top of page

Farma Markových: 30 druhů plodin a intercropping

Jiří Marek hospodaří se svou rodinou na 400 hektarech orné půdy a přibližně 40 hektarech pastvin v Únanově nedaleko Znojma. Kromě pšenice a řepky pěstují i velmi pestrou škálu dalších plodin, které na českých polích běžně nenajdeme. Problémy se suchem a erozí se rozhodli řešit regenerativními postupy. Jak se jim je daří zapojovat a jaké v nich vidí výhody?

Jiří Marek, foto: www.marekdvorak.com


Hospodaříte konvenčně, ale začínáte s regenerativním zemědělstvím. Jaké regenerativní a pro půdu prospěšné postupy praktikujete?


Už asi 10 let sejeme strip-tillem. Všiml jsem si, že tento způsob zpracování má pozitivní vliv na půdu a vnímám ho jako vyšší stupeň péče o půdu. Po sklizni děláme podmítku, při které sejeme meziplodiny. Poté je zmulčujeme a sejeme do nich další plodiny. Po inkarnátu, kterého máme asi 30 ha ročně, sejeme vždy ještě druhou plodinu, což nám funguje docela dobře. Hodně záleží na tom, kdy přijde mráz, protože tam sejeme proso a pohanku, což jsou plodiny citlivé na mráz. Pokud přijde jeden mrazivý den na konci záři, vegetace se ukončí a sklizeň není žádná. Je to trošku sázka do loterie, ale asi 3x za 5 let se to podařilo. Na celé naší výměře nemáme žádnou holou půdu. Mícháme si vlastní 5 až 6 druhové směsi meziplodin z naší směsi plodin.


Kolem nás vidíme několik polí s intercroppingem. Máte tady pelušku s lesknicí kanárskou, hrách s ovsem a vikev setou zase s lesknicí. Jak jste se k intercroppingu dostal?


Napadlo mě, že bych tak mohl ušetřit na dusíkatém hnojivu. Přečetl jsem si článek od pana Klema, ale moc jsem se tam nedozvěděl. Tak jsem to prostě zasel. Až to sklidím, tak teprve uvidím, jestli to zafungovalo. (směje se)


Potřeboval bych vědět, jaký mít výsevek a po které plodině. Poměry jsem udělal půl na půl. Běžně se to pěstuje pro dobytek na krmení, na sklizeň kombajnem to úplně není. Slyšel jsem, že směsky na zrno pěstují ve Švýcarsku. Ale hlubší informace o tom nemám.


Sel jsem secím strojem Horsch Focus. Avatar umí sít jednu plodinu do jednoho řádku a druhou do druhého, ale zatím se mi zdá, že je v pohodě, když je to vyseto dohromady. Pohnojil jsem 30 kg dusíku na jaře jako startovací dávkou před výsevem.


Někdy seju plodiny podle toho, jak aktuálně pole vypadá, nemám to přesně naplánované půl roku dopředu. Teď už mám meziplodiny všude, kde to je možné, i když je dotace jen na 10 % plochy.

Intercropping - hrách s ovsem, foto: www.marekdvorak.com


Používáte statková hnojiva, nebo kompost? A jak to máte s chemickými prostředky na ochranu rostlin a s hnojivy?


Ročně máme asi 2000 tun kompostu. Nedáváme ho na celou naši výměru, něco stojí rozvoz a rozmetání materiálu. Snažíme se půdu oživit, aby se v ní namnožily mikroorganizmy. Dáváme asi 50-60 tun kompostu na hektar. Tam, kde kompost byl, stačí dát další dávku až za 2-3 roky, a to třeba už jen 20-30 tun/ha. Postupně bych to chtěl takto dělat na všech pozemcích. Kompost kupujeme z místní kompostárny a sami si ho čistíme. Je tam spousta plastu a odpadků, takže to třídíme třídičkou na poli. Plastový odpad se odveze do spalovny a zbytek se použije. Zapravujeme ho radličkovým kypřičem asi do 10-15 cm. Nově to chci zkusit do meziplodiny a třeba jen nějakou rotační prutovou bránou 2-3 cm. Z legislativních důvodů je potřeba s půdou nějak pohnout.


