Ráda bych se podělila o své poznatky z letošního chovu francouzského plemene Bresse Gauloise [čti bres goluáz]. Mým cílem bylo vyzkoušet si chov těchto ptáků v čistě pastvinném systému, na vlastní krmné směsi bez dovozové sóji a sledovat, jakých přírůstků a kvality masa lze v našich podmínkách dosáhnout. Zde je přehled toho, jak se u nás kuřatům dařilo od jejich jarního dovozu až po první porážky. Foto: Helena Švermová, Statek Ledkov V článku se dozvíte: v jakých podmínkách probíhá chov jak jsou na tom Bresse Gauloise se zdravím a odolností čím kuřata krmím kolik kuřata váží a jaké mají maso

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se z původně okrajové léčivé rostliny stává plnohodnotnou tržní plodinou pro české podmínky. Pro zemědělce představuje zajímavou příležitost, jak diverzifikovat osevní postup a přizpůsobit se probíhající změně klimatu. Ostropestřec, foto: www.marekdvorak.com Hlavní účinnou látkou ostropestřce je silymarin - komplex unikátních flavonolignanů (především silybinu, silydianinu a silykristinu), které se hromadí ve slupce semene. Silymarin funguje jako silný antioxidant a hepatoprotektivum: stabilizuje buněčné membrány jaterních buněk, chrání je před toxiny, podporuje regeneraci jaterní tkáně a stimuluje tvorbu žluči. Díky těmto účinkům se využívá ve farmacii při léčbě cirhózy, ztučnění jater či otrav, ale i v doplňcích stravy pro detoxikaci organismu. V lidské spotřebě jsou oblíbená drcená semena, olej i čaje, zatímco v krmivářství slouží jako přírodní stimulátor zdraví a metabolické pohody zvířat. Co se v článku dozvíte: proč může být ostropestřec perspektivní plodinou v měnícím se klimatu jak ostropestřec pěstovat jaké výnosy můžete očekávat a jak ostropestřec uplatnit na trhu jaké produkty lze z ostropestřce vyrobit a kde nacházejí uplatnění Odolnost vůči suchu

Regenerativní zemědělství je o zdraví půdy a obnově její přirozené úrodnosti. S minimalizací zpracování půdy musí jít ruku v ruce podpora půdního mikrobiomu a detailní znalost dostupnosti živin v půdě. V praxi to znamená neustále přemýšlet nad tím, jak půdní organismy nakrmit a jak půdu naočkovat prospěšnými druhy hub a bakterií. Činnost půdního mikrobiomu a cílené hnojení zajistí, aby měly rostliny k dispozici správný poměr živin, včetně mikroprvků, a fotosyntetizovaly na maximum. Co se v článku dozvíte: jak rostliny přijímají živiny z půdy proč je důležité znát vzájemný poměr živin v půdě jaké jsou výhody analýzy půdy podle Albrechta a Kinseyho kde lze objednat analýzy půdy pozvánka na praktický podzimní workshop Analýza půdy podle Albrechta a Kinseyho

V souvislosti s rozvolněním pravidel pro prodej ze dvora roste v Česku ze strany kuchařů i spotřebitelů poptávka po kvalitním kuřecím mase. Proč nejsou ideální brojlerová kuřata, jsme psali v tomto článku. Loni jsme navštívili francouzské chovatele prémiových kuřat a nadchli jsme se myšlenkou mít něco podobného i v Česku. Na jaře 2026 jsme přivezli z Francie osvědčené plemeno bréských kuřat. Podobně jsme v letošním roce zorganizovali dovoz v Česku nedostupného osiva a ohlas zemědělců byl skvělý. Bréská kuřata v barvách francouzské trikolory (červený hřebínek, bílé peří a modré nohy) většinu života tráví venku na pastvě, foto: Daniel Lunter Co se v článku dozvíte: proč dovážet kuřata z Francie proč raději nechovat česká plemena jak bude probíhat dovoz kuřat z Francie

Před 2 lety jsme v rámci agrovýletu ve Francii navštívili francouzské chovatele prémiových kuřat a nadchli jsme se myšlenkou mít něco podobného i v Česku. V květnu 2026 jsme dovezli 745 jednodenních kuřat plemene Bresse Gauloise [čti bres goluáz] ze šlechtitelského chovu pro 13 českých chovatelů. Bréská kuřata v odchovně u českého zemědělce, foto Ivana Filipovičová Co se v článku dozvíte: proč jsme dovezli právě toto francouzské plemeno proč raději nechovat česká plemena co bylo potřeba vyřídit před dovozem bréských kuřat jak probíhal dovoz jednodenních kuřátek jaké jsou další plány s bréskými slepicemi jestli lze v Česku legálně produkovat bréská kuřata s ohledem na jejich chráněné označení původu

