Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí a nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě.
Test stability půdní struktury, foto: WeAreProductions
Jedním z důležitých témat konference byla ochrana půdy. Monika Hradilová, konzultantka projektu Živá půda, která se touto problematikou zabývá, vzala přítomné do vinice, aby jim ukázala, v jaké je půda kolem nich kondici. „Zájem o to, důkladněji pochopit fascinující svět půdního života ve vinicích, projevuje stále více vinařů. Tento rostoucí zájem směřuje k tomu, aby lépe porozuměli půdnímu ekosystému a díky tomu dokázali nejen efektivněji, ale i udržitelněji hospodařit ve vinicích,“ řekla Monika Hradilová.
Neviditelní půdní hrdinové
Tým, v němž každý zastává klíčovou roli a poskytuje neocenitelný přínos. To jsou neviditelní půdní hrdinové. Bakterie a houby „jedí“ mrtvé organické látky a přeměňují je na minerální formy, jako je dusík, fosfor nebo síra. „Tímto způsobem se živiny uvolňují do půdy a stávají se dostupnými pro rostliny, které je mohou kořeny přijímat a využívat pro svůj růst,“ vysvětlovala Monika Hradilová neviditelný proces. „Na oplátku zase rostliny krmí bakterie a houby kořenovými výměšky v podobě jednoduchých cukrů. Bakterie se pak zdržují a rozmnožují v bezprostřední blízkosti kořenů a výměnný obchod skvěle funguje.“
Symbiotické vztahy s kořeny rostlin zvyšují také odolnost révy vůči chorobám a nemocem. Houby disponují dlouhými vlákny, které často převyšují délku kořenů rostlin, což jim umožňuje efektivně čerpat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. „Z tohoto důvodu je klíčové zajistit dostatečnou přítomnost houbových vláken v půdě, aby mohly účinně zásobovat rostliny živinami,“ uvedla například.
O tom, které půdní houby by ve vinici neměly chybět, psal Martin Smetana v článku Jak na pestrou vinici.
Monika Hradilová na akci Pestrá vinice, foto: WeAreProductions
Půdní živočichové jako architekti půdní struktury
Pro optimální zdraví půdy je nezbytný dostatečný přísun primární organické hmoty. Jednak rostlinných složek, jako je listí, odumřelé kořeny a kořenové výměšky, a jednak živočišných složek v podobě výkalů a mrtvých těl. Klíčová je podle Moniky Hradilové také rozmanitost půdních živočichů a mikroorganismů, kteří tyto vstupy aktivně transformují. „Když mají tyto organismy dostatek energie, mohou efektivně rozkládat organickou hmotu, přičemž vytváří humusové látky a další vedlejší produkty, jako jsou například slizy nebo exkrementy. Tyto látky jsou nezbytné pro vytvoření stabilní, nerozpadající se půdní struktury,“ upřesnila Monika Hradilová. Půda je díky této struktuře kyprá, optimálně propustná pro vodu a vzduch, podporuje růst kořenů, postupně zásobuje rostliny živinami a udržuje dostatek vody po delší dobu.
Efektivním způsobem, jak zvýšit množství primární organické hmoty v půdě, je vysévání travinobylinných směsí do podrostu révy. „Byliny nejen stabilizují a prokypřují půdu svými živými kořeny, ale také prostřednictvím kořenových výměšků poskytují potravu půdním živočichům. Kořeny pak pro ně po svém uhynutí slouží jako cenný zdroj potravy.“
Přehled nejvhodnějších druhů rostlin pro ozelenění meziřadí najdete v článku Jak na pestrou vinici.
Když není zásobování primární organickou hmotou dostatečné, není podporována aktivita půdních živočichů, takže se dost nebuduje ani stabilní půdní struktura. Takovou půdu charakterizuje nízký stupeň oživení, přítomnost nerozložených organických zbytků a nízký obsah dostupných živin. Výsledkem je půda s kompaktní strukturou, zhutnělá, málo propustná pro vodu a vzduch, s nevhodným vzdušným, vodním nebo tepelným režimem. U těchto půd narůstá riziko eroze a ztráta ornice, zejména na svažitých pozemcích, kde chybí celoroční pokryv půdy.
Foto: www.marekdvorak.com
Otestujte stabilitu půdní struktury jednoduše a rychle
Jak jednoduše zjistit, zda máte půdu se stabilní, nebo nestabilní strukturou? Umístěte hrudku půdy o průměru cca 5–10 cm na sítko tak, aby byla celá ponořená ve vodě.
„Pokud se hrudka nerozpadá, znamená to, že půdní částice jsou spojeny a struktura je stabilní. Tato půda má výbornou půdní strukturu, která se udržuje díky aktivitě půdních živočichů a dostatku organických a tmelících látek,“ názorně předvedla Monika Hradilová a přítomní z rozpadající se hrudky v nádobě s vodou nespustili oči.
