Regenerativní zemědělství se v celé své šíři opírá o pět základních principů: minimalizaci zpracování půdy a pohybu s ní omezení použití pesticidů, za vhodných podmínek až na nulu používání organických hnojiv častěji než těch minerálních vnášení různorodosti do osevního postupu i struktury krajiny provázání pěstování plodin s regenerativním chovem zvířat Strip-till, foto: Ivana Šindelková Při přechodu na takto definované regenerativní zemědělství nutně nastane okamžik, kdy je agronom postaven před potřebu zásadním způsobem přehodnotit svůj dosavadní přístup k hospodaření. Vzhledem k počtu zmíněných principů regenerativního zemědělství může být takových myšlenkových obratů potřeba i pět. 30 let bez orby V ZD Bohuňovice došlo k prvnímu přehodnocení postoje již v roce 1995. Agronomové se tehdy na základě argumentů doc. Ing. Mirona Suškeviče, DrSc., rozhodli obrátit ne půdu, ale svůj postoj k orbě. Hlavním argumentem totiž bylo, že v přírodě se také půda každý rok neobrací. V průběhu několika let postupně přestali orat na všech polích, i těch s cukrovou řepou. Díky tomu ušetřili náklady na pohonné hmoty a práci zaměstnanců, výnosy kolísaly podobně jako na oraných pozemcích. Dnešní výzkum se proti orbě také vymezuje. Inspirace ze zahraničí K získání dostatečné energie potřebné pro hlubokou změnu postoje často nestačí pádné argumenty slyšet nebo vidět na fotkách a videích. V takovou chvíli se vyplatí zažít jiný přístup přímo v terénu na návštěvě u kolegů v tuzemsku nebo v zahraničí. Po přibližně 15 letech bezorebné praxe přijali agronomové ZD Bohuňovice pozvání do Francie, kde na vlastní oči viděli praktické využití technologie strip-till . Výsledky je nadchly a další krok v minimalizaci zpracování půdy byl na světě. Strip-till, zdroj: https://www.duro-france.com/fr/gammes/strip-till-14.html Obecně stojí za významnými změnami způsobu hospodaření agronomové, kteří jsou současně majiteli farmy nebo mají v zemědělském podniku takové postavení, že mohou na poli zkoušet, co chtějí, a nakoupit k tomu stroje, které si sami vyberou. V ZD Bohuňovice měli v té době agronomové výhodu tohoto výsadního postavení. A mezi pracovníky podniku se s nadsázkou říkalo, že pokud by agronomové chtěli heliport, tak jim ho koupí. Ano, o nákupu vhodných strojů by měl rozhodovat agronom, ne mechanizátor, který by měl mít na starost až následnou údržbu, seřizování a opravy těchto strojů. Pokud je agronom současně mechanizátorem, usnadní to osvojení si nových postupů. Paprskový podmítač Compil jako doplněk ke strip-tillu Paprskový podmítač Compil od francouzského výrobce DURO si v ZD Bohuňovice pořídili v roce 2016. Je to univerzální nástroj vhodný pro podmítku, zapravení posklizňových zbytků, volný výsev (např. meziplodin), ukončení porostu meziplodin, zapravování hnoje nebo přípravy půdy před setím. V ZD Bohuňovice doplňuje technologii strip-till. Mají rovnou dva podmítače a s každým zvládnou v sezóně zpracovat 1000 ha. Spotřebují přibližně 4 l nafty na hektar. Na základě pravidelně prováděných půdních sond evidují také zlepšující se kvalitu půdy. Některé typy víceúčelových podmítačů mohou zcela nahradit herbicidy používané při likvidaci plevelů a výdrolu, nebo ukončování meziplodin. ZD Bohuňovice spoléhá při potlačování plevelů a ochraně plodin před škůdci a nemocemi na chemické přípravky. Kombinace regenerativního a konvenčního přístupu k hospodaření podniku dlouhodobě vyhovuje a obrat k cílenému omezování použitých pesticidů se pravděpodobně konat nebude. Provázanost hnojení s chovem skotu ZD Bohuňovice chová 500 dojnic černostrakatého skotu. Vyprodukovaný hnůj zapravují podmítačem Compil. Využívají také digestát z vlastní bioplynové stanice, který aplikují ihned po žních těsně před výsevem meziplodin. Jako meziplodinu pěstují směs pelušky a bobu, příležitostně doplněnou či nahrazenou hořčicí, svazenkou a slunečnicí. Základní živiny doplňují minerálními hnojivy podle úbytku živin z pole sklizní, přínosem živin z rozkladu meziplodin a posklizňových zbytků, a množství živin potřebných k dosažení cílového výnosu u konkrétní plodiny. Compil, zdroj: https://www.duro-france.com/fr/gammes/compil/4-7.html

Níže najdete přehled všech podmínek dotačního titulu Založení agrolesnického systému včetně seznamu podporovaných dřevin pro rok 2025 dle vlastností dřevin. Co je to agrolesnictví? A jak takový agrolesnický systém založit ? To se dozvíte v následujícím videu, které vysvětluje význam stromů v zemědělské krajině při ochlazování klimatu či koloběhu živin. Máte zájem o založení agrolesnictví na vašich pozemcích? Kontaktujte nás na martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz . Rádi vám pomůžeme s výběrem vhodných druhů dřevin i přípravou projektu. Obecné informace k agrolesnictví: Patří stromy do polí? Jak sadit stromy na pole Agrolesnictví Dotace na založení agrolesnického systému Nová certifikovaná metodika: Doporučené postupy a komponenty agrolesnických systémů pro obnovu a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě Informace k dotačnímu titulu Agrolesnictví 2025 (dotace MZE): Ohlášení vstupu do opatření se podává od půlky února do 15. května 2025. Žadatel uvede výměru, na kterou bude podávat žádost o založení. Žadatel založí agrolesnický systém a do 30. 11. 2025 podá žádost o dotaci na založení agrolesnického systému a současně s ní žádost o zařazení do péče na pětileté období, které začne platit 1. lednem následujícího kalendářního roku. Minimální výměra je 0,5 ha (může to být součet menších pozemků). Metodika k dotačnímu titulu Agrolesnictví platná pro rok 2025 Informace pro žadatele Informační brožura (verze srpen 2025) Ekologičtí zemědělci v roce 2025 mohou použít sazenice bez ekocertifikace a bez žádání o výjimku na základě Opatření obecné povahy vydané ÚKZÚZem Seznam podporovaných dřevin pro rok 2025

Zemědělské pozemky po neznámých nebo nedostatečně identifikovaných vlastnících (NIV) získal do své příslušnosti hospodařit Státní pozemkový úřad. Pozemky, které stát momentálně nepotřebuje, nabídl k pachtu. Je to ideální příležitost rozšířit si obhospodařovanou výměru, protože pozemky jsou bez pachtovních smluv. Co je pro to potřeba udělat? To si povíme v tomto článku, kde najdete i minimální výši pachtovného, kterou bude Státní pozemkový úřad požadovat.

