Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí a nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě. Test stability půdní struktury, foto: WeAreProductions Jedním z důležitých témat konference byla ochrana půdy. Monika Hradilová, konzultantka projektu Živá půda, která se touto problematikou zabývá, vzala přítomné do vinice, aby jim ukázala, v jaké je půda kolem nich kondici. „Zájem o to, důkladněji pochopit fascinující svět půdního života ve vinicích, projevuje stále více vinařů. Tento rostoucí zájem směřuje k tomu, aby lépe porozuměli půdnímu ekosystému a díky tomu dokázali nejen efektivněji, ale i udržitelněji hospodařit ve vinicích,“ řekla Monika Hradilová. Neviditelní půdní hrdinové Tým, v němž každý zastává klíčovou roli a poskytuje neocenitelný přínos. To jsou neviditelní půdní hrdinové. Bakterie a houby „jedí“ mrtvé organické látky a přeměňují je na minerální formy, jako je dusík, fosfor nebo síra. „Tímto způsobem se živiny uvolňují do půdy a stávají se dostupnými pro rostliny, které je mohou kořeny přijímat a využívat pro svůj růst,“ vysvětlovala Monika Hradilová neviditelný proces. „Na oplátku zase rostliny krmí bakterie a houby kořenovými výměšky v podobě jednoduchých cukrů. Bakterie se pak zdržují a rozmnožují v bezprostřední blízkosti kořenů a výměnný obchod skvěle funguje.“ Symbiotické vztahy s kořeny rostlin zvyšují také odolnost révy vůči chorobám a nemocem. Houby disponují dlouhými vlákny, které často převyšují délku kořenů rostlin, což jim umožňuje efektivně čerpat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. „Z tohoto důvodu je klíčové zajistit dostatečnou přítomnost houbových vláken v půdě, aby mohly účinně zásobovat rostliny živinami,“ uvedla například. O tom, které půdní houby by ve vinici neměly chybět, psal Martin Smetana v článku Jak na pestrou vinici . Monika Hradilová na akci Pestrá vinice, foto: WeAreProductions Půdní živočichové jako architekti půdní struktury Pro optimální zdraví půdy je nezbytný dostatečný přísun primární organické hmoty. Jednak rostlinných složek, jako je listí, odumřelé kořeny a kořenové výměšky, a jednak živočišných složek v podobě výkalů a mrtvých těl. Klíčová je podle Moniky Hradilové také rozmanitost půdních živočichů a mikroorganismů, kteří tyto vstupy aktivně transformují. „Když mají tyto organismy dostatek energie, mohou efektivně rozkládat organickou hmotu, přičemž vytváří humusové látky a další vedlejší produkty, jako jsou například slizy nebo exkrementy. Tyto látky jsou nezbytné pro vytvoření stabilní, nerozpadající se půdní struktury,“ upřesnila Monika Hradilová. Půda je díky této struktuře kyprá, optimálně propustná pro vodu a vzduch, podporuje růst kořenů, postupně zásobuje rostliny živinami a udržuje dostatek vody po delší dobu. Efektivním způsobem, jak zvýšit množství primární organické hmoty v půdě, je vysévání travinobylinných směsí do podrostu révy. „Byliny nejen stabilizují a prokypřují půdu svými živými kořeny, ale také prostřednictvím kořenových výměšků poskytují potravu půdním živočichům. Kořeny pak pro ně po svém uhynutí slouží jako cenný zdroj potravy.“ Přehled nejvhodnějších druhů rostlin pro ozelenění meziřadí najdete v článku Jak na pestrou vinici . Když není zásobování primární organickou hmotou dostatečné, není podporována aktivita půdních živočichů, takže se dost nebuduje ani stabilní půdní struktura. Takovou půdu charakterizuje nízký stupeň oživení, přítomnost nerozložených organických zbytků a nízký obsah dostupných živin. Výsledkem je půda s kompaktní strukturou, zhutnělá, málo propustná pro vodu a vzduch, s nevhodným vzdušným, vodním nebo tepelným režimem. U těchto půd narůstá riziko eroze a ztráta ornice, zejména na svažitých pozemcích, kde chybí celoroční pokryv půdy. Foto: www.marekdvorak.com Otestujte stabilitu půdní struktury jednoduše a rychle Jak jednoduše zjistit, zda máte půdu se stabilní, nebo nestabilní strukturou? Umístěte hrudku půdy o průměru cca 5–10 cm na sítko tak, aby byla celá ponořená ve vodě. „Pokud se hrudka nerozpadá, znamená to, že půdní částice jsou spojeny a struktura je stabilní. Tato půda má výbornou půdní strukturu, která se udržuje díky aktivitě půdních živočichů a dostatku organických a tmelících látek,“ názorně předvedla Monika Hradilová a přítomní z rozpadající se hrudky v nádobě s vodou nespustili oči. Co je důležité: Stabilní půdní struktura dobře zadržuje vodu i během suchých období, protože obsahuje ideální poměr velkých a malých pórů. Tento vyvážený obsah vody a vzduchu vytváří optimální podmínky pro půdní život a růst rostlin. „Když se hrudka začne rychle rozpadat, znamená to nedostatek organické hmoty, humusových a tmelících látek, houbových vláken a kořenů rostlin. Často jsou to půdy utužené, s nefunkčním systémem půdních pórů, špatně zadržující vodu a náchylné k erozi.