Jestřabina východní je mnohem ranější a hlavně výnosnější než jakákoliv jiná u nás běžně pěstovaná jetelovina. Je nenáročná na pěstování a nabízí hodně píce pro dobytek. Tím zaujala účastníky workshopu na netradiční plodiny, který se uskutečnil 4. 6. 2025. Ucelený přehled o jestřabině východní najdete v tomto článku na české Wikipedii , podrobnější informace v této metodice . Omezím se proto pouze na mé praktické zkušenosti s touto plodinou. Poradím, kde získat osivo, ale hlavně kvalitní inokulant, bez něhož nelze jestřabinu pěstovat. Kvetoucí porost jestřabiny východní odrůdy Lena Proč pěstovat jestřabinu východní? Základním principem regenerativního zemědělství je co nejméně zasahovat do půdy. Budoucnost tohoto přístupu proto vidím v pěstování vytrvalých plodin, které produkují výnosy řadu let bez nutnosti opakovaného zakládání porostu. Před pěti lety jsem hledal ideální jetelovinu , která by splňovala 4 klíčová kritéria : kvalitní a chutná píce pro zvířata vysoké výnosy velká odolnost vůči suchu co nejdelší vytrvalost porostu Tradiční jeteloviny, jako je jetel luční nebo vojtěška, výše uvedené nesplňují, protože mají několik slabin.

Ozelenění vinic je cesta, jak minimalizovat stres révy způsobený přehříváním půdy, nedostatkem vody, vzduchu a živin v půdě. Zvláště důležité je to na mělkých, písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus a špatně zadržují vodu. Dnes má už většina vinařů své vinice ozeleněné. Pro ozelenění meziřadí ve vinohradu jsou k dispozici i různé komerční směsi. Jak vybrat tu správnou kombinaci rostlin, aby poskytovala výše zmíněné benefity a nekonkurovala révě? Ozelenění vinice v integrované produkci na písčitých půdách na Znojemsku Co se v článku dozvíte: proč a čím ozeleňovat vinice které druhy jsou vhodné, a které by naopak v meziřadí raději vůbec růst neměly přehled nejčastěji využívaných druhy rostlin v komerčních směsích pro ozeleňování meziřadí doporučení pro nízkonákladovou, ale efektivní směs osiva, doporučený výsevek a kontakty na dodavatele osiva jak udržovat meziřadí

V malebné krajině východního Polska se rozkládají vinice, kde Karol Nizio s rodinou vyrábí naturální bio vína v regenerativním zemědělství na cestě k certifikaci Demeter. Na svazích Roztocze ale neuvidíte jen zatravněná meziřadí, ale taky ovce, kozy, krávy a koně. Karol Nizio, zdroj: Instagram Nizio Naturals V rozhovoru se dále dozvíte odpovědi na otázky: Kultivujete meziřadí ve vinicích? Nebo jej necháváte nedotčené? Pokud ho necháte nedotčené, zaznamenali jste nějaké problémy s rychlostí růstu vinných keřů? Někteří vinaři udržují nově vysazené vinice bez porostu i několik let, aby tráva a byliny neodebírali živiny z půdy na úkor révy. Co byste doporučil vinaři, který chce začít s pastvou ve vinici? Jaký je první krok a největší výzvy?

Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna 2024 v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí, nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě. Co se v článku dozvíte: proč se réva vinná historicky pěstovala jako polykultura od kdy se réva pěstuje jako monokultura a proč proč je dobré se znovu vrátit k polykultuře jaké druhy bylin jsou vhodné pro osetí meziřadí, proč a kde získat osivo existují vhodnější alternativy pro osetí meziřadí než komerčně nabízené směsi jaké druhy hub pomáhají zlepšovat dostupnost vody a živin pro révu a kde je sehnat jak založit pestrou vinici kdy ozeleňovat meziřadí nově vysázené vinice jak správně pečovat o bylinný porost ve vinici