Také chováme ovce, které paseme na 25 ha hektarech. Vypásáme skalnaté výběžky a údolnice mezi poli, část plochy je v Natuře. Ovce jsou celoročně na pastvě. Máme udělané krmeliště, kam jim dáváme seno do ohrádek. Jak seno vytahují, tak si postupně udělají metrovou vrstvu steliva a za zimu je z něho krásný hnůj.

Pastva ovcí v extenzivním třešňovém sadu, foto: www.marekdvorak.com


Co se týče chemických prostředků, snažím se používat kontaktní přípravky, které nezanechávají rezidua v půdě. Omezuji i fungicidy, abych přes rostlinné zbytky neničil houby v půdě. Nyní zkouším Green Doctor. Fungicid používám hlavně proti rzím a padlím u pšenice. U řepky a slunečnice jsem několikrát zkoušel dát při setí do seťové drážky houby. Pořád hledám ideální cestu. Zdá se mi, že čím víc se hnojí dusíkem, tím jsou houbové choroby četnější. Pozemek, který jsem dusíkem nehnojil, se mi zdá úplně zdravý. Letos opět nebylo třeba ošetřovat mšice ve slunečnici, což je zajímavé, ale téměř žádná tam není. V porostu hrachu s ovsem nahým (viz foto výše) nebyl téměř žádný kohoutek a ani mšice, ale sousedi je tam měli. Vysvětluji si to menší atraktivitou pro škůdce při zaseté směsi plodin ovsa a hrachu. Insekticidy používám hodně nerad, poněvadž mají negativní vliv na život půdní havěti. Není to pro ni zrovna energetický nápoj.


Proč jste začal s regenerativními postupy a co vám při přechodu na ně pomohlo?


Něco jsem viděl u pana Mátla (pozn. DVP Agro Bratčice) a byl jsem překvapený, jak obrovský vliv to má na erozi. Tak jsem to zkusil. Už po jednom roce byl rozdíl neuvěřitelný. Vedle u sousedů tekla po poli voda proudem a nám neteklo vůbec nic, přitom je to ten stejný svah. Čekám, jak se bude vsakovat velký přívalový déšť.

Pestřejším osevním postupem se snažím hledat možnosti, jak se přizpůsobit klimatické změně. Pšenice totiž dost těžko snáší teploty okolo 35 stupňů. Letos bylo ideální jaro na srážky, což je u nás výjimečné. Jsou plodiny, které si s těmito teplotami poradí lépe, tak je zkouším. Pšenice se bude pořád pěstovat, ale musíme hledat jak. Nenaučíme se to za 2 roky. Je to prostě na delší dobu pozorování, zkoušení a hledání variant, které budou fungovat.

Jiří Marek v poli intercroppingu pelušky a lesknice kanárské, foto: www.marekdvorak.com


Stojíme v poli se slunečnicí. Co říkáte, jak se jí daří?

Hodnotím ji zatím dobře, nevidím žádný rozdíl mezi slunečnicí, která byla vyseta do zpracované půdy radličkovým kypřičem, a tou která byla setá přímo do meziplodiny bez jakéhokoli zpracování půdy.


Tuto jsem vysel přímo do meziplodin bez zpracování půdy secím strojem Horsch Focus s roztečí 30 cm, který udělá 2,5 cm drážku a do drážky zaseje semínko. Po zasetí se vytvořil škraloup (ihned po setí napršelo cca 80mm), takže jsme vzcházející porost slunečnice projeli rotační plečkou na hloubku asi 2 cm.

Orbu neprovádím už dlouho. Pluh používám jen na dvě záhumenky, které kvůli jejich majitelům musím orat. Nedokážou si představit, že by se neoralo. Díky tomu, že jim poořu záhumenky, můžu hospodařit na jejich poli, které ale neořu.


Támhle nahoře je zasetá bio pšenice, jak jsem vám posílal fotky, z které po bouřce valila voda. Ani ekologické hospodaření na erozi nemá žádný vliv. Z našeho pozemku neteklo vůbec nic, protože jsem měl zasetou kvalitní meziplodinovou směs. Byl jsem velmi překvapený, jak obrovský vliv může mít taková směs na vsakování vody do půdy po jednom roce praktikování regenerativního zemědělství.


