Letos v květnu vyšel na americké platformě podporující udržitelné způsoby podnikání World Business Council for Sustainable Development zajímavý příspěvek . Představuje výsledky průzkumu zaměřeného na sledování výše zisků farem s konvenčním zemědělstvím (pravidelné zpracování půdy, umělá hnojiva, pesticidy, žádné nebo minimum meziplodin), s regenerativním zemědělstvím a farem v různých stádiích přechodu z konvenčního na regenerativní zemědělství. Výzkum dále sleduje motivaci i obavy farmářů z této změny, rizika přechodového období a návrat ziskovosti po jeho zvládnutí. Dotazována byla stovka farmářů napříč farmami ve státě Kansas, kde je hlavní plodinou pšenice. Dotazovaní farmáři byli na celé škále od čistě konvenčních po dlouhodobě regenerativních. Dle získaných dat bylo zjištěno, že s ohledem na očekávaný vývoj výkupních cen plodin by regenerativní farmáři měli mít po pěti letech průměrně o 120 % vyšší zisky oproti těm, kteří zůstanou u konvenčního režimu. Hlavními důvody lepší ziskovosti je vyšší diverzita plodin, úspory na nákladech jako jsou zpracování půdy a agrochemikálie a zlepšení stability výnosů díky tomu, že půda v dobré kondici lépe odolává výkyvům počasí. Ačkoliv se zvýšení ziskovosti zdá být dostatečně silnou motivací k přechodu na regenerativní zemědělství, mnoho farmářů se změny obává a většina zemědělské půdy je stále spravována v konvenčním režimu. Mnoho farmářů nemá odvahu opustit tradice, protože často pokračují v tom, co dělalo několik předchozích generací. Nejčastějším důvodem k obavám je ale to, že přechod trvá několik let (ve studii to vychází na tři až pět) a během této fáze farmář musí zvládnout dočasný pokles výnosů, investice do nové mechanizace a naučit se spoustě nových věcí. Na základě výsledků studie autoři článku navrhují vytvoření komplexního systému podpory zemědělců pro přechodné období. Na podpoře by se měl podílet jak veřejný, tak soukromý sektor. V prvním případě by se jednalo o nastavení státních dotací a zajištění poradenství, v druhém případě by se mohly na trhu objevit například výhodné půjčky na přechodné období ruku v ruce s nabídkou nových technologií. Autoři studie doporučují metodiku využít i na jiné zemědělské regiony a výsledky použít jako základ pro diskusi mezi zemědělci, agro-potravinářskými společnostmi a veřejnými institucemi, s cílem podnítit vznik konkrétních opatření. V závěru zdůrazňují důležitost zavedení těchto opatření, protože v tomto případě nejde pouze o další nový podnikatelský model, ale o zdraví naší planety, udržitelnou potravinovou bezpečnost a živobytí našich zemědělců.

Zemědělství je zásadní lidská aktivita, která je závislá na funkčních přírodních procesech. Klíčové jsou pro něj zejména úrodnost půdy, koloběh vody a živin i opylovači. Současně však průmyslové zemědělství představuje hlavní hrozbu pro biologickou rozmanitost a negativně ovlivňuje stav naší půdy, vody i klimatu. Foto: www.marekdvorak.com Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (dále jen “FAO”) odhaduje, že třetina zemědělské půdy je degradovaná a obsahuje velmi málo organické hmoty. Za posledních 150 let jsme přišli o polovinu světové ornice. Při zpracování půdy přicházíme ročně o více než milimetr půdy, což je 100x rychleji, než se vytvoří nová. FAO odhaduje, že do roku 2050 dojde v důsledku obdělávání půdy a hospodaření na ní k uvolnění 27 Gt půdního uhlíku, což bude mít negativní vliv na schopnost půdy zadržovat vodu a živiny, jakož i na výnosy. Předpokládá se pokles výnosů o 3 % - 7 % na každý 1 stupeň Celsia oteplení. To znesnadní produkci většího množství potravin pro rostoucí populaci a ohrozí nejen globální potravinovou bezpečnost, ale i zemědělce a jejich rodiny. Když víme, jaké má současné zemědělství negativní dopady, musíme hledat jeho udržitelnější formy, které by nejen vyprodukovaly dostatek potravin, ale i minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí. Bezorebně vysetý hrách po kukuřici, foto: www.marekdvorak.com Mezi neustále se objevujícími novými termíny rezonuje posledních pár let regenerativní zemědělství. Přestože se koncept regenerativního zemědělství rozvíjí od 70. let, dodnes neexistuje shoda na zastřešující definici. Obecně lze říci, že regenerativní zemědělství podobně jako “conservation agriculture” klade důraz na zlepšení a zachování zdraví půdy tím, že v ní zvyšuje množstvé organické hmoty a zaměřuje se na zlepšení úrodnosti půdy. Podle Rodale Institutu má zdravá půda nejen pozitivní vliv na výnosy, ale bude odolnější i vůči nestabilitě klimatu. The Food and