Infiltrační test je jednoduchou metodou, jak si ověřit schopnost půdy vsáknout přívalový déšť. Výsledky vsakovací zkoušky mohou přispět k rozhodnutí využít některou z půdoochranných technologií (POT). Ministerstvo zemědělství v září 2024 zveřejnilo metodickou příručku k DZES 5 pro osevy ozimů, která měla být platná od července 2025 pro výsev ozimů. Na začátku její platnosti ji ministerstvo upravilo s tím, že byla zcela vypuštěna kategorie plodin s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace. Opatření na plochách SEO pro plodiny se středním stupněm ochranného vlivu vegetace jsou v této metodice relevantní jen pro řepku ozimou a ozimé obilniny, a na plochách MEO-VR jen pro řepku, protože ozimé obilniny jsou z povinností půdochranných technologií na ploše MEO-VR vyjmuty. Samotné uplatnění doporučených půdoochranných technologií tak zapadá v nepřehledném procesu. Obsah obou metodik jsme proto shrnuli do srozumitelnější podoby, aby bylo možné jejich srovnání. V lednu 2026 připravíme další souhrn půdoochranných technologií uvedených v nové verzi metodické příručky k DZES 5. Pro inspiraci - půdoochranné technologie dle metodické příručky k DZES 5 pro osevy ozimů (verze 9/2024), kterou nahradila verze 7/2025. Půdoochranné technologie v metodické příručce k DZES 5 pro osevy ozimů (verze 7/2025) platné do konce roku 2025. Podobný přehled opatření zabraňujících degradaci půdy a zlepšujících její kvalitu jsme sestavili na webových stránkách projektu Živá půda. Půdoochranných technologií je celá řada a jejich uplatnění se mění mimo jiné v závislosti na druhu pěstované plodiny a míře ohrožení pozemku vodní erozí. Nejširší uplatnění z pohledu ochrany půdy před erozí má přímé setí , pásové zpracování půdy a zakládání porostu s pomocnou plodinou . Tyto technologie minimalizují zpracování půdy a dovolují ponechat na jejím povrchu živý nebo mrtvý mulč . Požadavek na zachování minimální pokryvnosti půdy (10 až 30 %) rostlinnými zbytky se ostatně vyskytuje u většiny POT uvedených v metodické příručce. Při troše úsilí lze naplánovat osevní sled v kombinaci s půdoochrannými technologiemi tak, aby byla půda celoročně chráněná před vodní i větrnou erozí.

