Jak mohou hospodářská zvířata pomoci půdě? Foto: Shutterstock Zoolog Allan Savory, který vyrůstal i studoval v africkém Zimbabwe, si během svých pozorování všiml zajímavé věci. V krajině, kde jsou početná stáda divokých býložravců v pohybu, zůstávají porost a půda v dobré kondici, zatímco na farmách, kde se chovají i menší stáda hospodářských zvířat, pastviny degradují. Pokusil se proto přirozený proces napodobit s pomocí hospodářských zvířat a zjistil, že to funguje. V 70. letech se přestěhoval do USA, kde v roce 1984 založil Výzkumný institut celostního hospodaření (Holistic Management) a jeho metody si postupem času našly příznivce po celém světě. Jedním z nich je farmář Joel Salatin , v jehož knihách a přednáškách našlo mnoho zemědělců inspiraci. Se zvyšujícími se cenami pohonných hmot, degradací půdy a sílící potřebou adaptace na výkyvy počasí si regenerativní způsob pastvy rychle nachází další a další následovníky. Jak to funguje? Krajina byla po tisíce let spoluutvářena migrací početných stád divokých turů, koní a dalších býložravců. Tato stáda postupně nahradila hospodářská zvířata, která byla s nástupem průmyslového zemědělství uzavřena do stájí a přilehlých výběhů a jejich pohyb v krajině ustal. Jak volně žijící stáda zvířat krajině a půdě prospívala? Stádo divokých zvířat se díky tlaku predátorů drží při sobě a je stále v pohybu, takže porost podupe, pohnojí a spase jen částečně a přesouvá se dál. Takto spasené rostliny nepřijdou o většinu nadzemní části, udrží si všechny kořeny a stimulují „výměnný obchod” s půdními mikroorganismy. Ti mají na svědomí zlepšení půdy a pomáhají rostlině rychle zregenerovat. Ve výběhu, kde jsou zvířata delší čas, je tento proces narušován, protože rostliny jsou spásány opakovaně, což jejich kořenový systém oslabí a regeneraci porostu značně zpomalí. Dalším pozitivním vlivem migrujícího stáda je to, že kopyta narušují půdu a pomáhají tak vyklíčit i rostlinám, které by jinak neměly v zapojeném porostu šanci. Trus živí množství hmyzu, mikroorganismů a následně i ptactva. Biodiverzita v půdě i nad půdou se zvýší a ekosystém se stává odolnějším. Migrující stádo zúrodňující savanu, foto: Daniel Rosengren Jaké výhody to má pro zemědělce? Kromě pozitivní změny pro životní prostředí přináší regenerativní způsob pastvy i benefity pro zemědělce. Díky zvyšujícímu se obsahu organické hmoty v půdě dochází k rychlejší obnově porostu, a tudíž i vyšší úživnosti pastviny (více zvířat na stejné ploše). Ke zlepšení půdních vlastností dochází již po jednom roce pasení tímto způsobem. Porost je odolnější proti výkyvům počasí, půda zvládne vsáknout přívalové deště a lépe zadrží vodu pro období sucha. Velká biodiverzita půdních organismů zlepšuje dostupnost živin i vody pro rostliny. Zvířata žijí přirozeným způsobem, mají lepší imunitu a psychickou pohodu, jsou celkově zdravější. Maso pocházející z takového chovu má prokazatelně vyšší obsah nutričních látek a zdraví příznivější poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselin. Na trhu má díky tomu přidanou hodnotu. Pastviny jsou rovnoměrně pohnojeny, odpadá rozvoz hnoje technikou, což se projeví na úspoře pohonných hmot. Netvoří se nedopasky, zvířata totiž nestihnou potlačit konkurenční oblíbené druhy rostlin. Hospodář je denně v kontaktu se svými zvířaty a nic mu tak neunikne. Každodenní práce se může obejít bez techniky. Ukládáním skleníkového plynu CO2 do půdní organické hmoty se přispívá ke zlepšení klimatu a zemědělci mají možnost získat za takto uložený uhlík do půdy finanční odměnu od specializovaných firem. Je všeobecným trendem, že zpracovatelé, spotřebitelé i dotační programy se čím dál více naklání produkci udržitelného zemědělství. Jak na regenerativní pastvu Princip je jednoduchý: krátké, ale silné působení početného stáda na pastvinu a následná, dostatečně dlouhá, regenerace porostu zajišťují kýžený stádový efekt. Abychom napodobili průchod stáda krajinou, necháme každý den stádo spásat jen malou část pastviny. Porost by zvířata neměla zkrátit více než o polovinu, to by totiž rostliny zpomalily růst a klesala by produkce. Pastvina se rozdělí do menších „oplůtků“ a stádo se přehání každý jeden až tři dny do nového. Pokud je to jen trochu možné, chováme jen jedno velké stádo, nerozdělujeme je na několik menších, abychom netříštili efekt a nepřipravovali se tím o produkci. Stádo čeká až je farmář pustí do dalšího oplůtku na farmě Dangus Drahenice, foto: Wenzel Lobkowicz Jak s regenerativní pastvou začít? To hlavní, co potřebujete, jsou zemědělská půda a zvířata. Některá plemena jsou vhodnější pro venkovní chov (u nás je oblíbený např. skot plemene aberdeen angus), ale v podstatě