Dovoz bréských kuřat z Francie
V souvislosti s rozvolněním pravidel pro prodej ze dvora roste v Česku ze strany kuchařů i spotřebitelů poptávka po kvalitním kuřecím mase. Proč nejsou ideální brojlerová kuřata, jsme psali v tomto článku. V roce 2024 jsme navštívili francouzské chovatele prémiových kuřat a nadchli jsme se myšlenkou mít něco podobného i v Česku. Na jaře 2026 jsme přivezli osvědčené plemeno bréských kuřat. Podobně jsme zorganizovali dovoz v Česku nedostupného osiva a ohlas zemědělců byl skvělý. Dovezená kuřata se osvědčila, proto na jaře 2027 dovezeme nepříbuzná kuřata z Francie, abychom mohli v Česku založit vlastní rozmnožovací chovy a nebyli odkázáni na opakované dovozy z ciziny.
Co se v článku dozvíte:
proč dovážet kuřata z Francie
proč raději nechovat česká plemena
jak bude probíhat dovoz kuřat z Francie
Proč dovážet kuřata z Francie?
Prakticky veškeré české kuřecí maso pochází z brojlerových kuřat, která jsou určena pro rychlý výkrm. Takové maso je sice v supermarketu levné, ale postrádá chuťové a nutriční kvality.
Pro Francouze je chuť velmi důležitá. Poblíž hlavního města francouzské gastronomie Lyonu se rozkládá oblast Bresse, odkud místní kuřata dodávali farmáři už od 16. století. Plemeno bréských slepic se chová ve 4 barevných rázech, přičemž komerčně se využívá a právní ochranu má pouze bílý ráz.
Dnes jsou francouzské názvy Volaille de Bresse / Poulet de Bresse / Poularde de Bresse / Chapon de Bresse (bréská drůbež / kuře / kastrovaná slepice / kastrovaný kohout) nejen ve francouzské kuchyni pojmem, který má od roku 1957 značku chráněné označení původu.
Samotné plemeno právně chráněné není, takže ho lze chovat i mimo zemi původu, jen se finální produkt (maso) nesmí prodávat pod výše uvedenými chráněnými francouzskými názvy.
Plemeno bréských slepic se chová také v Česku. Zdejší populace je ale chována a dále šlechtěna pro dokonalý vzhled (výstavnictví) a nesledují se užitkové vlastnosti.
Proč nechovat raději česká plemena?
Tradiční česká plemena slepic bohužel v důsledku intenzifikace zemědělství a kolektivizace ve své čisté formě prakticky vyhynula. Ve velkochovech je nahradily hybridní linie zahraničních plemen a tradiční česká slepice zlatě kropenatá nebo šumavanka zůstaly pouze v chovech drobnochovatelů, kteří byli za socialismu povinně sdružování v zájmových organizacích. Výsledkem bylo, že spíš než pro užitek, se slepice začaly chovat pro svůj vzhled a výstavy drůbeže. Pro chovatele bylo důležitější, aby měly hezká pírka, dokonalý tvar těla a kresbu, než aby poskytovaly dobrou snášku vajec a zmasilost, měly rychlý růst a odolnost vůči nemocem. Za tímto účelem byla nejednou přikřížena i cizí plemena, což se projevilo ještě větším zhoršením užitkových vlastností. Pokud chovatelé nechtějí chovat brojlerové hybridy, nezbývá, než se poohlédnou do ciziny a dovézt plemena, která měla větší štěstí. Jedním z nich jsou právě bréské slepice.
Dovoz z Francie
V květnu 2026 jsme přivezli jednodenní bréská kuřata z Německa s dobrými užitkovými vlastnostmi. Cílem bylo vyzkoušet toto plemeno na maso v českých podmínkách a z odchovaných zvířat si pak vybrat nejlepší slepice a kohouty pro další chov. U vybraných českých chovatelů bychom založili rodičovská hejna, ze kterých by pak byla násadová vejce pro další generace. Zbylá kuřata by se zabila na maso.
Kuřata krásně rostla a už za první měsíc byl vidět rozdíl v jejich pohyblivosti a odolnosti oproti hybridním brojlerům. Jsou velmi aktivní a zvídavé povahy, rády poletují, běhají, hrabou a popelí se. Zkrátka se chovají tak, jak příroda slepicím zamýšlela. Ve čtyřech měsících věku dosáhli kohouti živé váhy kolem 3 kg, přes 2 kg v kuchyňské úpravě. Jejich maso je pevné, šťavnaté a velice chutné. V pěti měsících začaly slepičky snášet vejce, která mají světle krémovou skořápku.
Na jaře 2027 zorganizujeme dovoz nepříbuzných jednodenních kuřat z jiného chovu z Francie, abychom mohli zajistit nepříbuznost rodičů. Pokud máte zájem o dovoz jednodenních kuřat z Francie, napište na martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz. Cena bude záležet od odebraného množství.
Komentáře