Regenerativní pastva je spojovací článek mezi pastvinou bohatou na rostlinné druhy a dobře živeným skotem. V celosvětovém měřítku je prevencí i lékem vůči desertifikaci krajiny, kdy se živá krajina stává pouští. Allan Savory tento proces trefně nazývá „rakovinou krajiny” a výsledky své práce jasně ukazuje, jak udržet krajinu živou. Za klíčovou považuje spolupráci s dobytkem v souladu s principy a postupy regenerativní pastvy . Vznik pouští je v Česku zatím nepravděpodobný, ale suchá léta jsou stále častější a chovatelé trápí výrazně se snižující úživnost pastvin. Mají problém zajistit dostatek krmiva pro svá zvířata. Sebastian Ehl na své pastvině, foto: www.marekdvorak.com Každodenní kontakt se zvířaty na pastvině při regenerativní pastvě má své benefity. Chovatel dobře ví, jak vypadají jeho pastviny, lépe odhadne míru spásání, kterou potřebují nebo snesou. Zná i svá zvířata, takže kontrola jejich zdravotního stavu je snazší a operativnější. Krávy a býci poznají svého chovatele a podle toho se k němu chovají - jsou klidnější a spolupracují. Plakát popisující kontinuální vs regenerativní pastvu, inspirováno Sacred Cow. Rozmanitosti rostlin na pastvině a zvýšení její úživnosti jsme věnovali workshop na Farmě Ehl 13. 6. 2025. Sebastian Ehl regenerativně pase masný skot aberdeen angus 5. sezónou. Díky pravidelnému přehánění je se zvířaty denně v kontaktu. Sleduje míru spásání a sešlapání rostlin a bez většího počítání již dokáže odhadem upravit velikost dalšího oplůtku, kam zvířata přesune. Po ukončení pastvy v oplůtku nezůstávají stát žádné rostliny. Vše by mělo být sešlapáno, případně dosečeno. Stojící tráva hůře obrůstá a nevyhání tolik nových stébel. Trnité rostliny, které dobytek nežere, jako jsou bodláky nebo pcháče vyseká. Vše ostatní, včetně šťovíku, je sežráno. Ukázka přesunu dobytka na workshopu na Farmě Ehl. Přehánění z oplůtku do oplůtku dlouhodobě pomůže udržet druhově bohatou a úživnou pastvinu jen v případě, že jsou pod kontrolou také další aspekty regenerativní pastvy . Regenerativní pastva je a má být mnohem pestřejší práce. I rotační pastva, která sklouzne k monotónní rutině, může časem vést ke snížení počtu druhů na pastvině a klesající úživnosti. Součástí práce regenerativního pastevce je cílené plánování změn, které mají za cíl narušit vznikající jednotvárnost. Jedná se o vnášení různorodosti do tvarů oplůtků, intenzity jejich zatížení pastvou, délky obnovy porostu nebo pořadí pastvy oplůtků. Pomůže také nechat pastvinu po delší době jednu sezónu odpočinout, protože změnou je také nic nedělání. Dosev místo rozorání Pastvině v horší kondici lze pomoci cíleným dosevem vybraných druhů rostlin bez nutnosti rozorání a její nákladné obnovy. K tomu se hodí informace z každodenních návštěv pastvin, kdy má zemědělec přehled o tom, které druhy rostlin zde nejlépe prospívají, kterým se naopak nedaří a tudíž nemá cenu je sem opět vnášet dosevem. Na základě těchto informací lze zkoušet nové druhy a směsi. V případě zvolení vhodných druhů rostlin bude úspěšný i dosev bez mechanického narušení povrchu půdy původního porostu. Porost úročníku bolhoje na pastvině s jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Pro suché pastviny je ideální například úročník bolhoj , který je díky svým hlubokým kořenům odolný suchu a dokáže přezimovat a růst až tři sezóny. Díky regenerativní pastvě vždy alespoň část semen dozraje a rostlina se do dalších let udržuje samovýsevem. A jde-li o pozemek, na kterém kvůli špatným podmínkám prakticky nic neroste, dobře poslouží štírovník růžkatý , který se specializuje na suché, chudé a kamenité půdy. Jeho velkou předností je vysoká odolnost vůči sešlapu a vytrvalost na pastvině 10 let. Velice rychle obrůstá po okusu a na pastvině se dobře šíří samovýsevem, proto stačí velmi nízký výsevek (1-2 kg osiva/ha). Pro podmáčené louky je vhodný štírovník bažinný nebo jetel zvrhlý . Praktické tipy Zdroj elektrického ohradníku na dálkové ovládání usnadní práci při přemisťování stáda a změně tvaru oplůtků. Jako alternativa k plastovým sloupkům mobilního ohradníku, se kterými má dobré zkušenosti Sebastian Ehl, může sloužit svépomocí vyrobený sloupek z roxoru (průměr 12 mm), který při práci používá Karel Kalný . Sloupek je doplněný šroubovacím izolátorem, který umožňuje přizpůsobení výšky drátu. Roxorový sloupek je designovaný tak, aby z 6m tyče nezbyl žádný odpad.

Od 1. července 2025 platí nové standardy DZES 5 , které mají za cíl snížit riziko degradace a eroze půdy pomocí celé řady protierozních opatření. Pokud dojde k erozní události a na poli ohroženém erozí schází vhodné protierozní opatření, přijde zemědělec nejen o nejúrodnější část pole, ale také mu hrozí sankce. Je proto užitečné mít přehled o tom, kolik vody je schopna půda na poli vsáknout a zda odolá přívalovému dešti. Infiltrační test, foto: www.marekdvorak.com Schopnost půdy vstřebat a zadržet vodu je dána mimo jiné také způsobem hospodaření. Porovnáním výsledků infiltračního testu neboli vsakovací zkoušky na regenerativním a konvenčním poli to lze vidět na vlastní oči. Infiltrační test je vedle rýčové zkoušky rychlý a jednoduchý způsob, jak si ověřit stav půdy na poli. Ukázka infiltračního testu na různě obhospodařovaných půdách. Zleva: půda pokryta meziplodinou, půda s minimální orbou, půda s orbou. Zdroj: Minnesota Agricultural Services Infiltrační test na našich workshopech Vsakovací zkoušky pravidelně předvádíme zemědělcům na našich workshopech . Ukazujeme rozdíl stavu půdy na regenerativních a konvenčních polích. Porovnáváme výsledky z polí s různým půdním typem a různou úrovní regenerativního hospodaření. Naposledy na workshopu 4. 