Na regenerativní farmě Statek Mitrov kromě skotu a drůbeže pasou i prasata. Kombinace hospodářských zvířat je pro Karla Kalného důležitá, a to hned z více důvodů: vyšší rozmanitost, lepší koloběh živin, širší portfolio a lepší ekonomika chodu farmy. Pasoucí se prasata na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com Karel Kalný věří, že tráva je pro prasata velmi výživná - svědčí o tom fakt, že u prasat na farmě téměř nemají problémy s nemocemi. Na pastvě mají prasata spoustu prostoru pro rytí a válení se v bahně. Ve videu níže se kromě jiného dozvíte, jak lze těchto aktivit chytře využít a nahradit jimi drahou zemědělskou techniku. Co se ve videu dozvíte? jak lze prasata zařadit na pastvu proč jsou prasata výborným pomocníkem nejen na zimovištích skotu kolik potravy u prasat může tvořit tráva jaká plemena se hodí na pastvu jak se změní výsledný produkt - vepřové jaká je porážková hmotnost pasených prasat jak na oplůtky pro prasata

Produktivita pastvin je důležitá pro dobrý ekonomický chod farmy. Uvědomil si to i Sebastian Ehl. Aby co nejlépe podpořil biodiverzitu, snaží se pastevním způsobem napodobit přírodu. Dobytek na pastvě plánovaně posouvá tak, aby nedocházelo ke spásání porostu před jeho zotavením. To by totiž mohlo vést ke snížení biodiverzity a výnosu. Sebastian Ehl na pastvině, foto: www.marekdvorak.com Co se v článku dozvíte: kde hledá Sebastian Ehl inspiraci jaké parametry pastvy lze měnit jaký je rozdíl mezi porostem na kontinuální a regenerativní pastvině jak a proč zaznamenávat pastvu Inspirace ze zahraničí Sebastian Ehl se podobně jako mnoho dalších českých zemědělců inspiroval v zahraničí. Nejvíc mu imponuje nauka od Allena Williamse a jeho poradenská kancelář UnderstandingAG . Kromě principů regenerativního zemědělství, o kterých se běžně mluví už i v ČR, tento přístup hospodaření obohacují o tři pravidla Adaptive Stewardship (adaptivní správa, přizpůsobivé hospodaření): disruption (narušování) - jakékoliv zásahy do přírodních systémů compounding (nabalování) - efekt sněhové koule: každé rozhodnutí, ať už pozitivní či negativní, kaskádově přispívá k celkovému stavu systému diversity (diverzita, rozmanitost) - příroda nikdy nesměřuje k monokultuře Pravidelné opakování stejného zásahu může dle Allena Williamse vytvářet nevhodné podmínky pro pastevně významné rostliny. Proto kromě rozdělení pastvin do menších sekcí, typického pro regenerativní pastvu , doporučuje promyšleně měnit i další parametry pastvy. Každý typ zásahu vyvolá jinou reakci v ekosystému, každému druhu pastevně významné rostliny vyhovují jiné podmínky a liší se i v životních cyklech. Víceleté rostliny zvládnou i opakované spasení, zatímco jednoleté druhy, pokud se spasou před vysemeněním, mohou častou pastvou trpět a z pastviny časem zcela vymizet. S rozmanitostí rostlin úzce souvisí i rozmanitost živočichů. Většinu z nich nevidíme, protože jsou malí a schovaní pod zemí. Kromě mikroskopických živočichů se na různé druhy rostlin vážou i nadzemní živočichové, jako jsou například motýli (modrásek bahenní , černoskvrnný , očkovaný , hořcový , okáč jílkový , žluťásek barvoměnný , otakárek fenyklový ), různí brouci, ploštice a pavouci. S rozmanitostí hmyzu a bezobratlých roste i diverzita lučních ptáků (konipasi, linduška luční, skřivan polní, bramborníček černohlavý a hnědý). Dobrým načasováním vhodného zásahu je možné podpořit nejen větší rozmanitost rostlin a živočichů na pastvinách, ale i kvalitu porostů z hlediska výživnosti pro pasená zvířata. Při pohledu shora je vidět různě vypasené části pastviny, foto: Sebastian Ehl Na pastvě se dle Sebastiana Ehla dá v prospěch diverzity rostlin měnit spousta parametrů: zatížení pastviny - když už je porost přestárlý, má smysl zatížení zvýšit, aby skot staré rostliny a jejich semena zadupal; na podmáčených pastvinách je lepší zatížení snížit, aby se předešlo rozbahnění pastviny a poškození půdy utužením. délka regenerace - od 20 dnů (pastva několikrát ročně) až po pár stovek dnů (pastva jednou ročně). Odvíjí se od rychlosti růstu v závislosti na ročním období. Na jaře stačí kratší intervaly odpočinku (20-30 dní). V létě při vyšších teplotách počas sušších period dochází ke zpomalení růstu a je nutné prodloužit dobu regenerace podle množství srážek alespoň na 2-3 měsíce. Koncem léta a začátkem podzimu začíná tráva růst opět rychleji a skot se může na stejné místo vrátit dříve. délka pasení dané sekce - souvisí se zatížením pastviny a výškou paseného porostu. Většinou v řádu několika hodin až několika dnů. Maximálně však 3 dny, kvůli riziku líhnoucích se parazitů v lejnech. tvar a velikost oplůtku - má vliv na zatížení pastviny. Oplůtek ve tvaru čtverce má dobytek tendenci spásat rovnoměrněji (dle druhu porostu), zatímco v užším a delším jsou zvířata nucena porost více sešlapat. Užším oplůtkem se dá efektivně měnit druhové složení na lokalitách s nežádoucími druhy rostlin. pořadí pastvy jednotlivých oplůtků - při totožném postupu pastvy každý rok by se danému pořadí přizpůsobila vegetace a diverzita by začala stagnovat. Na pastvině pasené zjara by se víc dařilo pozdním druhům a naopak. Pokud se některé druhy jednoletých bylin nenechají vysemenit, jejich výskyt se bude snižovat. Pastviny je lepší spásat každý rok v jiném pořadí. výška spaseného porostu - pro co nejlepší produkci pastviny je dobré ponechat alespoň 5 cm vysoký porost. Regenerace se tak nastartuje snadněji. Některé druhy rostlin vyžadují ponechat ještě vyšší porost. orientace oplůtků - stavění oplůtků na stejném místě a ve stejném tvaru jako v předešlém roce může vést k vytvoření hranic mezi oplůtky. Stavěním oplůtků vždy jiným směrem, o jiné velikosti a tvaru prospěje propojení porostů a druhy se lépe rozptýlí. druh zvířat - každý druh preferuje jiné rostliny. Obohacení rotace o další druh zvířat, jako jsou například slepice nebo ovce, přispívá k vyšší diverzitě rostlin. Kreativitě se dle Sebastiana Ehla meze nekladou. Typ zásahu musí ale vždy mít své opodstatnění a vycházet z pozorování vývoje situace na pastvině. Důležitým limitem pro typ zásahu je dle něj dostupnost vody a stínu pro dobytek v horkých letních měsících. Foto: www.marekdvorak.com Regenerace = rentabilita Pastevní chov a jeho rentabilita úzce souvisí se schopností ekosystému produkovat dostatek krmiva (trávy a bylin). Krávy v běžném, kontinuálním způsobu pastvy okusují porost příliš často a v raných růstových fázích, čímž znemožňují jeho regeneraci. Porosty