všechna kulturní plemena se mohou tomuto způsobu chovu přizpůsobit. Pro regenerativního farmáře je typické, že své stádo selektuje tak, aby dobře a samostatně prospívalo v daném prostředí a chová si vlastního plemenného býka. Ať už se jedná o skot, ovce, kozy, prasata nebo drůbež, všechna zvířata v sobě stále nosí geny svých divokých předků a přirozené prostředí bude tuto jejich výbavu stimulovat. Kolik půdy na kus (dobytčí jednotku) budete přibližně potřebovat? To samozřejmě záleží na počátečním stavu pastvin, nicméně můžeme vycházet z toho, že 1 hektar uživí jednu dobytčí jednotku na rok. Když budete pást regenerativně, úživnost hektaru se postupně zvýší a zvířat na hektar uživíte více. Část pastvin ponecháte na sklizeň sena (cca 30 %) a na zbytku si rozvrhnete pastevní plán, tj. rozdělení na jednotlivé oplůtky. Kolem pastviny se dělá většinou oplocení stálé, pevnější. Uvnitř se pastvina rozdělí celosezónními ohradníky na menší díly (většinou pruhy) v nichž se posouvá oplůtek pomocí mobilního ohradníku (obr. 4). Někdo má oplůtky rozvržené v „paprscích“ okolo zimoviště. Jako mobilní ohradník se osvědčily roxorové nebo jiné nášlapné tyče a vodící drát ve výšce 75 cm (obr. 5). Když stádo projde posledním oplůtkem, pastvina v tom prvním musí být už plně vzrostlá, ale neměla by vzrostlá čekat dlouho, jinak přicházíme o produkci. Pastevní plán na Maverick farm, foto: www.maverickacres.com K úplné obnově porostu je potřeba 40–60 dní. Stádo se do každého oplůtku vrací asi 6x za sezónu. Velikost oplůtku můžete nastavit na 70 m² na dobytčí jednotku na den, takže pokud máte sedmdesáti hlavé stádo, bude to 4900 m². Při plánování a měření v terénu i od stolu lze využít GSM souřadnice a aplikaci s mapou. Půjde to určitě i s pomocí tužky, papíru a měřícího pásma. Farmář by měl přesně vědět, jakou plochu na den stádu dává, aby podle toho mohl určit velikost oplůtků na další dny. Stav oplůtku po pastvě by měl vypadat tak, že je spasená maximálně polovina (spíše 40 %) výšky porostu a tráva je rovnoměrně sešlapaná a pohnojená. Pokud je oplůtek spasen málo, je málo zvířat na ploše. Pokud jsou zvířata na ploše příliš dlouho a zkrátí porost více než o polovinu, rostliny zpomalí proces regenerace. V obou případech přicházíme o produktivitu. To je potřeba mít při plánování a přehánění stáda stále na mysli. Jde o to zajistit, aby byl vliv stáda na porost optimální. Např. na jaře, kdy je růst nejrychlejší, budou stádu stačit menší oplůtky a v létě či s nižšími teplotami budeme zase oplůtky zvětšovat. Přesouvání mobilního ohradníku, foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus Maximálně dvě hodiny navíc Zdejší farmáři, kteří takto pasou, mají stádo na pastvině většinou od dubna do listopadu. Ve zbytku roku je na zimovišti. Někteří ale přehání zvířata po oplůtcích i v zimě a mají v každém z oplůtků připravené seno. Balíky sena rozbalí tak, aby zvířata žrala a kálela na větší ploše a pastivna byla pohnojena co nejrovnoměrněji. Na zimovišti pak takové stádo tráví z celého roku jen pár týdnů. Tímto se dosáhne minima nákladů na distribuci hnoje technikou. Co se týká časové náročnosti, farmáři uvádějí, že každý den jim přehánění do nového oplůtku zabere 20 minut až 2 hodiny. Za stádem chodí někteří pěšky, někdo jezdí autem nebo na čtyřkolce. Každodenní kontakt se stádem bez nutnosti použití techniky považují za bonus. Na některých farmách se pastvina po zvířatech smykuje, ale většina farmářů to nepovažuje za nutné. Je také potřeba vyřešit napájení. To se většinou řeší natažením dlouhé hadice (někdo ji jen položí, někdo ji zahrabe pod zem), na které jsou umístěny rychlospojky. Do té nejbližší od napajedla se přicvakne přípojná hadice. Napajedlo se může dát na rozhraní dvou oplůtků a pak stačí posouvat jen každé dva dny. Mobilní napáječka s přípojnou hadicí, foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus V letních dnech by měla mít zvířata k dispozici stín. K tomu se dají využít stávající stromy a pokud na pozemcích chybí, je možnost investovat do mobilního slunečníku nebo si vyrobit něco podobného svépomocí. Farmář Wenzel Lobkowicz přetahuje mobilní slunečník Shade haven na farmě Dangus Drahenice, foto: Carboneg Regenerativní farmáři zvířata většinou neodčervují, případně používají nějaké alternativní, méně agresivní přípravky. Běžná antiparazitika totiž zabíjejí i brouky, kteří trus dostanou pod povrch půdy, kde ho potřebujeme, se všemi jeho živinami a mikroby. Trus plný larev hmyzu přitáhne ptactvo a biodiverzita se zvýší v půdě i nad ní. A když lejna z louky rychle zmizí, pastvina rychleji rovnoměrně obrazí. Promyšleným pastevním plánem lze omezit výskyt vnitřních parazitů. Zvířata