6. 2025 v DVP Agro, kde jsme navštívili tři pole. Na prvním poli s hrachorem setým do meziplodiny proběhlo vsakování vody (ekvivalent srážky 30 mm) poměrně rychle, přibližně 1 minutu. Přispěla k tomu propustnější hlinitá půda na písčitém podloží a organická hmota nashromážděná několikaletým pěstováním meziplodin bez orby. Druhé pole s kukuřicí setou přímo do vyčesané pšenice se nachází na jílovitých půdách, které jsou méně propustné. Voda zde vsákla poměrně rychle, objem vody odpovídal srážce 30 mm, ale při simulaci vyššího úhrnu srážek už se vsakování výrazně zpomalilo. Při kopnutí rýčem se půda rozpadala na hrudky s ostrými hranami. Ideálem je drobtovitá struktura s hrudkami oblých tvarů. Pole je v přechodu na regenerativní hospodaření druhou sezónou. Výraznější zlepšení stavu půdy chce více času, alespoň 5 sezón. Nejlepší výsledek jsme viděli na třetím poli s kukuřicí vysetou technologií strip-till po pšenici. Půda je zde stejně jako u druhého pole jílovitá na spraši. Pole je v přechodu na regenerativní hospodaření o několik sezón déle než předešlé pole. Ekvivalent 30mm srážky se zde vsákl do minuty a také při další dávce vody byla infiltrace podobně rychlá. Rýčová zkouška zjistila drobtovitou strukturu půdy a při zkoušce pevnosti půdních agregátů byla struktura půdy stabilní a voda prakticky čirá, tedy bez uvolněných jílovitých částí půdy. Ideální stav pro snížení pravděpodobnosti vodní eroze půdy na minimum. Půda s drobtovitou strukturou a tunýlky po žížalách na třetím poli. Co je k infiltračnímu testu potřeba? Základem je kus široké trubky o průměru nejlépe 15 až 30 cm a výšce 20 až 30 cm. Měla by být pevná (kov, silnostěnný plast). K odměřování vody si nachystejte několik nádob se známým objemem, například 1–1,5 litrové PET lahve. Po ruce mějte dřevěnou desku nebo kladivo a časomíru. Hodit se bude také rýč, kterým prověříte stav půdy po vsakovací zkoušce. Co je dobré vědět před vsakovací zkouškou? Pro správnou interpretaci výsledku zkoušky je nutné znát obsah kruhu trubky (S = 3,14 x r²). Nejlépe je počítat v metrech. Pokud má trubka průměr 15 cm, je poloměr 7,5 cm (r = 0,075 m). Výpočet obsahu kruhu trubky je následující, S = 3,14 x 0,075 x 0,075 = 0,0177 m². Díky tomu zjistíte, kolikrát se vejde kruh do plochy 1 m² . Výpočet = 1 : 0,0177 = 56,5. Trubka s obsahem kruhu 0,0177 m² se do plochy 1 m² vejde 56,5krát. Z objemu vody, kterou pro zkoušku použijete, stanovíte ekvivalent srážky v milimetrech na metr čtvereční. Při použití 1,5 l vody se jedná o ekvivalent 85 mm srážky (výpočet = 56,5 x 1,5), což odpovídá opravdu silnému přívalovému dešti. Průměrná srážka se pohybuje kolem 10 mm. Množství vody zvolte podle toho, jaký ekvivalent srážek chcete simulovat. Výpočet pro ekvivalent vydatné 30mm srážky = 30 : 56,5 = 0,5 litru vody pro zkoušku. Hodnoty se budou měnit v závislosti na průměru použité trubky. Tabulka: Infiltrační test - jaké množství vody (litry) použít při simulaci srážek (mm/m²) pro různé průměry trubek? Jak provést vsakovací zkoušku na poli? Vhodné místo se nachází alespoň 20 m od okraje pole, mimo kolejové řádky. Zkoušku proveďte ideálně na několika (3 až 5) místech v poli, aby byl výsledek věrohodnější. Pro určitou standardizaci podmínek pokusu je důležité provádět zkoušku mimo období po vydatných deštích nebo naopak mimo období delšího sucha. Na vybraném místě vmáčkněte trubku do hloubky 5 cm. U těžších jílovitých půd budete možná potřebovat dřevěnou desku nebo kladivo. Připravte se měřit čas vsakování. Zvolenou dávku vody lijte plynule do prostoru vymezeného trubkou. Časomíru zastavíte, jakmile voda zcela vsákne do půdy. Jak číst výsledky vsakovací zkoušky? Výsledky vsakovací zkoušky vám napoví, při jakém množství a intenzitě srážek na poli pravděpodobně dojde k vodní erozi půdy nebo naopak kolik vody je půda schopna vsáknout a zadržet ji pro období bez srážek. O výborný výsledek se jedná, pokud ekvivalent vydatné 20 až 30mm srážky vsákne do 1 minuty. Když budete čekat déle (až 5 minut), zkuste se zamyslet nad možnostmi zvýšení organické hmoty v půdě. Pokud se doba vsakování prodlouží na více než 5 minut, věnujte pozornost možným příčinám. Jestliže se vsakování prakticky zastaví, jde o akutní problém, jehož řešení byste měli věnovat nejvyšší prioritu. Vsakovací zkoušku je třeba hodnotit v souvislosti se znalostí typu půdy. Pro větší vypovídací hodnotu vsakovací zkoušky pomůže, pokud ji doplníte rýčovou zkouškou. Vyryjte kus půdy v místě provedení vsakovací zkoušky. Dívejte se, zda se půda v hloubce rýče mění v kaši, nebo drží pohromadě a nasála vodu jako houba. Cílem je ta druhá varianta. Důležitější než porovnávání s tabulkami se pro praxi jeví srovnání výsledků na stejném poli v různém ročním období a opakování zkoušky každou sezónu. S přechodem na regenerativní hospodaření by měla být půda schopna postupně pojmout více vody v kratším čase.