Land Coalition (FOLU) považuje regenerativní zemědělství za důležité při nezbytné transformaci produkce potravin a hospodaření na půdě. Podle FOLU definují regenerativní zemědělství postupy, které regenerují půdu, snižují, ale nevylučují syntetické pesticidy a hnojiva, mají pozitivní vliv na životní prostředí a současně se snaží udržet vysokou produktivitu. Regenerativní zemědělství nevylučuje využití moderních technologií, šlechtění rostlin a zvířat, obdělávání půdy nebo použití syntetických hnojiv a pesticidů, ale zaměřuje se na jejich cílené využití. Vyjdeme-li z výše uvedeného, jde regenerativní zemědělství popsat jako způsob hospodaření, který se snaží minimalizovat negativní vlivy zemědělské činnosti na půdu a krajinu. Využívá různé principy a postupy, které mohou být společné i pro jiné formy zemědělství. Zaměřuje se na zlepšení stavu půdy a ekosystémových služeb. Podporuje nadzemní i podzemní biodiverzitu (půdní edafon), zadržování vody i živin a ukládání uhlíku v půdě (biosekvestrace). Regenerativní postupy jde volit a variovat podle lokálních podmínek a požadavků na všech druzích půd a v různých klimatech. Vymrzající porost meziplodin, na fotce je vidět ředkev olejnou, foto: Zuzana Benešová Regenerativní zemědělství nejlépe definuje 6 základních principů, jejichž naplnění jde dosáhnout mnoha různorodými postupy: zaměření se na zdraví půdy minimální pohyb s půdou celoroční pokryv půdy, ideálně s živými kořeny podpora nadzemní a podzemní biodiverzity zvyšování zadržování vody a uhlíku v půdě přizpůsobení specifickým podmínkám V dalším článku se blíže podíváme na jednotlivé principy a postupy, kterými se naplňují. Zdroje Oberč, B.P. and Arroyo Schnell, A. (2020). Approaches to sustainable agriculture. Exploring the pathways towards the future of farming. Brussels, Belgium: iUCN EURO. EASAC policy report 44: Regenerative agriculture in Europe (2022) FOLU: Aligning regenerative agricultural practices with outcomes to deliver for people, nature and climate (2023)

Jak mohou hospodářská zvířata pomoci půdě? Foto: Shutterstock Zoolog Allan Savory, který vyrůstal i studoval v africkém Zimbabwe, si během svých pozorování všiml zajímavé věci. V krajině, kde jsou početná stáda divokých býložravců v pohybu, zůstávají porost a půda v dobré kondici, zatímco na farmách, kde se chovají i menší stáda hospodářských zvířat, pastviny degradují. Pokusil se proto přirozený proces napodobit s pomocí hospodářských zvířat a zjistil, že to funguje. V 70. letech se přestěhoval do USA, kde v roce 1984 založil Výzkumný institut celostního hospodaření (Holistic Management) a jeho metody si postupem času našly příznivce po celém světě. Jedním z nich je farmář Joel Salatin , v jehož knihách a přednáškách našlo mnoho zemědělců inspiraci. Se zvyšujícími se cenami pohonných hmot, degradací půdy a sílící potřebou adaptace na výkyvy počasí si regenerativní způsob pastvy rychle nachází další a další následovníky. Jak to funguje? Krajina byla po tisíce let spoluutvářena migrací početných stád divokých turů, koní a dalších býložravců. Tato stáda postupně nahradila hospodářská zvířata, která byla s nástupem průmyslového zemědělství uzavřena do stájí a přilehlých výběhů a jejich pohyb v krajině ustal. Jak volně žijící stáda zvířat krajině a půdě prospívala? Stádo divokých zvířat se díky tlaku predátorů drží při sobě a je stále v pohybu, takže porost podupe, pohnojí a spase jen částečně a přesouvá se dál. Takto spasené rostliny nepřijdou o většinu nadzemní části, udrží si všechny kořeny a stimulují „výměnný obchod” s půdními mikroorganismy. Ti mají na svědomí zlepšení půdy a pomáhají rostlině rychle zregenerovat. Ve výběhu, kde jsou zvířata delší čas, je tento proces narušován, protože rostliny jsou spásány opakovaně, což jejich kořenový systém oslabí a regeneraci porostu značně zpomalí. Dalším pozitivním vlivem migrujícího stáda je to, že kopyta narušují půdu a pomáhají tak vyklíčit i rostlinám, které by jinak neměly v zapojeném porostu šanci. Trus živí množství hmyzu, mikroorganismů a následně i ptactva. Biodiverzita v půdě i nad půdou se zvýší a ekosystém se stává odolnějším. Migrující stádo zúrodňující savanu, foto: Daniel Rosengren Jaké výhody to má pro zemědělce? Kromě pozitivní změny pro životní prostředí přináší regenerativní způsob pastvy i benefity pro zemědělce. Díky zvyšujícímu se obsahu organické hmoty v půdě dochází k rychlejší obnově porostu, a tudíž i vyšší úživnosti pastviny (více zvířat na stejné ploše). Ke zlepšení půdních vlastností dochází již po jednom roce