V posledních letech jsme svědky poklesu obsahu živin v plodinách a současná strava je chudší na minerály, vitamíny a zdravé rostlinné látky, známé jako fytochemikálie. Mnoho lidí trpí nedostatkem železa a dalších minerálů a nerovnováha v příjmu esenciálních mastných kyselin přispívá ke vzniku chronických onemocnění. Není proto náhoda, že lékárny jsou přeplněny různými potravinovými doplňky.
Jak je možné, že se naše potraviny stávají prázdnými kaloriemi?
Najdeme hodně vědeckých studií, které se věnují procesům vstřebávání minerálů kořeny rostlin v symbióze s půdními mikroorganismy. Dle těchto poznatků by nedostatek minerálů v rostlině mohl souviset s kondicí mikrobiomu v půdě. Tuto hypotézu se pokusil ověřit profesor David R. Montgomery ve své nedávné studii, ve které sleduje závislost výživových hodnot plodin a živočišných produktů na množství mikrobiálního života a organické hmoty v půdě. Byly analyzovány vzorky půdy a produkce z regenerativních, konvenčních i ekologických farem. Výsledky studie ukazují, že na půdách s velkým množstvím mikroorganismů a organické hmoty vznikají potraviny s vyšší výživovou hodnotou.
Mezi kořeny rostlin a půdními mikroorganismy funguje čilý výměnný obchod, foto: www.marekdvorak.com
Regenerativní versus konvenční
Vzorky půdy i plodin byly odebrány z celkem šestnácti farem napříč USA. Z těchto farem se mezi sebou porovnávají vždy dvě sousední, aby měly stejné výchozí podmínky. Na jedné z nich se hospodaří regenerativně, tj. bezorebným způsobem s hojným využitím meziplodin a doprovodných plodin, na druhé se hospodaří konvenčním způsobem. Ze všech farem byly odebrány vzorky půdy, ve kterých byl změřen obsah organické hmoty a byl stanoven koeficient Haneyeho testu, který určuje množství a aktivitu půdního mikrobiomu a dostupnost živin v půdě.
Výsledky ukazují, že obsah organické hmoty byl u všech regenerativních farem vyšší a na několika z nich dokonce několikanásobně. Koeficient Haneyho testu vyšel u regenerativních farem průměrně dvakrát vyšší než u farem v konvenčním režimu.
A jak ze studie vyšly výživové hodnoty plodin vypěstovaných v těchto životem kypících půdách?
Na dvojicích farem byly testovány a srovnávány stejné odrůdy kukuřice, čiroku, hrachu a sóji. Byl u nich stanoven obsah vybraných vitamínů, mikroprvků a fytochemikálií. Výsledky mluví ve prospěch živé půdy – tam totiž plodiny obsahovaly průměrně více o 34 % vitamínu K, o 15 % vitamínu E (u jedné z plodin až o 70 %), o 14 % vitamínu B1 a o 17 % vitamínu B2. Obsah fytochemických i minerálních látek byl také průměrně vyšší než u konvenčních farem.
Orat či neorat
Dalším předmětem výzkumu bylo srovnání kvality půdy a výživových hodnot zelí na třech zeleninových farmách s různým managementem:
regenerativní farma hospodařící bezorebně s využitím mulčování a meziplodin
ekologická farma používající orbu a organická hnojiva
konvenční farma používající orbu, minerální hnojiva a další agrochemikálie
U regenerativní farmy naměřili čtyřikrát vyšší podíl organické hmoty a třikrát vyšší koeficient Haneyho testu než u obou z farem, kde používají orbu. Ekologická farma, na které se oře na tom byla s kvalitou půdy jen o trochu lépe, než farma konvenční. Zelí vypěstované na regenerativní farmě pak obsahovalo o desítky procent vyšší hodnoty některých vitamínů i minerálů.
Chemie či meziplodiny
Další testování porovnává výživové hodnoty pšenice, která byla pěstována na dvou různých polích po dobu dvou let, obě v bezorebném režimu. Na jednom z polí se používaly k likvidaci meziplodiny herbicidy a ke hnojení syntetická hnojiva, zatímco na druhém poli byla pšenice zaseta přímo do meziplodiny a jako hnojivo byl použit kompost.