můžeme využít i ke zúrodnění orné půdy. Ideálně tak, že je necháme spást nějakou meziplodinu. Systém pastvy zůstává stejný. Zaujal vás tento způsob hospodaření? U nás je regenerativní pastva ještě v plenkách a nemáme tu zatím žádné oficiální odborné poradce jako je tomu v USA. Několik farmářů průkopníků ji u nás ale už úspěšně praktikuje. Karel Kalný z farmy Mitrov přeložil knihu „Boží krávy a prasata v žitě“ od Joela Salatina a pošle vám ji na vyžádání. Překlady knih o celistvém hospodaření od Allana Savoryho je možné získat na vyžádání od firmy Carboneg . Na naší platformě pracujeme na zlepšení dostupnosti informací v češtině a na podpoře vzájemného sdílení zkušeností mezi farmáři. Můžete se zúčastnit konferencí, exkurzí a polních dnů na téma regenerativního zemědělství, najdete je v záložce Akce . Zdroje https://www.chelseagreen.com/writer/joel-salatin/ Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., Biologické centrum Akademie věd ČR, iniciátor pastvy divokých býložravců v bývalých vojenských prostorech v Milovicích Nikola Teutscherová et al; Intensive short-duration rotational grazing is associated with improved soil quality within one year after establishment in Colombia James F. White et al; Review: Endophytic microbes and their potential applications in crop management David R. Montgomery et al.; Soil health and nutrient density: preliminary comparison of regenerative and conventional farming

Ozelenění vinic je cesta, jak minimalizovat stres révy způsobený přehříváním půdy, nedostatkem vody, vzduchu a živin v půdě. Zvláště důležité je to na mělkých, písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus a špatně zadržují vodu. Dnes má už většina vinařů své vinice ozeleněné. Pro ozelenění meziřadí ve vinohradu jsou k dispozici i různé komerční směsi. Jak vybrat tu správnou kombinaci rostlin, aby poskytovala výše zmíněné benefity a nekonkurovala révě? Ozelenění vinice v integrované produkci na písčitých půdách na Znojemsku Co se v článku dozvíte: proč a čím ozeleňovat vinice které druhy jsou vhodné, a které by naopak v meziřadí raději vůbec růst neměly přehled nejčastěji využívaných druhy rostlin v komerčních směsích pro ozeleňování meziřadí doporučení pro nízkonákladovou, ale efektivní směs osiva, doporučený výsevek a kontakty na dodavatele osiva jak udržovat meziřadí

V malebné krajině východního Polska se rozkládají vinice, kde Karol Nizio s rodinou vyrábí naturální bio vína v regenerativním zemědělství na cestě k certifikaci Demeter. Na svazích Roztocze ale neuvidíte jen zatravněná meziřadí, ale taky ovce, kozy, krávy a koně. Karol Nizio, zdroj: Instagram Nizio Naturals V rozhovoru se dále dozvíte odpovědi na otázky: Kultivujete meziřadí ve vinicích? Nebo jej necháváte nedotčené? Pokud ho necháte nedotčené, zaznamenali jste nějaké problémy s rychlostí růstu vinných keřů? Někteří vinaři udržují nově vysazené vinice bez porostu i několik let, aby tráva a byliny neodebírali živiny z půdy na úkor révy. Co byste doporučil vinaři, který chce začít s pastvou ve vinici? Jaký je první krok a největší výzvy?

Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna 2024 v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí, nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě. Co se v článku dozvíte: proč se réva vinná historicky pěstovala jako polykultura od kdy se réva pěstuje jako monokultura a proč proč je dobré se znovu vrátit k polykultuře jaké druhy bylin jsou vhodné pro osetí meziřadí, proč a kde získat osivo existují vhodnější alternativy pro osetí meziřadí než komerčně nabízené směsi jaké druhy hub pomáhají zlepšovat dostupnost vody a živin pro révu a kde je sehnat jak založit pestrou vinici kdy ozeleňovat meziřadí nově vysázené vinice jak správně pečovat o bylinný porost ve vinici

Sucho, hraboši, eroze, snaha omezit zpracování půdy a problémy s odbytem mainstreamových plodin. To jsou věci, které často řeší čeští zemědělci. Řešením může být diverzifikace osevních postupů. Ale co pěstovat? Na to odpoví prakticky zaměřená přednáška zemědělce a poradce pro regenerativní zemědělství Martina Smetany z Konference Živá krajina 2025, kde se podělil o své zkušenosti s pěstováním méně obvyklých plodin. Představil konkrétní plodiny, jejich nutriční hodnotu, vysvětlil jejich přínos pro zlepšení kvality půdy, využití v potravinářství a výživě hospodářských zvířat. Mezi zemědělci nejvíc rezonovala jestřabina východní , kterou do roku 2025 v Česku pěstovalo pouze 7 zemědělců na ploše o výměře necelých 20 ha. Proto jsme v roce 2025 a 2026 zorganizovali dovoz osiva i s inokulantem ze zahraničí. Od roku 2026 se zvýší pěstovaná výměra jestřabiny na více než 62 ha.

