličtina farmářů snadná na porozumění, film nabízí zapnutí anglických titulků. Na webu projektu jsou navíc zveřejněny i všechny vědecké studie, které během natáčení vznikly.

V listopadu 2025 Živá půda uspořádala první producentskou arénu , která měla propojit bez prostředníků 2 světy - kuchaře a regenerativní zemědělce. Chtěli jsme zjistit, co kuchaři poptávají a co mohou farmáři nabídnout. Největší zájem byl o regenerativně pasenou drůbež a luštěniny. Příběh čočky Přímo na akci se podařilo domluvit spolupráci mezi Farmou Markových a Lokálem , kteří si objednali na vyzkoušení 300 kg české regenerativní čočky. Poprvé z ní vařili ve svých restauracích již na nový rok 2026. Sehnat českou čočku je dnes téměř nemožné. V tuzemsku ji pěstuje jen minimum zemědělců. V posledních letech se osevní plocha čočky pohybovala mezi 1-2 hektary. Loňských 33,61 hektaru bylo s největší pravděpodobností pouze jednorázovým výkyvem. Prakticky veškerá čočka se proto do Česka dováží ze zahraničí. V posledních 5 letech se na předních příčkách největších dovozců střídají Kanada, Turecko a Rusko. Reakce českých kuchařů na Instagramový příspěvek . Kdo chce pěstovat čočku, má problém sehnat osivo odrůd, které jsou vhodné pro pěstování v Česku. Na vlastní kůži si to vyzkoušel Jiří Marek z Farmy Markových. Čočku na Znojemsku pěstoval již jeho děda. Rozhodl se tedy, že to taky vyzkouší. Protože nesehnal osivo, koupil si v běžném obchodu konzumní kanadskou čočku. Její pěstování skončilo fiaskem. Chuť pěstovat čočku ho ale nepřešla a další rok si sehnal osivo z Francie. Její pěstování se podařilo a první regenerativní čočka si obratem našla své zákazníky, kromě již zmíněné sítě restaurací si ji kupovali také spotřebitelé. Cizrna beraní Další žádanou luštěninou ze strany kuchařů byla cizrna beraní. Na rozdíl od čočky se u nás pěstuje častěji, přesto čeští zemědělci stále nevyužívají její potenciál naplno . Cizrna dobře roste v suchých oblastech a vyhovují ji vyšší teploty. Jak si u nás vede? V roce 2023 ji pěstovali 2 zemědělci na výměře 112,54 ha, v roce 2024 pouze 1 zemědělec na výměře 0,53 ha a v roce 2025 dokonce 12 zemědělců 97,18 ha. Přesto to nestačí na uspokojení rostoucí domácí poptávky. Dovoz osiva cizrny z Francie Poptávka po české cizrně ze strany odběratelů tu je, chuť ji pěstovat mezi zemědělci také, ale chybí osivo. Proto se 2 zemědělci rozhodli dovést kvalitní osivo z Francie. Podobně, jako tomu bylo u jestřabiny východní , aby se dovoz finančně vyplatil, je nutné dovézt větší množství osiva.

Jestřabina východní je mnohem ranější a hlavně výnosnější než jakákoliv jiná u nás běžně pěstovaná jetelovina. Je nenáročná na pěstování a nabízí hodně píce pro dobytek. Tím zaujala účastníky workshopu na netradiční plodiny, který se uskutečnil 4. 6. 2025. Ucelený přehled o jestřabině východní najdete v tomto článku na české Wikipedii , podrobnější informace v této metodice . Omezím se proto pouze na mé praktické zkušenosti s touto plodinou. Poradím, kde získat osivo, ale hlavně kvalitní inokulant, bez něhož nelze jestřabinu pěstovat. Kvetoucí porost jestřabiny východní odrůdy Lena Proč pěstovat jestřabinu východní? Základním principem regenerativního zemědělství je co nejméně zasahovat do půdy. Budoucnost tohoto přístupu proto vidím v pěstování vytrvalých plodin, které produkují výnosy řadu let bez nutnosti opakovaného zakládání porostu. Před pěti lety jsem hledal ideální jetelovinu , která by splňovala 4 klíčová kritéria : kvalitní a chutná píce pro zvířata vysoké výnosy velká odolnost vůči suchu co nejdelší vytrvalost porostu Tradiční jeteloviny, jako je jetel luční nebo vojtěška, výše uvedené nesplňují, protože mají několik slabin.