tak neprodukují takové množství biomasy, jako při regenerativní pastvě, a selektivním vypásáním se snižuje diverzita rostlin. Krávy s přístupem na velkou plochu kromě toho selektivně spásají nejchutnější druhy rostlin, čímž potlačují jejich výskyt a snižují celkovou diverzitu porostu. Sebastian Ehl nechává po rychlém spasení (několik hodin až dní) porost regenerovat po delší dobu (pár týdnů až měsíců). Tím, že se snaží porost nevypást “až na drn”, ale nechává dostatek listové plochy pro fotosyntézu, se zrychluje obrůstání rostlin a se zvířaty se zpátky vrací až když je pastvina plně zotavená. Výsledkem je objemnější porost, hlubší prokořenění a celková vyšší odolnost a diverzita systému. S větším objemem hmoty úzce souvisí i vyšší rentabilita. K lepšímu ekonomickému chodu přispívá i fakt, že pastevní sezona na regenerativních pastvinách je delší, takže Sebastian Ehl může na zimní období zajišťovat méně krmení. To vše jsou důvody, proč se Sebastian Ehl rozhodl změnit systém hospodaření. I když to stojí více manuální práce, přínosy převládají. Kromě zlepšování ekonomického chodu farmy a ekologického stavu pastvin si vytváří bližší vztah se svým angusským skotem. Díky tomu se mu daří pást i býky bez větších problémů. Foto: www.marekdvorak.com Záznam pastvy Každá pastvina potřebuje „zamíchat kartami”. Aby se Sebastian Ehl vyhnul pravidelnému opakování stejného zásahu, doporučuje pastvu evidovat. Kromě klasické evidence o hnojení si větší díl půdního bloku v excelové tabulce rozdělí na několik menších částí. Ke každé části si zapíše: jakou má výměru a kolik kusů skotu ji spáslo v daném roce za jaký čas. Mimo běžné tabulky existují i různé aplikace, které zemědělcům po celém světě pomáhají v jejich rozhodování. Některé jen zaznamenávají data, jiné na základě záznamů poskytují predikce, přepočítávají údaje o hnojení, zahrnují předpověď počasí, nebo dokonce využívají satelity (jako například Pasture.io a LIC Space ), aby co nejpřesněji odhadly vývoj porostů na pastvinách. To vše si zemědělec může zkontrolovat ve svém chytrém telefonu přímo na pastvině. Úloha zvířat Dle Sebastiana Ehla se lze na pastevní zvířata dívat jako na nástroj, kterým se do ekosystémů zasahuje. Tento nástroj umí dělat víc věcí naráz: okusovat, sešlapávat, hnojit a inokulovat. A to vše při proměňování strávené hmoty na bílkoviny. Na zemědělci zůstává tyto funkce poznat a dobře načasovat jejich využití. Když se mu to daří dlouhodobě, může z toho těžit nejen celý ekosystém včetně pasených zvířat, ale i samotná farma.

V diskuzích o regenerativním zemědělství se často objevují dotazy na secí stroje pro malé zemědělce. Jaké jsou nejlevnější možnosti? Třímetrová verze secího stroje Rad, zdroj: www.notill.rs/sr/rad-sejalica/ RAD No-Till Tento nenáročný nesený mechanický secí stroj byl vyvinut v Maďarsku zemědělcem Attilou Kökénym, který radí zemědělcům při přechodu na bezorební systém na více než 10 000 hektarech. Můžete ho vidět na obrázku výše. O přípravu seťového lůžka se starají radličky s karbidovými špičkami uspořádané ve čtyřech řadách. Na třímetrový secí stroj se dá umístit 20 radliček. Zásobník má dvě komory pro výsev různých plodin. Stroj se vyrábí v pracovních šířkách od 1,5 metru pro vinaře až po 4 metry pro klasickou rostlinnou výrobu. V běžné šířce 3 metry váží pouze 2,2 tuny, díky čemu jej utáhne i traktor s výkonem 80 koní. Radličky na secím stroji RAD. Zdroj: www.notill.rs/sr/galerija/ Samotné díly jsou standardizovány a lehce sehnatelné u obchodníků prodávajících velké stroje značky Amazone. Výhodou tohoto stroje je cena - v záběru 3 m vychází přibližně na 450 000 Kč. Nevýhoda spočívá v typu rozrušení půdy - radličkách. Obecně mají radličkové secí stroje větší problém při setí do vyšších meziplodinových porostů, nebo do dlouhých rostlinných zbytků. To se dá ale eliminovat buďto zvětšením šířky meziřádku nebo ukončením meziplodin řezacími válci. SIVA No-Till Další značkou bezorebného secího stroje pro menší zemědělce je ukrajinská SIVA. V jejich nabídce naleznete vícero strojů v záběru od 2,1 až po 4,2 metrů. Secí stroj SIVA OPTIMA 3.0. Zdroj: https://www.siva-agro.com/en/kharakteristiki-3/seyalka-siva-nova-3-0-no-till-technology/siva-nova-3.html Tažené secí stroje SIVA jsou vybaveny vroubkovanými disky, které nejprve půdu a případné rostlinné zbytky nařežou. Drážkou hned vzápatí projedu dva disky ve tvaru písmena V vybaveny výsevní botkou. Ta má dva přívody - jeden pro osivo hlavní plodiny a druhý pro jemná osiva - tzv. jetelák. Tímhle způsobem lze vysévat s podsevem . Na konci procesu se výsevní drážka uzavře zavíracím kolečkem. Výsevní jednotky s dvěma přívody - jeden pro semena, druhý pro hnojivo. Zdroj: https://www.siva-agro.com/en/kharakteristiki-3/seyalka-siva-nova-3-0-no-till-technology/siva-nova-3.html Ceny secích strojů SIVA se pohybují od 350 000 po 550 000 Kč. Výhodou je dobré proniknutí disků rostlinnými zbytky a využitelnost strojů i se slabšími traktory (od 65 koňských sil). Nevýhodou mohou být vyšší provozní náklady, protože nakloněné disky ve tvaru V mají větší odpor, což vytváří větší tlak na jejich ložiska. Simtech T-Sem 300 Další možnost nabízí i britská značka Simtech. Nesený mechanický secí stroj Simtech T-Sem 300 uveze traktor o výkonu 100 koní. Radličkový secí stroj Simtech T-Sem 300, foto: SOUFFLET Agro Radličky, usazené na dvojité pružině, mají tvar obráceného T. Břitvy mají šířku 10 mm, čímž se zajišťuje minimální narušení půdy. Radličky secího stroje Simtech T-Sem 300, foto: Daniel Lunter Zajímavostí je pěnové výsevní ústrojí. Pěnové “houby”, umístěné na hřídeli, vybírají ze zásobníku semena po jednom kusu, přičemž nezáleží na velikosti semena. Tento systém si snadno poradí i se směsí semen. Pěnové výsevní ústrojí. Pěnový materiál je znázorněn modrou barvou, foto: SOUFFLET Agro Cena stroje začíná na 750 000 Kč, na výběr je vícero variant. Vpředu se volí mezi rovnými otevíracími disky a válcem pneuflex, zatímco vzadu je možné nainstalovat jak válec SpringFlex s pružinovými lopatkami, tak těžké řetězové brány. Výhodami jsou jednoduchost stroje, lehká výměna opotřebovaných pěnových částí a možnost výsevu směsi semen. Nevýhodu může mít stroj při práci v hustějším porostu meziplodiny nebo větším množství posklizňových zbytků, což se částečně může vyřešit umístěním disků před radličky. Pokud máte zájem o některý z námi sdílených strojů, dejte nám vědět. Propojíme vás s distributory a pomůžeme i s komunikací v cizím jazyce.