V posledních letech mají zemědělci k dispozici velmi širokou nabídku různých dotačních titulů. Provozujeme databázi dotací , kde najdete pravidelně aktualizovaný přehled, který vám pomůže vybrat nejvhodnější dotaci. Foto: www.marekdvorak.com Nejoblíbenějším poskytovatelem dotací pro zemědělce je Ministerstvo životního prostředí, které dotace poskytuje prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo Ministerstvo zemědělství, které je poskytuje přes Státní zemědělský intervenční fond. Další možností jsou granty nadací. Co se v článku dozvíte: jaké dotace jsou pro zemědělce nejvhodnější a proč jaké jsou praktické zkušenosti s Ekoplatbami na krajinné prvky, které od roku 2024 vyplácí SZIF co je potřeba udělat pro získání dotace od SZIF jak správně zaevidovat krajinné prvky v LPIS, aby byla celá plocha způsobilá pro výplatu také BISS a DRP jaké další finanční benefity přinášejí krajinné prvky

Regenerativní zemědělství se v celé své šíři opírá o pět základních principů: minimalizaci zpracování půdy a pohybu s ní omezení použití pesticidů, za vhodných podmínek až na nulu používání organických hnojiv častěji než těch minerálních vnášení různorodosti do osevního postupu i struktury krajiny provázání pěstování plodin s regenerativním chovem zvířat Strip-till, foto: Ivana Šindelková Při přechodu na takto definované regenerativní zemědělství nutně nastane okamžik, kdy je agronom postaven před potřebu zásadním způsobem přehodnotit svůj dosavadní přístup k hospodaření. Vzhledem k počtu zmíněných principů regenerativního zemědělství může být takových myšlenkových obratů potřeba i pět. 30 let bez orby V ZD Bohuňovice došlo k prvnímu přehodnocení postoje již v roce 1995. Agronomové se tehdy na základě argumentů doc. Ing. Mirona Suškeviče, DrSc., rozhodli obrátit ne půdu, ale svůj postoj k orbě. Hlavním argumentem totiž bylo, že v přírodě se také půda každý rok neobrací. V průběhu několika let postupně přestali orat na všech polích, i těch s cukrovou řepou. Díky tomu ušetřili náklady na pohonné hmoty a práci zaměstnanců, výnosy kolísaly podobně jako na oraných pozemcích. Dnešní výzkum se proti orbě také vymezuje. Inspirace ze zahraničí K získání dostatečné energie potřebné pro hlubokou změnu postoje často nestačí pádné argumenty slyšet nebo vidět na fotkách a videích. V takovou chvíli se vyplatí zažít jiný přístup přímo v terénu na návštěvě u kolegů v tuzemsku nebo v zahraničí. Po přibližně 15 letech bezorebné praxe přijali agronomové ZD Bohuňovice pozvání do Francie, kde na vlastní oči viděli praktické využití technologie strip-till . Výsledky je nadchly a další krok v minimalizaci zpracování půdy byl na světě. Strip-till, zdroj: https://www.duro-france.com/fr/gammes/strip-till-14.html Obecně stojí za významnými změnami způsobu hospodaření agronomové, kteří jsou současně majiteli farmy nebo mají v zemědělském podniku takové postavení, že mohou na poli zkoušet, co chtějí, a nakoupit k tomu stroje, které si sami vyberou. V ZD Bohuňovice měli v té době agronomové výhodu tohoto výsadního postavení. A mezi pracovníky podniku se s nadsázkou říkalo, že pokud by agronomové chtěli heliport, tak jim ho koupí. Ano, o nákupu vhodných strojů by měl rozhodovat agronom, ne mechanizátor, který by měl mít na starost až následnou údržbu, seřizování a opravy těchto strojů. Pokud je agronom současně mechanizátorem, usnadní to osvojení si nových postupů. Paprskový podmítač Compil jako doplněk ke strip-tillu Paprskový podmítač Compil od francouzského výrobce DURO si v ZD Bohuňovice pořídili v roce 2016. Je to univerzální nástroj vhodný pro podmítku, zapravení posklizňových zbytků, volný výsev (např. meziplodin), ukončení porostu meziplodin, zapravování hnoje nebo přípravy půdy před setím. V ZD Bohuňovice doplňuje technologii strip-till. Mají rovnou dva podmítače a s každým zvládnou v sezóně zpracovat 1000 ha. Spotřebují přibližně 4 l nafty na hektar. Na základě pravidelně prováděných půdních sond evidují také zlepšující se kvalitu půdy. Některé typy víceúčelových podmítačů mohou zcela nahradit herbicidy používané při likvidaci plevelů a výdrolu, nebo ukončování meziplodin. ZD Bohuňovice spoléhá při potlačování plevelů a ochraně plodin před škůdci a nemocemi na chemické přípravky. Kombinace regenerativního a konvenčního přístupu k hospodaření podniku dlouhodobě vyhovuje a obrat k cílenému omezování použitých pesticidů se pravděpodobně konat nebude. Provázanost hnojení s chovem skotu ZD Bohuňovice chová 500 dojnic černostrakatého skotu. Vyprodukovaný hnůj zapravují podmítačem Compil. Využívají také digestát z vlastní bioplynové stanice, který aplikují ihned po žních těsně před výsevem meziplodin. Jako meziplodinu pěstují směs pelušky a bobu, příležitostně doplněnou či nahrazenou hořčicí, svazenkou a slunečnicí. Základní živiny doplňují minerálními hnojivy podle úbytku živin z pole sklizní, přínosem živin z rozkladu meziplodin a posklizňových zbytků, a množství živin potřebných k dosažení cílového výnosu u konkrétní plodiny. Compil, zdroj: https://www.duro-france.com/fr/gammes/compil/4-7.html

Zemědělské pozemky po neznámých nebo nedostatečně identifikovaných vlastnících (NIV) získal do své příslušnosti hospodařit Státní pozemkový úřad. Pozemky, které stát momentálně nepotřebuje, nabídl k pachtu. Je to ideální příležitost rozšířit si obhospodařovanou výměru, protože pozemky jsou bez pachtovních smluv. Co je pro to potřeba udělat? To si povíme v tomto článku, kde najdete i minimální výši pachtovného, kterou bude Státní pozemkový úřad požadovat.