pasení tímto způsobem. Porost je odolnější proti výkyvům počasí, půda zvládne vsáknout přívalové deště a lépe zadrží vodu pro období sucha. Velká biodiverzita půdních organismů zlepšuje dostupnost živin i vody pro rostliny. Zvířata žijí přirozeným způsobem, mají lepší imunitu a psychickou pohodu, jsou celkově zdravější. Maso pocházející z takového chovu má prokazatelně vyšší obsah nutričních látek a zdraví příznivější poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselin. Na trhu má díky tomu přidanou hodnotu. Pastviny jsou rovnoměrně pohnojeny, odpadá rozvoz hnoje technikou, což se projeví na úspoře pohonných hmot. Netvoří se nedopasky, zvířata totiž nestihnou potlačit konkurenční oblíbené druhy rostlin. Hospodář je denně v kontaktu se svými zvířaty a nic mu tak neunikne. Každodenní práce se může obejít bez techniky. Ukládáním skleníkového plynu CO2 do půdní organické hmoty se přispívá ke zlepšení klimatu a zemědělci mají možnost získat za takto uložený uhlík do půdy finanční odměnu od specializovaných firem . Je všeobecným trendem, že zpracovatelé, spotřebitelé i dotační programy se čím dál více naklání produkci udržitelného zemědělství. Jak na regenerativní pastvu Princip je jednoduchý: krátké, ale silné působení početného stáda na pastvinu a následná, dostatečně dlouhá, regenerace porostu zajišťují kýžený stádový efekt. Abychom napodobili průchod stáda krajinou, necháme každý den stádo spásat jen malou část pastviny. Porost by zvířata neměla zkrátit více než o polovinu, to by totiž rostliny zpomalily růst a klesala by produkce. Pastvina se rozdělí do menších „oplůtků“ a stádo se přehání každý jeden až tři dny do nového. Pokud je to jen trochu možné, chováme jen jedno velké stádo, nerozdělujeme je na několik menších, abychom netříštili efekt a nepřipravovali se tím o produkci. Stádo čeká až je farmář pustí do dalšího oplůtku na farmě Dangus Drahenice, foto: Wenzel Lobkowicz Jak s regenerativní pastvou začít? To hlavní, co potřebujete, jsou zemědělská půda a zvířata. Některá plemena jsou vhodnější pro venkovní chov (u nás je oblíbený např. skot plemene Aberdeen Angus), ale v podstatě všechna kulturní plemena se mohou tomuto způsobu chovu přizpůsobit. Pro regenerativního farmáře je typické, že své stádo selektuje tak, aby dobře a samostatně prospívalo v daném prostředí a chová si vlastního plemenného býka. Ať už se jedná o skot, ovce, kozy, prasata nebo drůbež, všechna zvířata v sobě stále nosí geny svých divokých předků a přirozené prostředí bude tuto jejich výbavu stimulovat. Kolik půdy na kus (dobytčí jednotku) budete přibližně potřebovat? To samozřejmě záleží na počátečním stavu pastvin, nicméně můžeme vycházet z toho, že 1 hektar uživí jednu dobytčí jednotku na rok. Když budete pást regenerativně, úživnost hektaru se postupně zvýší a zvířat na hektar uživíte více. Část pastvin ponecháte na sklizeň sena (cca 30 %) a na zbytku si rozvrhnete pastevní plán, tj. rozdělení na jednotlivé oplůtky. Kolem pastviny se dělá většinou oplocení stálé, pevnější. Uvnitř se pastvina rozdělí celosezónními ohradníky na menší díly (většinou pruhy) v nichž se posouvá oplůtek pomocí mobilního ohradníku (obr. 4). Někdo má oplůtky rozvržené v „paprscích“ okolo zimoviště. Jako mobilní ohradník se osvědčily roxorové nebo jiné nášlapné tyče a vodící drát ve výšce 75 cm (obr. 5). Když stádo projde posledním oplůtkem, pastvina v tom prvním musí být už plně vzrostlá, ale neměla by vzrostlá čekat dlouho, jinak přicházíme o produkci. Pastevní plán na Maverick farm, foto: www.maverickacres.com K úplné obnově porostu je potřeba 40–60 dní. Stádo se do každého oplůtku vrací asi 6x za sezónu. Velikost oplůtku můžete nastavit na 70 m² na dobytčí jednotku na den, takže pokud máte sedmdesáti hlavé stádo, bude to 4900 m². Při plánování a měření v terénu i od stolu lze využít GSM souřadnice a aplikaci s mapou. Půjde to určitě i s pomocí tužky, papíru a měřícího pásma. Farmář by měl přesně vědět, jakou plochu na den stádu dává, aby podle toho mohl určit velikost oplůtků na další dny. Stav oplůtku po pastvě by měl vypadat tak, že je spasená maximálně polovina (spíše 40 %) výšky porostu a tráva je rovnoměrně sešlapaná a pohnojená. Pokud je oplůtek spasen málo, je málo zvířat na ploše. Pokud jsou zvířata na ploše příliš dlouho a zkrátí porost více než o polovinu, rostliny zpomalí proces regenerace. V obou případech přicházíme o produktivitu. To je potřeba mít při plánování a přehánění stáda stále na mysli. Jde o to zajistit, aby byl vliv stáda na porost optimální. Např. na jaře, kdy je