Na členské schůzi Spolku pro regenerativní zemědělství v Osicích dne 14. 1. 2025 jsme představili lobbingová témata, která bychom rádi společně se zemědělci prosadili. Hlasování se zúčastnilo 19 členů. Jste regenerativní zemědělec, ale ještě nejste členem Spolku? Chcete se účastnit dění okolo regenerativního zemědělství, předávat své zkušenosti, nebo se učit od ostatních? Staňte se členem a získáte i přístup k tomuto článku. Zde jsou výsledky hlasování pro jednotlivé otázky i s doplňkovými odpověďmi hlasujících:

Anguský skot Karla Kalného ze Statku Mitrov se každý den pase na čerstvé trávě. Benefitují z toho nejen zvířata, ale i lidi, kteří konzumují zdravější maso a půda, která díky tomu trvale uloží více uhlíku. Regenerativní pastva skotu na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com I když je každodenní přesun skotu časově náročnější než tradiční kontinuální pastva, ekonomické a ekologické výhody nároky na práci převyšují. Zejména, pokud se do rotace pastvin zapojí i další pastevní zvířata. Pastviny mají během doby regenerace, která trvá několik týdnů, dostatek času na regeneraci. Jejich kořeny se díky tomu dostanou hlouběji do půdy, kde obvykle bývá více vody, takže si porosty významně polepší i během dlouhých období sucha. Co se ve videu dozvíte: jaké typy oplůtků a lanek Karel Kalný využívá jak dlouho nechává skot na stejné pastvině jak skot působí na pastevní porost kdy je vhodné zvířata přesunout na další pastvinu jaké jsou výhody každodenního kontaktu se zvířaty jak na Statku Mitrov skot zimuje jak lze vyřešit vodu na pastvinách

Na Statku Mitrov se pasou brojleři ve speciálních klecích. Každý den se přesouvají na novou pastvu, díky čemuž mají kuřata zajištěný přísun přirozené stravy. Jako bonus pastvinu vyčistí od parazitů skotu a půdu obohatí o cenné organické hnojivo. Brojleři na pastvě na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com Díky kombinaci více zvířat na stejné pastvině je podnik Karla Kalného ekonomicky odolnější a samotné pastviny jsou druhově rozmanitější. To má výborný dopad na celý ekosystém, který tak může do půdy uložit mnohem více uhlíku, než je tomu u jiných způsobů pastvy. Co se ve videu dozvíte: jaké klece jsou potřebné na každodenní přesun od jakého věku se kuřata mohou pást kolik dní se chovají před porážkou jak využít pozemek naplno jak Karel Kalný úspěšně chrání drůbež před predátory jaká konstrukce klece se na pastevní chov drůbeže hodí

Na regenerativní farmě Statek Mitrov kromě skotu a drůbeže pasou i prasata. Kombinace hospodářských zvířat je pro Karla Kalného důležitá, a to hned z více důvodů: vyšší rozmanitost, lepší koloběh živin, širší portfolio a lepší ekonomika chodu farmy. Pasoucí se prasata na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com Karel Kalný věří, že tráva je pro prasata velmi výživná - svědčí o tom fakt, že u prasat na farmě téměř nemají problémy s nemocemi. Na pastvě mají prasata spoustu prostoru pro rytí a válení se v bahně. Ve videu níže se kromě jiného dozvíte, jak lze těchto aktivit chytře využít a nahradit jimi drahou zemědělskou techniku. Co se ve videu dozvíte? jak lze prasata zařadit na pastvu proč jsou prasata výborným pomocníkem nejen na zimovištích skotu kolik potravy u prasat může tvořit tráva jaká plemena se hodí na pastvu jak se změní výsledný produkt - vepřové jaká je porážková hmotnost pasených prasat jak na oplůtky pro prasata