Infiltrační test je jednoduchou metodou, jak si ověřit schopnost půdy vsáknout přívalový déšť. Výsledky vsakovací zkoušky mohou přispět k rozhodnutí využít některou z půdoochranných technologií (POT). Ministerstvo zemědělství v září 2024 zveřejnilo metodickou příručku k DZES 5 pro osevy ozimů, která měla být platná od července 2025 pro výsev ozimů. Na začátku její platnosti ji ministerstvo upravilo s tím, že byla zcela vypuštěna kategorie plodin s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace. Opatření na plochách SEO pro plodiny se středním stupněm ochranného vlivu vegetace jsou v této metodice relevantní jen pro řepku ozimou a ozimé obilniny, a na plochách MEO-VR jen pro řepku, protože ozimé obilniny jsou z povinností půdochranných technologií na ploše MEO-VR vyjmuty. Samotné uplatnění doporučených půdoochranných technologií tak zapadá v nepřehledném procesu. Obsah obou metodik jsme proto shrnuli do srozumitelnější podoby, aby bylo možné jejich srovnání. V lednu 2026 připravíme další souhrn půdoochranných technologií uvedených v nové verzi metodické příručky k DZES 5. Pro inspiraci - půdoochranné technologie dle metodické příručky k DZES 5 pro osevy ozimů (verze 9/2024), kterou nahradila verze 7/2025. Půdoochranné technologie v metodické příručce k DZES 5 pro osevy ozimů (verze 7/2025) platné do konce roku 2025. Podobný přehled opatření zabraňujících degradaci půdy a zlepšujících její kvalitu jsme sestavili na webových stránkách projektu Živá půda. Půdoochranných technologií je celá řada a jejich uplatnění se mění mimo jiné v závislosti na druhu pěstované plodiny a míře ohrožení pozemku vodní erozí. Nejširší uplatnění z pohledu ochrany půdy před erozí má přímé setí , pásové zpracování půdy a zakládání porostu s pomocnou plodinou . Tyto technologie minimalizují zpracování půdy a dovolují ponechat na jejím povrchu živý nebo mrtvý mulč . Požadavek na zachování minimální pokryvnosti půdy (10 až 30 %) rostlinnými zbytky se ostatně vyskytuje u většiny POT uvedených v metodické příručce. Při troše úsilí lze naplánovat osevní sled v kombinaci s půdoochrannými technologiemi tak, aby byla půda celoročně chráněná před vodní i větrnou erozí.

Regenerativní pastva je spojovací článek mezi pastvinou bohatou na rostlinné druhy a dobře živeným skotem. V celosvětovém měřítku je prevencí i lékem vůči desertifikaci krajiny, kdy se živá krajina stává pouští. Allan Savory tento proces trefně nazývá „rakovinou krajiny” a výsledky své práce jasně ukazuje, jak udržet krajinu živou. Za klíčovou považuje spolupráci s dobytkem v souladu s principy a postupy regenerativní pastvy . Vznik pouští je v Česku zatím nepravděpodobný, ale suchá léta jsou stále častější a chovatelé trápí výrazně se snižující úživnost pastvin. Mají problém zajistit dostatek krmiva pro svá zvířata. Sebastian Ehl na své pastvině, foto: www.marekdvorak.com Každodenní kontakt se zvířaty na pastvině při regenerativní pastvě má své benefity. Chovatel dobře ví, jak vypadají jeho pastviny, lépe odhadne míru spásání, kterou potřebují nebo snesou. Zná i svá zvířata, takže kontrola jejich zdravotního stavu je snazší a operativnější. Krávy a býci poznají svého chovatele a podle toho se k němu chovají - jsou klidnější a spolupracují. Plakát popisující kontinuální vs regenerativní pastvu, inspirováno Sacred Cow. Rozmanitosti rostlin na pastvině a zvýšení její úživnosti jsme věnovali workshop na Farmě Ehl 13. 6. 2025. Sebastian Ehl regenerativně pase masný skot aberdeen angus 5. sezónou. Díky pravidelnému přehánění je se zvířaty denně v kontaktu. Sleduje míru spásání a sešlapání rostlin a bez většího počítání již dokáže odhadem upravit velikost dalšího oplůtku, kam zvířata přesune. Po ukončení pastvy v oplůtku nezůstávají stát žádné rostliny. Vše by mělo být sešlapáno, případně dosečeno. Stojící tráva hůře obrůstá a nevyhání tolik nových stébel. Trnité rostliny, které dobytek nežere, jako jsou bodláky nebo pcháče vyseká. Vše ostatní, včetně šťovíku, je sežráno. Ukázka přesunu dobytka na workshopu na Farmě Ehl. Přehánění z oplůtku do oplůtku dlouhodobě pomůže udržet druhově bohatou a úživnou pastvinu jen v případě, že jsou pod kontrolou také další aspekty regenerativní pastvy . Regenerativní pastva je