Výsledky ukázaly, že na poli, kde nebyl použitý herbicid a syntetické hnojivo, pšenice obsahovala vyšší obsah minerálů, často i o desítky procent. Naopak obsah sodíku, kadmia a niklu - mikroprvků, které zdraví neprospívají, měla tato pšenice menší. Využití agrochemikálií zde mělo tudíž negativní vliv na výživovou hodnotu pěstované plodiny.
Meziplodiny spolu se zbytky plodiny udržují půdu plnou života, foto: www.marekdovrak.com
Maso z pastviny či z výkrmny
Při dalším měření se prof. Montgomery zaměřil na to, jak ovlivňuje způsob chovu tukový profil masa hospodářských zvířat. Srovnával tukový profil hovězího a vepřového ze tří různých farem:
Regenerativní farma, kde mají jak krávy tak prasata každodenní přístup k čerstvé pastvě a prasata jsou tam dokrmována různými obilovinami i luštěninami z místní produkce
Místní farma, kde má skot přístup na pastvinu, ale nejedná se o pastvu v regenerativním stylu. Prasata jsou držena v budově s přístupem do malého venkovního výběhu a krmena kupovanou směsí non-GMO složení.
Konvenční farma - velkovýkrmna, ve jsou zvířata koncentrována na malé ploše, neznají pastvu a prasata nemají vůbec přístup do venkovního výběhu. Hlavní složkou krmení je tam směs GMO kukuřice a sóji.
Stejk z místní produkce může být zdrojem omega-3 mastných kyselin (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus)
Výsledky ukázaly, že hovězí z regenerativní produkce má mnohem příznivější skladbu mastných kyselin než maso z ostatních dvou farem. Obsahuje třikrát více omega-3 mastných kyselin, včetně téměř sedminásobného množství kyseliny alfa-linolenové (ALA), než maso konvenční. Celkový poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselin se ukázal u tohoto masa mnohem příznivější než u masa ze supermarketu (konvenčního chovu). Maso z regionální farmy mělo hodnoty někde uprostřed. U vepřového masa z regenerativního chovu byly výsledky velmi podobné, obsah omega-3 mastných kyselin byl 2 x – 11 x vyšší než u masa z velkovýkrmny.
Skot obohacuje půdní mikroflóru a výsledkem je vyšší a kvalitnější živočišná produkce (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus)
Pastevní chov prasat přináší kromě pohody zvířat i příznivý vliv na výživovou kvalitu masa (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus)
Závěrem
Principy regenerativního zemědělství, jako je bezorebné pěstování, využití meziplodin a doprovodných plodin, hnojení kompostem a regenerativní pastva, podporují život v půdě a zvyšují obsah organické hmoty v ní. Tímto se vytvářejí symbiotické vztahy a vzájemná výměna živin mezi půdními mikroorganismy a rostlinami. Toto je nejspíš důvodem, proč u plodin pěstovaných na regenerativně obhospodařovaných půdách byl zjištěn vyšší obsah vitamínů, minerálů a fytochemických látek. U masa pocházejícího z regenerativních farem byla naměřena jednoznačně zdraví prospěšnější skladba mastných kyselin.
Ačkoli se jednalo o výzkum s relativně malým počtem vzorků, výsledky studie naznačují, že pomocí regenerativního zemědělství je možné produkovat potraviny s vyšší nutriční hodnotou.
Zajímavým poznatkem je i fakt, že regenerativní farmy mají průměrně téměř dvojnásobek organické hmoty ve srovnání s běžnými farmami. Pokud by tedy většina zemědělců přistoupila k regenerativnímu zemědělství, mohli bychom změnit dlouhodobý trend snižování obsahu organické hmoty v půdě.
Zdroje
Historical changes in the mineral content of fruits and vegetables
Changes in USDA Food Composition Data for 43 Garden Crops, 1950 to 1999
Historical variation in the mineral composition of edible horticultural products
Changes in the mineral and trace element contents of cereals, fruits and vegetables in Finland
The Role of Mycorrhizae in the Interactions of Phosphorus with Zinc, Copper, and Other Elements
Arbuscular mycorrhizae and the phosphorus nutrition of maize: A review of Guelph studies
The effects of agricultural practices on arbuscular mycorrhizal fungi
Arbuscular mycorrhizal influence on zinc nutrition in crop plants – A meta-analysis
Micronutrient enrichment mediated by plant-microbe interactions and rice cultivation practices
Comments