“ Zaryjte a zjistěte další půdní parametry Rýčová zkouška ve vinici Milana Nestarce, kterou Monika Hradilová provedla, přítomné zaujala. „Není to nic náročného – stačí vzít rýč a vykopat jámu,“ doporučovala Monika Hradilová jednoduchý způsob, jak kvalitu půdy vyzkoušet. Rýčová zkouška ukázala, jak lze snadno a rychle otestovat i další parametry půdy ve vinici. Při pohledu do jámy byla patrná hloubka půdy, která odrážela její genetický vývoj a určovala potenciální prostor pro růst kořenů a zásobu vody. Tento parametr je klíčový pro to, aby pěstitel porozuměl podmínkám pěstování na své vinici, i když ho nemůže ovlivnit. Mělká půda znamená omezený prostor pro růst kořenů a získávání vody a živin z půdy. Už během kopání jámy bylo důležité věnovat pozornost zhutnění půdy. „To, že půda je v určité půdní vrstvě tvrdá, může způsobovat nadměrný obsah jílu, který tvoří těžko propustné vrstvy, nebo přetížení od pojezdů techniky,“ vysvětlovala Monika Hradilová. Utužení půdy lze předejít omezením pojezdů techniky, přidáním primární organické hmoty nebo pěstováním hluboko kořenících rostlin v meziřadí. Důležité je zároveň omezit používání kyselých minerálních hnojiv, která půdní strukturu ničí. „Stopy po půdním životě, rozkládajících se organických zbytcích a samotných živočiších jsou klíčovými indikátory živé půdy, která má dobrý produkční potenciál. Pokud žádné stopy po životě nenajdete, je třeba zabezpečit přísun primární organické hmoty a kolonizovat vaše půdy organismy z okolí.“ Monika Hradilová také zhodnotila vlhkost půdy. Půda podle ní disponovala dostatečně velkými (gravitačními) póry pro rychlý odtok vody, ale také malými (kapilárními) póry, které udržely vodu v půdě delší dobu po dešti. Tyto kapiláry byly dobře propojené, což znamená dobře strukturovanou a nezhutnělou půdu. Foto: www.marekdvorak.com   Spodní prádlo odhaluje práci mikroorganismů „Nejmenší mikroorganismy nejsou viditelné pouhým okem, a přesto pro nás pracují,“ uvedla vědkyně. Je to neuvěřitelné, ale jich přítomnost si můžete ověřit zakopáním bavlněného spodního prádla. „Vyberete si místo, kde chcete svou půdu otestovat, a vykopejte jámu takové velikosti, aby se tam spodní prádlo vertikálně vešlo. Vložte ho do jámy a horní šev nechte vyčnívat z půdy. Svůj vzorek tak jednoduše najdete,“ vysvětlovala. „Po dvou měsících vzorek vykopejte a už na první pohled vám exhumované spodky napovědí, jak aktivní živočichové ve vaší vinici jsou.“ Obnova půdního života ve vinici Půdní živočichové jsou schopni pohybu, ale omezeného. Nejmenší z nich se mohou přesouvat půdní vodou, zatímco jiní k přepravě využívají těla hlodavců nebo ptáků. Některé druhy se zase nechají pasivně unášet větrem. „Aby se vrátili a kolonizovali vaši vinici, je nutné jim co nejvíce zkrátit cestu. Toho lze dosáhnout změnou struktury krajiny, konkrétně rozdělením velkých půdních bloků vinohradů na menší části a doplněním remízků a stromů,“ doporučuje Monika Hradilová. Ochrana půdního života před klimatickým stresem: Účinné strategie a přístupy Každý půdní živočich, bez ohledu na svou velikost, vyžaduje optimální teplotní, světelné a vlhkostní podmínky pro aktivní život. „Proto se snažíme vytvořit v půdě ve vinici ideální prostředí. Oživení vinic prostřednictvím ozelenění (druhově pestré meziřadí, stromy, remízky) a podpory nadzemní biodiverzity se ukazuje jako účinná cesta k dosažení tohoto cíle,“ zdůrazňovala Monika Hradilová. Nejen ozelenění meziřadí, ale také výsadba vzrostlých stromů do vinic mají pozitivní vliv na mikroklima vinic, protože teplota vzduchu i půdy je nižší a stabilnější během dne. „Tato stabilizace teploty je významná, protože kolísání teplot během dne může negativně ovlivnit půdní aktivitu, čemuž se chceme vyhnout.“ Půda pod stromy také zůstává vlhčí ve srovnání s nezastíněnými částmi vinice. Vlhká půda zvyšuje výpar z půdy a povrchu rostlin a tím dál snižuje pocitové teplo na vinici. Naopak půda bez porostu je suchá, omezuje výpar a přispívá tak ke zvýšení pocitového tepla. V regenerativním přístupu k vinohradnictví, který zahrnuje dostatek organických vstupů do půdy, udržování celoročního pokryvu a minimální používání chemických přípravků, je jedním z významných benefitů budování organické hmoty v půdě. Tato organická hmota slouží jako dlouhodobé úložiště uhlíku, který je zachycen z atmosféry ve formě CO2. „Vinaři tak mohou prostřednictvím regenerativních postupů na vinicích aktivně přispívat k boji s klimatickou změnou, neboť tímto způsobem pomáhají regulovat množství skleníkových plynů v atmosféře a snižují jejich dopad na celosvětové oteplování,“ zdůraznila vědkyně. Článek vyšel ve Vinařském obzoru 1/2024.