Zajímá vás, jak francouzský zemědělec Mathieu Razy dokázal za pár let vybudovat bohatou zásobu organické hmoty na své ekologické farmě? Přečtěte si článek na blogu Živé půdy . V tomto článku se podíváme podrobněji na zemědělskou techniku a osevní postupy. La Ferme des Bourettes, foto: Daniel Lunter Co se v článku dozvíte: jak Mathieu Razy vylepšil svůj secí stroj jak se mu daří pěstovat kukuřici v ekologickém režimu jak často na orné půdě pase krávy Mnoho ekologických zemědělců si myslí, že regenerativní postupy nelze praktikovat v ekologickém zemědělství. Pluh je účinný nástroj proti plevelům a na uvolnění živin z organické hmoty. Obracením půdy ale dochází k ničení půdních mikroorganismů a vynášení semen plevelů z hloubky na povrch, čímž se pozemky neustále zaplevelují. V neposlední řadě je nevýhodou orby oxidace uhlíku - exponovaná organická hmota reaguje se vzduchem a mění se na oxid uhličitý. Přesto většina zemědělců, nejen ekologických, vidí orbu jako nezbytnou. Opak je ale pravdou a Mathieu Razy z farmy La Ferme des Bourettes je toho živým příkladem. Namísto pluhu využívá mělké kypření. Pícniny a meziplodiny vysévá radličkovým secím strojem Simtech T-Sem 300. Po pár dnech půdu povrchově zmulčuje. Do půdy přitom nezasahuje hlouběji než 5 cm, což je zásadní rozdíl oproti tradiční orbě v hloubce 20 cm a víc. Radličky na secím stroji Simtech T-Sem 300 svépomocí dovybavil křidélky, díky kterým podřežou drn na celé ploše v hloubce 5 cm. Nežádoucí rostliny na poli po tomto zásahu uschnou. Půda se nemíchá, jen se lehce nadzvedne a pak zase vrátí na své původní místo. Jediným průjezdem tak zaseje směs, zničí plevele a podpoří mineralizaci. Tuto aktivitu Mathieu Razy nazývá skalpování. Vlevo: Radlička ze secího stroje Simtech T-Sem 300 vylepšena o boční křidélka pro celoplošné “skalpování” v hloubce do 5 cm. Tuto radličku Mathieu Razy využívá před setím pícnin a meziplodin, foto: Daniel Lunter. Vpravo: Radličkový secí stroj Simtech T-Sem 300, kterým Mathieu Razy seje pícniny a meziplodiny, foto: Daniel Lunter Před setím kukuřice na siláž musí zasáhnout radikálněji: nejdřív použije speciální radličkový kypřič s hrotovým válcem Actisol Demeter a po třech dnech pole povrchově zmulčuje. Následně použije kombinaci strip-till kypřič Duro France vpředu a diskový secí stroj Monosem vzadu, čímž minimalizuje pojezdy. Později kukuřičná pole ještě plečkuje. Radličkový kypřič Actisol Demeter, který Mathieu Razy používá před strip-till setím kukuřice, foto: Actisol Povrchové mulčování 3 dny po kypření radličkovým kypřičem Actisol Demeter, foto: Mathieu Razy Pracovní sekce strip-till kypřiče Duro France, foto: Duro France Osevní postup Klíčem ke zvyšujícímu se obsahu organické hmoty v půdě je dobrý osevní sled. Mathieu Razy používá dva osevní postupy, 3letý na kvalitnější (úrodnější) půdě a 4 až 6letý na méně úrodných polích. Kratší osevní postup vypadá takto: jaro 1: seč na podzim vyseté jetelové směsi, poté výsev kukuřice strip-tillem na siláž podzim 1: sklizeň silážní kukuřice, výsev směsi jaro 2: seč směsi, přísev letní směsi léto-podzim 2: regenerativní pastva skotu jaro 3: seč směsi léto 3: regenerativní pastva skotu, poté skalp radličkou, mulčovač, výsev zimní směsi meziplodin s ovsem podzim 3: regenerativní pastva skotu Schéma kratšího osevního postupu, zdroj: Mathieu Razy, upraveno. Delší osevní postup na polích s menším obsahem organické hmoty probíhá následovně: jaro 1: seč na podzim vyseté směsi léto 1: regenerativní pastva skotu podzim 1: skalp, mulčování, výsev zimní směsi, později regenerativní pastva skotu jaro 2: seč směsi léto 2: výsev kukuřice strip-tillem na siláž nebo letní směsi na pastvu podzim 2: skalp radličkou, mulčování, výsev směsi s pšenicí léto 3: sklizeň pšenice, pak výsev směsi bobovitých rostlin (jetel, vojtěška) podzim 3: regenerativní pastva skotu jaro 4 až 6: seč léto 4 až 6: regenerativní pastva skotu podzim 4 až 6: přísev směsi žito, oves, hrách, vikev Schéma delšího osevního postupu, zdroj: Mathieu Razy, upraveno.