růst nejrychlejší, budou stádu stačit menší oplůtky a v létě či s nižšími teplotami budeme zase oplůtky zvětšovat. Přesouvání mobilního ohradníku, foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus Maximálně dvě hodiny navíc Zdejší farmáři, kteří takto pasou, mají stádo na pastvině většinou od dubna do listopadu. Ve zbytku roku je na zimovišti. Někteří ale přehání zvířata po oplůtcích i v zimě a mají v každém z oplůtků připravené seno. Balíky sena rozbalí tak, aby zvířata žrala a kálela na větší ploše a pastivna byla pohnojena co nejrovnoměrněji. Na zimovišti pak takové stádo tráví z celého roku jen pár týdnů. Tímto se dosáhne minima nákladů na distribuci hnoje technikou. Co se týká časové náročnosti, farmáři uvádějí, že každý den jim přehánění do nového oplůtku zabere 20 minut až 2 hodiny. Za stádem chodí někteří pěšky, někdo jezdí autem nebo na čtyřkolce. Každodenní kontakt se stádem bez nutnosti použití techniky považují za bonus. Na některých farmách se pastvina po zvířatech smykuje, ale většina farmářů to nepovažuje za nutné. Je také potřeba vyřešit napájení. To se většinou řeší natažením dlouhé hadice (někdo ji jen položí, někdo ji zahrabe pod zem), na které jsou umístěny rychlospojky. Do té nejbližší od napajedla se přicvakne přípojná hadice. Napajedlo se může dát na rozhraní dvou oplůtků a pak stačí posouvat jen každé dva dny. Mobilní napáječka s přípojnou hadicí, foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus V letních dnech by měla mít zvířata k dispozici stín. K tomu se dají využít stávající stromy a pokud na pozemcích chybí, je možnost investovat do mobilního slunečníku nebo si vyrobit něco podobného svépomocí. Farmář Wenzel Lobkowicz přetahuje mobilní slunečník Shade haven na farmě Dangus Drahenice, foto: Carboneg Regenerativní farmáři zvířata většinou neodčervují, případně používají nějaké alternativní, méně agresivní přípravky. Běžná antiparazitika totiž zabíjejí i brouky, kteří trus dostanou pod povrch půdy, kde ho potřebujeme, se všemi jeho živinami a mikroby. Trus plný larev hmyzu přitáhne ptactvo a biodiverzita se zvýší v půdě i nad ní. A když lejna z louky rychle zmizí, pastvina rychleji rovnoměrně obrazí. Promyšleným pastevním plánem lze omezit výskyt vnitřních parazitů. Zvířata můžeme využít i ke zúrodnění orné půdy. Ideálně tak, že je necháme spást nějakou meziplodinu. Systém pastvy zůstává stejný. Zaujal vás tento způsob hospodaření? U nás je regenerativní pastva ještě v plenkách a nemáme tu zatím žádné oficiální odborné poradce jako je tomu v USA. Několik farmářů průkopníků ji u nás ale už úspěšně praktikuje. Karel Kalný z farmy Mitrov přeložil knihu „Boží krávy a prasata v žitě“ od Joela Salatina a pošle vám ji na vyžádání. Překlady knih o celistvém hospodaření od Allana Savoryho je možné získat na vyžádání od firmy Carboneg . Na naší platformě pracujeme na zlepšení dostupnosti informací v češtině a na podpoře vzájemného sdílení zkušeností mezi farmáři. Můžete se zúčastnit konferencí, exkurzí a polních dnů na téma regenerativního zemědělství, najdete je v záložce Akce . Zdroje https://www.chelseagreen.com/writer/joel-salatin/ Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., Biologické centrum Akademie věd ČR, iniciátor pastvy divokých býložravců v bývalých vojenských prostorech v Milovicích Nikola Teutscherová et al; Intensive short-duration rotational grazing is associated with improved soil quality within one year after establishment in Colombia James F. White et al; Review: Endophytic microbes and their potential applications in crop management David R. Montgomery et al.; Soil health and nutrient density: preliminary comparison of regenerative and conventional farming

Pastva a antiparazitika Aby byla regenerativní pastva maximálně přínosná i pro hmyz, je potřeba odčervovat zvířata zodpovědně. Udržení zdravého stáda bez parazitů je prioritou každého zemědělce. Mnohé veterinární přípravky zabíjejí také koprofágní hmyz, který je pro pastviny důležitý, protože rozkládá trus pasoucích se zvířat. Vhodně nastavenou pastvou a kombinaci méně škodlivých antiparazitik to jde i bez negativního vlivu na biodiverzitu a kvalitu pastvin. Záznam ze semináře „Ochrana biodiverzity a antiparazitika“, kde vám poradí s šetrným odčervovacím systémem: Záznam z diskuze:

V posledních letech jsme svědky poklesu obsahu živin v plodinách a současná strava je chudší na minerály, vitamíny a zdravé rostlinné látky, známé jako fytochemikálie. Mnoho lidí trpí nedostatkem železa a dalších minerálů a nerovnováha v příjmu esenciálních mastných kyselin přispívá ke vzniku chronických onemocnění. Není proto náhoda, že lékárny jsou přeplněny různými potravinovými doplňky. Jak je možné, že se naše potraviny stávají prázdnými kaloriemi? Najdeme hodně vědeckých studií, které se věnují procesům vstřebávání minerálů kořeny rostlin v symbióze s půdními mikroorganismy. Dle těchto poznatků by nedostatek minerálů v rostlině mohl souviset s kondicí mikrobiomu v půdě. Tuto hypotézu se pokusil ověřit profesor David R. Montgomery ve své nedávné studii , ve které sleduje závislost výživových hodnot plodin a živočišných produktů na množství mikrobiálního života a organické hmoty v půdě. Byly analyzovány vzorky půdy a produkce z regenerativních, konvenčních i ekologických farem. Výsledky studie ukazují, že na půdách s velkým množstvím mikroorganismů a organické hmoty vznikají potraviny s vyšší výživovou hodnotou. Mezi kořeny rostlin a půdními mikroorganismy funguje čilý výměnný obchod, foto: www.marekdvorak.com Regenerativní versus konvenční Vzorky půdy i plodin byly odebrány z celkem šestnácti farem napříč USA. Z těchto farem se mezi sebou porovnávají vždy dvě sousední, aby měly stejné výchozí podmínky. Na jedné z nich se hospodaří regenerativně, tj. bezorebným způsobem s hojným využitím meziplodin a doprovodných plodin, na druhé se hospodaří konvenčním způsobem. Ze všech farem byly odebrány vzorky půdy, ve kterých byl změřen obsah organické hmoty a byl stanoven koeficient Haneyeho testu , který určuje množství a aktivitu půdního mikrobiomu a dostupnost živin v půdě. Výsledky ukazují, že obsah organické hmoty byl u všech regenerativních farem vyšší a na několika z nich dokonce několikanásobně. Koeficient Haneyho testu vyšel u regenerativních farem průměrně dvakrát vyšší než u farem v konvenčním režimu. A jak ze studie vyšly výživové hodnoty plodin vypěstovaných v těchto životem kypících půdách? Na dvojicích farem byly testovány a srovnávány stejné odrůdy kukuřice, čiroku, hrachu a sóji. Byl u nich stanoven obsah vybraných vitamínů, mikroprvků a fytochemikálií. Výsledky mluví ve prospěch živé půdy – tam totiž plodiny obsahovaly průměrně více o 34 % vitamínu K, o 15 % vitamínu E (u jedné z plodin až o 70 %), o 14 % vitamínu B1 a o 17 % vitamínu B2. Obsah fytochemických i minerálních látek byl také průměrně vyšší než u konvenčních farem. Orat či neorat Dalším předmětem výzkumu bylo srovnání kvality půdy a výživových hodnot zelí na třech zeleninových farmách s různým managementem: regenerativní farma hospodařící bezorebně s využitím mulčování a meziplodin ekologická farma používající orbu a organická hnojiva konvenční farma používající orbu, minerální hnojiva a další agrochemikálie U regenerativní farmy naměřili čtyřikrát vyšší podíl organické hmoty a třikrát vyšší koeficient Haneyho testu než u obou z farem, kde používají orbu. Ekologická farma, na které se oře na tom byla s kvalitou půdy jen o trochu lépe, než farma konvenční. Zelí vypěstované na regenerativní farmě pak obsahovalo o desítky procent vyšší hodnoty některých vitamínů i minerálů. Chemie či meziplodiny Další testování porovnává výživové hodnoty pšenice, která byla pěstována na dvou různých polích po dobu dvou let, obě v bezorebném režimu. Na jednom z polí se používaly k likvidaci meziplodiny herbicidy a ke hnojení syntetická hnojiva, zatímco na druhém poli byla pšenice zaseta přímo do meziplodiny a jako hnojivo byl použit kompost. Výsledky ukázaly, že na poli, kde nebyl použitý herbicid a syntetické hnojivo, pšenice obsahovala vyšší obsah minerálů, často i o desítky procent. Naopak obsah sodíku, kadmia a niklu - mikroprvků, které zdraví neprospívají, měla tato pšenice menší. Využití agrochemikálií zde mělo tudíž negativní vliv na výživovou hodnotu pěstované plodiny. Meziplodiny spolu se zbytky plodiny udržují půdu plnou života, foto: www.marekdovrak.com Maso z pastviny či z výkrmny Při dalším měření se prof. Montgomery zaměřil na to, jak ovlivňuje způsob chovu tukový profil masa hospodářských zvířat. Srovnával tukový profil hovězího a vepřového ze tří různých farem: Regenerativní farma, kde mají jak krávy tak prasata každodenní přístup k čerstvé pastvě a prasata jsou tam dokrmována různými obilovinami i luštěninami z místní produkce Místní farma, kde má skot přístup na pastvinu, ale nejedná se o pastvu v regenerativním stylu. Prasata jsou držena v budově s přístupem do malého venkovního výběhu a krmena kupovanou směsí non-GMO složení. Konvenční farma - velkovýkrmna, ve jsou zvířata koncentrována na malé ploše, neznají pastvu a prasata