„Zjistíte, že máte výrazně méně práce, padne výrazně méně nafty, jedinou honičku jsem měl s žížalama, abych s nimi nastavil smlouvy, aby odtahaly všechnu organiku dolů,“ říká o regenerativním zemědělství na své farmě Vladimír Gut. Podívejte se na skvělé video od Carbonegu .

Certifikace zemědělské produkce dává zemědělcům a subjektům nejen v potravinovém průmyslu příležitost lépe se prosadit na trhu. Značka pomůže odlišit zemědělce s udržitelným přístupem od těch, kteří hospodaří konvenčně. V článku se podíváme na nejrozšířenější systémy certifikace v ekologickém i regenerativním zemědělství. Foto: Made with Local Prvním ze známých certifikátů odlišujících zemědělskou produkci od té konvenční je certifikát Demeter , který pomáhá propagovat biodynamické postupy již od roku 1928. Tento systém certifikace v současnosti vyžaduje certifikaci BIO a další nadstavbové praktiky, jako je využití biodynamických preparátů , uzavřené cykly živin na farmě a soustředění se i na spirituální stránku zemědělství. Hnutí Demeter samo nazývá tento systém jako nejpřísnější. Ve světě se takto obhospodařuje zhruba 210 tisíc hektarů. Později se vyskytly i další značky, nejrozšířenější z nich je značka BIO, která označuje produkty z ekologického zemědělství, v anglicky mluvícím světě také “organic”. Jedním z jejích hlavních účelů je chránit spotřebitele před pesticidy a škodlivými přípravky v potravinách a zabezpečit lepší životní podmínky pro chovaná zvířata (welfare). V tomto systému se celosvětově hospodaří na více než 76,4 milionech hektarů. V regenerativním zemědělství se aktéři soustředí spíše na regeneraci a ochranu půdy s důrazem na půdní život, vodní cyklus a efektivní využití fotosyntézy rostlin i mimo období pěstování hlavní plodiny. Proto se i regenerativní certifikační systémy soustředí spíše na agroekologické dopady než na parametry produktů. A které to jsou? První značkou je Regenerative Organic Alliance, která vznikla díky organizaci Rodale Institute , firmám Patagonia a Dr. Bronner’s . Pracuje se třemi pilíři , na kterých stojí regenerativní zemědělství: zdraví půdy, welfare zvířat a sociální spravedlnost. Jak už napovídá název certifikace, zemědělec musí hospodařit v souladu s certifikací BIO. Dále musí vypracovat plán regenerativního BIO hospodaření, ve kterém je podrobně vysvětlena praxe na půdě, plán zásahů do půdy a výsledky jak z laboratorních analýz půdy, tak z testů zjistitelných na místě . Během každoroční kontroly se mimo jiné sleduje pokryv půdy, počet plodin v osevním postupu nebo úroveň zasahování do půdy*. Kontrolují se také životní podmínky hospodářských zvířat, které jsou podobné BIO certifikaci. Při kontrole sociální spravedlnosti se sleduje například rovnocennost výplat mezi zaměstnanci, diskriminace při náboru, minimální mzda, množství práce nebo také bezpečnost práce. Certifikace může být udělena v závislosti na rozsahu využitých opatření v různých úrovních. Dosažený výsledek určuje barvu loga od bronzové přes stříbrnou až po zlatou. Tato certifikace může být využita na jakýkoliv zemědělský produkt. Značka se za svých 6 let existence rozšířila na všechny kontinenty . * Zásahy do půdy by měly být prováděny pouze v nezbytné míře, např. při zapravení posklizňových zbytků nebo zeleného hnojení do půdy, odplevelení, přípravě seťového lůžka, výsadbě nebo rozrušení utužené půdy. Přednostně by vždy měly být použity techniky pro mělké zpracování půdy. Ve výjimečných případech, pokud není možné využít bezorebný přístup kvůli specifickým klimatickým nebo půdním podmínkám, může zemědělec požádat o výjimku za předpokladu řádného odůvodnění potřeby zpracování půdy (orby). Druhý z certifikačních systémů byl založen jihoafrickým průkopníkem regenerativní pastvy Allanem Savorym. Savory Institute učí pastevce holistický management , pomocí kterého se Savorymu podařilo zregenerovat dezertifikovanou půdu na jeho farmě v Zimbabwe. Systém certifikace je založený na kontrole výsledků přechodu na tento typ organizace pastvy za pomoci nástroje Ecological Outcome Verification - ověření ekologických výsledků. Soustředí se na 5 základních parametrů: vegetační pokryv infiltrace vody biodiverzita primární produkce uhlík v půdě a její zdraví Akreditovaný kontrolor sleduje zejména vývoj pastevního ekosystému, druhové složení rostlin, zdraví půdy, půdní život, erozi a rychlost rozkladu trusu. Nakonec zhodnotí celkové chování ekosystému ve dvou frekvencích kontrol - krátkodobé (jednou ročně) a dlouhodobé (jednou za pět let). Certifikace se uděluje jen na produkty z pastvy, tedy maso, mléčné výrobky, kůži a vlnu zvířat. Iniciativa Land To Market propojuje subjekty kontrolované v tomto systému. Tímto způsobem zaručí zemědělci odbyt výrobků na další zpracování u zpracovatelů zapojených do řetězce. Celkově je v tomto systému spravováno téměř 30 milionů hektarů po celém světě. Na výběr mají zemědělci i z dalších certifikátů, ty