Důležitou součástí úspěšného podnikání je neustálé vzdělávání. Zemědělci se kromě čtení knih, časopisů nebo internetových zdrojů mohou zúčastnit zemědělských výstav. Podívejte se s námi, jak to vypadalo na regenerativní výstavě v sousedním Rakousku. Festival Soil Evolution 2024, foto: Daniel Lunter Bienále Soil Evolution 2024 ( Evoluce půdy ) je zemědělská výstava s festivalovým nádechem, která se letos konala již podruhé. Vznikla v roce 2022, kdy spojili síly tři organizace: švýcarský SWISS NO TILL , německý GKB (Spolek pro konzervační zpracování půdy) a rakouský Boden.Leben (Půda.Život). Společně uspořádali akci pro zemědělce, kterým záleží na zdraví půdy. Letošní program byl nabitý přednáškami, semináři a ukázkami strojů. I když projevy byly v němčině, všichni vystavovatelé mluvili anglicky, takže se i cizinci dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Stroje Na výstavě bylo k vidění přes 40 různých značek strojů. Bezorebné secí stroje, kypřiče, řezací válce, rotační plečky, systémy na ovládání tlaku v pneumatikách a navigační systémy. Kromě velikánů jako je Amazone, Horsch nebo Kuhn, byly zastoupeni i méně známí výrobci: Agrisem (Německo) - pneumatické no-till diskové secí stroje Claydon (Velká Británie) - mechanické no-till radličkové secí stroje do těžké půdy Horizon (Velká Británie) - pneumatické no-till diskové secí stroje, strip-till Junkkari (Finsko) - mechanické a pneumatické no-till diskové secí stroje Maschio Gaspardo (Itálie) - mechanické no-till diskové secí stroje Semeato (Brazílie) - mechanické no-till diskové secí stroje Simtech UK (Velká Británie) - mechanické a pneumatické no-till radličkové secí stroje Sky Agriculture (Francie) - pneumatické no-till diskové secí stroje Virkar (Španělsko) - pneumatické no-till diskové a radličkové secí stroje Mechanický no-till diskový secí stroj Junkkari D300 , foto: Daniel Lunter Pneumatický no-till secí stroj SIMTECH UK TS 300AP , foto: Daniel Lunter Pneumatický no-till secí stroj Virkar Dynamic DC , foto: Daniel Lunter Mechanický no-till secí stroj Semeato TDNG 300M, foto: Daniel Lunter Podhušťování pneumatik Za zmínku stojí i systémy řízení tlaku v pneumatikách. Vystavovali je dvě firmy - PTG a TerraCare . Výhodou těchto systémů je, že při podhuštění pneumatik se zvětší styčná plocha, tudíž se lépe rozloží váha traktoru. Výsledkem je plytší utužení půdy. Některé pneumatiky jsou schopny pracovat už při tlaku 0,6 bar. Vlevo: systém řízení tlaku v pneumatikách PTG, vpravo: systém řízení tlaku v pneumatikách TerraCare s neseným kompresorem, foto: Daniel Lunter Vlevo: pneumatika nahuštěná na předepsaných 2,4 bar, vpravo: pneumatika nahuštěná na 0,6 bar. Podhuštěná pneumatika vpravo se opírá o větší plochu, tudíž se váha lépe rozloží a půdu méně utužuje, foto: Daniel Lunter Ekologické zemědělce zaujal meziřádkový mulčovač do širokořádkových plodin Stripgrazer WR rakouské výroby. Meziřádkový mulčovač Stripgrazer WR, foto: Daniel Lunter Levné navigační systémy GPS systémy v zemědělství sehrávají nezastoupitelnou roli. V rámci regenerativního zemědělství se často mluví o tzv. CTF (controlled traffic farming - řízený faremní provoz). V CTF systému jezdí traktor vždy ve stejných kolejích, aby se eliminovalo plošné utužování. Velké značky jako Trimble, John Deere, Topcon a další jsou na trhu již dlouho. Jejich cena je ale vysoká a menší a střední zemědělci si je nemohou dovolit. Florian Köck se svými kolegy ze vzdělávacího centra LK-Technik Mold proto zmapovali trh a vyzkoušeli levnější systémy čínských značek. Zjistili, že už za cenu kolem 160 000 kč se dá sehnat poměrně spolehlivá navigace. Zkoumali tyto čínské značky: FJ Dynamics - vítěz testů spolehlivosti, nová verze i bez výměny volantu s pomocí hydraulických hadic Sveaverken - původně švédská značka, uživatelsky velmi podobné FJ Dynamics CHC Nav - používá jiné uživatelské prostředí a jiný hardware, je kompatibilní se zabudovanými systémy řízení směru Oproti dražším značkám jsou dle Floriana Köcka v případě ztráty signálu čínské systémy méně přesné. Ty dražší zvládnou přesně navigovat i během ztráty spojení s družicí po dobu 15 až 30 minut díky technologii RTK - kromě zařízení na traktoru musí být v dosahu ještě další referenční GPS přijímač na pevném bodě, ten má ale omezený dosah signálu. Čínské navigační systémy lze namontovat i na starší traktory (LK-Technik Mold je testoval na traktoru Steyr 9145). Navigační systém FJ Dynamics. Foto: Florian Köck Praktické videonávody jsou dostupné na jejich YouTube kanálu (možnost si zapnout i české titulky). Další akce Na konci června se bude konat nejvýznamnější evropský a celosvětově známý Festival regenerativního zemědělství Groundswell . Odehrávat se bude v Hertfordshire (blízko Londýna) ve Velké Británii 26. a 27. 6. 2024. Na festivalu potkáte a uslyšíte spoustu světových odborníků na regenerativní zemědělství, například i známého amerického poradce Johna Kempfa . Součástí bude výstava a polní ukázky strojů pro regenerativní zemědělství. Za Platformu pro regenerativní zemědělství se akce zúčastní Daniel Lunter. Pokud se rozhodnete taky vyrazit, může vám pomoci s překladem u jednotlivých vystavovatelů. V případě zájmu prosím vyplňte tento dotazník . Pokud vás zajímá konkrétní výrobce, dejte nám vědět. Propojíme vás s distributory a pomůžeme i s komunikací v cizím jazyce.