Důležitou součástí úspěšného podnikání je neustálé vzdělávání. Zemědělci se kromě čtení knih, časopisů nebo internetových zdrojů mohou zúčastnit zemědělských výstav. Podívejte se s námi, jak to vypadalo na regenerativní výstavě v sousedním Rakousku. Festival Soil Evolution 2024, foto: Daniel Lunter Bienále Soil Evolution 2024 ( Evoluce půdy ) je zemědělská výstava s festivalovým nádechem, která se letos konala již podruhé. Vznikla v roce 2022, kdy spojili síly tři organizace: švýcarský SWISS NO TILL , německý GKB (Spolek pro konzervační zpracování půdy) a rakouský Boden.Leben (Půda.Život). Společně uspořádali akci pro zemědělce, kterým záleží na zdraví půdy. Letošní program byl nabitý přednáškami, semináři a ukázkami strojů. I když projevy byly v němčině, všichni vystavovatelé mluvili anglicky, takže se i cizinci dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Stroje Na výstavě bylo k vidění přes 40 různých značek strojů. Bezorebné secí stroje, kypřiče, řezací válce, rotační plečky, systémy na ovládání tlaku v pneumatikách a navigační systémy. Kromě velikánů jako je Amazone, Horsch nebo Kuhn, byly zastoupeni i méně známí výrobci: Agrisem (Německo) - pneumatické no-till diskové secí stroje Claydon (Velká Británie) - mechanické no-till radličkové secí stroje do těžké půdy Horizon (Velká Británie) - pneumatické no-till diskové secí stroje, strip-till Junkkari (Finsko) - mechanické a pneumatické no-till diskové secí stroje Maschio Gaspardo (Itálie) - mechanické no-till diskové secí stroje Semeato (Brazílie) - mechanické no-till diskové secí stroje Simtech UK (Velká Británie) - mechanické a pneumatické no-till radličkové secí stroje Sky Agriculture (Francie) - pneumatické no-till diskové secí stroje Virkar (Španělsko) - pneumatické no-till diskové a radličkové secí stroje Mechanický no-till diskový secí stroj Junkkari D300 , foto: Daniel Lunter Pneumatický no-till secí stroj SIMTECH UK TS 300AP , foto: Daniel Lunter Pneumatický no-till secí stroj Virkar Dynamic DC , foto: Daniel Lunter Mechanický no-till secí stroj Semeato TDNG 300M, foto: Daniel Lunter Podhušťování pneumatik Za zmínku stojí i systémy řízení tlaku v pneumatikách. Vystavovali je dvě firmy - PTG a TerraCare . Výhodou těchto systémů je, že při podhuštění pneumatik se zvětší styčná plocha, tudíž se lépe rozloží váha traktoru. Výsledkem je plytší utužení půdy. Některé pneumatiky jsou schopny pracovat už při tlaku 0,6 bar. Vlevo: systém řízení tlaku v pneumatikách PTG, vpravo: systém řízení tlaku v pneumatikách TerraCare s neseným kompresorem, foto: Daniel Lunter Vlevo: pneumatika nahuštěná na předepsaných 2,4 bar, vpravo: pneumatika nahuštěná na 0,6 bar. Podhuštěná pneumatika vpravo se opírá o větší plochu, tudíž se váha lépe rozloží a půdu méně utužuje, foto: Daniel Lunter Ekologické zemědělce zaujal meziřádkový mulčovač do širokořádkových plodin Stripgrazer WR rakouské výroby. Meziřádkový mulčovač Stripgrazer WR, foto: Daniel Lunter Levné navigační systémy GPS systémy v zemědělství sehrávají nezastoupitelnou roli. V rámci regenerativního zemědělství se často mluví o tzv. CTF (controlled traffic farming - řízený faremní provoz). V CTF systému jezdí traktor vždy ve stejných kolejích, aby se eliminovalo plošné