však mají často spíše regionální význam. Řada menších producentů se se svými zákazníky zná osobně, proto je nepotřebují přesvědčovat o kvalitě certifikátem. Čeští spotřebitelé navíc bohužel příliš neslyší na reklamu certifikační značky tak, jak tomu je v zahraničí. Zemědělci, kteří prodávají svou produkci do větších řetězců, mají díky certifikátu větší šanci uspět. Na značku slyší spotřebitelé, kteří řeší udržitelnost, nebo ti, kteří chtějí nutričně hodnotnější potraviny. Regenerativní zemědělství se stává zajímavou značkou nejen pro udržitelně smýšlející spotřebitele, ale i pro potravináře. Jeho hodnota spočívá v důrazu na zdraví půdy a zachování její dlouhodobé úrodnosti. Lepší péče o půdu současně neznamená vyšší náklady pro zemědělce. V případě regenerativního zemědělství je možné produkovat kvalitní potraviny i levněji , než je tomu u konvenčního zemědělství. Pokud vás oslovil některý z certifikačních systémů, ale máte obavy z komplikací kvůli jazykové bariéře, ozvěte se nám na platforma@regezem.cz . Rádi vám pomůžeme.

Minulý rok jsme byli na Den půdy 5. prosince u založení Spolku pro regenerativní zemědělství . Spolek sdružuje farmáře a odborníky, kteří se věnují regenerativnímu zemědělství. Podívejte se na dokument České televize, kde vystupuje zakládající člen Spolku Rostislav Mátl z DVP Agro , nebo Karel Kalný z Mitrovský Angus , a dozvíte se, jak probíhají polní dny v DVP Agro, které Spolek pořádá.

Půda v konvenčním zemědělství strádá. Lubomír Marhavý z Biopratexu vám na řepkovém poli v Ostopovicích řekne, co s tím. Dozvíte se, jaké principy regenerativního zemědělství mohou půdě pomoct.

Jak je na tom půda v konvenčním zemědělství? Na to jsme se podívali s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na řepkovém poli v Ostopovicích. Dozvíte se, jak vypadá degradovaná půda po intenzivní orbě, jak hluboko je organická hmota, a jak velký je využitelný půdní profil pro porost plodin.

Proč je potřeba, aby byla půda pórovitá, a jak pomáhá regenerativní hospodaření půdě zadržovat vodu? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , kde se to půdním životem jen hemží. A to je dobře.

Víte, jaký rýč použít na rýčovou zkoušku nebo vykopání půdní sondy? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , ve kterém vám taky ukážeme, jestli je dobré používat sondýrku, a kde na poli sondu vykopat.

Na zavedeném regenerativním poli je již ustálený půdní život, proto je vnášení dalších mikroorganismů nadbytečné. Pokud ale chcete nastartovat a urychlit regeneraci půdy při konverzi, můžete přidat do půdy užitečné půdní bakterie a houby. Zvýšit efektivitu bobovitých rostlin při fixování vzdušného dusíku můžete namořením semen před výsevem hlízkovitými bakteriemi ( Rhizobium ), které jsou pro zemědělskou praxi komerčně dostupné. Stěžejní živinou je ale fosfor. Je nezbytný pro tvorbu květů a plodů. V našich půdách je fosforu obvykle dost, jenže ve složitých sloučeninách, ze kterých ho rostliny neumí získat. Proto často trpí jeho nedostatkem, což se negativně projevuje na výnosech. Fosfor dodávaný průmyslově vyráběnými hnojivy umí rostliny využít jenom omezeně a většina ho skončí v půdě v nepřístupné formě. Bohužel se s fosforečnými hnojivy do půdy dostávají také těžké kovy (více zde a zde ). Výroba fosforečných hnojiv je energeticky náročná, a proto jsou fosforečná hnojiva drahá. Řešením jsou opět bakterie ( Azotobacter, Bacillus megaterium, Bradyrhizobium, Pseudomonas, Rhizobium, Sinorhizobium ), nebo pěstování bobovitých rostlin či pohanky, které umí fosfor svými kořeny získat i z méně dostupné formy. Z posklizňových zbytků se fosfor dostane do půdy a je dobře přístupný i pro následnou plodinu. Endomykorhizní houby vytvářejí arbuskulární mykorhizu na kořenech většiny polních plodin, trav i ovocných stromů. Pomocí husté sítě vláken propojují různé druhy rostlin. Rostliny krmí houby cukry, které získávají pomocí fotosyntézy. Houby na oplátku dodávají rostlinám “předžvýkané” anorganické látky, jako je například fosfor. Kromě zlepšení výživy houby také zvyšují odolnost rostlin vůči suchu a nemocem. Princip mykorhizy - rostlina dodává houbě produkty fotosyntézy, houba rostlině vodu a minerální látky, foto: Nefronus Některé houby kromě vyživování rostlin ještě dokáží likvidovat patogenní houby v půdě (např. Botryotrichum, Clonostachys, Isaria a Talaromyces ). Díky tomu lze výrazně omezit nebo zcela vyloučit používání fungicidů a ušetřit náklady. Aby mohly houby správně pracovat a pěstovaným rostlinám pomáhat, je nutné jim dopřát klid (omezit orbu) a neničit je fungicidy (přípravky proti houbovým nemocem). Bakterie i houby je potřeba rovnoměrně rozptýlit na celý pozemek. Nejjednodušší je moření osiva před výsevem (s osivem smíchat práškové přípravky, které výše zmíněné užitečné organismy obsahují). Další možností, jak nastartovat půdní život, je přidání kompostu. Ale o tom zase příště.