Na Farmě Basařových se rozhodli přejít na regenerativní způsob hospodaření, aby jim neodtíkala ornice z polí pryč. Kromě rostlinné a živočišné výroby provozují i agroturistiku a prodej ze dvora. Nebo spíš z vlastních automatů. Jan Basař, foto: www.marekdvorak.com Rodina Basařových začala v Sudetech hospodařit po válce. Po komunistickém převratu o farmu přišli, ale v roce 1989 se sem vrátili. Areál se rozrůstal postupně od roku 2000, kdy si pronajali teletník, a následně kravín, který pak od státu koupili. Následně přikoupili zbytek pozemků, aby to měli uzavřené. Dnes na farmě o rozloze 550 ha rostlinné i živočišné výroby pracuje celá rodina a tři zaměstnanci. Mají ještě řezníka a paní, která každé ráno doplňuje automaty, a spolu s řezníkem obstarává balení. Každý týden porazí dva až tři kusy hovězího. V rostlinné produkci pěstují tržní plodiny jako je řepka, pšenice a oves, pokud je dostatek krmení pro dobytek. Jinak se vrací ke krmným plodinám jako je žito, jetel a kukuřice. Uživit musí stádo od 200 do 250 kusů aberdeen-anguského skotu. Jalovice mají po pastvinách, býky ve stáji. Aberdeen-anguský skot, foto: www.marekdvorak.com „Měli jsme základní stádo na maso, byl to uzavřený chov. Rozhodli jsme se, že budeme maso prodávat přes naši prodejnu. K tomu byla ale potřeba další stáj, kde budeme býky vykrmovat (předtím jsme je vozili na zpracování jinam). No a stáj by nás stála 32 milionů korun, s tím, že trvá dva roky, než býky vykrmíme. To by si ti býci v životě nesplatili. Tak jsme museli udělat radikální rozhodnutí a prodali jsme stádo krav. Teď to máme tak, že kupujeme od známých chovatelů zástav, který vykrmujeme,” říká Jan Basař. Basařovi se zatím seznamují s regenerativním pěstováním plodin, pastva bude možná potom. Plně je teď zaměstnává přechod na regenerativní zemědělství na orné půdě. Loni zkusili ozimy na pár hektarech a na jaře jařiny a zatím to vypadá dobře. Za těchto podmínek a počasí si myslí, že to půjde spíše k lepšímu a za snížených nákladů. Když neořou a nekypří, je pokles nákladů na naftu znát. Úsporu vidí i v ušetření času. K regenerativnímu zemědělství je dohnaly silné eroze z přívalových dešťů. Půdu chtějí jednou předat dětem a nechtějí jim nechat hlínu, která vypadá jako štěrk. Pozemky dále zmenšují a zatravňují, ale nestačí to - orná půda je pořád ohrožená. Řešení vidí v regenerativním způsobu hospodaření. Foto: www.marekdvorak.com Rozdíl při větší srážce viděli hned. Zaset pšenici do jetele vyzkoušeli na nejhorším poli, které už bylo zralé na zatravnění. Na Silvestra lilo, byla obleva, ale přívalové deště s pšenicí neudělali vůbec nic. Voda sice letěla po povrchu, protože jí bylo tolik, že se nestíhala vsakovat, ale nevymlela žádnou díru, pšenice tam byla dál. A stačilo tak málo: nezkypřit a zasít přímo do jetele. Letos také seli deseti druhovou meziplodinovou směs (buď v den sklizně, nebo den po) a podrývali. Zjistili totiž, že mají zhutněnou půdu na úplnou desku asi v hloubce 15 až 20 cm. Nahoře byla krásná kyprá půda, ale po 15 cm deska do hloubky 20 cm. „Dokud člověk nezjistí něco jiného, tak mu to přijde normální: přece musíme proorat, prokypřit. Minulý rok jsme jeli set napřímo do postříkaného jetelu, tak jsme si říkali, jestli nejsme blázni. Měla by tam přece jet sekačka, ne sečka:) V listopadu už nebyl rozdíl, jetel už skoro nebyl a pšenice rostla. Po oblevě na Silvestra jsme neměli žádnou erozi,” dodává Jan Basař. Chtějí to ale posunout dál. V budoucnu plánují na prvních 6 hektarech vyzkoušet agrolesnický systém na orné půdě. A pokud se jim zalíbí, v dalších letech budou pokračovat na dalších pozemcích. Stromy se budou vysazovat po vrstevnicích, pod nimi bude zatravněný 3 m pás, díky kterému chtějí definitivně vyřešit problém s erozí. V 30 m širokých pásech budou mít ornou půdu jako doposud. Aktuálně dolaďují s poradcem Martinem Smetanou z Živé půdy druhové složení stromů. Rádi by to měli pestré, ale zároveň potřebují stromy, kterým se bude dobře dařit v jejich podmínkách. Chystají se i na výstavu ovoce spojenou s degustací, aby si vybrali správně. Výběr stromů je rozhodnutí na několik příštích generací, proto oceňují možnost konzultací. Na podzim si také vyzkoušeli stroj SKY EASY Drill W6020 od Soufflet Agro, moc se jim líbil a řeší jeho koupi. Těší se, že přestanou každé jaro sbírat kameny, které by díky bezorebnímu hospodaření neměli vůbec vylézt na povrch. Dokud orali a kypřili, vždy na podzim rozmetali hnůj, zapravili a seli. Hnůj jim teď do regenerativního zemědělství úplně nezapadá, takže změnili myšlení. Dřív ho nechtěli dávat do bioplynky, kde by spálili organiku a na pole vozili jen digestát. Dnes ho ale do bioplynky dávají a digestát jde potom do meziplodiny nebo na louky. Legislativně nemohou hnůj jen rozmetat a nezapravit, díky bioplynce tento problém vyřeší. Bioplynku mají malou - vyrábí 250 kW elektřiny a 230 kW tepla. V zimě spotřebují vše v rámci areálu, v létě přebytky prodávají. Pole, kde budou do budoucna vysazeny stromy, foto: www.marekdvorak.com Farma má dnes pestrou nabídku. Jan Basař popisuje, že prvně měli pole a dobytek, potom objevili bioplynku a následně koupili penzion. Dobytek jim bylo líto nakládat na kamiony a posílat do Turecka, a tak začali kvalitní hovězí maso zpracovávat. Také chtěli mít farmářskou prodejnu, kde by mohli maso prodávat. Místo toho objevili automaty, ze kterých zboží prodávají a zároveň je nabízí okolním zemědělcům - umí je dovézt, servisovat atd. Jeden automat je přímo na farmě, pět ve Vrchlabí. Mají svou bourárnu, takže si všechno maso sami připraví, a pak prodají, třeba i do restaurací v okolí. Foto: www.marekdvorak.com

Podívejte se na video hnojení statkovými hnojivy v DVP Agro. Jak lze hnůj něžně zapravit? Rostislav Mátl vám to ukáže.

Je výhodnější chovat mléčný skot na pastvě nebo dosahuje lepších výsledků, když je celoročně ustájen? Jaké jsou dopady pastvy na mléko a na reprodukční vlastnosti? Jako kluk odchovaný na extenzivní mléčné farmě jsem se díval na intenzivní chovy trochu skrz prsty. Nejvíc mi vadilo, že zvířata nemají přístup na pastvu, tedy do svého někdejšího naturálního habitatu. S přibývajícím věkem jsem se o téma zajímal víc, až jsem se rozhodl sledovat vliv intenzity na užitkovost skotu braunvieh v rámci diplomové práce uzavírající mé studium Agroekologie na Mendelově univerzitě. Braunvieh - hnědý skot Obecně je v našich končinách tohle plemeno méně známé, o čemž svědčí také množství chovaných zvířat - je to přibližně 4 000 kusů z celkového počtu 1,39 milionů kusů skotu v České republice. Plemeno pochází ze Švýcarska, kde je jedním z nejstarších, první zmínky jsou známy už ze středověku. Původně se jednalo o plemeno s kombinovanou užitkovostí na mléko i na maso. Geneticky je až do