utužování. Velké značky jako Trimble, John Deere, Topcon a další jsou na trhu již dlouho. Jejich cena je ale vysoká a menší a střední zemědělci si je nemohou dovolit. Florian Köck se svými kolegy ze vzdělávacího centra LK-Technik Mold proto zmapovali trh a vyzkoušeli levnější systémy čínských značek. Zjistili, že už za cenu kolem 160 000 kč se dá sehnat poměrně spolehlivá navigace. Zkoumali tyto čínské značky: FJ Dynamics - vítěz testů spolehlivosti, nová verze i bez výměny volantu s pomocí hydraulických hadic Sveaverken - původně švédská značka, uživatelsky velmi podobné FJ Dynamics CHC Nav - používá jiné uživatelské prostředí a jiný hardware, je kompatibilní se zabudovanými systémy řízení směru Oproti dražším značkám jsou dle Floriana Köcka v případě ztráty signálu čínské systémy méně přesné. Ty dražší zvládnou přesně navigovat i během ztráty spojení s družicí po dobu 15 až 30 minut díky technologii RTK - kromě zařízení na traktoru musí být v dosahu ještě další referenční GPS přijímač na pevném bodě, ten má ale omezený dosah signálu. Čínské navigační systémy lze namontovat i na starší traktory (LK-Technik Mold je testoval na traktoru Steyr 9145). Navigační systém FJ Dynamics. Foto: Florian Köck Praktické videonávody jsou dostupné na jejich YouTube kanálu (možnost si zapnout i české titulky). Další akce Na konci června se bude konat nejvýznamnější evropský a celosvětově známý Festival regenerativního zemědělství Groundswell . Odehrávat se bude v Hertfordshire (blízko Londýna) ve Velké Británii 26. a 27. 6. 2024. Na festivalu potkáte a uslyšíte spoustu světových odborníků na regenerativní zemědělství, například i známého amerického poradce Johna Kempfa . Součástí bude výstava a polní ukázky strojů pro regenerativní zemědělství. Za Platformu pro regenerativní zemědělství se akce zúčastní Daniel Lunter. Pokud se rozhodnete taky vyrazit, může vám pomoci s překladem u jednotlivých vystavovatelů. V případě zájmu prosím vyplňte tento dotazník . Pokud vás zajímá konkrétní výrobce, dejte nám vědět. Propojíme vás s distributory a pomůžeme i s komunikací v cizím jazyce.

Na Farmě Basařových se rozhodli přejít na regenerativní způsob hospodaření, aby jim neodtíkala ornice z polí pryč. Kromě rostlinné a živočišné výroby provozují i agroturistiku a prodej ze dvora. Nebo spíš z vlastních automatů. Jan Basař, foto: www.marekdvorak.com Rodina Basařových začala v Sudetech hospodařit po válce. Po komunistickém převratu o farmu přišli, ale v roce 1989 se sem vrátili. Areál se rozrůstal postupně od roku 2000, kdy si pronajali teletník, a následně kravín, který pak od státu koupili. Následně přikoupili zbytek pozemků, aby to měli uzavřené. Dnes na farmě o rozloze 550 ha rostlinné i živočišné výroby pracuje celá rodina a tři zaměstnanci. Mají ještě řezníka a paní, která každé ráno doplňuje automaty, a spolu s řezníkem obstarává balení. Každý týden porazí dva až tři kusy hovězího. V rostlinné produkci pěstují tržní plodiny jako je řepka, pšenice a oves, pokud je dostatek krmení pro dobytek. Jinak se vrací ke krmným plodinám jako je žito, jetel a kukuřice. Uživit musí stádo od 200 do 250 kusů aberdeen-anguského skotu. Jalovice mají po pastvinách, býky ve stáji. Aberdeen-anguský skot, foto: www.marekdvorak.com „Měli jsme základní stádo na maso, byl to uzavřený chov. Rozhodli jsme