Jiří Marek hospodaří se svou rodinou na 400 hektarech orné půdy a přibližně 40 hektarech pastvin v Únanově nedaleko Znojma. Kromě pšenice a řepky pěstují i velmi pestrou škálu dalších plodin, které na českých polích běžně nenajdeme. Problémy se suchem a erozí se rozhodli řešit regenerativními postupy. Jak se jim je daří zapojovat a jaké v nich vidí výhody? Jiří Marek, foto: www.marekdvorak.com Hospodaříte konvenčně, ale začínáte s regenerativním zemědělstvím. Jaké regenerativní a pro půdu prospěšné postupy praktikujete? Už asi 10 let sejeme strip-tillem. Všiml jsem si, že tento způsob zpracování má pozitivní vliv na půdu a vnímám ho jako vyšší stupeň péče o půdu. Po sklizni děláme podmítku, při které sejeme meziplodiny. Poté je zmulčujeme a sejeme do nich další plodiny. Po inkarnátu, kterého máme asi 30 ha ročně, sejeme vždy ještě druhou plodinu, což nám funguje docela dobře. Hodně záleží na tom, kdy přijde mráz, protože tam sejeme proso a pohanku, což jsou plodiny citlivé na mráz. Pokud přijde jeden mrazivý den na konci záři, vegetace se ukončí a sklizeň není žádná. Je to trošku sázka do loterie, ale asi 3x za 5 let se to podařilo. Na celé naší výměře nemáme žádnou holou půdu. Mícháme si vlastní 5 až 6 druhové směsi meziplodin z naší směsi plodin. Kolem nás vidíme několik polí s intercroppingem. Máte tady pelušku s lesknicí kanárskou, hrách s ovsem a vikev setou zase s lesknicí. Jak jste se k intercroppingu dostal? Napadlo mě, že bych tak mohl ušetřit na dusíkatém hnojivu. Přečetl jsem si článek od pana Klema, ale moc jsem se tam nedozvěděl. Tak jsem to prostě zasel. Až to sklidím, tak teprve uvidím, jestli to zafungovalo. (směje se) Potřeboval bych vědět, jaký mít výsevek a po které plodině. Poměry jsem udělal půl na půl. Běžně se to pěstuje pro dobytek na krmení, na sklizeň kombajnem to úplně není. Slyšel jsem, že směsky na zrno pěstují ve Švýcarsku. Ale hlubší informace o tom nemám. Sel jsem secím strojem Horsch Focus. Avatar umí sít jednu plodinu do jednoho řádku a druhou do druhého, ale zatím se mi zdá, že je v pohodě, když je to vyseto dohromady. Pohnojil jsem 30 kg dusíku na jaře jako startovací dávkou před výsevem. Někdy seju plodiny podle toho, jak aktuálně pole vypadá, nemám to přesně naplánované půl roku dopředu. Teď už mám meziplodiny všude, kde to je možné, i když je dotace jen na 10 % plochy. Intercropping - hrách s ovsem, foto: www.marekdvorak.com Používáte statková hnojiva, nebo kompost? A jak to máte s chemickými prostředky na ochranu rostlin a s hnojivy? Ročně máme asi 2000 tun kompostu. Nedáváme ho na celou naši výměru, něco stojí rozvoz a rozmetání materiálu. Snažíme se půdu oživit, aby se v ní namnožily mikroorganizmy. Dáváme asi 50-60 tun kompostu na hektar. Tam, kde kompost byl, stačí dát další dávku až za 2-3 roky, a to třeba už jen 20-30 tun/ha. Postupně bych to chtěl takto dělat na všech pozemcích. Kompost kupujeme z místní kompostárny a sami si ho čistíme. Je tam spousta plastu a odpadků, takže to třídíme třídičkou na poli. Plastový odpad se odveze do spalovny a zbytek se použije. Zapravujeme ho radličkovým kypřičem asi do 10-15 cm. Nově to chci zkusit do meziplodiny a třeba jen nějakou rotační prutovou bránou 2-3 cm. Z legislativních důvodů je potřeba s půdou nějak pohnout. Také chováme ovce, které paseme na 25 ha hektarech. Vypásáme skalnaté výběžky a údolnice mezi poli, část plochy je v Natuře. Ovce jsou celoročně na pastvě. Máme udělané krmeliště, kam jim dáváme seno do ohrádek. Jak seno vytahují, tak si postupně udělají metrovou vrstvu steliva a za zimu je z něho krásný hnůj. Pastva ovcí v extenzivním třešňovém sadu, foto: www.marekdvorak.com Co se týče chemických prostředků, snažím se používat kontaktní přípravky, které nezanechávají rezidua v půdě. Omezuji i fungicidy, abych přes rostlinné zbytky neničil houby v půdě. Nyní zkouším Green Doctor. Fungicid používám hlavně proti rzím a padlím u pšenice. U řepky a slunečnice jsem několikrát zkoušel dát při setí do seťové drážky houby. Pořád hledám ideální cestu. Zdá se mi, že čím víc se hnojí dusíkem, tím jsou houbové choroby četnější. Pozemek, který jsem dusíkem nehnojil, se mi zdá