a má být mnohem pestřejší práce. I rotační pastva, která sklouzne k monotónní rutině, může časem vést ke snížení počtu druhů na pastvině a klesající úživnosti. Součástí práce regenerativního pastevce je cílené plánování změn, které mají za cíl narušit vznikající jednotvárnost. Jedná se o vnášení různorodosti do tvarů oplůtků, intenzity jejich zatížení pastvou, délky obnovy porostu nebo pořadí pastvy oplůtků. Pomůže také nechat pastvinu po delší době jednu sezónu odpočinout, protože změnou je také nic nedělání. Dosev místo rozorání Pastvině v horší kondici lze pomoci cíleným dosevem vybraných druhů rostlin bez nutnosti rozorání a její nákladné obnovy. K tomu se hodí informace z každodenních návštěv pastvin, kdy má zemědělec přehled o tom, které druhy rostlin zde nejlépe prospívají, kterým se naopak nedaří a tudíž nemá cenu je sem opět vnášet dosevem. Na základě těchto informací lze zkoušet nové druhy a směsi. V případě zvolení vhodných druhů rostlin bude úspěšný i dosev bez mechanického narušení povrchu půdy původního porostu. Porost úročníku bolhoje na pastvině s jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Pro suché pastviny je ideální například úročník bolhoj , který je díky svým hlubokým kořenům odolný suchu a dokáže přezimovat a růst až tři sezóny. Díky regenerativní pastvě vždy alespoň část semen dozraje a rostlina se do dalších let udržuje samovýsevem. A jde-li o pozemek, na kterém kvůli špatným podmínkám prakticky nic neroste, dobře poslouží štírovník růžkatý , který se specializuje na suché, chudé a kamenité půdy. Jeho velkou předností je vysoká odolnost vůči sešlapu a vytrvalost na pastvině 10 let. Velice rychle obrůstá po okusu a na pastvině se dobře šíří samovýsevem, proto stačí velmi nízký výsevek (1-2 kg osiva/ha). Pro podmáčené louky je vhodný štírovník bažinný nebo jetel zvrhlý . Praktické tipy Zdroj elektrického ohradníku na dálkové ovládání usnadní práci při přemisťování stáda a změně tvaru oplůtků. Jako alternativa k plastovým sloupkům mobilního ohradníku, se kterými má dobré zkušenosti Sebastian Ehl, může sloužit svépomocí vyrobený sloupek z roxoru (průměr 12 mm), který při práci používá Karel Kalný . Sloupek je doplněný šroubovacím izolátorem, který umožňuje přizpůsobení výšky drátu. Roxorový sloupek je designovaný tak, aby z 6m tyče nezbyl žádný odpad.

Od 1. července 2025 platí nové standardy DZES 5 , které mají za cíl snížit riziko degradace a eroze půdy pomocí celé řady protierozních opatření. Pokud dojde k erozní události a na poli ohroženém erozí schází vhodné protierozní opatření, přijde zemědělec nejen o nejúrodnější část pole, ale také mu hrozí sankce. Je proto užitečné mít přehled o tom, kolik vody je schopna půda na poli vsáknout a zda odolá přívalovému dešti. Infiltrační test, foto: www.marekdvorak.com Schopnost půdy vstřebat a zadržet vodu je dána mimo jiné také způsobem hospodaření. Porovnáním výsledků infiltračního testu neboli vsakovací zkoušky na regenerativním a konvenčním poli to lze vidět na vlastní oči. Infiltrační test je vedle rýčové zkoušky rychlý a jednoduchý způsob, jak si ověřit stav půdy na poli. Ukázka infiltračního testu na různě obhospodařovaných půdách. Zleva: půda pokryta meziplodinou, půda s minimální orbou, půda s orbou. Zdroj: Minnesota Agricultural Services Infiltrační test na našich workshopech Vsakovací zkoušky pravidelně předvádíme zemědělcům na našich workshopech . Ukazujeme rozdíl stavu půdy na regenerativních a konvenčních polích. Porovnáváme výsledky z polí s různým půdním typem a různou úrovní regenerativního hospodaření. Naposledy na workshopu 4. 6. 