se, že budeme maso prodávat přes naši prodejnu. K tomu byla ale potřeba další stáj, kde budeme býky vykrmovat (předtím jsme je vozili na zpracování jinam). No a stáj by nás stála 32 milionů korun, s tím, že trvá dva roky, než býky vykrmíme. To by si ti býci v životě nesplatili. Tak jsme museli udělat radikální rozhodnutí a prodali jsme stádo krav. Teď to máme tak, že kupujeme od známých chovatelů zástav, který vykrmujeme,” říká Jan Basař. Basařovi se zatím seznamují s regenerativním pěstováním plodin, pastva bude možná potom. Plně je teď zaměstnává přechod na regenerativní zemědělství na orné půdě. Loni zkusili ozimy na pár hektarech a na jaře jařiny a zatím to vypadá dobře. Za těchto podmínek a počasí si myslí, že to půjde spíše k lepšímu a za snížených nákladů. Když neořou a nekypří, je pokles nákladů na naftu znát. Úsporu vidí i v ušetření času. K regenerativnímu zemědělství je dohnaly silné eroze z přívalových dešťů. Půdu chtějí jednou předat dětem a nechtějí jim nechat hlínu, která vypadá jako štěrk. Pozemky dále zmenšují a zatravňují, ale nestačí to - orná půda je pořád ohrožená. Řešení vidí v regenerativním způsobu hospodaření. Foto: www.marekdvorak.com Rozdíl při větší srážce viděli hned. Zaset pšenici do jetele vyzkoušeli na nejhorším poli, které už bylo zralé na zatravnění. Na Silvestra lilo, byla obleva, ale přívalové deště s pšenicí neudělali vůbec nic. Voda sice letěla po povrchu, protože jí bylo tolik, že se nestíhala vsakovat, ale nevymlela žádnou díru, pšenice tam byla dál. A stačilo tak málo: nezkypřit a zasít přímo do jetele. Letos také seli deseti druhovou meziplodinovou směs (buď v den sklizně, nebo den po) a podrývali. Zjistili totiž, že mají zhutněnou půdu na úplnou desku asi v hloubce 15 až 20 cm. Nahoře byla krásná kyprá půda, ale po 15 cm deska do hloubky 20 cm. „Dokud člověk nezjistí něco jiného, tak mu to přijde normální: přece musíme proorat, prokypřit. Minulý rok jsme jeli set napřímo do postříkaného jetelu, tak jsme si říkali, jestli nejsme blázni. Měla by tam přece jet sekačka, ne sečka:) V listopadu už nebyl rozdíl, jetel už skoro nebyl a pšenice rostla. Po oblevě na Silvestra jsme neměli žádnou erozi,” dodává Jan Basař. Chtějí to ale posunout dál. V budoucnu plánují na prvních 6 hektarech vyzkoušet agrolesnický systém na orné půdě. A pokud se jim zalíbí, v dalších letech budou pokračovat na dalších pozemcích. Stromy se budou vysazovat po vrstevnicích, pod nimi bude zatravněný 3 m pás, díky kterému chtějí definitivně vyřešit problém s erozí. V 30 m širokých pásech budou mít ornou půdu jako doposud. Aktuálně dolaďují s poradcem Martinem Smetanou z Živé půdy druhové složení stromů. Rádi by to měli pestré, ale zároveň potřebují stromy, kterým se bude dobře dařit v jejich podmínkách. Chystají se i na výstavu ovoce spojenou s degustací, aby si vybrali správně. Výběr stromů je rozhodnutí na několik příštích generací, proto oceňují možnost konzultací. Na podzim si také vyzkoušeli stroj SKY EASY Drill W6020 od Soufflet Agro, moc se jim líbil a řeší jeho koupi. Těší se, že přestanou každé jaro sbírat kameny, které by díky bezorebnímu hospodaření neměli vůbec vylézt na povrch. Dokud orali a kypřili, vždy na podzim rozmetali hnůj, zapravili a seli. Hnůj jim teď do regenerativního zemědělství úplně nezapadá, takže změnili myšlení. Dřív