Od workshopu, na kterém jsme představili jestřabinu východní jako atraktivní alternativu běžně pěstovaných jetelovin, se udála řada věcí. Velký zájem o osivo jestřabiny dal podnět ke vzniku jestřabinové iniciativy. V roce 2025 totiž nebylo osivo české odrůdy k dispozici. Pro zájemce o pěstování jsme proto zorganizovali dovoz osiva i s inokulantem ze zahraničí. Do jestřabinové iniciativy se zapojilo celkem 6 států. Odrůda Gale pochází z Estonska, osivo bylo vypěstováno v Litvě, inokulant vyroben ve Finsku a zemědělci nadšení do experimentů ji budou pěstovat v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Nelze říci, že by se v Česku jestřabina dosud nepěstovala vůbec. Úskalím pěstování bylo, že u nás nebyl k dispozici kvalitní inokulant, bez něhož ji nelze s úspěchem pěstovat. Proto někteří zemědělci od jejího pěstování upustili. V letech 2020-2025 se výměra jestřabiny pohybovala kolem 20 ha. Ale díky naší iniciativě by měla výměra, na které se jestřabina v Česku pěstuje, vzrůst v roce 2026 o závratných 300 % na přibližně 80 ha. Jestřabinová iniciativa v první vlně na podzim 2026 zajistila pro zemědělce celkem 1210 kg osiva a 150 kg osiva v druhé vlně na jaře 2026. Protože osivo je nyní vyprodáno a v Česku nadále nedostupné, připravujeme třetí vlnu dovozu osiva i inokulantu. Připojte se k naší jestřabinové iniciativě a staňte se průkopníky pěstování netradiční pícniny v Česku! Samotné osivo není drahé (osivo včetně inokulantu vychází na 9,50 €/kg bez DPH), ale problémem jsou vysoké náklady na dovoz do Česka. Společně organizovaným dovozem 1360 kg osiva zapojení zemědělci hodně ušetřili. Proto i v roce 2026 organizujeme hromadný dovoz osiva z Litvy a kvalitního inokulantu z Finska, přičemž si zemědělci vše následně rozeberou nebo nechají přeposlat vnitrostátně. Přečtěte si článek, proč pěstovat jestřabinu východní a pokud máte o osivo zájem, ozvěte se co nejdříve. Osivo průběžně zamlouváme v Litvě a dovezeme ho po sklizni, přečištění a certifikaci cca v říjnu 2026. Aktuálně máme zamluveno již přes 2300 kg osiva a je dost možné, že bude brzy vyprodáno. Kontakt: Martin Smetana, martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz

Prvního dubna 2026 nabyla účinnosti novela vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází s živočišnými produkty. Vyhláška stanoví konkrétní pravidla, jak mají být vyráběny, zpracovávány a kontrolovány potraviny živočišného původu (např. maso, mléko, vejce), aby byly zdravotně nezávadné. Novelu inicioval Svaz faremních zpracovatelů ve spolupráci s Živou půdou a díky vstřícnému přístupu Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy se novelu podařilo připravit v krátkém čase. Foto: Foodpioneer Novela usnadňuje prodej ze dvora farmářům, kteří chovají drůbež nebo králíky a kteří je současně chtějí sami porážet, zpracovávat a prodávat maso a jiné masné výrobky. Nevztahuje se tedy na drobné chovatele, ale na registrované potravinářské podniky. Registrovaným podnikem musí být každý, kdo chce porážet více než 2 000 ks drůbeže či králíků ročně, ale i ten, kdo chce maso jakkoli upravovat (porcovat, kořenit). Takové farmy mohou nově drůbež či králíky porazit přímo na farmě a maso z nich naporcovat či jinak upravit, aniž by musely budovat vlastní jatka. Postačí porážku zaregistrovat u krajské veterinární správy. Podmínky pro registraci jsou mírnější než podmínky pro povolení jatek. Své výrobky pak mohou dodávat buď přímo zákazníkovi nebo do maloobchodních zařízení jako jsou místní maloobchodní prodejny, řeznictví či restaurace a jídelny. Co je tedy od 1. 4. 2026 možné?