Jste rodinná farma, co to znamená? Kolik vás na farmě pracuje?

Personálně to zvládám já, manželka dělá administrativu a stará se o výrobu potravinářských výrobků. Máme 4 syny, dva starší už se hodně zapojují. Pokud je potřeba, využíváme v pracovních špičkách brigádníky.


Se zemědělskou technikou jezdíme i na služby. Zvažuju nákup secího stroje na přímé setí i do vzrostlých meziplodin, takže bych ho také rád využil při službách.

Posklizňová linka, foto: Jiří Marek


Pěstujete plodiny, které na českých polích tak často nevidíme. Co všechno pěstujete?

Pěstujeme samozřejmě pšenici a řepku. Řepky máme asi jen 7-8 % z celkové produkce. Potom ale pěstujeme světlici barvířskou, mák, 3 druhy slunečnice, 4 barvy prosa, lesknici kanárskou, ječmen, oves, zrnový čirok, bér italský, 2 druhy kukuřice, pelušku, zelený a žlutý hrách, vikev, svazenku, jetel inkarnát, len a pohanku.

Z olejnin lisujeme oleje ve vlastní lisovně. Máme množitelské porosty na produkci osiva meziplodin. Oves dodáváme do Emca, pšenici potravinářům.

Krmné směsi pro chovatele holubů a exotických ptáků prodáváme ze dvora i do zverimexů, ale ne do výkupu. Máme skladovací prostory a od loňska novou posklizňovou linku, takže si vše, včetně čištění a míchání, děláme sami.

Markovi pěstují na 30 druhů plodin, foto: Jiří Marek


Organizace spojených národů vyhlásila rok 2023 Mezinárodním rokem prosa, je to odolnější obilnina, od které si slibují, že by mohla lépe zvládat klimatickou změnu. Pěstujete proso?

Ano, pěstujeme 100 tun prosa ročně. Loni jsme poprvé využili vlastní sušičku. Proso se totiž musí dosoušet, což je poměrně náročné. Letos uvidíme, jestli se nám je podaří prodat i potravinářům. Zvažujeme i nákup loupačky na proso a zpracovávání nahého ovsa na vločky a obrušování pohanky. Ale to bychom musely pořídit ještě optický třídič, který stojí 3,5 milionu korun.

Proso není zase tak úplně odolné suchu. Čirok je na tom lépe. Některá plodina odebere z půdy víc vody a některá míň. Například slunečnice spotřebuje z pole hodně vody i živin, tak po ní seju proso, které potřebuje vody méně. Bilance se tím trošku vyrovná. Po prosu se zase dobře seje pšenice, která potřebuje trošku víc vody. Výdrol z prosa je ale docela aktivní, pořád roste a jde pak těžko vyčistit i konkuruje v zaseté plodině.

Z ostropestřce mariánského lisují Markovi olej, foto: www.marekdvorak.com


Na závěr se zeptám, co by vám pomohlo a usnadnilo hospodaření?

Pomohlo by mi, kdybychom dosáhli na dotaci při nákupu zemědělských strojů. Máme víc jak 150 ha, a míň než 0,3 dobytčí jednotky, to je zádrhel. Sejeme ostropestřec a mohli bychom set kmín, ale vůbec se nepřihlíží k tomu, že se plodina zpracovává ještě dál. Hodnotí se jen počet hektarů a ne to, že například pěstitel z vypěstovaných semen lisuje olej, nebo je zpracovává jinak.


Co mně taky vadí je, že nemůžeme jako farma prodávat farmářské osivo meziplodin, aby si je mohl jiný farmář zaset, třeba jako druhově pestrou meziplodinovou směs. Meziplodinová směs se nepěstuje za účelem sklizně semen jen na biomasu. Když si každý zaplatí licenční poplatek, tak nechápu, proč by to nemohlo jít. To nám ztěžuje práci a odrazuje další zemědělce. Osivářské firmy pak využívají situace v cenách. Když u mě vykoupí pohanku za 17 Kč, prodávají ji za 35 Kč mi neseme náklady na čištění, sušení a všechna pěstitelská rizika. To mi nepřijde jako férové jednání.












601 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentários


bottom of page