ho nechtěli dávat do bioplynky, kde by spálili organiku a na pole vozili jen digestát. Dnes ho ale do bioplynky dávají a digestát jde potom do meziplodiny nebo na louky. Legislativně nemohou hnůj jen rozmetat a nezapravit, díky bioplynce tento problém vyřeší. Bioplynku mají malou - vyrábí 250 kW elektřiny a 230 kW tepla. V zimě spotřebují vše v rámci areálu, v létě přebytky prodávají. Pole, kde budou do budoucna vysazeny stromy, foto: www.marekdvorak.com Farma má dnes pestrou nabídku. Jan Basař popisuje, že prvně měli pole a dobytek, potom objevili bioplynku a následně koupili penzion. Dobytek jim bylo líto nakládat na kamiony a posílat do Turecka, a tak začali kvalitní hovězí maso zpracovávat. Také chtěli mít farmářskou prodejnu, kde by mohli maso prodávat. Místo toho objevili automaty, ze kterých zboží prodávají a zároveň je nabízí okolním zemědělcům - umí je dovézt, servisovat atd. Jeden automat je přímo na farmě, pět ve Vrchlabí. Mají svou bourárnu, takže si všechno maso sami připraví, a pak prodají, třeba i do restaurací v okolí. Foto: www.marekdvorak.com

Podívejte se na video hnojení statkovými hnojivy v DVP Agro. Jak lze hnůj něžně zapravit? Rostislav Mátl vám to ukáže.

Inspirujte se španělským vinařstvím Familia Torres , které hospodaří regenerativně a do svých vinic sadí stromy, zatravňuje meziřadí a nechává jej spásat ovečkami. Půda žije a je do ní ukládáno maximální množství uhlíku.

Vinaři ve Svatém Juru pěstují révu na mělkých písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus, špatně zadržují vodu a jsou náchylné k erozi, vysychání a přehřívání. To může mít fatální následky pro plodiny a celkově pro zdraví půdy. Znát problém je v tomto případě polovina úspěchu. Existují způsoby, jak zlepšit stabilitu půdní struktury a zadržet vodu a živiny. Zvýšené vstupy primární organické hmoty do půdy mohou stimulovat aktivitu půdních živočichů a pomoci rostlinám růst a prosperovat. Terénní seminář s vinaři ve Svätém Juru, foto: Stano Jendek. Půda na prvním místě Každý zemědělec potřebuje znát stav své půdy a vědět, jak ho případně zlepšit, protože půda v dobré kondici minimalizuje stres rostlin. Zdravé rostliny totiž nebojují o přežití, ale investují veškerou energii do tvorby výnosů. Nemusíte se vyznat v půdních analýzách, stačí vzít rýč, zarýt ho do půdy a vyhodnotit základní parametry půdy. Více se dočtete v článku Zaryj a zjistíš, jakou půdu máš . Co ve vykopané jámě a jejím okolí sledovat? Půdní druh neboli zrnitost Znalost půdního druhu vám pomůže vybrat vhodné druhy pěstovaných rostlin. Půdní druh se výrazně liší v závislosti na klimatických podmínkách a druhu matečné horniny. Různé půdní druhy mají různé vlastnosti a charakteristiky, které ovlivňují jejich schopnost udržovat a distribuovat vodu, živiny a teplotu v půdním prostředí. Písčité půdy rychleji vsáknou vodu, která z nich ale také rychleji odteče, protože v ní převažují velké nekapilární póry, ve kterých na vodu působí gravitace. Poté, co odteče gravitační voda, ustálí se voda na tzv. polní kapacitě, kdy je v půdě zadržena v malých kapilárních pórech po delší dobu, což je pro rostliny zásadní. Písčité půdy jsou záhřevnější, teplota kolem poledne prudce narůstá a večer klesá. Takové kolísání teplot nesvědčí půdnímu životu. Jílovité půdy jsou chladnější, póry jsou častěji naplněny