Jak probíhá regenerativní pastva v zimě? Jak lze výrazně ušetřit na nákladech, a jaký to má vliv na půdu? O své zkušenosti se podělí Tomáš Borkovec z Biofarmy Rašovice, kde se krávy a ovce i v zimě pasou venku na pastvinách místo zimování a dokrmování ve stájích.

Tomáš Borkovec má za sebou již druhou sezonu regenerace 250 hektarové Biofarmy Rašovice. Nyní kombinuje dva způsoby zimního krmení – pastvu meziplodin na orné půdě a systém rozvinování balíků (bale unrolling).
Jak ušetřit zimní pastvou?
Regenerativní postupy zavádí nejen na orné půdě. Snaží se napodobit pastvu původních divokých býložravců, kteří se pásli venku bez ustájení po celý rok. Na travních porostech o výměře 80 hektarů celoročně pase 50 krav skotu plemene charolaise, telata, jalovice do chovu, býky na porážku, plemenné býky a 120 bahnic ovcí vřesových včetně jehňat a plemenných beranů. Ovce i krávy jsou v kontrole užitkovosti.
Velkou výhodou je kombinace pastvy a pěstování plodin na orné půdě. Po ozimech na 70 ha orné půdy vysévá směs meziplodin (hrách, vikev, bob, jetel, ječmen, oves, proso, kukuřice, čirok, ředkev, hořčice, len a svazenka), na kterých se skot pase do pozdního podzimu. To mu pomáhá ekonomicky, protože se zkracuje doba, kdy je potřeba dokrmovat senem.

Zimní pastva s přikrmováním
Na pastvině přikrmuje senem tak, že balík sena otevře a rozvine na délku několika desítek metrů (bale unrolling, rozvinování balíku), což umožňuje, aby se kolem něj seskupilo větší množství zvířat.

Pro tento účel používá čtyřkolku se svépomocí vyrobeným speciálním vozíkem. Díky němu lze bez lidské námahy balík sena zvednout, přenést a rozvinout na povrch pastviny. U svažitých pastvin stačí balíky sena uskladnit na vyvýšeném okraji, odkud je lze rozvinout ručně.
Rozvinování balíků je výborným nástrojem pro rozptyl materiálů po pastvině. Prvním důležitým materiálem je samotné seno. Zvířata nikdy nesežerou všechno, což je dobrá zpráva pro půdní organismy. Kromě stébel se v seně nachází i semena různých lučních rostlin, takže rozvinutím se podporuje obnova porostů. Zvířata jsou nucena se po pastvině pohybovat, čímž rovnoměrněji rozptylují svůj trus a moč.

Další možností krmení zvířat je spásání celých balíků (bale grazing), které se rovnoměrně rozmístí před zimou na pastvinu a v průběhu zimy se zvířatům postupně zpřístupňují. Zvířata tak stačí přehánět z oplůtku do oplůtku. Při této technice krmení je potřeba sledovat vývoj počasí a nepoužívat ji v „mokrém“ období roku, protože skot na malém prostoru může hodně poškodit pastevní porost.

Zásoba na stojato
Další náklady by chtěl od příští zimy ušetřit vytvořením tzv. „zásoby na stojato”. Jde o ponechání části pastvin na pozdější pastvu v zimních měsících. Část pastviny během podzimního růstu nechá od léta zregenerovat, díky čemuž se vytvoří zásoba hmoty. Tu je pak možné spást kdykoliv v zimě, takže se zkracuje délka období, ve kterém je potřeba zvířata dokrmovat senem nebo senáží.
Pěstování víceletých rostlin je nejvýhodnější jak z regeneračního hlediska, tak z ekonomického. V případě potřeby ale lze vytvořit zimní zásobu na stojato na orné půdě z jakýchkoliv jednoletých nebo dvouletých (ozimého charakteru) rostlin vhodných pro zkrmování, a to buď jako pěstování hlavních plodin nebo meziplodin. Využít se dá například kukuřice, čirok, bér, proso, sudánská tráva, oves, pšenice ozimá, tritikale, žito, krmná kapusta nebo vikev huňatá.
Nižšími nároky na zimní dokrmování lze ušetřit spoustu nákladů na výrobu balíků. To zahrnuje sečení, obracení, nahrabování, lisování a balení balíků, manipulace s balíky, skladování, opotřebení techniky a podobně. To všechno se dá díky vytvoření zásoby na stojato omezit na minimum, nebo zcela zrušit. Poté sedlák nepotřebuje nakupovat drahou techniku pro výrobu sena. Výhodnější je každoročně koupit pár balíků sena na krmení, když napadne hodně sněhu, nebo je silná námraza a zvířata nemohou žrát zásoby na stojato. Nákupem sena si zároveň přináší na statek nové živiny, které pomocí rozvinování balíků velmi levně rozprostře při zimním krmení na místa pastvin, které potřebují více živin.
Tomáš Borkovec se inspiroval u amerických zemědělců. Tuto praxi úspěšně využívají například zemědělci Greg Judy, Jim Gerrish, Russ Wilson nebo Gabe Brown. I když jsou jejich farmy v odlišných podnebních podmínkách, v některých případech dokonce drsnějších, než je tomu v Česku, tato praxe jim funguje a rok co rok zlepšuje jejich finanční situaci.
Regenerativní pastva v zimě
Skot ani v zimě nezůstává na stejné pastvině více než 3 dny, mezi oplůtky ho většinou přehání po 1-2 dnech. Délku pastvy přizpůsobuje vlhkosti půdy, aby skot pastvinu příliš nerozdupal. Ovce přehání jednou za tři dny až jednou týdně, protože jsou lehčí a tak méně poškozují povrch pastviny. Pokud je půda zmrzlá, mohou tam zvířata zůstat déle.
Mráz je spolu s pravidelným střídáním oplůtků dobrou ochranou před parazity. Těm se daří zejména při vyšších teplotách, zatímco mráz některým z nich život značně komplikuje. Díky rotaci se dá ušetřit na preventivním odčervování zvířat. Podle Tomáše Borkovce je ideální pastviny pro ovce nechat regenerovat alespoň 50 až 60 dnů. Jednou například musel berany vrátit na pastvinu již po 20 dnech a hned se to negativně projevilo na jejich zdraví.
A co na to všechno půdní život?
Aktivita půdních obyvatel je v zimě obvykle značně omezena. V tomto systému se pro ně ale vytváří lepší podmínky, a to zejména z důvodu rovnoměrněji rozptylovaného pravidelného přísunu živin z moči a výkalů zvířat.

Nesežrané seno působí jako přikrývka, která v půdě po delší dobu udrží teplotu vhodnou pro aktivní půdní život a současně ho vyživuje. Uvolněné živiny z rozloženého sena a výkalů fungují jako jarní startovací hnojivo pro rostliny.
Comentarios