Letos v květnu vyšel na americké platformě podporující udržitelné způsoby podnikání World Business Council for Sustainable Development zajímavý příspěvek. Představuje výsledky průzkumu zaměřeného na sledování výše zisků farem s konvenčním zemědělstvím (pravidelné zpracování půdy, umělá hnojiva, pesticidy, žádné nebo minimum meziplodin), s regenerativním zemědělstvím a farem v různých stádiích přechodu z konvenčního na regenerativní zemědělství. Výzkum dále sleduje motivaci i obavy farmářů z této změny, rizika přechodového období a návrat ziskovosti po jeho zvládnutí. Dotazována byla stovka farmářů napříč farmami ve státě Kansas, kde je hlavní plodinou pšenice. Dotazovaní farmáři byli na celé škále od čistě konvenčních po dlouhodobě regenerativních.
Dle získaných dat bylo zjištěno, že s ohledem na očekávaný vývoj výkupních cen plodin by regenerativní farmáři měli mít po pěti letech průměrně o 120 % vyšší zisky oproti těm, kteří zůstanou u konvenčního režimu. Hlavními důvody lepší ziskovosti je vyšší diverzita plodin, úspory na nákladech jako jsou zpracování půdy a agrochemikálie a zlepšení stability výnosů díky tomu, že půda v dobré kondici lépe odolává výkyvům počasí.
Ačkoliv se zvýšení ziskovosti zdá být dostatečně silnou motivací k přechodu na regenerativní zemědělství, mnoho farmářů se změny obává a většina zemědělské půdy je stále spravována v konvenčním režimu. Mnoho farmářů nemá odvahu opustit tradice, protože často pokračují v tom, co dělalo několik předchozích generací.
Nejčastějším důvodem k obavám je ale to, že přechod trvá několik let (ve studii to vychází na tři až pět) a během této fáze farmář musí zvládnout dočasný pokles výnosů, investice do nové mechanizace a naučit se spoustě nových věcí. Na základě výsledků studie autoři článku navrhují vytvoření komplexního systému podpory zemědělců pro přechodné období. Na podpoře by se měl podílet jak veřejný, tak soukromý sektor. V prvním případě by se jednalo o nastavení státních dotací a zajištění poradenství, v druhém případě by se mohly na trhu objevit například výhodné půjčky na přechodné období ruku v ruce s nabídkou nových technologií. Autoři studie doporučují metodiku využít i na jiné zemědělské regiony a výsledky použít jako základ pro diskusi mezi zemědělci, agro-potravinářskými společnostmi a veřejnými institucemi, s cílem podnítit vznik konkrétních opatření.
V závěru zdůrazňují důležitost zavedení těchto opatření, protože v tomto případě nejde pouze o další nový podnikatelský model, ale o zdraví naší planety, udržitelnou potravinovou bezpečnost a živobytí našich zemědělců.
Comments