Co je důležité: Stabilní půdní struktura dobře zadržuje vodu i během suchých období, protože obsahuje ideální poměr velkých a malých pórů. Tento vyvážený obsah vody a vzduchu vytváří optimální podmínky pro půdní život a růst rostlin. „Když se hrudka začne rychle rozpadat, znamená to nedostatek organické hmoty, humusových a tmelících látek, houbových vláken a kořenů rostlin. Často jsou to půdy utužené, s nefunkčním systémem půdních pórů, špatně zadržující vodu a náchylné k erozi.“
Zaryjte a zjistěte další půdní parametry
Rýčová zkouška ve vinici Milana Nestarce, kterou Monika Hradilová provedla, přítomné zaujala. „Není to nic náročného – stačí vzít rýč a vykopat jámu,“ doporučovala Monika Hradilová jednoduchý způsob, jak kvalitu půdy vyzkoušet. Rýčová zkouška ukázala, jak lze snadno a rychle otestovat i další parametry půdy ve vinici. Při pohledu do jámy byla patrná hloubka půdy, která odrážela její genetický vývoj a určovala potenciální prostor pro růst kořenů a zásobu vody. Tento parametr je klíčový pro to, aby pěstitel porozuměl podmínkám pěstování na své vinici, i když ho nemůže ovlivnit. Mělká půda znamená omezený prostor pro růst kořenů a získávání vody a živin z půdy.
Už během kopání jámy bylo důležité věnovat pozornost zhutnění půdy. „To, že půda je v určité půdní vrstvě tvrdá, může způsobovat nadměrný obsah jílu, který tvoří těžko propustné vrstvy, nebo přetížení od pojezdů techniky,“ vysvětlovala Monika Hradilová. Utužení půdy lze předejít omezením pojezdů techniky, přidáním primární organické hmoty nebo pěstováním hluboko kořenících rostlin v meziřadí. Důležité je zároveň omezit používání kyselých minerálních hnojiv, která půdní strukturu ničí.
„Stopy po půdním životě, rozkládajících se organických zbytcích a samotných živočiších jsou klíčovými indikátory živé půdy, která má dobrý produkční potenciál. Pokud žádné stopy po životě nenajdete, je třeba zabezpečit přísun primární organické hmoty a kolonizovat vaše půdy organismy z okolí.“
Monika Hradilová také zhodnotila vlhkost půdy. Půda podle ní disponovala dostatečně velkými (gravitačními) póry pro rychlý odtok vody, ale také malými (kapilárními) póry, které udržely vodu v půdě delší dobu po dešti. Tyto kapiláry byly dobře propojené, což znamená dobře strukturovanou a nezhutnělou půdu.
Foto: www.marekdvorak.com
Spodní prádlo odhaluje práci mikroorganismů
„Nejmenší mikroorganismy nejsou viditelné pouhým okem, a přesto pro nás pracují,“ uvedla vědkyně. Je to neuvěřitelné, ale jich přítomnost si můžete ověřit zakopáním bavlněného spodního prádla. „Vyberete si místo, kde chcete svou půdu otestovat, a vykopejte jámu takové velikosti, aby se tam spodní prádlo vertikálně vešlo. Vložte ho do jámy a horní šev nechte vyčnívat z půdy. Svůj vzorek tak jednoduše najdete,“ vysvětlovala. „Po dvou měsících vzorek vykopejte a už na první pohled vám exhumované spodky napovědí, jak aktivní živočichové ve vaší vinici jsou.“
Obnova půdního života ve vinici
Půdní živočichové jsou schopni pohybu, ale omezeného. Nejmenší z nich se mohou přesouvat půdní vodou, zatímco jiní k přepravě využívají těla hlodavců nebo ptáků. Některé druhy se zase nechají pasivně unášet větrem. „Aby se vrátili a kolonizovali vaši vinici, je nutné jim co nejvíce zkrátit cestu. Toho lze dosáhnout změnou struktury krajiny, konkrétně rozdělením velkých půdních bloků vinohradů na menší části a doplněním remízků a stromů,“ doporučuje Monika Hradilová.
Ochrana půdního života před klimatickým stresem: Účinné strategie a přístupy Každý půdní živočich, bez ohledu na svou velikost, vyžaduje optimální teplotní, světelné a vlhkostní podmínky pro aktivní život. „Proto se snažíme vytvořit v půdě ve vinici ideální prostředí. Oživení vinic prostřednictvím ozelenění (druhově pestré meziřadí, stromy, remízky) a podpory nadzemní biodiverzity se ukazuje jako účinná cesta k dosažení tohoto cíle,“ zdůrazňovala Monika Hradilová. Nejen ozelenění meziřadí, ale také výsadba vzrostlých stromů do vinic mají pozitivní vliv na mikroklima vinic, protože teplota vzduchu i půdy je nižší a stabilnější během dne. „Tato stabilizace teploty je významná, protože kolísání teplot během dne může negativně ovlivnit půdní aktivitu, čemuž se chceme vyhnout.“ Půda pod stromy také zůstává vlhčí ve srovnání s nezastíněnými částmi vinice. Vlhká půda zvyšuje výpar z půdy a povrchu rostlin a tím dál snižuje pocitové teplo na vinici. Naopak půda bez porostu je suchá, omezuje výpar a přispívá tak ke zvýšení pocitového tepla.
V regenerativním přístupu k vinohradnictví, který zahrnuje dostatek organických vstupů do půdy, udržování celoročního pokryvu a minimální používání chemických přípravků, je jedním z významných benefitů budování organické hmoty v půdě. Tato organická hmota slouží jako dlouhodobé úložiště uhlíku, který je zachycen z atmosféry ve formě CO2. „Vinaři tak mohou prostřednictvím regenerativních postupů na vinicích aktivně přispívat k boji s klimatickou změnou, neboť tímto způsobem pomáhají regulovat množství skleníkových plynů v atmosféře a snižují jejich dopad na celosvětové oteplování,“ zdůraznila vědkyně.
Článek vyšel ve Vinařském obzoru 1/2024.