Na Farmě Basařových se rozhodli přejít na regenerativní způsob hospodaření, aby jim neodtíkala ornice z polí pryč. Kromě rostlinné a živočišné výroby provozují i agroturistiku a prodej ze dvora. Nebo spíš z vlastních automatů.
Jan Basař, foto: www.marekdvorak.com
Rodina Basařových začala v Sudetech hospodařit po válce. Po komunistickém převratu o farmu přišli, ale v roce 1989 se sem vrátili. Areál se rozrůstal postupně od roku 2000, kdy si pronajali teletník, a následně kravín, který pak od státu koupili. Následně přikoupili zbytek pozemků, aby to měli uzavřené.
Dnes na farmě o rozloze 550 ha rostlinné i živočišné výroby pracuje celá rodina a tři zaměstnanci. Mají ještě řezníka a paní, která každé ráno doplňuje automaty, a spolu s řezníkem obstarává balení. Každý týden porazí dva až tři kusy hovězího.
V rostlinné produkci pěstují tržní plodiny jako je řepka, pšenice a oves, pokud je dostatek krmení pro dobytek. Jinak se vrací ke krmným plodinám jako je žito, jetel a kukuřice. Uživit musí stádo od 200 do 250 kusů aberdeen-anguského skotu. Jalovice mají po pastvinách, býky ve stáji.
Aberdeen-anguský skot, foto: www.marekdvorak.com
„Měli jsme základní stádo na maso, byl to uzavřený chov. Rozhodli jsme se, že budeme maso prodávat přes naši prodejnu. K tomu byla ale potřeba další stáj, kde budeme býky vykrmovat (předtím jsme je vozili na zpracování jinam). No a stáj by nás stála 32 milionů korun, s tím, že trvá dva roky, než býky vykrmíme. To by si ti býci v životě nesplatili. Tak jsme museli udělat radikální rozhodnutí a prodali jsme stádo krav. Teď to máme tak, že kupujeme od známých chovatelů zástav, který vykrmujeme,” říká Jan Basař.
Basařovi se zatím seznamují s regenerativním pěstováním plodin, pastva bude možná potom. Plně je teď zaměstnává přechod na regenerativní zemědělství na orné půdě. Loni zkusili ozimy na pár hektarech a na jaře jařiny a zatím to vypadá dobře. Za těchto podmínek a počasí si myslí, že to půjde spíše k lepšímu a za snížených nákladů. Když neořou a nekypří, je pokles nákladů na naftu znát. Úsporu vidí i v ušetření času.
K regenerativnímu zemědělství je dohnaly silné eroze z přívalových dešťů. Půdu chtějí jednou předat dětem a nechtějí jim nechat hlínu, která vypadá jako štěrk. Pozemky dále zmenšují a zatravňují, ale nestačí to - orná půda je pořád ohrožená. Řešení vidí v regenerativním způsobu hospodaření.
Foto: www.marekdvorak.com
Rozdíl při větší srážce viděli hned. Zaset pšenici do jetele vyzkoušeli na nejhorším poli, které už bylo zralé na zatravnění. Na Silvestra lilo, byla obleva, ale přívalové deště s pšenicí neudělali vůbec nic. Voda sice letěla po povrchu, protože jí bylo tolik, že se nestíhala vsakovat, ale nevymlela žádnou díru, pšenice tam byla dál. A stačilo tak málo: nezkypřit a zasít přímo do jetele.
Letos také seli deseti druhovou meziplodinovou směs (buď v den sklizně, nebo den po) a podrývali. Zjistili totiž, že mají zhutněnou půdu na úplnou desku asi v hloubce 15 až 20 cm. Nahoře byla krásná kyprá půda, ale po 15 cm deska do hloubky 20 cm.
„Dokud člověk nezjistí něco jiného, tak mu to přijde normální: přece musíme proorat, prokypřit. Minulý rok jsme jeli set napřímo do postříkaného jetelu, tak jsme si říkali, jestli nejsme blázni. Měla by tam přece jet sekačka, ne sečka:) V listopadu už nebyl rozdíl, jetel už skoro nebyl a pšenice rostla. Po oblevě na Silvestra jsme neměli žádnou erozi,” dodává Jan Basař.
Chtějí to ale posunout dál. V budoucnu plánují na prvních 6 hektarech vyzkoušet agrolesnický systém na orné půdě. A pokud se jim zalíbí, v dalších letech budou pokračovat na dalších pozemcích. Stromy se budou vysazovat po vrstevnicích, pod nimi bude zatravněný 3 m pás, díky kterému chtějí definitivně vyřešit problém s erozí. V 30 m širokých pásech budou mít ornou půdu jako doposud.
Aktuálně dolaďují s poradcem Martinem Smetanou z Živé půdy druhové složení stromů. Rádi by to měli pestré, ale zároveň potřebují stromy, kterým se bude dobře dařit v jejich podmínkách. Chystají se i na výstavu ovoce spojenou s degustací, aby si vybrali správně. Výběr stromů je rozhodnutí na několik příštích generací, proto oceňují možnost konzultací.
Na podzim si také vyzkoušeli stroj SKY EASY Drill W6020 od Soufflet Agro, moc se jim líbil a řeší jeho koupi. Těší se, že přestanou každé jaro sbírat kameny, které by díky bezorebnímu hospodaření neměli vůbec vylézt na povrch.
Dokud orali a kypřili, vždy na podzim rozmetali hnůj, zapravili a seli. Hnůj jim teď do regenerativního zemědělství úplně nezapadá, takže změnili myšlení. Dřív ho nechtěli dávat do bioplynky, kde by spálili organiku a na pole vozili jen digestát. Dnes ho ale do bioplynky dávají a digestát jde potom do meziplodiny nebo na louky. Legislativně nemohou hnůj jen rozmetat a nezapravit, díky bioplynce tento problém vyřeší. Bioplynku mají malou - vyrábí 250 kW elektřiny a 230 kW tepla. V zimě spotřebují vše v rámci areálu, v létě přebytky prodávají.
Pole, kde budou do budoucna vysazeny stromy, foto: www.marekdvorak.com
Farma má dnes pestrou nabídku. Jan Basař popisuje, že prvně měli pole a dobytek, potom objevili bioplynku a následně koupili penzion. Dobytek jim bylo líto nakládat na kamiony a posílat do Turecka, a tak začali kvalitní hovězí maso zpracovávat. Také chtěli mít farmářskou prodejnu, kde by mohli maso prodávat. Místo toho objevili automaty, ze kterých zboží prodávají a zároveň je nabízí okolním zemědělcům - umí je dovézt, servisovat atd. Jeden automat je přímo na farmě, pět ve Vrchlabí. Mají svou bourárnu, takže si všechno maso sami připraví, a pak prodají, třeba i do restaurací v okolí.
Foto: www.marekdvorak.com
Comments