2025 v DVP Agro, kde jsme navštívili tři pole. Na prvním poli s hrachorem setým do meziplodiny proběhlo vsakování vody (ekvivalent srážky 30 mm) poměrně rychle, přibližně 1 minutu. Přispěla k tomu propustnější hlinitá půda na písčitém podloží a organická hmota nashromážděná několikaletým pěstováním meziplodin bez orby. Druhé pole s kukuřicí setou přímo do vyčesané pšenice se nachází na jílovitých půdách, které jsou méně propustné. Voda zde vsákla poměrně rychle, objem vody odpovídal srážce 30 mm, ale při simulaci vyššího úhrnu srážek už se vsakování výrazně zpomalilo. Při kopnutí rýčem se půda rozpadala na hrudky s ostrými hranami. Ideálem je drobtovitá struktura s hrudkami oblých tvarů. Pole je v přechodu na regenerativní hospodaření druhou sezónou. Výraznější zlepšení stavu půdy chce více času, alespoň 5 sezón. Nejlepší výsledek jsme viděli na třetím poli s kukuřicí vysetou technologií strip-till po pšenici. Půda je zde stejně jako u druhého pole jílovitá na spraši. Pole je v přechodu na regenerativní hospodaření o několik sezón déle než předešlé pole. Ekvivalent 30mm srážky se zde vsákl do minuty a také při další dávce vody byla infiltrace podobně rychlá. Rýčová zkouška zjistila drobtovitou strukturu půdy a při zkoušce pevnosti půdních agregátů byla struktura půdy stabilní a voda prakticky čirá, tedy bez uvolněných jílovitých částí půdy. Ideální stav pro snížení pravděpodobnosti vodní eroze půdy na minimum. Půda s drobtovitou strukturou a tunýlky po žížalách na třetím poli. Co je k infiltračnímu testu potřeba? Základem je kus široké trubky o průměru nejlépe 15 až 30 cm a výšce 20 až 30 cm. Měla by být pevná (kov, silnostěnný plast). K odměřování vody si nachystejte několik nádob se známým objemem, například 1–1,5 litrové PET lahve. Po ruce mějte dřevěnou desku nebo kladivo a časomíru. Hodit se bude také rýč, kterým prověříte stav půdy po vsakovací zkoušce. Co je dobré vědět před vsakovací zkouškou? Pro správnou interpretaci výsledku zkoušky je nutné znát obsah kruhu trubky (S = 3,14 x r²). Nejlépe je počítat v metrech. Pokud má trubka průměr 15 cm, je poloměr 7,5 cm (r = 0,075 m). Výpočet obsahu kruhu trubky je následující, S = 3,14 x 0,075 x 0,075 = 0,0177 m². Díky tomu zjistíte, kolikrát se vejde kruh do plochy 1 m² . Výpočet = 1 : 0,0177 = 56,5. Trubka s obsahem kruhu 0,0177 m² se do plochy 1 m² vejde 56,5krát. Z objemu vody, kterou pro zkoušku použijete, stanovíte ekvivalent srážky v milimetrech na metr čtvereční. Při použití 1,5 l vody se jedná o ekvivalent 85 mm srážky (výpočet = 56,5 x 1,5), což odpovídá opravdu silnému přívalovému dešti. Průměrná srážka se pohybuje kolem 10 mm. Množství vody zvolte podle toho, jaký ekvivalent srážek chcete simulovat. Výpočet pro ekvivalent vydatné 30mm srážky = 30 : 56,5 = 0,5 litru vody pro zkoušku. Hodnoty se budou měnit v závislosti na průměru použité trubky. Tabulka: Infiltrační test - jaké množství vody (litry) použít při simulaci srážek (mm/m²) pro různé průměry trubek? Jak provést vsakovací zkoušku na poli? Vhodné místo se nachází alespoň 20 m od okraje pole, mimo kolejové řádky. Zkoušku proveďte ideálně na několika (3 až 5) místech v poli, aby byl výsledek věrohodnější. Pro určitou standardizaci podmínek pokusu je důležité provádět zkoušku mimo období po vydatných deštích nebo naopak mimo období delšího sucha. Na vybraném místě vmáčkněte trubku do hloubky 5 cm. U těžších jílovitých půd budete možná potřebovat dřevěnou desku nebo kladivo. Připravte se měřit čas vsakování. Zvolenou dávku vody lijte plynule do prostoru vymezeného trubkou. Časomíru zastavíte, jakmile voda zcela vsákne do půdy. Jak číst výsledky vsakovací zkoušky? Výsledky vsakovací zkoušky vám napoví, při jakém množství a intenzitě srážek na poli pravděpodobně dojde k vodní erozi půdy nebo naopak kolik vody je půda schopna vsáknout a zadržet ji pro období bez srážek. O výborný výsledek se jedná, pokud ekvivalent vydatné 20 až 30mm srážky vsákne do 1 minuty. Když budete čekat déle (až 5 minut), zkuste se zamyslet nad možnostmi zvýšení organické hmoty v půdě. Pokud se doba vsakování prodlouží na více než 5 minut, věnujte pozornost možným příčinám. Jestliže se vsakování prakticky zastaví, jde o akutní problém, jehož řešení byste měli věnovat nejvyšší prioritu. Vsakovací zkoušku je třeba hodnotit v souvislosti se znalostí typu půdy. Pro větší vypovídací hodnotu vsakovací zkoušky pomůže, pokud ji doplníte rýčovou zkouškou. Vyryjte kus půdy v místě provedení vsakovací zkoušky. Dívejte se, zda se půda v hloubce rýče mění v kaši, nebo drží pohromadě a nasála vodu jako houba. Cílem je ta druhá varianta. Důležitější než porovnávání s tabulkami se pro praxi jeví srovnání výsledků na stejném poli v různém ročním období a opakování zkoušky každou sezónu. S přechodem na regenerativní hospodaření by měla být půda schopna postupně pojmout více vody v kratším čase.