O Farmě Javorník, která hospodaří ekologicky a regenerativně, jste si mohli na našem blogu přečíst na začátku roku 2024. V době psaní našeho prvního článku se jednalo o 3. sezónu bez orby, letos takto hospodaří 4. rokem. O své zkušenosti se s dalšími zemědělci Petr Chrenčík podělil na workshopu 24. 4. 2025. Na zpracování půdy používá diamantový podmítač Kelly 3009NT a na přímé setí Horizon DSX. Nově je praktickým pomocníkem také dron. foto: Michal Zedek Podstatu toho, jak přistupovat k používání různorodých technických možností, vyjádřil při své prezentaci Lubomír Marhavý slovy: „Půda je půdou jen, pokud je živá. Proto neexistuje čistě mechanická cesta pro zabezpečení všech biologických funkcí půdy.” Technologie by tak měly dávat co nejvíce prostoru pro aktivitu rostlin nad zemí a spolupráci kořenů s bakteriemi a houbami v půdě. To je cílem používání bezorebných technologií a obecně regenerativního hospodaření. Připomeňme si, kam směřuje přechod na regenerativní hospodaření. Cílem je: minimální pohyb s půdou půda je odkrytá jen několik týdnů v roce vnášení chemikálií a minerálních hnojiv je omezeno až na nulu pole jsou pestrá na plodiny a meziplodiny součástí hospodaření je dobytek. Jinými slovy, cílem regenerativního je ekologické a prostředkem ekologického je regenerativní. Cesta k tomuto ideálu může být dlouhá a klikatá, ale každý krok tímto směrem je důležitý pro život v půdě a stabilní poměr nákladů a výnosů podniku. Podmítač Na Farmě Javorník hospodaří v ekologickém režimu. Chemické přípravky na ochranu rostlin nahrazují mechanickým mělkým zpracováním půdy do hloubky 5 cm a zařazováním meziplodin do osevního postupu. Využitelnost diamantového podmítače Kelly pro likvidaci výdrolu obilovin, ukončování meziplodin a potlačení růstu plevelů na poli, o kterém jsme psali v březnu 2024 , potvrdil Petr Chrenčík také na letošním workshopu. Konkrétně používá kombinaci řetězů složených z disků CL2 (s funkcí řezání) a CL1 (nejodolnější z disků pro zpracování půdy). V nabídce jsou další typy disků, jejichž užití se volí především s ohledem na typ půdy, aktuální stav pole a cílový stav pokryvu půdy po mělkém zpracování. Podrobnější technické informace o jednotlivých typech disků naleznete na stránkách regefarm.cz . Zdroj: https://www.regefarm.cz/blog/retezy-kelly-pro-vsechny-typy-pudy/ Secí stroj Popsaná víceúčelovost podmítače Kelly je typická také pro stroje k přímému setí, zde konkrétně Horizon DSX. Klíčem k úspěchu je technologie výsevních jednotek, které dokáží slovy Petra Chrenčíka „zasít cokoliv do čehokoliv”. Při nákupu stroje pro přímé setí je důležité věnovat pozornost čtyřem klíčovým parametrům výsevních jednotek: poloha disku řezajícího výsevní drážky rozsah paralelogramu výše maximálního přítlaku vyvíjeného na výsevní jednotku možnosti nastavování tlaku a mechanismu uzavření výsevní drážky. Pořízení nových strojů je otázkou několikamilionové investice, proto nabízíme členům prostor ke sdílení bezorební techniky . Srovnání diskových výsevních jednotek pro přímé setí od různých výrobců, zdroje najdete na konci článku. Detailní informace naleznete na stránkách výrobců. Praktické zkušenosti můžete probrat s ostatními zemědělci v našem diskuzním fóru . Postřikovací dron Pro malé zemědělce je dron smysluplnější než klasický postřikovač. I s náklady na pomocné technické vybavení, jakým je míchačka postřiků nebo vozík k převozu na místo použití, je levnější (celkové náklady se pohybují kolem 1 mil. Kč). Je vhodnější pro použití na malých nebo hůře dostupných polích. Představený model zvládne s jedním nabitím baterie aplikaci postřiku na 2 ha pole, přičemž má k dispozici centrálu s několika dalšími bateriemi. Výhodou je plná automatizace ovládání dronu, kdy dopředu naprogramujete přesnou dráhu letu a pak jen zmáčknete start. K mnohostrannému využití přispívá možnost instalace rozmetadla, takže lze využít např. k setí meziplodin. V České republice je využití postřikovacích dronů v začátcích. Z praxe vyplývá legislativní bariéra pro jeho použití v plném rozsahu. Přípravky na ochranu rostlin není možné aplikovat letícím postřikovačem. Použití je tak omezeno na zálivku nebo tekutá hnojiva. Postřikovací dron DJI Zdroje k obrázku Srovnání diskových výsevních jednotek pro přímé setí od různých výrobců: Bednar DIRECTO NO 6000 Bourgault FMS Horizon DSX Horsch Avatar Sumo DD Virkar Dynamic D