Sucho, hraboši, eroze, snaha omezit zpracování půdy a problémy s odbytem mainstreamových plodin. To jsou věci, které často řeší čeští zemědělci. Řešením může být diverzifikace osevních postupů. Ale co pěstovat? Na to odpoví prakticky zaměřená přednáška zemědělce a poradce pro regenerativní zemědělství Martina Smetany z Konference Živá krajina 2025, kde se podělil o své zkušenosti s pěstováním méně obvyklých plodin. Představil konkrétní plodiny, jejich nutriční hodnotu, vysvětlil jejich přínos pro zlepšení kvality půdy, využití v potravinářství a výživě hospodářských zvířat. Mezi zemědělci nejvíc rezonovala jestřabina východní , kterou do roku 2025 v Česku pěstovalo pouze 7 zemědělců na ploše o výměře necelých 20 ha. Proto jsme v roce 2025 a 2026 zorganizovali dovoz osiva i s inokulantem ze zahraničí. Od roku 2026 se zvýší pěstovaná výměra jestřabiny na více než 62 ha.

V posledních letech mají zemědělci k dispozici velmi širokou nabídku různých dotačních titulů. Provozujeme databázi dotací , kde najdete pravidelně aktualizovaný přehled, který vám pomůže vybrat nejvhodnější dotaci. Foto: www.marekdvorak.com Nejoblíbenějším poskytovatelem dotací pro zemědělce je Ministerstvo životního prostředí, které dotace poskytuje prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo Ministerstvo zemědělství, které je poskytuje přes Státní zemědělský intervenční fond. Další možností jsou granty nadací. Co se v článku dozvíte: jaké dotace jsou pro zemědělce nejvhodnější a proč jaké jsou praktické zkušenosti s Ekoplatbami na krajinné prvky, které od roku 2024 vyplácí SZIF co je potřeba udělat pro získání dotace od SZIF jak správně zaevidovat krajinné prvky v LPIS, aby byla celá plocha způsobilá pro výplatu také BISS a DRP jaké další finanční benefity přinášejí krajinné prvky

V souvislosti s rozvolněním pravidel pro prodej ze dvora roste v Česku ze strany kuchařů i spotřebitelů poptávka po kvalitním kuřecím mase. Proč nejsou ideální brojlerová kuřata, jsme psali v tomto článku . Loni jsme navštívili francouzské chovatele prémiových kuřat a nadchli jsme se myšlenkou mít něco podobného i v Česku. Nyní nastal čas činů - na jaře 2026 dovezeme z Francie osvědčené plemeno bréských kuřat . Podobně jsme v letošním roce zorganizovali dovoz v Česku nedostupného osiva a ohlas zemědělců byl skvělý. Bréská kuřata v barvách francouzské trikolory (červený hřebínek, bílé peří a modré nohy) většinu života tráví venku na pastvě, foto: Daniel Lunter Co se v článku dozvíte: proč dovážet kuřata z Francie proč raději nechovat česká plemena jak bude probíhat dovoz kuřat z Francie

