top of page

Infiltrační test - jak na to?

Aktualizováno: 18. 7.

Od 1. července 2025 platí nové standardy DZES 5, které mají za cíl snížit riziko degradace a eroze půdy pomocí celé řady protierozních opatření. Pokud dojde k erozní události a na poli ohroženém erozí schází vhodné protierozní opatření, přijde zemědělec nejen o nejúrodnější část pole, ale také mu hrozí sankce. Je proto užitečné mít přehled o tom, kolik vody je schopna půda na poli vsáknout a zda odolá přívalovému dešti.

Infiltrační test, foto: www.marekdvorak.com
Infiltrační test, foto: www.marekdvorak.com

Schopnost půdy vstřebat a zadržet vodu je dána mimo jiné také způsobem hospodaření. Porovnáním výsledků infiltračního testu neboli vsakovací zkoušky na regenerativním a konvenčním poli to lze vidět na vlastní oči. Infiltrační test je vedle rýčové zkoušky rychlý a jednoduchý způsob, jak si ověřit stav půdy na poli.

Ukázka infiltračního testu na různě obhospodařovaných půdách. Zleva: půda pokryta meziplodinou, půda s minimální orbou, půda s orbou. Zdroj: Minnesota Agricultural Services

Infiltrační test na našich workshopech

Vsakovací zkoušky pravidelně předvádíme zemědělcům na našich workshopech. Ukazujeme rozdíl stavu půdy na regenerativních a konvenčních polích. Porovnáváme výsledky z polí s různým půdním typem a různou úrovní regenerativního hospodaření. Naposledy na workshopu 4. 6. 2025 v DVP Agro, kde jsme navštívili tři pole.


Na prvním poli s hrachorem setým do meziplodiny proběhlo vsakování vody (ekvivalent srážky 30 mm) poměrně rychle, přibližně 1 minutu. Přispěla k tomu propustnější hlinitá půda na písčitém podloží a organická hmota nashromážděná několikaletým pěstováním meziplodin bez orby.


Druhé pole s kukuřicí setou přímo do vyčesané pšenice se nachází na jílovitých půdách, které jsou méně propustné. Voda zde vsákla poměrně rychle, objem vody odpovídal srážce 30 mm, ale při simulaci vyššího úhrnu srážek už se vsakování výrazně zpomalilo. Při kopnutí rýčem se půda rozpadala na hrudky s ostrými hranami. Ideálem je drobtovitá struktura s hrudkami oblých tvarů. Pole je v přechodu na regenerativní hospodaření druhou sezónou. Výraznější zlepšení stavu půdy chce více času, alespoň 5 sezón.


Nejlepší výsledek jsme viděli na třetím poli s kukuřicí vysetou technologií strip-till po pšenici. Půda je zde stejně jako u druhého pole jílovitá na spraši. Pole je v přechodu na regenerativní hospodaření o několik sezón déle než předešlé pole. Ekvivalent 30mm srážky se zde vsákl do minuty a také při další dávce vody byla infiltrace podobně rychlá. Rýčová zkouška zjistila drobtovitou strukturu půdy a při zkoušce pevnosti půdních agregátů byla struktura půdy stabilní a voda prakticky čirá, tedy bez uvolněných jílovitých částí půdy. Ideální stav pro snížení pravděpodobnosti vodní eroze půdy na minimum.

Půda s drobtovitou strukturou a tunýlky po žížalách na třetím poli.
Půda s drobtovitou strukturou a tunýlky po žížalách na třetím poli.

Co je k infiltračnímu testu potřeba?

Základem je kus široké trubky o průměru nejlépe 15 až 30 cm a výšce 20 až 30 cm. Měla by být pevná (kov, silnostěnný plast). K odměřování vody si nachystejte několik nádob se známým objemem, například 1–1,5 litrové PET lahve. Po ruce mějte dřevěnou desku nebo kladivo a časomíru. Hodit se bude také rýč, kterým prověříte stav půdy po vsakovací zkoušce.


Co je dobré vědět před vsakovací zkouškou?

Pro správnou interpretaci výsledku zkoušky je nutné znát obsah kruhu trubky (S = 3,14 x r²). Nejlépe je počítat v metrech. Pokud má trubka průměr 15 cm, je poloměr 7,5 cm (r = 0,075 m). Výpočet obsahu kruhu trubky je následující, S = 3,14 x 0,075 x 0,075 = 0,0177 m². Díky tomu zjistíte, kolikrát se vejde kruh do plochy 1 m². Výpočet = 1 : 0,0177 = 56,5. Trubka s obsahem kruhu 0,0177 m² se do plochy 1 m² vejde 56,5krát.


Z objemu vody, kterou pro zkoušku použijete, stanovíte ekvivalent srážky v milimetrech na metr čtvereční. Při použití 1,5 l vody se jedná o ekvivalent 85 mm srážky (výpočet = 56,5 x 1,5), což odpovídá opravdu silnému přívalovému dešti. Průměrná srážka se pohybuje kolem 10 mm. Množství vody zvolte podle toho, jaký ekvivalent srážek chcete simulovat. Výpočet pro ekvivalent vydatné 30mm srážky = 30 : 56,5 = 0,5 litru vody pro zkoušku. Hodnoty se budou měnit v závislosti na průměru použité trubky.


Tabulka: Infiltrační test - jaké množství vody (litry) použít při simulaci srážek (mm/m²) pro různé průměry trubek?


ree

Jak provést vsakovací zkoušku na poli?

Vhodné místo se nachází alespoň 20 m od okraje pole, mimo kolejové řádky. Zkoušku proveďte ideálně na několika (3 až 5) místech v poli, aby byl výsledek věrohodnější. Pro určitou standardizaci podmínek pokusu je důležité provádět zkoušku mimo období po vydatných deštích nebo naopak mimo období delšího sucha. Na vybraném místě vmáčkněte trubku do hloubky 5 cm. U těžších jílovitých půd budete možná potřebovat dřevěnou desku nebo kladivo. Připravte se měřit čas vsakování. Zvolenou dávku vody lijte plynule do prostoru vymezeného trubkou. Časomíru zastavíte, jakmile voda zcela vsákne do půdy.


Jak číst výsledky vsakovací zkoušky?

Výsledky vsakovací zkoušky vám napoví, při jakém množství a intenzitě srážek na poli pravděpodobně dojde k vodní erozi půdy nebo naopak kolik vody je půda schopna vsáknout a zadržet ji pro období bez srážek. O výborný výsledek se jedná, pokud ekvivalent vydatné 20 až 30mm srážky vsákne do 1 minuty. Když budete čekat déle (až 5 minut), zkuste se zamyslet nad možnostmi zvýšení organické hmoty v půdě. Pokud se doba vsakování prodlouží na více než 5 minut, věnujte pozornost možným příčinám. Jestliže se vsakování prakticky zastaví, jde o akutní problém, jehož řešení byste měli věnovat nejvyšší prioritu.


Vsakovací zkoušku je třeba hodnotit v souvislosti se znalostí typu půdy. Pro větší vypovídací hodnotu vsakovací zkoušky pomůže, pokud ji doplníte rýčovou zkouškou. Vyryjte kus půdy v místě provedení vsakovací zkoušky. Dívejte se, zda se půda v hloubce rýče mění v kaši, nebo drží pohromadě a nasála vodu jako houba. Cílem je ta druhá varianta. Důležitější než porovnávání s tabulkami se pro praxi jeví srovnání výsledků na stejném poli v různém ročním období a opakování zkoušky každou sezónu. S přechodem na regenerativní hospodaření by měla být půda schopna postupně pojmout více vody v kratším čase.

Comments


bottom of page