vodou na úkor vzduchu, takže vytváří poměrně extrémní podmínky pro půdní život. Tyto půdy vsakují vodu pomalu, jsou náchylné k zamokření, tlení a hnití kořenů. Za sucha jsou tvrdé, za deště mazlavé, těžko se s nimi pracuje. Půdní druh zjistíte tak, že kousek hlíny vezmete mezi prsty a pokusíte se z něj uválet váleček. Pokud se váleček rozpadá, máte písčitou půdu. Pokud se vám váleček podaří vytvořit , ale při ohnutí praskne, máte středně těžkou písčitohlinitou půdu. A když se půda chová jako plastelína, máte těžkou jílovitou půdu. Půdní druh si můžete ověřit také sedimentačním pokusem: do poloviny sklenice nasypete hlínu a zalijete ji vodou, ve sklenici necháte trochu prostoru na vzduch. Zavřete, zatřepte a nechte 24 hodin usazovat. Ze 100% vzorku vyčíslíte např. 50 % písku, 20 % hlíny a 30 % jílu. Podíváte se do chytré tabulky, kde podle obsahu jílu (I. zrnitostní kategorie) zjistíte půdní druh. Při prstové zkoušce byla zjištěna středně těžká písčitohlinitá půda, foto: www.marekdvorak.com Tabulka: Zrnitostní rozbor podle Nováka: Hloubka půdy Půdní typ neovlivníte. Každá půda má svou vlastní hloubku a musíte se přizpůsobit tomu, co máte k dispozici. Pokud hospodaříte na přirozeně hlubších půdách, jako jsou např. černozemě, máte výhodu v tom, že pojmou větší objem vody než mělké půdy, jako jsou kambizemě nebo rendziny. Všímejte si hloubky prokořenění a větvení kořenů. Pokud využíváte těžkou zemědělskou techniku, měli byste být pozorní a hledat nepropustné, kompaktní, utužené vrstvy, kde většina kořenů otočí svůj růst z vertikálního na horizontální směr. Zhutnění můžete změřit také penetrometrem. Pokud narazíte na zhutnění v půdě, vysejte hlubokokořenící rostliny, které pomohou rozrušit tuto vrstvu a zlepšit kvalitu půdy. Hluboko kořenící rostliny, jako je například ředkev, umí odstranit problémy s utužením, foto: Biopratex Struktura půdy Struktura půdy je výsledkem činnosti živých organizmů v půdě a je naprosto klíčovým půdním parametrem. Pozitivně ovlivňuje schopnost rostlin dobře prokořenit půdní profil, množství organické hmoty v půdě a schopnost půdy vsakovat a zadržovat vodu. Struktura půdy zahrnuje shluky (agregáty) různých částic a organismů, které tvoří jedinečný systém tenkých pórů s vodou a vzduchem. Narušení stability půdních agregátů může mít vážné důsledky pro výnosy plodin. Pokud je půda bez porostu, agregáty se mohou snadno rozrušit a dochází k vodní erozi. Časté používání těžké zemědělské techniky, která zhutňuje půdu, může deformovat póry uvnitř agregátů a způsobit nefunkčnost systému “potrubí”, který půda poskytuje. Půdní strukturu destabilizuje také nedostatek primární organické hmoty (např. opad a zbytky nadzemních částí rostlin, kořeny rostlin, kořenové exudáty, organická hnojiva), jakožto potravy pro půdní život. Pokud dochází k manipulaci s půdou, jako například při orbě, může se rozrušit fungující systém uvnitř i mezi agregáty. Aby se zachovala stabilita půdních agregátů, je potřeba minimalizovat pohyb s půdou a využívat druhově bohatých meziplodin jako zdroje organické hmoty. Důležité je také mít celoroční pokryv půdy a minimalizovat používání chemických přípravků. Jetel nachový (inkarnát) ve vinici, foto: Róbert Dohál Stopy po půdním životě a půdní živočichové Půda není jenom hromada hlíny. Je to celý ekosystém, který se v