Regenerativní zemědělství se v celé své šíři opírá o pět základních principů: minimalizaci zpracování půdy a pohybu s ní omezení použití pesticidů, za vhodných podmínek až na nulu používání organických hnojiv častěji než těch minerálních vnášení různorodosti do osevního postupu i struktury krajiny provázání pěstování plodin s regenerativním chovem zvířat Strip-till, foto: Ivana Šindelková Při přechodu na takto definované regenerativní zemědělství nutně nastane okamžik, kdy je agronom postaven před potřebu zásadním způsobem přehodnotit svůj dosavadní přístup k hospodaření. Vzhledem k počtu zmíněných principů regenerativního zemědělství může být takových myšlenkových obratů potřeba i pět. 30 let bez orby V ZD Bohuňovice došlo k prvnímu přehodnocení postoje již v roce 1995. Agronomové se tehdy na základě argumentů doc. Ing. Mirona Suškeviče, DrSc., rozhodli obrátit ne půdu, ale svůj postoj k orbě. Hlavním argumentem totiž bylo, že v přírodě se také půda každý rok neobrací. V průběhu několika let postupně přestali orat na všech polích, i těch s cukrovou řepou. Díky tomu ušetřili náklady na pohonné hmoty a práci zaměstnanců, výnosy kolísaly podobně jako na oraných pozemcích. Dnešní výzkum se proti orbě také vymezuje. Inspirace ze zahraničí K získání dostatečné energie potřebné pro hlubokou změnu postoje často nestačí pádné argumenty slyšet nebo vidět na fotkách a videích. V takovou chvíli se vyplatí zažít jiný přístup přímo v terénu na návštěvě u kolegů v tuzemsku nebo v zahraničí. Po přibližně 15 letech bezorebné praxe přijali agronomové ZD Bohuňovice pozvání do Francie, kde na vlastní oči viděli praktické využití technologie strip-till . Výsledky je nadchly a další krok v minimalizaci zpracování půdy byl na světě. Strip-till, zdroj: https://www.duro-france.com/fr/gammes/strip-till-14.html Obecně stojí za významnými změnami způsobu hospodaření agronomové, kteří jsou současně majiteli farmy nebo mají v zemědělském podniku takové postavení, že mohou na poli zkoušet, co chtějí, a nakoupit k tomu stroje, které si sami vyberou. V ZD Bohuňovice měli v té době agronomové výhodu tohoto výsadního postavení. A mezi pracovníky podniku se s nadsázkou říkalo, že pokud by agronomové chtěli heliport, tak jim ho koupí. Ano, o nákupu vhodných strojů by měl rozhodovat agronom, ne mechanizátor, který by měl mít na starost až následnou údržbu, seřizování a opravy těchto strojů. Pokud je agronom současně mechanizátorem, usnadní to osvojení si nových postupů. Paprskový podmítač Compil jako doplněk ke strip-tillu Paprskový podmítač Compil od francouzského výrobce DURO si v ZD Bohuňovice pořídili v roce 2016. Je to univerzální nástroj vhodný pro podmítku, zapravení posklizňových zbytků, volný výsev (např. meziplodin), ukončení porostu meziplodin, zapravování hnoje nebo přípravy půdy před setím. V ZD Bohuňovice doplňuje technologii strip-till. Mají rovnou dva podmítače a s každým zvládnou v sezóně zpracovat 1000 ha. Spotřebují přibližně 4 l nafty na hektar. Na základě pravidelně prováděných půdních sond evidují také zlepšující se kvalitu půdy. Některé typy víceúčelových podmítačů mohou zcela nahradit herbicidy používané při likvidaci plevelů a výdrolu, nebo ukončování meziplodin. ZD Bohuňovice spoléhá při potlačování plevelů a ochraně plodin před škůdci a nemocemi na chemické přípravky. Kombinace regenerativního a konvenčního přístupu k hospodaření podniku dlouhodobě vyhovuje a obrat k cílenému omezování použitých pesticidů se pravděpodobně konat nebude. Provázanost hnojení s chovem skotu ZD Bohuňovice chová 500 dojnic černostrakatého skotu. Vyprodukovaný hnůj zapravují podmítačem Compil. Využívají také digestát z vlastní bioplynové stanice, který aplikují ihned po žních těsně před výsevem meziplodin. Jako meziplodinu pěstují směs pelušky a bobu, příležitostně doplněnou či nahrazenou hořčicí, svazenkou a slunečnicí. Základní živiny doplňují minerálními hnojivy podle úbytku živin z pole sklizní, přínosem živin z rozkladu meziplodin a posklizňových zbytků, a množství živin potřebných k dosažení cílového výnosu u konkrétní plodiny. Compil, zdroj: https://www.duro-france.com/fr/gammes/compil/4-7.html

Níže najdete přehled všech podmínek dotačního titulu Založení agrolesnického systému včetně seznamu podporovaných dřevin pro rok 2025 dle vlastností dřevin. Co je to agrolesnictví? A jak takový agrolesnický systém založit ? To se dozvíte v následujícím videu, které vysvětluje význam stromů v zemědělské krajině při ochlazování klimatu či koloběhu živin. Máte zájem o založení agrolesnictví na vašich pozemcích? Kontaktujte nás na martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz . Rádi vám pomůžeme s výběrem vhodných druhů dřevin i přípravou projektu. Obecné informace k agrolesnictví: Patří stromy do polí? Jak sadit stromy na pole Agrolesnictví Dotace na založení agrolesnického systému Nová certifikovaná metodika: Doporučené postupy a komponenty agrolesnických systémů pro obnovu a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě Informace k dotačnímu titulu Agrolesnictví 2025 (dotace MZE): Ohlášení vstupu do opatření se podává od půlky února do 15. května 2025. Žadatel uvede výměru, na kterou bude podávat žádost o založení. Žadatel založí agrolesnický systém a do 30. 11. 2025 podá žádost o dotaci na založení agrolesnického systému a současně s ní žádost o zařazení do péče na pětileté období, které začne platit 1. lednem následujícího kalendářního roku. Minimální výměra je 0,5 ha (může to být součet menších pozemků). Metodika k dotačnímu titulu Agrolesnictví platná pro rok 2025 Informace pro žadatele Informační brožura (verze srpen 2025) Ekologičtí zemědělci v roce 2025 mohou použít sazenice bez ekocertifikace a bez žádání o výjimku na základě Opatření obecné povahy vydané ÚKZÚZem Seznam podporovaných dřevin pro rok 2025