současnosti lépe přizpůsobeno chození po členité pastvě, proto ho můžeme potkat na strmých svazích Alp. Později se plemeno rozšířilo i do Spojených státu amerických, kde bylo masivně přešlechťováno na Brown Swiss - plemeno s vyšší užitkovostí, které se následně dostalo i do Evropy. Ve Švýcarsku se však až do dneška zachoval i původní Original Braunvieh, který byl právě s Brown Swiss křížen. Vzniklo tak plemeno braunvieh, které jsem zkoumal. Dobytek plemene Braunvieh Extenzivní chov Naše rodinná farma v Telgártu v Nízkých Tatrách nabízí prostředí, které tomuto plemenu umožňuje přirozený pohyb. Braunvieh si můj otec zamiloval při svatební cestě ve Švýcarsku. Začal s pěti jalovicemi dovezenými z Rakouska, nyní chová 35 dojných krav a 20 jalovic, náležitý počet telat a také přibližně 15 býků. Extenzivita chovu spočívá zejména v přístupu ke krmení. To je zabezpečeno ve formě pastvy, dnes už regenerativní , 7 měsíců v roce ve dne i v noci. Pastviny jsou ve výšce kolem 1000 m n. m. a jsou klasifikovány jako horské. Vždy při dojení dostávají dojnice tzv. kompenzační dávku v podobě 1,5 - 2,5 kg šrotovaného ječmene s melasou. V zimě je pak skot krmen smíšeným suchým senem z první seče se senáží z první i druhé seče. Intenzivní chov Poľnohospodárske družstvo Pribeta založilo svůj chov v roce 1995 stejným způsobem jako můj otec. V roce 2021 dojili kolem 125 dojnic, ve výkrmu měli 100 býků, 75 jalovic, 23 býčků a 40 jaloviček do věku 3 měsíců. Kromě plemena Braunvieh se také věnují chovu holštýnek odděleně a taky intenzívně. Veškerý skot se chová ve stáji bez přístupu k pastvě. Krmen je kukuřičnou siláží a senáží v poměru 2:1. Do dávky je dále přidávána směs pšenice, kukuřice, sóji a ječmene. Farma se nachází v Podunajské nížině. Příklad intenzivního chovu. A co jsem zjistil? Ze srovnání jednotlivých ukazatelů mléčné užitkovosti vyplynulo, že mléko z intenzivního chovu je tučnější o 0,43%, s vyšším podílem bílkovin o 0,13%, také je ho i o půl tuny na krávu za rok víc. Tento výsledek není překvapivý, protože intenzivně krmené krávy dostávají energeticky vydatnější krmivo. Co se týče reprodukčních schopností chovu, dopadl lépe skot z pastvy. Počet inseminací potřebných pro úspěšné zabřeznutí byl u něho výrazně nižší než v intenzivním chovu. Inseminační index u extenzivního chovu dosahoval 1,59 bodu, zatímco u intenzivního chov byl na úrovni 2,07. Také doba potřebná pro zabřeznutí - tzv. servis perioda - byla výrazně kratší. V průměru u paseného skotu dosahovala 117 dnů, skot ve stáji byl na úrovni 140 dnů. Extenzivní chov byl lepší také v dlouhověkosti. Krávy se zde dožívají v průměru o 3,15 let déle. Z toho plyne, že krávy v extenzivním chovu mají vyšší celoživotní produkci mléka a to v průměru až o 4,5 tuny víc. Jaký chov se tedy víc vyplatí? Z ekonomického hlediska se lze na výsledky porovnání dívat z vícero úhlů. Krmení je finančně náročnější v intenzivním chovu, protože náklady na výrobu krmiva pro tento skot jsou mnohem vyšší než u extenzivního chovu. Vypěstovat a sklidit kukuřici na siláž vyžaduje mnohem vyšší technologické, finanční i pracovní vstupy, než posečení travního porostu a sklízení do balíků. A to ani nemluvím o faktu, že víc než polovinu roku se krávy v extenzivním chovu o sebe postarají víceméně samy. Co se týče reprodukce, lepší welfare na ni má znatelně pozitivní vliv. Pokud je zvířeti umožněno přirozené chování, které nabylo během evoluce, snižují se u něho komplikace spojené s březostí. Snahy oddělit zvíře z přirozeného prostředí vedou ke snížení reprodukce. Dlouhověkost má také vliv na lepší ekonomiku chovu. V intenzivních chovech se krávy běžně poráží, pokud nedosahují požadované mléčné užitkovosti. Hranice, která je pro dojnice “linií smrti”, je na úplně jiných úrovních v intenzivním a extenzivním chovu. Pro extenzivní chov je díky nižším nákladům na krmení snadné ponechat ve stádě i méně dojivé krávy, zatímco v intenzivním chovu se pečlivě selektují. Ve sledovaném extenzivním chovu nebylo výjimkou ponechávat krávy až do 11. laktace, přičemž některé krávy se dožili úctyhodných 13 let. Výjimky se dožívají dokonce až 16 let, zatímco v intenzivním chovu se krávy dožívají v průměru 5,5 let. Regenerativní pastva na Farmě Ehl , foto: www.marekdvorak.com Když to tedy shrneme a zohledníme i pozitivní vliv na životní prostředí v případě regenerativní pastvy , výsledkem může být celkově udržitelný způsob hospodaření. Po letech intenzifikace by nakonec i krajině moc pomohlo snížení tempa hospodaření. Přežvýkavci se navíc zásadně podílí na tvorbě krajiny a půdy. Jejich schopnost přeměňovat rostliny na látky prospěšné půdě i živočichům je nenahraditelná a člověk ji není schopen strojově napodobit.

Petr Chrenčík z rodinné Farmy Javorník hospodaří kolem obce Javorník nad Veličkou v okrese Hodonín se svým otcem v režimu ekologického zemědělství na 120 hektarech orné půdy a 60 hektarech travních porostů. Už více než dva roky neprovádějí orbu a postupně začleňují různé regenerativní postupy. Jako ekologičtí zemědělci se museli vypořádat s řadou problémů přechodu na šetrnější zemědělskou výrobu. Foto: Petr Chrenčík Pole Farmy Javorník se nacházejí na úpatí Bílých Karpat. Jedná se o vyšší polohy s méně úrodnými půdami. Pro ekologické zemědělství se na podobných lokalitách rozhoduje mnoho zemědělců, vyšší dotace jim totiž dokáží lépe pokrýt náklady už i tak nižší produkce. Nesmí ale používat umělá hnojiva a pesticidy, což může být v kombinaci s regenerativním zemědělstvím poněkud větším oříškem. Boj s plevely V ekologickém zemědělství se plevely běžně likvidují mechanicky . Kromě tradičních prutových bran jsou stále známější i rotující prutové brány a rotační plečky. Novinkou na českém trhu je diamantový podmítač Kelly, který na Farmě Javorník využívají už druhou sezonu. Diamantovým se nazývá kvůli tvaru stroje při pohledu shora. Diamantový podmítač Kelly 3009NT při pohledu shora, zdroj zde . Výhoda podmítače Kelly spočívá v jeho všestranném využití. Dá se využít pro ukončení porostu meziplodin, k mechanické likvidaci