nemají vůbec přístup do venkovního výběhu. Hlavní složkou krmení je tam směs GMO kukuřice a sóji. Stejk z místní produkce může být zdrojem omega-3 mastných kyselin (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus) Výsledky ukázaly, že hovězí z regenerativní produkce má mnohem příznivější skladbu mastných kyselin než maso z ostatních dvou farem. Obsahuje třikrát více omega-3 mastných kyselin, včetně téměř sedminásobného množství kyseliny alfa-linolenové (ALA), než maso konvenční. Celkový poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselin se ukázal u tohoto masa mnohem příznivější než u masa ze supermarketu (konvenčního chovu). Maso z regionální farmy mělo hodnoty někde uprostřed. U vepřového masa z regenerativního chovu byly výsledky velmi podobné, obsah omega-3 mastných kyselin byl 2 x – 11 x vyšší než u masa z velkovýkrmny. Skot obohacuje půdní mikroflóru a výsledkem je vyšší a kvalitnější živočišná produkce (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus) Pastevní chov prasat přináší kromě pohody zvířat i příznivý vliv na výživovou kvalitu masa (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus) Závěrem Principy regenerativního zemědělství, jako je bezorebné pěstování, využití meziplodin a doprovodných plodin, hnojení kompostem a regenerativní pastva, podporují život v půdě a zvyšují obsah organické hmoty v ní. Tímto se vytvářejí symbiotické vztahy a vzájemná výměna živin mezi půdními mikroorganismy a rostlinami. Toto je nejspíš důvodem, proč u plodin pěstovaných na regenerativně obhospodařovaných půdách byl zjištěn vyšší obsah vitamínů, minerálů a fytochemických látek. U masa pocházejícího z regenerativních farem byla naměřena jednoznačně zdraví prospěšnější skladba mastných kyselin. Ačkoli se jednalo o výzkum s relativně malým počtem vzorků, výsledky studie naznačují, že pomocí regenerativního zemědělství je možné produkovat potraviny s vyšší nutriční hodnotou. Zajímavým poznatkem je i fakt, že regenerativní farmy mají průměrně téměř dvojnásobek organické hmoty ve srovnání s běžnými farmami. Pokud by tedy většina zemědělců přistoupila k regenerativnímu zemědělství, mohli bychom změnit dlouhodobý trend snižování obsahu organické hmoty v půdě. Zdroje Historical changes in the mineral content of fruits and vegetables Changes in USDA Food Composition Data for 43 Garden Crops, 1950 to 1999 Historical variation in the mineral composition of edible horticultural products Changes in the mineral and trace element contents of cereals, fruits and vegetables in Finland The Role of Mycorrhizae in the Interactions of Phosphorus with Zinc, Copper, and Other Elements Nutrient uptake in mycorrhizal symbiosis Arbuscular mycorrhizae and the phosphorus nutrition of maize: A review of Guelph studies The effects of agricultural practices on arbuscular mycorrhizal fungi Zinc bioavailability in wheat grain in relation to phosphorus fertiliser, crop sequence and mycorrhizal fungi The reduction in zinc concentration of wheat grain upon increased phosphorus-fertilization and its mitigation by foliar zinc application Arbuscular mycorrhizal influence on zinc nutrition in crop plants – A meta-analysis Micronutrient enrichment mediated by plant-microbe interactions and rice cultivation practices Correlative evidence for co-regulation of phosphorus and carbon exchanges with symbiotic fungus in the arbuscular mycorrhizal Medicago truncatula

Podívejte se na video z Vojkovic z DVP Agro , kde sejí kukuřici na siláž do vymrzlé meziplodiny se současnou aplikací herbicidu do pásků po předplodině máku ozimém. Rostislav Mátl vás provede celým procesem setí a ukáže i stroje, které v regenerativním zemědělství používá.

Podívejte se na video od Bioinstitut Olomouc o pěstování vícekomponentních směsí meziplodin.

Podívejte se na video, kde Karel Klem z CzechGlobe a Spolku pro regenerativní zemědělství mluví o přínosech intercroppingu, tedy systému pěstování nejméně dvou rostlin současně na jednom stanovišti. Řeč dojde i na téma kompostu bohatého na houby.

Podívejte se na video ze Dne otevřených dveří v DVP Agro , kde Rostislav Mátl vysvětluje regenerativní principy, přechod na regenerativní zemědělství a hlavně sdílí zkušenosti s přímým setím do vzrostlých meziplodin i ukončení meziplodin.

Nedílnou součástí krajiny jsou krajinné prvky, které ji člení a spoluvytvářejí její ráz. Právě ony pomáhají zmírňovat dopady intenzivního zemědělství na krajinu. V následujícím videu se podívejte na druhy krajinných prvků, pravidla pro jejich tvorbu i legislativu .