Co se týče principů regenerativního zemědělství, tak jsme se inspirovali například u Gabea Browna ze Spojených států amerických. Dietmar Näser propaguje a rozvíjí praktiky revitalizující půdu v podmínkách německého a středoevropského zemědělství. Vyrostl v rodině vášnivých zahradníků a po ukončení studií pracoval v jednom z velkých zemědělských družstev v bývalé NDR. V průběhu let došel ke stejným závěrům jako Gabe Brown: „Je třeba nechat půdní život u kořenů rostlin a rostliny samotné, aby vykonávaly svou každodenní práci.” Dnes se živí jako zemědělský poradce a rozhodl se své zkušenosti shrnout do knihy Regenerative Landwirtschaft - Regenerativní zemědělství . Foto: ProfiPress Být regenerativní nebo nebýt? Dietmar Näser doporučuje nejdříve si ujasnit cíl. Ve vztahu k sobě a svému podniku. Chci zcela změnit svůj zavedený způsob konvenčního hospodaření na regenerativní? Nebo chci nadále hospodařit podle svých osvědčených postupů a změnit nebo vylepšit jen něco? Ve vztahu k půdním mikroorganismům a rostlinám. Pokusím se jim vytvořit co nejlepší podmínky ve všech směrech? Nebo chci nadále více či méně hýbat půdou, občas hnojit průmyslovými hnojivy a příležitostně používat pesticidy? Mít přechod na rege pod kontrolou Jakmile budete mít jasno v tom, kam se chcete posunout, můžete na tom začít pracovat. Pro úspěšný přechod na regenerativní zemědělství je klíčová dobrá znalost stavu půdy na vašich polích v průběhu vegetační sezóny, abyste měli dostatek informací pro vyhodnocení dopadu praktikovaných opatření. O rýčové zkoušce už jsme psali a točili video . To je základ. Dalším jednoduchým způsobem, jak získat přehled o úrodnosti vaší půdy, je zkouška soudržnosti půdních hrudek (agregátů). Procvičujte si své pozorovací schopnosti a zařaďte do svých běžných činností metody sledování stavu nejen půdy, ale také rostlin na vašem poli. Praktické tipy obsažené v knize k tomu jen vybízí. Jednou z metod, kterou Dietmar Näser ve své knize detailně popisuje, je měření fotosyntetické aktivity v listové šťávě. Při procesu fotosyntézy vzniká cukr (glukóza). Čím větší je fotosyntetická aktivita rostliny, tím vyšší je obsah cukrů v listové šťávě. K měření obsahu cukrů lze využít refraktometr. Tento jednoduchý optický přístroj využívají také vinaři ke zjištění obsahu cukru v hroznech vinné révy. Sledovaným parametrem jsou zde hmotnostní procenta cukrů rozpuštěných ve vodě (% Brix). Pokud je interakce rostlin s půdním životem nenarušená a účinná, rostliny mají k dispozici více živin. To se pak projeví naměřěním vyšších hodnot % Brix v listové šťávě. A v opačném směru, dobře zásobené rostliny s účinným procesem fotosyntézy mají energii v podobě cukrů na rozdávání a doslova pumpují energeticky bohatý koktejl do půdy prostřednictvím kořenových výměšků. Z toho těží půdní houby a bakterie, které na oplátku zpřístupňují rostlinám dostatečné množství živin. Regenerativní zemědělství podporuje vztahy rostlin s půdními houbami a bakteriemi, a přispívá tak k zachování života v půdě, dobrému zdraví rostlin, zvýšení kvality úrody a snížení nákladů zemědělského hospodaření. Kontrola současného stavu jako důvod k přechodu na rege Kvalitu a velikost sklizně ovlivňují různé faktory. Jde o podmínky související s danou lokalitou, průběh počasí a povětrnostní podmínky, typ zemědělské techniky, používaná hnojiva nebo konkrétní odrůda plodiny. A všechny tyto vlivy úzce souvisejí s aktivitou půdních organismů. U půd, které ztrácejí svůj život, si můžete všimnout následujících projevů: kolísavé výnosy s klesající kvalitou zvýšená náchylnost k chorobám rostlin a šíření plevelů časté škody způsobené suchem, přemokřením, erozí půdy zvýšení spotřeby pohonných hmot snížení účinku intenzivního hnojení Když se potýkáte s těmito problémy, může být řešením postupné zavedení principů regenerativního zemědělství do vašich osvědčených pěstitelských postupů.

Tři, dva, jedna... a stopujeme! Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , kde měříme, za jak dlouho se zasákne 40 ml srážka na půdě obhospodařované regenerativně. Jak to dopadlo?

Vladimír Gut hospodaří spolu se svým synem Václavem v Radošovicích na rodinné farmě, která zaujímá plochu 400 hektarů a funguje podle principů regenerativního zemědělství. Jejich cesta k této metodě začala inspirací u zahraničních i domácích průkopníků a vedla nejen ke změně technologií, ale i k hluboké transformaci přístupu ke krajině i půdě. Vladimír Gut se synem Václavem. Foto: Daniel Lunter Rozmanitost plodin Na farmě dnes pěstují širokou škálu plodin. Od těch klasických jako je bob, hrách, jetel inkarnát, ozimý a jarní ječmen, len, mák, oves, peluška, pšenice, řepka, až po méně tradiční hrachor a ředkev. Některé plodiny jsou určeny jako osivo do meziplodin. Díky vlastnímu skladování nejsou závislí na výkupu v době sklizně a mohou prodávat tehdy, kdy je to výhodné. Právě tlak obchodníků je v minulosti přiměl investovat do skladových prostor a získat větší nezávislost. Důležitou součástí farmy je také vlastní kompostárna. Bioodpad z obce a z 20 hektarů vlastních luk zde proměňují na kvalitní kompost, který aplikují tam, kde je půda biologicky chudší. Proč regenerativně? Před opuštěním konvenčního hospodaření zvažoval Vladimír Gut ekologické zemědělství. Nakonec se však rozhodl pro regenerativní cestu. „Po prostudování dostupných informací jsme hned věděli, že do toho půjdeme na celé výměře,“ říká. Rozhodující při tom byly zkušenosti z Německa, kde výzkumy ukázaly, že i ekologické hospodaření bez živočišné výroby vede ke ztrátám půdního uhlíku. Prvotními inspiracemi mu byl americký farmář Gabe Brown a slovenský zemědělec Róbert Dohál . Ačkoli začátky nebyly snadné (přemnožení hraboši a slimáci nebo