plevelů, prokypření prvních pár centimetrů půdního profilu nebo přípravu seťového lůžka. Díky mělkému zpracování půdy je také vhodným nástrojem v boji se suchem. Koneckonců, podmítač Kelly byl vyvinutý v Austrálii, kde je nedostatek vody běžnou součástí zemědělství. Nalevo vymrzlá směs hrachu a hořčice, napravo po průjezdu podmítačem Kelly, foto Daniel Lunter. Diamantový podmítač Kelly se podle Petra Chrenčíka dá skvěle využít i pro likvidaci výdrolu obilnin. Poprvé přejede pole hned po sklizni, aby stimuloval klíčení semen plevelů a výdrolu. Počká až vzejdou, a pak je přejede s podmítačem Kelly vybaveným vhodně zvoleným typem disků, čímž zajistí celoplošné podřezání a zaschnutí zbytků předchozí plodiny a plevelu. Univerzální disk CL1 na diamantovém podmítači Kelly 3009NT, foto Daniel Lunter. Meziplodiny Porosty bez plevelů se na Farmě Javorník snaží udržovat také pomocí meziplodin, které na rozdíl od jiných zemědělců sejí každoročně na celou výměru. Jejich meziplodinová směs se skládá z vícero druhů rostlin (ředkev, pohanka, mastňák habešský, lnička, svazenka, řepka). Ty kompletně pokryjí celý povrch půdy, čímž zamezí růstu plevelů. Další druhy jako je vikev, hrách a jetel inkarnát zase shromažďují vzdušný dusík a přispívají k půdní diverzitě. Porosty meziplodin Petr Chrenčík na podzim ukončil diamantovým podmítačem Kelly. V rámci pokusu se rozhodl na části pole vynechat ukončení a nechat meziplodiny vymrznout. Víc se mu však osvědčila verze ukončení diamantovým podmítačem Kelly kvůli lepšímu pokrytí půdy zbytky po meziplodinách a jejich efektivnějšímu rozkladu. Díky tomu je na podzim nebo na jaře možné plečkovat porosty v bezorebním systému pomocí standardních prutových bran, jimiž je vybavena většina podniků. Navíc si myslí, že tímto způsobem pomůže i dravcům při lovu hrabošů. Pokud by porost nebyl ukončen, stonky některých meziplodin by zůstaly vzpřímené. Dravý pták by se podle něj mohl během útoku seshora zranit. Ukončení meziplodin diamantovým podmítačem Kelly může pomoci potlačit populaci hrabošů. Průjezdem zničí hraboší nory, což pro ně v podzimním období může mít fatální následky. Nalevo na podzim ukončené meziplodiny, napravo neukončené meziplodiny s hrabošími norami na stejném poli, foceno 27. 2. 2024, foto Petr Chrenčík Inovativní setí Na Farmě Javorník mají rádi jednoduchost, proto pro běžné polní práce vlastní jen dva stroje. Tím druhým je secí stroj na přímé setí Horizon DSX se záběrem 6 metrů, který je kromě běžných podmínek schopen sít i do vzrostlého porostu meziplodin. Výsevní jednotka je vybavena diskem nakloněným ve dvou osách kvůli lepšímu průniku do všech typů nezpracované půdy. Inovativní paralelogram umožňuje pracovat v rozsahu až 30 cm, což má za následek dokonalé uložení osiva. Přítlak na každou jednotku může být nastaven až do 300 kg. Je vybavena pneumaticky ovládaným uzavíracím kolečkem pro uzavření výsevní drážky za každých podmínek. Výsevní jednotka secího stroje Horizon DSX, foto Daniel Lunter. Oddělené zásobníky umožňují výsev více plodin současně. Secí jednotky jsou uspořádány ve dvou za sebou jdoucích řadách, čímž se dá snadněji využít systém intercropping . Díky tomu lze ukládat různě velká semena do různých hloubek. Na Farmě Javorník se letos v tomto systému bude pěstovat hrách s tritikale. Sklízet budou obě plodiny naráz, výslednou směs pak prodají jako krmivo. Secí stroj Horizon DSX, foto Daniel Lunter. Na podzim se pokoušeli o pěstování řepky spolu s podsevy bobovitých rostlin. Jejich snaha ale byla zmařena pastvou daňků, kteří spásli už hluboce zakořeněnou řepku až na drn. Pomocné plodiny v podsevu zůstaly nedotčené. V jednom řádku je vyseta řepka a ve druhém řádku je jako podsev vyseta směs jetele alexandrijského, jetele inkarnátu, pískavice řecké seno a čočky, foto Martin Smetana. Letošní osevní plán Farmy Javorník sestává, kromě už zmíněné směsi hrachu s tritikale, z ovsa pluchatého pro potravinářské využití v čistosevu a směsi vikve, ovsa a hořčice na semeno pro vlastní využití ve směsi meziplodin. Součástí je tradičně i ozimá pšenice. Pokusem v malém chtějí vyzkoušet i setí slunečnice do jetele lučního. Ekonomie regenerace v ekologickém zemědělství V popsaném systému hospodaření Farma Javorník dosahuje výnosu pšenice 3-4 tuny na hektar, přičemž konvenční sousedé dosahují přibližně o tunu více. V porovnání se sousedy však mají na Farmě Javorník mnohem nižší náklady, protože nemusí utrácet peníze za orbu, kultivaci půdy a přípravky na ochranu rostlin. Více nákladů mají na setí a ukončování meziplodin, které zlepšují a udržují strukturu půdy levněji než mechanické zpracování. S růstem organické hmoty a kapacity pro zadržení vody očekávají v budoucnu i lepší výnosy. Co se týče spotřeby samotných strojů, zde jsou podle Petra Chrenčíka schopni ušetřit nemalé peníze. Diamantový podmítač Kelly totiž spotřebuje průměrně 3 litry na hektar. Nutno dodat, že některé operace vyžadují opakovaný přejezd. V porovnání s klasickými podmítacími disky je podmítač Kelly 3x úspornější. Co se týče secího stroje Horizon, ten v podmínkách Farmy Javorník běžně spotřebuje 6 litrů na hektar. Závěrem Petr Chrenčík dokazuje, že i bez využití herbicidů se dá hospodařit regenerativně. Do své praxe zařazuje víc postupů, které mu dokáží výrazně pomoci. V kombinaci s inovativními stroji dokáže hospodařit nejen výhodněji ekonomicky, ale také s ohledem na zdraví půdy. Zaujalo vás, jak hospodaří Farma Javorník? Inspirujte se na jejich blogu a účastněte se polních dnů, kde můžete tyto stroje vidět v akci. Nahlédněte také do zdrojů na Platformě, dozvíte se tam o dalších zemědělcích, kteří dbají o zdraví půdy. Rádi byste se poradili? Registrujte se na platformě a získejte přístup k diskusnímu fóru, kde vám poradí zemědělci i odborníci. Další díly z našeho seriálu Kalendář zemědělce najdete tady .

Inspirujte se španělským vinařstvím Familia Torres , které hospodaří regenerativně a do svých vinic sadí stromy, zatravňuje meziřadí a nechává jej spásat ovečkami. Půda žije a je do ní ukládáno maximální množství uhlíku.