Těžko bychom hledali v Americe většího nadšence do regenerativního zemědělství než je Gabe Brown. S bezorební technikou začal na své farmě před 21 lety. Dnes má pod sebou 13 milionů hektarů půdy ve 43 amerických státech, 6 kanadských provinciích, Mexiku a ve Velké Británii, kterým pomáhá s přechodem na regenerativní zemědělství. O začátcích na tchánově farmě i o 6 principech regenerativního zemědělství se rozpovídal v podcastu Field Work . My jsme vám z něj vybrali to nejdůležitější. Přechod na regenerativní zemědělství Gabe Brown vyrostl ve městě, ale už ve škole si zemědělství zamiloval a začal pracovat na mléčné farmě. Když se potom oženil s dcerou farmáře, bylo jasno. Tchánovu farmu odkoupil v roce 1991 poté, co se 8 let učil, jak konvenčně hospodařit. Vadilo mu ale tchánovo přesvědčení, že se půda musí vždy na jaře poorat, aby se vysušila, a v létě se potom modlit, aby pršelo. Jakmile byla farma jeho, prodal všechnu orební techniku a začal hospodařit 100% no-till, tedy bezorebně. Měl totiž dobrého kamaráda, který mu tento způsob doporučil. Ten mu také poradil, aby orební techniku prodal a nebyl tak v pokušení ji někdy znovu použít. Brown se rozhodl, že začne pěstovat více plodin, které bude střídat. Vyzkoušel hrách, žito, vikev, kukuřici, a postupně tak do půdy vracel život. Začal také s chovem dobytka. To už pracoval s několika principy, které dnes řadíme do regenerativního zemědělství. V prvních letech výnosy klesly, ale jak se půda postupně oživovala, výnosy se začaly zvyšovat. Gabe se také rozhodl do své půdy nepřidávat žádná syntetická hnojiva. Chtěl zjistit, jestli to půda zvládne. Vybral část pozemku a na konci roku bylo jasné, že největší výnosy jsou právě z půdy, kam žádná hnojiva ani pesticidy nepřidal. Principy regenerativního zemědělství podle Gabea Browna Každý zemědělec pracuje v jiných podmínkách. Tzn. je důležité zjistit, jaká je historie půdy, v jakém je prostředí, jaké plodiny se nejvíce hodí pro dané prostředí. Co nejmenší mechanické a chemické narušování půdy. Příroda nezná orbu. Musíme pochopit, jak půda vzniká, jak se tvoří půdní agregáty (nejmenší jednotky půdy). Půda musí obsahovat živou organickou složku, houby a bakterie. Musí v ní probíhat mikrobiologické procesy. Půda musí být celoročně pokrytá. Odkrytá hnědá půda je vystavena extrémní vodní a větrné erozi a nadměrně se zahřívá, což jí škodí. Rozmanitost. Příroda nezná monokultury, pěstováním různých druhů pomáháme budovat organickou složku půdy. Ponechání kořenů rostlin v půdě. Neustálé pokrytí půdy rostlinami také umožňuje, aby v ní byly živé kořeny, díky kterým půda ukládá uhlík a lépe zachycuje vodu. Integrace hospodářských zvířat. S pastvou zvířat přichází i hmyz. Dobrý ekosystém je plný hmyzu. Nikdy nedojde k přemnožení jednoho druhu, protože jednotlivé druhy se navzájem požírají. Foto: www.marekdvorak.com Chemie. Používat či nepoužívat? Gabe Brown lidem neříká, aby nepoužívali syntetická hnojiva a pesticidy, ale aby si vyzkoušeli, jestli to jejich půda zvládne bez nich. Každý zemědělec by měl vědět, jak vypadá cyklus živin v jeho půdě a kolik může vstřebat slunečního záření. Je to o znalosti individuální situace každého zemědělce. Gabe Brown na své farmě používá pouze hnůj od svého dobytka už od roku 2007. Díky skotu je tvorba organické hmoty rychlejší a zemědělec se tak obejde bez umělých hnojiv. “Každá farma je přesným odrazem svého majitele nebo pachtýře. To, co dělá, se přesně zrcadlí v půdě.“ Zemědělec musí být v terénu Gabe Brown momentálně (jaro 2022) konzultuje 13 milionů hektarů půdy ve 43 amerických státech, 6 kanadských provinciích, Mexiku a ve Velké Británii. Nejčastější překážkou, se kterou se při konzultacích se zemědělci setkává, je nevědomost: „Lidé tomu nerozumí, a proto se jim do regenerativního zemědělství nechce. Ve škole je nic takového neučili, proto je někdy těžké to k nim dostat.” Vždy začíná individuálním rozhovorem se zemědělcem. Potom s ním vyjede na pole, kde si nabere půdu a udělá s ním test absorpce vody. Následně si vybere jedno pole, které v průběhu 5 let přemění na regenerativní. Obvykle na konci prvního, případně druhého roku zemědělci jasně vidí, které pole je profitabilnější a rozhodnou se kompletně přejít na regenerativní hospodaření. Gabe samozřejmě nemá 100% úspěšnost u všech zemědělců a stává se i to, že se někteří třeba po roce z jeho programu odpojí. To je dané i tím, že jejich pozemek nemůže neustále kontrolovat a starost o nový způsob hospodaření nechá z větší části na nich. Je jasně vidět, že čím více je se zemědělci v terénu, tím lepší výsledky má. Inspiroval vás Gabe Brown? Poslechněte si celý podcast v angličtině anebo si přečtěte jeho knihu Dirt to Soil: One Family’s Journey Into Regenerative Agriculture .