průběhu času vyvíjí a má vliv na kvalitu plodin, které na ní pěstujeme. Proto je důležité všímat si půdních živočichů a stop po půdním životě jako jsou chodbičky žížal a rozkládající se organická hmota, které jsou důkazem toho, že půda je živá. Pokud si nejste jisti, zda je ve vaší půdě dostatek života, můžete jednoduše zakopat spoďáry a sledovat, zda se rozkládají. Pokud ano, máte důvod k optimismu. Pancířník hoduje na rozkládající se organické hmotě, foto: Ladislav Miko. Půdní živočichové jsou nezbytní pro správné fungování půdy. Nejen ti větší, viditelní okem, jsou důležití pro přeměnu organické hmoty na stabilní humusové látky. Bakterie a houby jsou zodpovědné za rozklad organické hmoty a uvolňování živin pro rostliny. Proto je důležité chránit půdní mikrobiom, minimalizovat pohyb s půdou a omezit použití pesticidů, aby se tento křehký ekosystém mohl vyvíjet. Kromě toho keře a stromy v okolí vinic a polí poskytují útočiště pro různé druhy půdního života. Pokud jde o hnojení, ne vždy je potřeba se uchýlit k externím vstupům jako jsou kompostové výluhy nebo mykorhizní zálivky . Zavedené regenerativní pole nebo ozeleněná vinice s dostatkem primární organické hmoty může zvládnout dodávku živin bez vnějších vstupů. A pokud se jedná o vápnění, mělké půdy, které jsou dlouhodobě zásobeny rozpadem matečné horniny, nemusí být vápněny vůbec. Teplota půdy Jak se pohybují teploty v půdě a jak ovlivňují život půdních organismů? Pomocí půdních teploměrů, které se zasazují do hloubky 5 a 10 cm, lze zjistit, jak se teploty v půdě mění během dne. Zajímavé je srovnat tyto výkyvy s teplotami vzduchu a zaznamenat je do grafu. Na holé půdě bude pravděpodobně kolísání teplot větší v 5 cm a nezastaví se na povrchu, protože teplo je transportováno do větších hloubek. Písčité půdy jsou výraznějšími zářiči tepla než jílovité půdy, což se projevuje výraznějšími výkyvy teplot. Tyto výkyvy mohou ovlivnit aktivitu půdních organismů, protože vysoké teploty mohou být pro ně nebezpečné a při nízkých teplotách se jejich metabolismus zpomaluje. Proto je důležité mít na paměti, jak teploty ovlivňují půdní organismy, a zohlednit to při plánování pěstování. Porost Ať už jste ve vinici nebo na poli, půda by měla být vždy pokryta vegetací. Vegetace půdu chrání před erozí tím, že zpomaluje energii dopadajících dešťových kapek, které by jinak rozrušily povrch půdy a uvolněnou půdu odnesly s vodou pryč. Porost svým zastíněním eliminuje výpar a udržuje vlhkost v půdě. Snižuje teplotu a zabraňuje výraznému kolísání teplot během dne. Vytváří tak vhodné podmínky pro život a fungování půdních živočichů.

V DVP Agro začali na sklizeň používat vyčesávací lištu Shelbourne od firmy Soufflet Agro. Jak lišta vypadá a jak sklízí? Jaké jsou první zkušenosti? Podívejte se na video s Rostislavem Mátlem, který vás provede procesem sklizně.

ZD Bohuňovice hospodaří na 2 700 hektarech půdy a zaměřuje se především na rostlinnou a živočišnou výrobu. Již 10 let své pozemky úspěšně obhospodařují pomocí technologie pásového zpracová ní půdy Strip-Till. Díky tomu dosahují velkých úspor pohonných hmot, osiv a hnojiv. Přečtěte si celý článek na webu Agroportál24h .

Jak v DVP Agro hnojí digestátem? Podívejte se na video s Rostislavem Mátlem, který vám ukáže, jak celý proces vypadá, a jak se na hnojení chystají už při setí.