úplně zdravý. Letos opět nebylo třeba ošetřovat mšice ve slunečnici, což je zajímavé, ale téměř žádná tam není. V porostu hrachu s ovsem nahým (viz foto výše) nebyl téměř žádný kohoutek a ani mšice, ale sousedi je tam měli. Vysvětluji si to menší atraktivitou pro škůdce při zaseté směsi plodin ovsa a hrachu. Insekticidy používám hodně nerad, poněvadž mají negativní vliv na život půdní havěti. Není to pro ni zrovna energetický nápoj. Proč jste začal s regenerativními postupy a co vám při přechodu na ně pomohlo? Něco jsem viděl u pana Mátla (pozn. DVP Agro Bratčice ) a byl jsem překvapený, jak obrovský vliv to má na erozi. Tak jsem to zkusil. Už po jednom roce byl rozdíl neuvěřitelný. Vedle u sousedů tekla po poli voda proudem a nám neteklo vůbec nic, přitom je to ten stejný svah. Čekám, jak se bude vsakovat velký přívalový déšť. Pestřejším osevním postupem se snažím hledat možnosti, jak se přizpůsobit klimatické změně. Pšenice totiž dost těžko snáší teploty okolo 35 stupňů. Letos bylo ideální jaro na srážky, což je u nás výjimečné. Jsou plodiny, které si s těmito teplotami poradí lépe, tak je zkouším. Pšenice se bude pořád pěstovat, ale musíme hledat jak. Nenaučíme se to za 2 roky. Je to prostě na delší dobu pozorování, zkoušení a hledání variant, které budou fungovat. Jiří Marek v poli intercroppingu pelušky a lesknice kanárské, foto: www.marekdvorak.com Stojíme v poli se slunečnicí. Co říkáte, jak se jí daří? Hodnotím ji zatím dobře, nevidím žádný rozdíl mezi slunečnicí, která byla vyseta do zpracované půdy radličkovým kypřičem, a tou která byla setá přímo do meziplodiny bez jakéhokoli zpracování půdy. Tuto jsem vysel přímo do meziplodin bez zpracování půdy secím strojem Horsch Focus s roztečí 30 cm, který udělá 2,5 cm drážku a do drážky zaseje semínko. Po zasetí se vytvořil škraloup (ihned po setí napršelo cca 80mm), takže jsme vzcházející porost slunečnice projeli rotační plečkou na hloubku asi 2 cm. Orbu neprovádím už dlouho. Pluh používám jen na dvě záhumenky, které kvůli jejich majitelům musím orat. Nedokážou si představit, že by se neoralo. Díky tomu, že jim poořu záhumenky, můžu hospodařit na jejich poli, které ale neořu. Támhle nahoře je zasetá bio pšenice, jak jsem vám posílal fotky, z které po bouřce valila voda. Ani ekologické hospodaření na erozi nemá žádný vliv. Z našeho pozemku neteklo vůbec nic, protože jsem měl zasetou kvalitní meziplodinovou směs. Byl jsem velmi překvapený, jak obrovský vliv může mít taková směs na vsakování vody do půdy po jednom roce praktikování regenerativního zemědělství. Jste rodinná farma, co to znamená? Kolik vás na farmě pracuje? Personálně to zvládám já, manželka dělá administrativu a stará se o výrobu potravinářských výrobků. Máme 4 syny, dva starší už se hodně zapojují. Pokud je potřeba, využíváme v pracovních špičkách brigádníky. Se zemědělskou technikou jezdíme i na služby. Zvažuju nákup secího stroje na přímé setí i do vzrostlých meziplodin, takže bych ho také rád využil při službách. Posklizňová linka, foto: Jiří Marek Pěstujete plodiny, které na českých polích tak často nevidíme. Co všechno pěstujete? Pěstujeme samozřejmě pšenici a řepku. Řepky máme asi jen 7-8 % z celkové produkce. Potom ale pěstujeme světlici barvířskou, mák, 3 druhy slunečnice, 4 barvy prosa, lesknici kanárskou, ječmen, oves, zrnový čirok, bér italský, 2 druhy kukuřice, pelušku, zelený a žlutý hrách, vikev, svazenku, jetel inkarnát, len a pohanku. Z olejnin lisujeme oleje ve vlastní lisovně. Máme množitelské porosty na produkci osiva meziplodin. Oves dodáváme do Emca, pšenici potravinářům. Krmné směsi pro chovatele holubů a exotických ptáků prodáváme ze dvora i do zverimexů, ale ne do výkupu. Máme skladovací prostory a od loňska novou posklizňovou linku, takže si vše, včetně čištění a míchání, děláme sami. Markovi pěstují na 30 druhů plodin, foto: Jiří Marek Organizace spojených národů vyhlásila rok 2023 Mezinárodním rokem prosa, je to odolnější obilnina, od které si slibují, že by mohla lépe zvládat klimatickou změnu. Pěstujete proso? Ano, pěstujeme 100 tun prosa ročně. Loni jsme poprvé využili vlastní sušičku. Proso se totiž musí dosoušet, což