Zemědělské pozemky po neznámých nebo nedostatečně identifikovaných vlastnících (NIV) získal do své příslušnosti hospodařit Státní pozemkový úřad. Pozemky, které stát momentálně nepotřebuje, nabídl k pachtu. Je to ideální příležitost rozšířit si obhospodařovanou výměru, protože pozemky jsou bez pachtovních smluv. Co je pro to potřeba udělat? To si povíme v tomto článku, kde najdete i minimální výši pachtovného, kterou bude Státní pozemkový úřad požadovat.

Infiltrační test je jednoduchou metodou, jak si ověřit schopnost půdy vsáknout přívalový déšť. Výsledky vsakovací zkoušky mohou přispět k rozhodnutí využít některou z půdoochranných technologií (POT). Ministerstvo zemědělství v září 2024 zveřejnilo metodickou příručku k DZES 5 pro osevy ozimů, která měla být platná od července 2025 pro výsev ozimů. Na začátku její platnosti ji ministerstvo upravilo s tím, že byla zcela vypuštěna kategorie plodin s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace. Opatření na plochách SEO pro plodiny se středním stupněm ochranného vlivu vegetace jsou v této metodice relevantní jen pro řepku ozimou a ozimé obilniny, a na plochách MEO-VR jen pro řepku, protože ozimé obilniny jsou z povinností půdochranných technologií na ploše MEO-VR vyjmuty. Samotné uplatnění doporučených půdoochranných technologií tak zapadá v nepřehledném procesu. Obsah obou metodik jsme proto shrnuli do srozumitelnější podoby, aby bylo možné jejich srovnání. V lednu 2026 připravíme další souhrn půdoochranných technologií uvedených v nové verzi metodické příručky k DZES 5. Pro inspiraci - půdoochranné technologie dle metodické příručky k DZES 5 pro osevy ozimů (verze 9/2024), kterou nahradila verze 7/2025. Půdoochranné technologie v metodické příručce k DZES 5 pro osevy ozimů (verze 7/2025) platné do konce roku 2025. Podobný přehled opatření zabraňujících degradaci půdy a zlepšujících její kvalitu jsme sestavili na webových stránkách projektu Živá půda. Půdoochranných technologií je celá řada a jejich uplatnění se mění mimo jiné v závislosti na druhu pěstované plodiny a míře ohrožení pozemku vodní erozí. Nejširší uplatnění z pohledu ochrany půdy před erozí má přímé setí , pásové zpracování půdy a zakládání porostu s pomocnou plodinou . Tyto technologie minimalizují zpracování půdy a dovolují ponechat na jejím povrchu živý nebo mrtvý mulč . Požadavek na zachování minimální pokryvnosti půdy (10 až 30 %) rostlinnými zbytky se ostatně vyskytuje u většiny POT uvedených v metodické příručce. Při troše úsilí lze naplánovat osevní sled v kombinaci s půdoochrannými technologiemi tak, aby byla půda celoročně chráněná před vodní i větrnou erozí.

