Těžko bychom hledali v Americe většího nadšence do regenerativního zemědělství než je Gabe Brown. S bezorební technikou začal na své farmě před 21 lety. Dnes má pod sebou 13 milionů hektarů půdy ve 43 amerických státech, 6 kanadských provinciích, Mexiku a ve Velké Británii, kterým pomáhá s přechodem na regenerativní zemědělství. O začátcích na tchánově farmě i o 6 principech regenerativního zemědělství se rozpovídal v podcastu Field Work. My jsme vám z něj vybrali to nejdůležitější.
Přechod na regenerativní zemědělství
Gabe Brown vyrostl ve městě, ale už ve škole si zemědělství zamiloval a začal pracovat na mléčné farmě. Když se potom oženil s dcerou farmáře, bylo jasno. Tchánovu farmu odkoupil v roce 1991 poté, co se 8 let učil, jak konvenčně hospodařit. Vadilo mu ale tchánovo přesvědčení, že se půda musí vždy na jaře poorat, aby se vysušila, a v létě se potom modlit, aby pršelo.
Jakmile byla farma jeho, prodal všechnu orební techniku a začal hospodařit 100% no-till, tedy bezorebně. Měl totiž dobrého kamaráda, který mu tento způsob doporučil. Ten mu také poradil, aby orební techniku prodal a nebyl tak v pokušení ji někdy znovu použít.
Brown se rozhodl, že začne pěstovat více plodin, které bude střídat. Vyzkoušel hrách, žito, vikev, kukuřici, a postupně tak do půdy vracel život. Začal také s chovem dobytka. To už pracoval s několika principy, které dnes řadíme do regenerativního zemědělství.
V prvních letech výnosy klesly, ale jak se půda postupně oživovala, výnosy se začaly zvyšovat. Gabe se také rozhodl do své půdy nepřidávat žádná syntetická hnojiva. Chtěl zjistit, jestli to půda zvládne. Vybral část pozemku a na konci roku bylo jasné, že největší výnosy jsou právě z půdy, kam žádná hnojiva ani pesticidy nepřidal.
Principy regenerativního zemědělství podle Gabea Browna
Každý zemědělec pracuje v jiných podmínkách. Tzn. je důležité zjistit, jaká je historie půdy, v jakém je prostředí, jaké plodiny se nejvíce hodí pro dané prostředí.
Co nejmenší mechanické a chemické narušování půdy. Příroda nezná orbu. Musíme pochopit, jak půda vzniká, jak se tvoří půdní agregáty (nejmenší jednotky půdy). Půda musí obsahovat živou organickou složku, houby a bakterie. Musí v ní probíhat mikrobiologické procesy.
Půda musí být celoročně pokrytá. Odkrytá hnědá půda je vystavena extrémní vodní a větrné erozi a nadměrně se zahřívá, což jí škodí.
Rozmanitost. Příroda nezná monokultury, pěstováním různých druhů pomáháme budovat organickou složku půdy.
Ponechání kořenů rostlin v půdě. Neustálé pokrytí půdy rostlinami také umožňuje, aby v ní byly živé kořeny, díky kterým půda ukládá uhlík a lépe zachycuje vodu.
Integrace hospodářských zvířat. S pastvou zvířat přichází i hmyz. Dobrý ekosystém je plný hmyzu. Nikdy nedojde k přemnožení jednoho druhu, protože jednotlivé druhy se navzájem požírají.
Foto: www.marekdvorak.com
Chemie. Používat či nepoužívat?
Gabe Brown lidem neříká, aby nepoužívali syntetická hnojiva a pesticidy, ale aby si vyzkoušeli, jestli to jejich půda zvládne bez nich. Každý zemědělec by měl vědět, jak vypadá cyklus živin v jeho půdě a kolik může vstřebat slunečního záření. Je to o znalosti individuální situace každého zemědělce.
Gabe Brown na své farmě používá pouze hnůj od svého dobytka už od roku 2007. Díky skotu je tvorba organické hmoty rychlejší a zemědělec se tak obejde bez umělých hnojiv.
“Každá farma je přesným odrazem svého majitele nebo pachtýře. To, co dělá, se přesně zrcadlí v půdě.“
Zemědělec musí být v terénu
Gabe Brown momentálně (jaro 2022) konzultuje 13 milionů hektarů půdy ve 43 amerických státech, 6 kanadských provinciích, Mexiku a ve Velké Británii. Nejčastější překážkou, se kterou se při konzultacích se zemědělci setkává, je nevědomost: „Lidé tomu nerozumí, a proto se jim do regenerativního zemědělství nechce. Ve škole je nic takového neučili, proto je někdy těžké to k nim dostat.”
Vždy začíná individuálním rozhovorem se zemědělcem. Potom s ním vyjede na pole, kde si nabere půdu a udělá s ním test absorpce vody. Následně si vybere jedno pole, které v průběhu 5 let přemění na regenerativní. Obvykle na konci prvního, případně druhého roku zemědělci jasně vidí, které pole je profitabilnější a rozhodnou se kompletně přejít na regenerativní hospodaření.
Gabe samozřejmě nemá 100% úspěšnost u všech zemědělců a stává se i to, že se někteří třeba po roce z jeho programu odpojí. To je dané i tím, že jejich pozemek nemůže neustále kontrolovat a starost o nový způsob hospodaření nechá z větší části na nich. Je jasně vidět, že čím více je se zemědělci v terénu, tím lepší výsledky má.
Inspiroval vás Gabe Brown? Poslechněte si celý podcast v angličtině anebo si přečtěte jeho knihu Dirt to Soil: One Family’s Journey Into Regenerative Agriculture.