Téma regenerativního zemědělství je v Česku na vzestupu a začíná zajímat čím dál víc zájmových skupin. Vnímáme výrazný posun od roku 2021, kdy se k němu při zjišťování postojů stavěli rezervovaně zemědělci, odborníci i akademici, pokud vůbec termín znali. Současně však bohužel nesledujeme, že by mezi zemědělci docházelo k většímu přechodu na tento způsob hospodaření. Jedním z důvodu je bezpochyby i nedostatek podpory v oblasti vzdělávání a osvěty. Proto spouštíme platformu. V Živé půdě nabízíme zdarma poradenství, které je primárně určené vlastníkům půdy, aby věděli, v jakém stavu je jejich půda, a jak by se na ní mohlo lépe hospodařit. V průběhu prvního roku fungování poradny se však ukázalo, že o ni mají zájem i zemědělci, kteří chtějí změnit způsob hospodaření a zaujalo je třeba právě regenerativní zemědělství. Bohužel jim chybí zdroj, kde by se o něm dozvěděli víc a mohli zkonzultovat změnu hospodaření. Ozývají se jak mladší farmáři, kteří přebírají hospodaření od rodičů, tak i starší, kteří chtějí zanechat půdu v dobrém stavu i za cenu dočasně nižších výnosů. Současně jsme se při návštěvách regenerativních zemědělců a při rozhovorech s nimi opakovaně setkávali s přáním, že by rádi s dalšími zemědělci sdíleli dobré i špatné zkušenosti z praxe. V listopadu se někteří z nich obrátili na Živou půdu s návrhem vytvořit Spolek pro regenerativní zemědělství , který jsme společně v prosinci na Den půdy založili. Z analýzy Světového ekonomického fóra, Deloitte a NTT Dat vyplývá, že při přechodu 20 % zemědělců v EU na regenerativní zemědělství by se snížily emise skleníkových plynů o 6 %, zdraví půdy by se zlepšilo o 14 % a roční příjmy v zemědělství by se zvýšily až o 9,3 mld. EUR. Přechod na regenerativní zemědělství by s sebou přinesl nejen klimatické a ekonomické benefity, ale pomohl by vybudovat odolnější globální potravinové dodávky. K podpoře zemědělců při přechodu na regenerativní zemědělství a dosažení těchto ambiciózních cílů bude třeba intervencí ve 4 klíčových oblastech: financování a risk management vzdělávání a osvěta inovace a technologická podpora podporující politické prostředí Při práci s vlastníky půdy vidíme, že předávání a sdílení zkušeností a znalostí je klíčové. Proto jsme se rozhodli obdobnou službu nabídnout i zemědělcům a spustili jsme Platformu pro regenerativní zemědělství , která nabídne co nejvíc informací o regenerativním zemědělství na jednom místě. Co na platformě najdete? Na úvodní straně definici, principy i postupy regenerativního zemědělství. Stránka Zdroje bude hlavní informační knihovnou s články, videi, návody a příklady dobré praxe. Najdete tam jak texty o regenerativním zemědělství pro širokou veřejnost, tak i příspěvky od odborníků a konkrétní postupy z praxe pro zájemce nebo zemědělce, kteří už regenerativně hospodaří. Budeme se snažit zveřejňovat co nejvíc obsahu z Česka, kterého zatím bohužel mnoho neexistuje, a proto se zpočátku neobejdeme i bez zkušeností a příspěvků ze zahraniční. Na stránce Poradny můžete diskutovat, ptát se, sdílet dobré i špatné zkušenosti. Chceme vybudovat pestrou komunitu členů platformy. Věcná a informacemi nabitá diskuze je více než vítaná. Na otázky budou reagovat i odborníci z praxe a akademického sektoru, se kterými jsme se domluvili na spolupráci. Sdílení dobrých, ale i špatných zkušeností, ocení určitě řada zemědělců. Počet pokusů na jednoho je totiž docela limitní, chybovat může přibližně 40x. Takže sdílení postupů, které bohužel někdy končí neúspěchem, je opravdu důležité a velmi přínosné pro další zemědělce. Stejně tak zkušenosti se zemědělskou technikou a její mnohdy velmi kreativní využití v regenerativním zemědělství jsou k nezaplacení. Na stránce Nabídka najdete informací o aktuálních nebo plánovaných seminářích a kurzech. Plánujeme také spustit inzerci nabízející zápůjčku nebo služby spojené se zemědělskou technikou, stejně jako nabídku práce nebo brigád na farmách. Jak platforma funguje a musím se registrovat? Část obsahu na platformě bude dostupná volně pro všechny, část pouze pro registrované. Některý obsah týkající se například regenerativních postupů bude dostupný pouze pro členy Spolku pro regenerativní zemědělství, protože jde o cenné know-how, které mezi sebou chtějí členové spolku sdílet. Registrace je zdarma a k ničemu účastníky nezavazuje. Tak proč se registrovat? Protože budete mít přístup k mnohem většímu množství obsahu na webu, budete moci psát do poradny a účastnit se diskuze. Chceme budovat komunitu zemědělců, kteří zvažují začít hospodařit nebo už regenerativně hospodaří, budou se ptát v poradně, povedou konstruktivní diskuzi a budou sdílet své zkušenosti. Věříme, že pro dobré fungování je třeba vědět, s kým komunikujeme a respektovat pravidla diskuze.