O Farmě Javorník, která hospodaří ekologicky a regenerativně, jste si mohli na našem blogu přečíst na začátku roku 2024. V době psaní našeho prvního článku se jednalo o 3. sezónu bez orby, letos takto hospodaří 4. rokem. O své zkušenosti se s dalšími zemědělci Petr Chrenčík podělil na workshopu 24. 4. 2025. Na zpracování půdy používá diamantový podmítač Kelly 3009NT a na přímé setí Horizon DSX. Nově je praktickým pomocníkem také dron. foto: Michal Zedek Podstatu toho, jak přistupovat k používání různorodých technických možností, vyjádřil při své prezentaci Lubomír Marhavý slovy: „Půda je půdou jen, pokud je živá. Proto neexistuje čistě mechanická cesta pro zabezpečení všech biologických funkcí půdy.” Technologie by tak měly dávat co nejvíce prostoru pro aktivitu rostlin nad zemí a spolupráci kořenů s bakteriemi a houbami v půdě. To je cílem používání bezorebných technologií a obecně regenerativního hospodaření. Připomeňme si, kam směřuje přechod na regenerativní hospodaření. Cílem je: minimální pohyb s půdou půda je odkrytá jen několik týdnů v roce vnášení chemikálií a minerálních hnojiv je omezeno až na nulu pole jsou pestrá na plodiny a meziplodiny součástí hospodaření je dobytek. Jinými slovy, cílem regenerativního je ekologické a prostředkem ekologického je regenerativní. Cesta k tomuto ideálu může být dlouhá a klikatá, ale každý krok tímto směrem je důležitý pro život v půdě a stabilní poměr nákladů a výnosů podniku. Podmítač Na Farmě Javorník hospodaří v ekologickém režimu. Chemické přípravky na ochranu rostlin nahrazují mechanickým mělkým zpracováním půdy do hloubky 5 cm a zařazováním meziplodin do osevního postupu. Využitelnost diamantového podmítače Kelly pro likvidaci výdrolu obilovin, ukončování meziplodin a potlačení růstu plevelů na poli, o kterém jsme psali v březnu 2024 , potvrdil Petr Chrenčík také na letošním workshopu. Konkrétně používá kombinaci řetězů složených z disků CL2 (s funkcí řezání) a CL1 (nejodolnější z disků pro zpracování půdy). V nabídce jsou další typy disků, jejichž užití se volí především s ohledem na typ půdy, aktuální stav pole a cílový stav pokryvu půdy po mělkém zpracování. Podrobnější technické informace o jednotlivých typech disků naleznete na stránkách regefarm.cz . Zdroj: https://www.regefarm.cz/blog/retezy-kelly-pro-vsechny-typy-pudy/ Secí stroj Popsaná víceúčelovost podmítače Kelly je typická také pro stroje k přímému setí, zde konkrétně Horizon DSX. Klíčem k úspěchu je technologie výsevních jednotek, které dokáží slovy Petra Chrenčíka „zasít cokoliv do čehokoliv”. Při nákupu stroje pro přímé setí je důležité věnovat pozornost čtyřem klíčovým parametrům výsevních jednotek: poloha disku řezajícího výsevní drážky rozsah paralelogramu výše maximálního přítlaku vyvíjeného na výsevní jednotku možnosti nastavování tlaku a mechanismu uzavření výsevní drážky. Pořízení nových strojů je otázkou několikamilionové investice, proto nabízíme členům prostor ke sdílení bezorební techniky . Srovnání diskových výsevních jednotek pro přímé setí od různých výrobců, zdroje najdete na konci článku. Detailní informace naleznete na stránkách výrobců. Praktické zkušenosti můžete probrat s ostatními zemědělci v našem diskuzním fóru . Postřikovací dron Pro malé zemědělce je dron smysluplnější než klasický postřikovač. I s náklady na pomocné technické vybavení, jakým je míchačka postřiků nebo vozík k převozu na místo použití, je levnější (celkové náklady se pohybují kolem 1 mil. Kč). Je vhodnější pro použití na malých nebo hůře dostupných polích. Představený model zvládne s jedním nabitím baterie aplikaci postřiku na 2 ha pole, přičemž má k dispozici centrálu s několika dalšími bateriemi. Výhodou je plná automatizace ovládání dronu, kdy dopředu naprogramujete přesnou dráhu letu a pak jen zmáčknete start. K mnohostrannému využití přispívá možnost instalace rozmetadla, takže lze využít např. k setí meziplodin. V České republice je využití postřikovacích dronů v začátcích. Z praxe vyplývá legislativní bariéra pro jeho použití v plném rozsahu. Přípravky na ochranu rostlin není možné aplikovat letícím postřikovačem. Použití je tak omezeno na zálivku nebo tekutá hnojiva. Postřikovací dron DJI Zdroje k obrázku Srovnání diskových výsevních jednotek pro přímé setí od různých výrobců: Bednar DIRECTO NO 6000 Bourgault FMS Horizon DSX Horsch Avatar Sumo DD Virkar Dynamic D