Níže najdete přehled všech podmínek dotačního titulu Založení agrolesnického systému včetně seznamu podporovaných dřevin pro rok 2025 dle vlastností dřevin. Co je to agrolesnictví? A jak takový agrolesnický systém založit ? To se dozvíte v následujícím videu, které vysvětluje význam stromů v zemědělské krajině při ochlazování klimatu či koloběhu živin. Máte zájem o založení agrolesnictví na vašich pozemcích? Kontaktujte nás na martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz . Rádi vám pomůžeme s výběrem vhodných druhů dřevin i přípravou projektu. Obecné informace k agrolesnictví: Patří stromy do polí? Jak sadit stromy na pole Agrolesnictví Dotace na založení agrolesnického systému Nová certifikovaná metodika: Doporučené postupy a komponenty agrolesnických systémů pro obnovu a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě Informace k dotačnímu titulu Agrolesnictví 2026 (dotace MZE): Ohlášení vstupu do opatření se podává od půlky února do 15. května 2026. Žadatel uvede výměru, na kterou bude podávat žádost o založení. Žadatel založí agrolesnický systém a do 30. 11. 2026 podá žádost o dotaci na založení agrolesnického systému a současně s ní žádost o zařazení do péče na pětileté období, které začne platit 1. lednem následujícího kalendářního roku. Minimální výměra je 0,5 ha (může to být součet menších pozemků). Metodika k dotačnímu titulu Agrolesnictví platná pro rok 2026 Informace pro žadatele Informační brožura (verze srpen 2025) Ekologičtí zemědělci v roce 2025 mohou použít sazenice bez ekocertifikace a bez žádání o výjimku na základě Opatření obecné povahy vydané ÚKZÚZem Seznam podporovaných dřevin pro rok 2025

Jak probíhá regenerativní pastva v zimě? Jak lze výrazně ušetřit na nákladech, a jaký to má vliv na půdu? O své zkušenosti se podělí Tomáš Borkovec z Biofarmy Rašovice , kde se krávy a ovce i v zimě pasou venku na pastvinách místo zimování a dokrmování ve stájích. Co se v článku dozvíte: jak funguje celoroční pastva skotu a ovcí bez ustájení využití pastvy meziplodin technika „bale unrolling” (rozvinování balíků) pro rovnoměrnou distribuci krmiva a hnojení pastvin jak funguje ponechání nespasené trávy či plodin („zásoby na stojato” na zimu) a jaké má ekonomické benefity proč je důležité pravidelně rotovat zvířat i v zimě

Tentokrát vás vezmeme na farmu Hervé Chambeho, kterou jsme navštívili při naší cestě po francouzských regenerativních farmách. Již 23 let se tu neoře a Hervé Chambe s úsměvem nechává na svých polích nevzhledně vypadající porosty meziplodin, do kterých bezorebně vysévá hlavní plodiny. Regenerativní zemědělec Hervé Chambe Souhrnný článek  o naší cestě po francouzských farmách s ASZ a Soufflet Agro si můžete přečíst na blogu Živé půdy. Co se v článku dozvíte: principy dlouhodobého bezorebného hospodaření v kombinaci s živočišnou výrobou ekonomické a ekologické přínosy přechodu na regenerativní zemědělství význam živé půdy pro zadržování vody role meziplodin a organické hmoty na zpřístupnění živin pro následné plodiny

Peter Čaky změnil agrotechniku pěstování zelí, aby se zbavil eroze. Díky pěstování zelí v živém mulči zadrží nyní jeho půda mnohem více vody. Živý mulč působí také jako repelent proti dřepčíkům. Zelí s mulčem jetele inkarnátu, foto: Peter Čaky Co se v článku dozvíte: praktické zkušenosti s pěstováním zelí v živém mulči protierozní a vláhu zadržující vlastnosti jetele inkarnátu repelentní účinek živého mulče proti dřepčíkům vliv pokryvu půdy na potlačení plevelů a snížení potřeby chemické ochrany technologie výsadby do povaleného porostu bez nutnosti orby

Regenerativní zemědělec Rostislav Mátl zkouší v českém kontextu zcela nové postupy inspirované zemědělci ze zahraničí. Na stejném poli v jeden rok pěstuje pšenici a sóju. Efektivně tím využívá sluneční energii, krmí půdní život a pomáhá si i ekonomicky. Relay cropping sóje a pšenice po sklizni pšenice vyčesávací lištou, foto: Rostislav Mátl Co se v článku dozvíte: princip relay croppingu využití vyčesávací lišty pro sklizeň pšenice výhody ponechání strniště