problémy s děravými porosty, kvůli slámě, která se při no-till setí zařezávala do seťového lůžka a bránila klíčení osiva), výsledky potvrdily, že se vydal správným směrem. Foto: Daniel Lunter Bez pluhu Jedním z prvních kroků bylo opuštění orby a hlubokého kypření a přechod na bezorebné technologie. Za velice prospěšné Gut považuje podrytí všech ploch před přechodem na regenerativní hospodaření. „Jedním podrytím se pole nadechla. Při podrývání došlo k narušení zhutněné podorniční desky a současně jsem do drážky zasel řepku, která kořeny fixovala praskliny,“ popisuje. Rozdíly mezi no-till polem a konvenčně obdělávanou půdou se naplno projevily hned při dalších silných deštích. Zatímco pozemek s bezorebně založeným porostem byl stabilní a bez eroze, sousední pozemek s orbou byl sině erozně poškozen. Meziplodiny jako základ S meziplodinami začal pan Gut ještě dříve, už krátce po revoluci, tehdy s hořčicí. Dnes se jejich role zásadně proměnila. Vysévá osmi až desetidruhové směsi, přičemž využívá pelušku, lupinu, bob, oves hřebílkatý, žito jarní, čirok, vikev, slunečnici, len, 3 druhy ředkví a svazenku. Dříve porosty ukončoval glyfosátem, dnes přechází na mechanické způsoby. „Teď jsem je jen povalil secím strojem a výsledek je stejný. Glyfosát vůbec nebyl potřeba, což mě těší.“ Meziplodiny před výsevem jařin nechávají vymrznout, což snižuje potřebu dalších zásahů a podporuje přirozený koloběh živin. Bezorebně vysetý hrách do porostu vymrzlé meziplodiny, foto: Daniel Lunter Chemie jako poslední možnost S přechodem na regenerativní principy hospodaření dochází kromě zlepšování kvality a struktury půdy i k výraznému snížení potřeby používání chemických přípravků na ochranu rostlin. Například při výskytu kyjatky v porostu pelušky, která byla pěstována s pomocnou plodinou (hořčice), nechali prostor přirozeným predátorům a mšice skutečně zmizely. Chemie se využívá jen tam, kde má oproti mechanickému zásahu menší negativní dopady. Naopak vzrostl význam škodlivého působení hrabošů a plžů, po jejichž přemnožení byli na farmě nuceni některé porosty zrušit a přesít. Proti těmto škůdcům bojují pomocí opakovaných ručních aplikací malých dávek granulí – takových, které podle Vladimíra Guta nepředstavují hrozbu pro dravce. Tento boj vnímají jako nezbytné zlo, které však výrazně převyšují přínosy regenerativního hospodaření, jehož výsledky jsou patrné i v krajině. Přibývá zajíců, koroptví, skřivanů i vzácných sýčků. Zajímat se a zkoušet „Do regenerativního zemědělství musíte zapadnout, zajímat se, zkoušet,“ uzavírá Vladimír Gut a jeho farma ukazuje, že regenerativní zemědělství není jen trend pro malé farmy. Dá se praktikovat i ve větším měřítku a přináší konkrétní výsledky. Od zdravější půdy až po vyšší odolnost vůči extrémům počasí.

1. film Kiss The Ground Film Kiss the Ground odhaluje řešení klimatické krize. Přichází s myšlenkou, že regenerací světové půdy můžeme zcela a rychle stabilizovat klima, obnovit ztracené ekosystémy a vytvořit bohaté zásoby potravin. Ukazuje, že půda je zásadním prvkem boje se změnou klimatu. Foto: Kiss the Ground 2. kniha Gabe Brown: Dirt to Soil: One Family’s Journey into Regenerative Agriculture Přelomová kniha Gabea Browna, farmáře z Bismarcku v Severní Dakotě, který hospodaří regenerativně a vzdělává zemědělce po celém světě. Foto: www.agfundernews.com 3. film What is Regeneration? What is Regeneration je krátký film, který vyzývá k tomu, abychom se připojili ke globálnímu hnutí regenerátorů, kteří pracují na uzdravení našich ekosystémů. 4. film Jak houby stvořily náš svět Poznejte ty nejnovější poznatky z výzkumu říše hub v dokumentárním filmu Jak houby stvořily náš svět . Dozvíte se, že jsou houby už od počátku hnacím prvkem evoluce na zemi. Foto: Academy of Canadian Cinema & Television 5. film Živý plášť planety Země – GEODERMA Co dnes vlastně víme o půdě? Jak se staráme o geodermu - živý plášť planety Země? Na tyto otázky odpovídá půdní biolog RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. , který vám v dokumentárním filmu nechá nahlédnout pod pokličku těch nejmenších organismů, které v půdě žijí. 6. film Nech půdu žít Dokument Nech půdu žít navazuje na film Film Živý plášť planety Země – GEODERMA a ukazuje důležitou roli půdních organismů na utváření půdy. Neopomíná význam žížal a jejich vliv na navracení organické hmoty do půdy a zabývá se vztahem mezi kořeny rostlin a mikroby. Filmem opět provází půdní biolog, RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. 7. film Zwei Mohnbauern gegen einen Käfer Dokument o dvou rodinných farmách, které pěstují tradiční český modrý mák. Autoři z evropské veřejné televize Arte přibližují dva přístupy k zemědělství - konvenční a regenerativní. Příběh překypuje napětím a ponechává otevřený konec pro jeho další pokračování. Už nyní vám můžeme prozradit, že více naděje a povzbuzení do další práce vyzařuje z regenerativního přístupu Farmy Markových . Ne nadarmo byla vyhlášena Farmou roku 2024. Dokument je ke zhlédnutí v původním znění s německými nebo anglickými titulky.