Regenerativní pastva je spojovací článek mezi pastvinou bohatou na rostlinné druhy a dobře živeným skotem. V celosvětovém měřítku je prevencí i lékem vůči desertifikaci krajiny, kdy se živá krajina stává pouští. Allan Savory tento proces trefně nazývá „rakovinou krajiny” a výsledky své práce jasně ukazuje, jak udržet krajinu živou. Za klíčovou považuje spolupráci s dobytkem v souladu s principy a postupy regenerativní pastvy . Vznik pouští je v Česku zatím nepravděpodobný, ale suchá léta jsou stále častější a chovatelé trápí výrazně se snižující úživnost pastvin. Mají problém zajistit dostatek krmiva pro svá zvířata. Sebastian Ehl na své pastvině, foto: www.marekdvorak.com Každodenní kontakt se zvířaty na pastvině při regenerativní pastvě má své benefity. Chovatel dobře ví, jak vypadají jeho pastviny, lépe odhadne míru spásání, kterou potřebují nebo snesou. Zná i svá zvířata, takže kontrola jejich zdravotního stavu je snazší a operativnější. Krávy a býci poznají svého chovatele a podle toho se k němu chovají - jsou klidnější a spolupracují. Plakát popisující kontinuální vs regenerativní pastvu, inspirováno Sacred Cow. Rozmanitosti rostlin na pastvině a zvýšení její úživnosti jsme věnovali workshop na Farmě Ehl 13. 6. 2025. Sebastian Ehl regenerativně pase masný skot aberdeen angus 5. sezónou. Díky pravidelnému přehánění je se zvířaty denně v kontaktu. Sleduje míru spásání a sešlapání rostlin a bez většího počítání již dokáže odhadem upravit velikost dalšího oplůtku, kam zvířata přesune. Po ukončení pastvy v oplůtku nezůstávají stát žádné rostliny. Vše by mělo být sešlapáno, případně dosečeno. Stojící tráva hůře obrůstá a nevyhání tolik nových stébel. Trnité rostliny, které dobytek nežere, jako jsou bodláky nebo pcháče vyseká. Vše ostatní, včetně šťovíku, je sežráno. Ukázka přesunu dobytka na workshopu na Farmě Ehl. Přehánění z oplůtku do oplůtku dlouhodobě pomůže udržet druhově bohatou a úživnou pastvinu jen v případě, že jsou pod kontrolou také další aspekty regenerativní pastvy . Regenerativní pastva je a má být mnohem pestřejší práce. I rotační pastva, která sklouzne k monotónní rutině, může časem vést ke snížení počtu druhů na pastvině a klesající úživnosti. Součástí práce regenerativního pastevce je cílené plánování změn, které mají za cíl narušit vznikající jednotvárnost. Jedná se o vnášení různorodosti do tvarů oplůtků, intenzity jejich zatížení pastvou, délky obnovy porostu nebo pořadí pastvy oplůtků. Pomůže také nechat pastvinu po delší době jednu sezónu odpočinout, protože změnou je také nic nedělání. Dosev místo rozorání Pastvině v horší kondici lze pomoci cíleným dosevem vybraných druhů rostlin bez nutnosti rozorání a její nákladné obnovy. K tomu se hodí informace z každodenních návštěv pastvin, kdy má zemědělec přehled o tom, které druhy rostlin zde nejlépe prospívají, kterým se naopak nedaří a tudíž nemá cenu je sem opět vnášet dosevem. Na základě těchto informací lze zkoušet nové druhy a směsi. V případě zvolení vhodných druhů rostlin bude úspěšný i dosev bez mechanického narušení povrchu půdy původního porostu. Porost úročníku bolhoje na pastvině s jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Pro suché pastviny je ideální například úročník bolhoj , který je díky svým hlubokým kořenům odolný suchu a dokáže přezimovat a růst až tři sezóny. Díky regenerativní pastvě vždy alespoň část semen dozraje a rostlina se do dalších let udržuje samovýsevem. A jde-li o pozemek, na kterém kvůli špatným podmínkám prakticky nic neroste, dobře poslouží štírovník růžkatý , který se specializuje na suché, chudé a kamenité půdy. Jeho velkou předností je vysoká odolnost vůči sešlapu a vytrvalost na pastvině 10 let. Velice rychle obrůstá po okusu a na pastvině se dobře šíří samovýsevem, proto stačí velmi nízký výsevek (1-2 kg osiva/ha). Pro podmáčené louky je vhodný štírovník bažinný nebo jetel zvrhlý . Praktické tipy Zdroj elektrického ohradníku na dálkové ovládání usnadní práci při přemisťování stáda a změně tvaru oplůtků. Jako alternativa k plastovým sloupkům mobilního ohradníku, se kterými má dobré zkušenosti Sebastian Ehl, může sloužit svépomocí vyrobený sloupek z roxoru (průměr 12 mm), který při práci používá Karel Kalný . Sloupek je doplněný šroubovacím izolátorem, který umožňuje přizpůsobení výšky drátu. Roxorový sloupek je designovaný tak, aby z 6m tyče nezbyl žádný odpad.