je poměrně náročné. Letos uvidíme, jestli se nám je podaří prodat i potravinářům. Zvažujeme i nákup loupačky na proso a zpracovávání nahého ovsa na vločky a obrušování pohanky. Ale to bychom musely pořídit ještě optický třídič, který stojí 3,5 milionu korun. Proso není zase tak úplně odolné suchu. Čirok je na tom lépe. Některá plodina odebere z půdy víc vody a některá míň. Například slunečnice spotřebuje z pole hodně vody i živin, tak po ní seju proso, které potřebuje vody méně. Bilance se tím trošku vyrovná. Po prosu se zase dobře seje pšenice, která potřebuje trošku víc vody. Výdrol z prosa je ale docela aktivní, pořád roste a jde pak těžko vyčistit i konkuruje v zaseté plodině. Z ostropestřce mariánského lisují Markovi olej, foto: www.marekdvorak.com Na závěr se zeptám, co by vám pomohlo a usnadnilo hospodaření? Pomohlo by mi, kdybychom dosáhli na dotaci při nákupu zemědělských strojů. Máme víc jak 150 ha, a míň než 0,3 dobytčí jednotky, to je zádrhel. Sejeme ostropestřec a mohli bychom set kmín, ale vůbec se nepřihlíží k tomu, že se plodina zpracovává ještě dál. Hodnotí se jen počet hektarů a ne to, že například pěstitel z vypěstovaných semen lisuje olej, nebo je zpracovává jinak. Co mně taky vadí je, že nemůžeme jako farma prodávat farmářské osivo meziplodin, aby si je mohl jiný farmář zaset, třeba jako druhově pestrou meziplodinovou směs. Meziplodinová směs se nepěstuje za účelem sklizně semen jen na biomasu. Když si každý zaplatí licenční poplatek, tak nechápu, proč by to nemohlo jít. To nám ztěžuje práci a odrazuje další zemědělce. Osivářské firmy pak využívají situace v cenách. Když u mě vykoupí pohanku za 17 Kč, prodávají ji za 35 Kč mi neseme náklady na čištění, sušení a všechna pěstitelská rizika. To mi nepřijde jako férové jednání.

Víte, jak udělat půdní sondu? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , ve kterém vám ukážeme jak na to. Současně se dozvíte, co všechno z půdního profilu zjistíte. A protože se v Bratčících hospodaří regenerativně, budete možná překvapení, kam až mohou růst kořeny, když se půda oživí dobrou péčí.

Správný výběr zemědělské techniky je důležitou součástí regenerativního zemědělství. Nicméně pokud s touto technologií začínáte a chcete si vyzkoušet některé praktiky, není ihned nutné investovat do specializované techniky, např. do secího stroje pro přímé setí. Nezapomínejte, že hlavním prvkem pro správné fungování vašeho systému je hlavně osevní postup, trvalý půdní pokryv s maximálním využitím bohatých meziplodinových směsí a snížení intenzity zpracování půdy. Pokud se podíváme na začátky systému, který dnes nazýváme regenerativní zemědělství, tak hlavními důvody přechodu na tento systém nebyly skladování uhlíku, péče o krajinu a další dnes důležité environmentální důvody. Tento systém byl zaváděn zejména kvůli zlepšení stavu půdy a snížení půdní eroze. Dalšími benefity jsou pak také zlepšení ekonomiky zemědělských podniků, a to zejména snížením spotřeby paliva, opotřebení náhradních dílů a strojů a také snížení počtu strojů, které potřebujeme pro realizaci agrotechnických operací. Zefektivnění vozového parku Hospodaření v regenerativním zemědělství by mělo přinést lepší efektivitu vozového parku na farmě. Se snižováním zpracování půdy je samozřejmě spojen menší počet přejezdů po poli v rámci přípravy půdy a v ideálním případě bychom měli upřednostňovat přímý výsev do meziplodiny, či do strniště. Nicméně zakazovat si zpracování půdy úplně není na místě. Základem úspěchu je dobrá struktura půdy a prvním krokem před přímým výsevem je kontrola stavu vaší půdy. Dobrá struktura půdy je základ. I řepka jde dělat v přímém setí a při špatné struktuře není ani strip-till záchranou. Pro správnou strukturu musíme také dbát na velikost a váhu používaných strojů a měli bychom se snažit předcházet poškození struktury přejezdem těžké techniky, přejezdem ve špatných podmínkách a pokud možno zapojovat prvky řízeného provozu po poli (CTF). S přímým setím je možné - a mělo by být vaším cílem - snížení hmotnosti a výkonu vašeho traktoru, jelikož stroje pro přímé setí nemají potřebu vysoké trakční síly (např. 6 m diskový secí