Vinaři ve Svatém Juru pěstují révu na mělkých písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus, špatně zadržují vodu a jsou náchylné k erozi, vysychání a přehřívání. To může mít fatální následky pro plodiny a celkově pro zdraví půdy. Znát problém je v tomto případě polovina úspěchu. Existují způsoby, jak zlepšit stabilitu půdní struktury a zadržet vodu a živiny. Zvýšené vstupy primární organické hmoty do půdy mohou stimulovat aktivitu půdních živočichů a pomoci rostlinám růst a prosperovat. Terénní seminář s vinaři ve Svätém Juru, foto: Stano Jendek. Půda na prvním místě Každý zemědělec potřebuje znát stav své půdy a vědět, jak ho případně zlepšit, protože půda v dobré kondici minimalizuje stres rostlin. Zdravé rostliny totiž nebojují o přežití, ale investují veškerou energii do tvorby výnosů. Nemusíte se vyznat v půdních analýzách, stačí vzít rýč, zarýt ho do půdy a vyhodnotit základní parametry půdy. Více se dočtete v článku Zaryj a zjistíš, jakou půdu máš . Co ve vykopané jámě a jejím okolí sledovat? Půdní druh neboli zrnitost Znalost půdního druhu vám pomůže vybrat vhodné druhy pěstovaných rostlin. Půdní druh se výrazně liší v závislosti na klimatických podmínkách a druhu matečné horniny. Různé půdní druhy mají různé vlastnosti a charakteristiky, které ovlivňují jejich schopnost udržovat a distribuovat vodu, živiny a teplotu v půdním prostředí. Písčité půdy rychleji vsáknou vodu, která z nich ale také rychleji odteče, protože v ní převažují velké nekapilární póry, ve kterých na vodu působí gravitace. Poté, co odteče gravitační voda, ustálí se voda na tzv. polní kapacitě, kdy je v půdě zadržena v malých kapilárních pórech po delší dobu, což je pro rostliny zásadní. Písčité půdy jsou záhřevnější, teplota kolem poledne prudce narůstá a večer klesá. Takové kolísání teplot nesvědčí půdnímu životu. Jílovité půdy jsou chladnější, póry jsou častěji naplněny vodou na úkor vzduchu, takže vytváří poměrně extrémní podmínky pro půdní život. Tyto půdy vsakují vodu pomalu, jsou náchylné k zamokření, tlení a hnití kořenů. Za sucha jsou tvrdé, za deště mazlavé, těžko se s nimi pracuje. Půdní druh zjistíte tak, že kousek hlíny vezmete mezi prsty a pokusíte se z něj uválet váleček. Pokud se váleček rozpadá, máte písčitou půdu. Pokud se vám váleček podaří vytvořit , ale při ohnutí praskne, máte středně těžkou písčitohlinitou půdu. A když se půda chová jako plastelína, máte těžkou jílovitou půdu. Půdní druh si můžete ověřit také sedimentačním pokusem: do poloviny sklenice nasypete hlínu a zalijete ji vodou, ve sklenici necháte trochu prostoru na vzduch. Zavřete, zatřepte a nechte 24 hodin usazovat. Ze 100% vzorku vyčíslíte např. 50 % písku, 20 % hlíny a 30 % jílu. Podíváte se do chytré tabulky, kde podle obsahu jílu (I. zrnitostní kategorie) zjistíte půdní druh. Při prstové zkoušce byla zjištěna středně těžká písčitohlinitá půda, foto: www.marekdvorak.com Tabulka: Zrnitostní rozbor podle Nováka: Hloubka půdy Půdní typ neovlivníte. Každá půda má svou vlastní hloubku a musíte se přizpůsobit tomu, co máte k dispozici. Pokud hospodaříte na přirozeně hlubších půdách, jako jsou např. černozemě, máte výhodu v tom, že pojmou větší objem vody než mělké půdy, jako jsou kambizemě nebo rendziny. Všímejte si hloubky prokořenění a větvení kořenů. Pokud využíváte těžkou zemědělskou techniku, měli byste být pozorní a hledat nepropustné, kompaktní, utužené vrstvy, kde většina kořenů otočí svůj růst z vertikálního na horizontální směr. Zhutnění můžete změřit také penetrometrem. Pokud narazíte na zhutnění v půdě, vysejte hlubokokořenící rostliny, které pomohou rozrušit tuto vrstvu a zlepšit kvalitu půdy. Hluboko kořenící rostliny, jako je například ředkev, umí odstranit problémy s utužením, foto: Biopratex Struktura půdy Struktura půdy je výsledkem činnosti živých organizmů v půdě a je naprosto klíčovým půdním parametrem. Pozitivně ovlivňuje schopnost rostlin dobře prokořenit půdní profil, množství organické hmoty v půdě a schopnost půdy vsakovat a zadržovat vodu. Struktura půdy zahrnuje shluky (agregáty) různých částic a organismů, které tvoří jedinečný systém tenkých pórů s vodou a vzduchem. Narušení stability půdních agregátů může mít vážné důsledky pro výnosy plodin. Pokud je půda bez porostu, agregáty se mohou snadno rozrušit a dochází k vodní erozi. Časté používání těžké zemědělské techniky, která zhutňuje půdu, může deformovat póry uvnitř agregátů a způsobit nefunkčnost systému “potrubí”, který půda poskytuje. Půdní strukturu destabilizuje také nedostatek primární organické hmoty (např. opad a zbytky nadzemních částí rostlin, kořeny rostlin, kořenové exudáty, organická hnojiva), jakožto potravy pro půdní život. Pokud dochází k manipulaci s půdou, jako například při orbě, může se rozrušit fungující systém uvnitř i mezi agregáty. Aby se zachovala stabilita půdních agregátů, je potřeba minimalizovat pohyb s půdou a využívat druhově bohatých meziplodin jako zdroje organické hmoty. Důležité je také mít celoroční pokryv půdy a minimalizovat používání chemických přípravků. Jetel nachový (inkarnát) ve vinici, foto: Róbert Dohál Stopy po půdním životě a půdní živočichové Půda není jenom hromada hlíny. Je to celý ekosystém, který se v průběhu času vyvíjí a má vliv na kvalitu plodin, které na ní pěstujeme. Proto je důležité všímat si půdních živočichů a stop po půdním životě jako jsou chodbičky žížal a rozkládající se organická hmota, které jsou důkazem toho, že půda je živá. Pokud si nejste jisti, zda je ve vaší půdě dostatek života, můžete jednoduše zakopat spoďáry a sledovat, zda se rozkládají. Pokud ano, máte důvod k optimismu. Pancířník hoduje na rozkládající se organické hmotě, foto: Ladislav Miko. Půdní živočichové jsou nezbytní pro správné fungování půdy. Nejen ti větší, viditelní okem, jsou důležití pro přeměnu organické hmoty na stabilní humusové látky. Bakterie a houby jsou zodpovědné za rozklad organické hmoty a uvolňování živin pro rostliny. Proto je důležité chránit půdní mikrobiom, minimalizovat pohyb s půdou a omezit použití pesticidů, aby se tento křehký ekosystém mohl vyvíjet. Kromě toho keře a stromy v okolí vinic a polí poskytují útočiště pro různé druhy půdního života. Pokud jde o hnojení, ne vždy je potřeba se uchýlit k externím vstupům jako jsou kompostové výluhy nebo mykorhizní zálivky . Zavedené regenerativní pole nebo ozeleněná vinice s dostatkem primární organické hmoty může zvládnout dodávku živin bez vnějších vstupů. A pokud se jedná o vápnění, mělké půdy, které jsou dlouhodobě zásobeny rozpadem matečné horniny, nemusí být vápněny vůbec. Teplota půdy Jak se pohybují teploty v půdě a jak ovlivňují život půdních organismů? Pomocí půdních teploměrů, které se zasazují do hloubky 5 a 10 cm, lze zjistit, jak se teploty v půdě mění během dne. Zajímavé je srovnat tyto výkyvy s teplotami vzduchu a zaznamenat je do grafu. Na holé půdě bude pravděpodobně kolísání teplot větší v 5 cm a nezastaví se na povrchu, protože teplo je transportováno do větších hloubek. Písčité půdy jsou výraznějšími zářiči tepla než jílovité půdy, což se projevuje výraznějšími výkyvy teplot. Tyto výkyvy mohou ovlivnit aktivitu půdních organismů, protože vysoké teploty mohou být pro ně nebezpečné a při nízkých teplotách se jejich metabolismus zpomaluje. Proto je důležité mít na paměti, jak teploty ovlivňují půdní organismy, a zohlednit to při plánování pěstování. Porost Ať už jste ve vinici nebo na poli, půda by měla být vždy pokryta vegetací. Vegetace půdu chrání před erozí tím, že zpomaluje energii dopadajících dešťových kapek, které by jinak rozrušily povrch půdy a uvolněnou půdu odnesly s vodou pryč. Porost svým zastíněním eliminuje výpar a udržuje vlhkost v půdě. Snižuje teplotu a zabraňuje výraznému kolísání teplot během dne. Vytváří tak vhodné podmínky pro život a fungování půdních živočichů.

V DVP Agro začali na sklizeň používat vyčesávací lištu Shelbourne od firmy Soufflet Agro. Jak lišta vypadá a jak sklízí? Jaké jsou první zkušenosti? Podívejte se na video s Rostislavem Mátlem, který vás provede procesem sklizně.