Na cestě ke snazšímu prodeji ze dvora
Aktualizováno: 15. 4.
Prvního dubna 2026 nabyla účinnosti novela vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází s živočišnými produkty. Vyhláška stanoví konkrétní pravidla, jak mají být vyráběny, zpracovávány a kontrolovány potraviny živočišného původu (např. maso, mléko, vejce), aby byly zdravotně nezávadné. Novelu inicioval Svaz faremních zpracovatelů ve spolupráci s Živou půdou a díky vstřícnému přístupu Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy se novelu podařilo připravit v krátkém čase.
Novela usnadňuje prodej ze dvora farmářům, kteří chovají drůbež nebo králíky a kteří je současně chtějí sami porážet, zpracovávat a prodávat maso a jiné masné výrobky. Nevztahuje se tedy na drobné chovatele, ale na registrované potravinářské podniky. Registrovaným podnikem musí být každý, kdo chce porážet více než 2 000 ks drůbeže či králíků ročně, ale i ten, kdo chce maso jakkoli upravovat (porcovat, kořenit). Takové farmy mohou nově drůbež či králíky porazit přímo na farmě a maso z nich naporcovat či jinak upravit, aniž by musely budovat vlastní jatka. Postačí porážku zaregistrovat u krajské veterinární správy. Podmínky pro registraci jsou mírnější než podmínky pro povolení jatek. Své výrobky pak mohou dodávat buď přímo zákazníkovi nebo do maloobchodních zařízení jako jsou místní maloobchodní prodejny, řeznictví či restaurace a jídelny.
Co je tedy od 1. 4. 2026 možné?
porážet až 10 000 ks drůbeže nebo králíků ročně přímo na farmě v rámci registrované porážky, nikoli na jatkách
v takto registrované porážce může týdně porcovat max. 1,5 tuny drůbežího nebo králičího masa
Jaké podmínky je nutné splnit, aby byla porážka v místě chovu zaregistrována?
Je třeba mít dostatečné prostory pro porážku, ale veterinární správa může souhlasit s časovým (nikoli nutně prostorovým) oddělením jednotlivých činností.
Porážka musí být zařízena tak, aby nedocházelo ke styku masa s podlahou, stěnami a vybavením.
Musí mít zařízení pro dezinfekci nástrojů horkou vodou o teplotě nejméně 82 °C nebo alternativní systém s podobným účinkem.
Musí mít zařízení, v němž si zaměstnanci manipulující s nebaleným masem myjí ruce, vybavené tak, aby nedošlo k rozšíření kontaminace.
Omráčení, vykrvení, stažení, oškubání, vykolení a další zpracování musí být provedena bez zbytečného odkladu a způsobem, který vylučuje kontaminaci masa, především je třeba zabránit úniku obsahu trávicího ústrojí při vykolení.
K poražené drůbeži a králíkům nebo ke zpracovanému masu musí být viditelně připojeno upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
Státní veterinární správa nyní připravuje metodiku, která přesněji popíše, jak mají vypadat prostory splňující podmínky registrace a jak je nutné nastavit procesy pro registrované porážky.
Na právní úpravu a metodiku bychom za Živou půdu a Svaz faremních zpracovatelů rádi navázali podrobnou a hlavně praktickou příručkou pro faremní zpracování drůbeže.
Narovnání podmínek pro maloobchod
Novela současně rozšiřuje okruh, kam až lze potraviny v rámci maloobchodu dodávat. Podařilo se nám prosadit, že farmy budou moci dodávat své produkty nejen do sousedních krajů, ale nově až do vzdálenosti 100 km od provozovny bez ohledu na hranice kraje. Tyto změny jsou krokem směrem k férovějším podmínkám na trhu a k podpoře místních potravin přímo od producentů.
Zlepšují postavení farmářů, kteří byli dosud znevýhodněni menším počtem sousedních krajů. Například farmáři z Moravskoslezského a Karlovarského kraje mohli dodávat potraviny pouze do dvou sousedních krajů, zatímco třeba farmáři ze Středočeského kraje do sedmi sousedních krajů.
Nadále platí, že dodávky jiným maloobchodním zařízení musí tvořit pouze malou část produkce. Vyhláška mluví o okrajové a omezené činnosti a původně ji definovala cca jako třetinu produkce za týden (33–35 % dle jednotlivých produktů). Farmáři si tak museli každý týden pohlídat, aby do maloobchodních prodejen, řeznictví či restaurací nedodali víc než třetinu své týdenní produkce. I tady nastala změna, která farmářům ubere papírování.
Podařilo se nám prosadit změnu týdenních limitů na roční, které lépe zohledňují sezónnost odbytu produktů a umožňují pružnější přizpůsobení poptávce. Například u hus umožní změna limitu v období svatého Martina pokrýt i větší poptávku od restaurací bez obav, že farmář překročí týdenní limit dodávek do maloobchodu.
Mléčné výrobky do škol, nemocnic a dalších zařízení
Od 1. 4. je také možné dodávat výrobky z pasterovaného mléka do škol, nemocnic a sociálních zařízení jako domovy pro seniory či dětské domovy.
Jak uvádí důvodová zpráva: „Zkušenosti z úředních kontrol těchto typů zařízení prokázaly, že výrobky z pasterovaného mléka vyrobené v registrovaných minimlékárnách nepředstavují pro spotřebitele riziko, které by bylo vyšší než u obdobných výrobků ze schválených provozů.“
Novela vyhlášky má širší dopad, než se může na první pohled zdát. Možnost porážet a zpracovávat drůbež či králíky přímo na farmě zkracuje dodavatelský řetězec mezi producentem a zákazníkem. Spotřebitel se tak snáze dostane k lokálním produktům s jasným původem, což je trend, který v posledních letech dlouhodobě posiluje. Farmářům dává možnost zkusit si v menším objemu faremní zpracování.
Zkrácení dodavatelského řetězce má navíc i environmentální přínos - méně přepravy znamená nižší uhlíkovou stopu. Podpora lokálních potravin tak je ekonomickým, ale i ekologickým krokem, který odpovídá současným požadavkům na udržitelnost.
Přechod z týdenních na roční limity a celkově flexibilnější nastavení pravidel znamená méně času stráveného kontrolami, evidencí a přepočty, tedy malý krůček blíže ke snižování byrokracie. Jde o krok správným směrem, který alespoň částečně narovnává podmínky a dává menším producentům větší prostor pro podnikání.
Komentáře