Co se týče principů regenerativního zemědělství, tak jsme se inspirovali například u Gabea Browna ze Spojených států amerických. Dietmar Näser propaguje a rozvíjí praktiky revitalizující půdu v podmínkách německého a středoevropského zemědělství. Vyrostl v rodině vášnivých zahradníků a po ukončení studií pracoval v jednom z velkých zemědělských družstev v bývalé NDR. V průběhu let došel ke stejným závěrům jako Gabe Brown: „Je třeba nechat půdní život u kořenů rostlin a rostliny samotné, aby vykonávaly svou každodenní práci.” Dnes se živí jako zemědělský poradce a rozhodl se své zkušenosti shrnout do knihy Regenerative Landwirtschaft - Regenerativní zemědělství.
Foto: ProfiPress
Být regenerativní nebo nebýt?
Dietmar Näser doporučuje nejdříve si ujasnit cíl.
Ve vztahu k sobě a svému podniku. Chci zcela změnit svůj zavedený způsob konvenčního hospodaření na regenerativní? Nebo chci nadále hospodařit podle svých osvědčených postupů a změnit nebo vylepšit jen něco?
Ve vztahu k půdním mikroorganismům a rostlinám. Pokusím se jim vytvořit co nejlepší podmínky ve všech směrech? Nebo chci nadále více či méně hýbat půdou, občas hnojit průmyslovými hnojivy a příležitostně používat pesticidy?
Mít přechod na rege pod kontrolou
Jakmile budete mít jasno v tom, kam se chcete posunout, můžete na tom začít pracovat. Pro úspěšný přechod na regenerativní zemědělství je klíčová dobrá znalost stavu půdy na vašich polích v průběhu vegetační sezóny, abyste měli dostatek informací pro vyhodnocení dopadu praktikovaných opatření. O rýčové zkoušce už jsme psali a točili video. To je základ. Dalším jednoduchým způsobem, jak získat přehled o úrodnosti vaší půdy, je zkouška soudržnosti půdních hrudek (agregátů). Procvičujte si své pozorovací schopnosti a zařaďte do svých běžných činností metody sledování stavu nejen půdy, ale také rostlin na vašem poli. Praktické tipy obsažené v knize k tomu jen vybízí.
Jednou z metod, kterou Dietmar Näser ve své knize detailně popisuje, je měření fotosyntetické aktivity v listové šťávě. Při procesu fotosyntézy vzniká cukr (glukóza). Čím větší je fotosyntetická aktivita rostliny, tím vyšší je obsah cukrů v listové šťávě. K měření obsahu cukrů lze využít refraktometr. Tento jednoduchý optický přístroj využívají také vinaři ke zjištění obsahu cukru v hroznech vinné révy. Sledovaným parametrem jsou zde hmotnostní procenta cukrů rozpuštěných ve vodě (% Brix).
Pokud je interakce rostlin s půdním životem nenarušená a účinná, rostliny mají k dispozici více živin. To se pak projeví naměřěním vyšších hodnot % Brix v listové šťávě. A v opačném směru, dobře zásobené rostliny s účinným procesem fotosyntézy mají energii v podobě cukrů na rozdávání a doslova pumpují energeticky bohatý koktejl do půdy prostřednictvím kořenových výměšků. Z toho těží půdní houby a bakterie, které na oplátku zpřístupňují rostlinám dostatečné množství živin. Regenerativní zemědělství podporuje vztahy rostlin s půdními houbami a bakteriemi, a přispívá tak k zachování života v půdě, dobrému zdraví rostlin, zvýšení kvality úrody a snížení nákladů zemědělského hospodaření.
Kontrola současného stavu jako důvod k přechodu
na rege
Kvalitu a velikost sklizně ovlivňují různé faktory. Jde o podmínky související s danou lokalitou, průběh počasí a povětrnostní podmínky, typ zemědělské techniky, používaná hnojiva nebo konkrétní odrůda plodiny. A všechny tyto vlivy úzce souvisejí s aktivitou půdních organismů.
U půd, které ztrácejí svůj život, si můžete všimnout následujících projevů:
kolísavé výnosy s klesající kvalitou
zvýšená náchylnost k chorobám rostlin a šíření plevelů
časté škody způsobené suchem, přemokřením, erozí půdy
zvýšení spotřeby pohonných hmot
snížení účinku intenzivního hnojení
Když se potýkáte s těmito problémy, může být řešením postupné zavedení principů regenerativního zemědělství do vašich osvědčených pěstitelských postupů.