stroj potřebuje cca 150 až 250 k). Výsledkem je pak snížení spotřeby pohonných hmot, nižší investice do tažné síly a menší utužení půdy. Optimální vozový park v rámci přípravy půdy a výsevu by měl obsahovat: univerzální secí stroj pro přímé setí a setí do zpracované půdy s přihnojením, stroj na mělkou podmítku a podrývák bez otáčení půdních horizontů. Tyto stroje je pak možné doplnit vyčesávací lištou, nožovými válci FACA, válci cambridge a mulčovačem. Příklad PPUH Rascynek Polsko, zmenšení tažné síly u 6 m přímého secího stroje. Secí stroj Každý secí stroj má svá specifika, která je třeba zohlednit při výběru v závislosti na vašich postupech. Je třeba vzít v potaz čtyři kritéria: Počet násypek: toto kritérium je zásadní, zejména pokud chcete kombinovat různé druhy (s různou velikostí osiva), přihnojovat nebo aplikovat granule proti slimákům. Optimem jsou 3 násypky a více (hlavní plodina + lokalizované hnojivo + podpůrné rostliny, nebo granule proti slimákům). Výběr mezi secím strojem s radličkami nebo diskovým secím strojem: Typ secího stroje je rozhodující a určuje způsob práce při přímém setí pod krytem. Radličkový secí stroj vám dodá nejvíce klidu, jelikož radličky vytvářejí strukturu a stimulují mineralizaci, což je pro založení porostu prospěšné. Jejich nevýhodou je však větší podpora klíčení plevelů. Je také méně vhodný pro výsev objemných meziplodin, jako je vikev nebo hrách/peluška. Diskové secí stroje jsou vhodnější pro výsev do meziplodiny a zaručují lepší kvalitu uložení osiva a přesnější držení hloubky setí. Diskové secí stroje se šikmým diskem jsou vhodnější pro výsev do velkého množství posklizňových zbytků. Uzavření řádku: Důležitý parametr při přímém setí je správné uzavření výsevního řádku. Ujistěte se, že vámi vybraný stroj správně uzavírá řádek a je přizpůsoben vašemu typu půdy. Při setí do suché a tvrdé půdy například v létě je tento parametr nutností pro kvalitní výsev. Komfort práce: zkontrolujte přístupnost jednotlivých částí secího stroje, snadnost plnění a vyprazdňování, nastavení výsevku, možnost kombinování nebo setí do různých hloubek. Příklady secích strojů pro přímé setí. Mělké zpracování V některých situacích je na místě mělce zpracovávat půdu, zpracování by však mělo probíhat opravdu pouze v hloubce seťového lůžka a do hloubky maximálně cca 5 cm. Provádějte ho, pokud potřebujete srovnat pozemek, podpořit mineralizaci či vysušit půdu například při časných jarních výsevech. Příklad diskových podmítačů pro mělké zpracování. Podrytí Pokud je půda utužená, může být nutné korigovat tuto situaci mechanickým zpracováním, zejména v prvních letech přechodu na regenerativní zemědělství. Pro zlepšení struktury půdy v těchto případech používáme správný typ podrýváku. Je důležité, aby tento podrývák nemíchal půdní horizonty, ale pouze půdu nadzvedával, a pomáhal tak s prokořeněním půdního profilu. Radličky by měly být ve tvaru L (typ „Michel“), I nebo T. Tato operace také musí být prováděna za správných podmínek, kdy je půda drolivá a prosychá, jinak hrozí, že situaci spíše zhorší. Nejlepší doba pro podrytí je zpravidla mezi srpnem a říjnem, kdy půda není ani příliš suchá, ani příliš mokrá. Je vhodné předem zkontrolovat stav půdy, např. rýčem. Při podrytí také dbejte na to, aby operace byla prováděna v meziplodině, či po podrytí zasejte meziplodinu co nejdříve, aby kořeny dostatečně rychle zaplnily vámi vytvořenou porozitu a dále ji udržovaly v půdním profilu. Jedna z praktických pouček z Francie říká, že je důležité dodržet poměr hloubka podrytí : vzdálenost radliček 1 : 2. Zdroj: Des niveaux de sensibilité au tassement tres variables entre cultures, ARVALIS-Časopis Perspectives Agricoles N°397 - únor 2013 Příklad podrýváků bez otáčení horizontů. Vyčesávací lišta Pro informace o této technologii je již zpracován tento článek . Vyčesávací lišta. Zdroje: Soilteq Guide Magellan, Semis Direct, Du couvert annuel… au couvert permanent edition 2021 (GIEE Magellan et Terres Inovia, M. Geloen) Le décompactage : Une étape dans la transition vers l’agriculture de conservation Foto: Soufflet Agro , Sky Agriculture, Horsch, Vaderstad, SMS, Beiser, Agrisem