Hraboš polní ( Microtus arvalis ) je jedním z největších zemědělských škůdců v Česku. Během tzv. hraboších let, které obvykle nastávají v cyklech 2-5 let, dochází k masivnímu nárůstu jejich populace a následně značným ekonomickým ztrátám. Podle Ministerstva zemědělství ČR se škody na polích, ovocných sadech a lesních porostech pohybují v jednotkách miliard korun ročně. S klimatickou změnou se tato problematika ještě prohlubuje, protože mírnější zimy umožňují hrabošům přežívat a množit se po celý rok. Predikce hraboších let je tak náročnější. Hraboš polní ( Microtus arvalis ) Jak fungují repelentní rostliny? Některé rostliny si v průběhu evoluce vyvinuly obranné mechanismy proti býložravcům. Vylučují látky, které hraboše odpuzují nebo jsou pro ně přímo toxické. Další rostliny nejsou pro hraboše atraktivní z důvodu nevhodné struktury porostu nebo nedostatečné výživové hodnoty. Tento přirozený obranný mechanismus lze využít v regenerativním zemědělství k minimalizaci využití rodenticidů. Pěstováním repelentních rostlin lze snížit škody způsobené hraboši. Experimentální testování na jižní Moravě Vědecký experiment, který probíhá v letech 2023-2025 pod vedením Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími institucemi, si klade za cíl ověřit repelentní účinnost vybraných rostlin. V rámci pilotního pokusu v červenci 2023 bylo testováno osm druhů: levandule, čirok, koriandr, kmín, konopí, len, fenykl a čičorka. Čičorka Tyto druhy byly vybrány pro jejich předpokládanou repelentní účinnost a současně možné ekonomické využití v českých podmínkách. Porosty byly srovnávány s kontrolními plochami osazenými pohankou a trvalým travním porostem. Výsledky potvrdily nižší výskyt hrabošů v repelentních porostech, především u levandule, čiroku, koriandru a konopí. V průběhu pilotního pokusu byl navíc výskyt hraboše polního vysoký a očekávalo se, že oblast plošně osídlí. V roce 2024 se experiment zaměřil především na čirok, který vykazuje nejvyšší potenciál v kombinaci se zemědělským využitím. Výsledky byly, stejně jako předešlý rok, pozitivní, jak ale upozorňuje koordinátor výzkumu prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, zatím je třeba brát je s jistou rezervou: „V repelentních rostlinách (čirok, kukuřice) přítomnost hrabošů zjištěna nebyla, repelentní účinek však zatím nelze považovat za prokázaný, neboť populační hustota hraboše polního byla v uplynulé sezóně ve fázi poklesu populace s nízkou početností.” Výzkum repelentních rostlin tedy už nyní přinesl důležité poznatky, ale jak zdůrazňuje profesor Suchomel, je potřeba v něm pokračovat: „Projekt byl poměrně krátký a končí již v letošním roce. Nebylo proto možné pokrýt všechny potřebné aspekty dané problematiky. Při výzkumu se objevily i nové otázky, jako např. využití repelentních rostlin v systému bezorebného hospodaření. To je jedna z klíčových otázek, na kterou se chceme zaměřit v dalším výzkumu. Konkrétní údaje k tomu ještě nemáme, předběžné testy však ukazují, že v bezorebném systému je účinnost nižší. To ovšem neznamená, že by efektivita těchto plodin nemohla být dostatečná.” Čirok Možné způsoby využití v praxi Repelentní rostliny lze aplikovat jako krycí plodiny nebo meziplodiny, které mohou pomoci snižovat populaci hrabošů a chránit tak zemědělské plodiny. Další možností je zakládání repelentních pásů o doporučené šířce alespoň 20 metrů, které mohou sloužit jako bariéra proti migraci hrabošů mezi jednotlivými poli. Podle profesora Suchomela je však třeba počítat i s různou mírou účinnosti v závislosti na vegetačním období: „Nejžádanější je samozřejmě účinek v jarním období, kdy dochází k nárůstu početnosti populace hrabošů a jejich šíření. Účinnost porostů založených na jaře je nutné podpořit intenzivní agrotechnikou a potlačováním plevelů, po zapojení porostu lze pak předpokládat účinnost již ,bezúdržbovou’.” Kromě přímé výsadby by v budoucnu mělo být možné využít také extrakty z repelentních rostlin k výrobě ekologických postřiků a granulí, které by byly biologicky odbouratelné a nezanechávaly by žádná rezidua v půdě. Tyto přípravky jsou v současnosti testovány a dle profesora Suchomela by mohly být zavedeny do praxe nejdříve mezi lety 2026-2028. Vedle testovaných repelentních rostlin existují i další plodiny s potenciálem pro obdobné využití, z nichž některé ani nevylučují látky odpuzující hraboše, pouze jim nechutnají a nejsou tak pro ně příliš atraktivní. Mezi ně patří: cibule, česnek, hořčice, kukuřice a mák. Použití repelentních rostlin proti hrabošům může představovat důležitý krok směrem k udržitelnějšímu zemědělství. Namísto intenzivního využívání rodenticidů se můžeme inspirovat přírodou a přizpůsobit zemědělské systémy tak, aby minimalizovaly škody způsobené hraboši ekologickou cestou.