top of page

Certifikace ekologického a regenerativního zemědělství

Certifikace zemědělské produkce dává zemědělcům a subjektům nejen v potravinovém průmyslu příležitost lépe se prosadit na trhu. Značka pomůže odlišit zemědělce s udržitelným přístupem od těch, kteří hospodaří konvenčně. V článku se podíváme na nejrozšířenější systémy certifikace v ekologickém i regenerativním zemědělství.


Prvním ze známých certifikátů odlišujících zemědělskou produkci od té konvenční je certifikát Demeter, který pomáhá propagovat biodynamické postupy již od roku 1928. Tento systém certifikace v současnosti vyžaduje certifikaci BIO a další nadstavbové praktiky, jako je využití biodynamických preparátů, uzavřené cykly živin na farmě a soustředění se i na spirituální stránku zemědělství. Hnutí Demeter samo nazývá tento systém jako nejpřísnější. Ve světě se takto obhospodařuje zhruba 210 tisíc hektarů.


Později se vyskytly i další značky, nejrozšířenější z nich je značka BIO, která označuje produkty z ekologického zemědělství, v anglicky mluvícím světě také “organic”. Jedním z jejích hlavních účelů je chránit spotřebitele před pesticidy a škodlivými přípravky v potravinách a zabezpečit lepší životní podmínky pro chovaná zvířata (welfare). V tomto systému se celosvětově hospodaří na více než 76,4 milionech hektarů.


V regenerativním zemědělství se aktéři soustředí spíše na regeneraci a ochranu půdy s důrazem na půdní život, vodní cyklus a efektivní využití fotosyntézy rostlin i mimo období pěstování hlavní plodiny. Proto se i regenerativní certifikační systémy soustředí spíše na agroekologické dopady než na parametry produktů. A které to jsou?


První značkou je Regenerative Organic Alliance, která vznikla díky organizaci Rodale Institute, firmám Patagonia a Dr. Bronner’s. Pracuje se třemi pilíři, na kterých stojí regenerativní zemědělství: zdraví půdy, welfare zvířat a sociální spravedlnost. Jak už napovídá název certifikace, zemědělec musí hospodařit v souladu s certifikací BIO. Dále musí vypracovat plán regenerativního BIO hospodaření, ve kterém je podrobně vysvětlena praxe na půdě, plán zásahů do půdy a výsledky jak z laboratorních analýz půdy, tak z testů zjistitelných na místě. Během každoroční kontroly se mimo jiné sleduje pokryv půdy, počet plodin v osevním postupu nebo úroveň zasahování do půdy*. Kontrolují se také životní podmínky hospodářských zvířat, které jsou podobné BIO certifikaci. Při kontrole sociální spravedlnosti se sleduje například rovnocennost výplat mezi zaměstnanci, diskriminace při náboru, minimální mzda, množství práce nebo také bezpečnost práce.


Certifikace může být udělena v závislosti na rozsahu využitých opatření v různých úrovních. Dosažený výsledek určuje barvu loga od bronzové přes stříbrnou až po zlatou. Tato certifikace může být využita na jakýkoliv zemědělský produkt. Značka se za svých 6 let existence rozšířila na všechny kontinenty.


* Zásahy do půdy by měly být prováděny pouze v nezbytné míře, např. při zapravení posklizňových zbytků nebo zeleného hnojení do půdy, odplevelení, přípravě seťového lůžka, výsadbě nebo rozrušení utužené půdy. Přednostně by vždy měly být použity techniky pro mělké zpracování půdy. Ve výjimečných případech, pokud není možné využít bezorebný přístup kvůli specifickým klimatickým nebo půdním podmínkám, může zemědělec požádat o výjimku za předpokladu řádného odůvodnění potřeby zpracování půdy (orby).


Druhý z certifikačních systémů byl založen jihoafrickým průkopníkem regenerativní pastvy Allanem Savorym. Savory Institute učí pastevce holistický management, pomocí kterého se Savorymu podařilo zregenerovat dezertifikovanou půdu na jeho farmě v Zimbabwe. Systém certifikace je založený na kontrole výsledků přechodu na tento typ organizace pastvy za pomoci nástroje Ecological Outcome Verification - ověření ekologických výsledků. Soustředí se na 5 základních parametrů:

  • vegetační pokryv

  • infiltrace vody

  • biodiverzita

  • primární produkce

  • uhlík v půdě a její zdraví


Akreditovaný kontrolor sleduje zejména vývoj pastevního ekosystému, druhové složení rostlin, zdraví půdy, půdní život, erozi a rychlost rozkladu trusu. Nakonec zhodnotí celkové chování ekosystému ve dvou frekvencích kontrol - krátkodobé (jednou ročně) a dlouhodobé (jednou za pět let).


Certifikace se uděluje jen na produkty z pastvy, tedy maso, mléčné výrobky, kůži a vlnu zvířat. Iniciativa Land To Market propojuje subjekty kontrolované v tomto systému. Tímto způsobem zaručí zemědělci odbyt výrobků na další zpracování u zpracovatelů zapojených do řetězce. Celkově je v tomto systému spravováno téměř 30 milionů hektarů po celém světě.


Na výběr mají zemědělci i z dalších certifikátů, ty však mají často spíše regionální význam. Řada menších producentů se se svými zákazníky zná osobně, proto je nepotřebují přesvědčovat o kvalitě certifikátem. Čeští spotřebitelé navíc bohužel příliš neslyší na reklamu certifikační značky tak, jak tomu je v zahraničí. Zemědělci, kteří prodávají svou produkci do větších řetězců, mají díky certifikátu větší šanci uspět. Na značku slyší spotřebitelé, kteří řeší udržitelnost, nebo ti, kteří chtějí nutričně hodnotnější potraviny.


Regenerativní zemědělství se stává zajímavou značkou nejen pro udržitelně smýšlející spotřebitele, ale i pro potravináře. Jeho hodnota spočívá v důrazu na zdraví půdy a zachování její dlouhodobé úrodnosti. Lepší péče o půdu současně neznamená vyšší náklady pro zemědělce. V případě regenerativního zemědělství je možné produkovat kvalitní potraviny i levněji, než je tomu u konvenčního zemědělství.


Pokud vás oslovil některý z certifikačních systémů, ale máte obavy z komplikací kvůli jazykové bariéře, ozvěte se nám na platforma@regezem.cz. Rádi vám pomůžeme.

254 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page