Od workshopu, na kterém jsme představili jestřabinu východní jako atraktivní alternativu běžně pěstovaných jetelovin, se udála řada věcí. Velký zájem o osivo jestřabiny dal podnět ke vzniku jestřabinové iniciativy. V roce 2025 totiž nebylo osivo české odrůdy k dispozici. Pro zájemce o pěstování jsme proto zorganizovali dovoz osiva i s inokulantem ze zahraničí. Do jestřabinové iniciativy se zapojilo celkem 6 států. Odrůda Gale pochází z Estonska, osivo bylo vypěstováno v Litvě, inokulant vyroben ve Finsku a zemědělci nadšení do experimentů ji budou pěstovat v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Nelze říci, že by se v Česku jestřabina dosud nepěstovala vůbec. Úskalím pěstování bylo, že u nás nebyl k dispozici kvalitní inokulant, bez něhož ji nelze s úspěchem pěstovat. Proto někteří zemědělci od jejího pěstování upustili. V letech 2020-2025 se výměra jestřabiny pohybovala kolem 20 ha. Ale díky naší iniciativě by měla výměra, na které se jestřabina v Česku pěstuje, vzrůst v roce 2026 o závratných 300 % na přibližně 80 ha. Jestřabinová iniciativa v první vlně na podzim 2026 zajistila pro zemědělce celkem 1210 kg osiva a 150 kg osiva v druhé vlně na jaře 2026. Protože osivo je nyní vyprodáno a v Česku nadále nedostupné, připravujeme třetí vlnu dovozu osiva i inokulantu. Připojte se k naší jestřabinové iniciativě a staňte se průkopníky pěstování netradiční pícniny v Česku! Samotné osivo není drahé (osivo včetně inokulantu vychází na 9,50 €/kg bez DPH), ale problémem jsou vysoké náklady na dovoz do Česka. Společně organizovaným dovozem 1360 kg osiva zapojení zemědělci hodně ušetřili. Proto i v roce 2026 organizujeme hromadný dovoz osiva z Litvy a kvalitního inokulantu z Finska, přičemž si zemědělci vše následně rozeberou nebo nechají přeposlat vnitrostátně. Přečtěte si článek, proč pěstovat jestřabinu východní a pokud máte o osivo zájem, ozvěte se co nejdříve. Osivo průběžně zamlouváme v Litvě a dovezeme ho po sklizni, přečištění a certifikaci cca v říjnu 2026. Aktuálně máme zamluveno již přes 2300 kg osiva a je dost možné, že bude brzy vyprodáno. Kontakt: Martin Smetana, martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz

Prvního dubna 2026 nabyla účinnosti novela vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází s živočišnými produkty. Vyhláška stanoví konkrétní pravidla, jak mají být vyráběny, zpracovávány a kontrolovány potraviny živočišného původu (např. maso, mléko, vejce), aby byly zdravotně nezávadné. Novelu inicioval Svaz faremních zpracovatelů ve spolupráci s Živou půdou a díky vstřícnému přístupu Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy se novelu podařilo připravit v krátkém čase. Foto: Foodpioneer Novela usnadňuje prodej ze dvora farmářům, kteří chovají drůbež nebo králíky a kteří je současně chtějí sami porážet, zpracovávat a prodávat maso a jiné masné výrobky. Nevztahuje se tedy na drobné chovatele, ale na registrované potravinářské podniky. Registrovaným podnikem musí být každý, kdo chce porážet více než 2 000 ks drůbeže či králíků ročně, ale i ten, kdo chce maso jakkoli upravovat (porcovat, kořenit). Takové farmy mohou nově drůbež či králíky porazit přímo na farmě a maso z nich naporcovat či jinak upravit, aniž by musely budovat vlastní jatka. Postačí porážku zaregistrovat u krajské veterinární správy. Podmínky pro registraci jsou mírnější než podmínky pro povolení jatek. Své výrobky pak mohou dodávat buď přímo zákazníkovi nebo do maloobchodních zařízení jako jsou místní maloobchodní prodejny, řeznictví či restaurace a jídelny. Co je tedy od 1. 4. 2026 možné?

Níže najdete přehled všech podmínek dotačního titulu Založení agrolesnického systému včetně seznamu podporovaných dřevin pro rok 2025 dle vlastností dřevin. Co je to agrolesnictví? A jak takový agrolesnický systém založit ? To se dozvíte v následujícím videu, které vysvětluje význam stromů v zemědělské krajině při ochlazování klimatu či koloběhu živin. Máte zájem o založení agrolesnictví na vašich pozemcích? Kontaktujte nás na martin.smetana@nadacepartnerstvi.cz . Rádi vám pomůžeme s výběrem vhodných druhů dřevin i přípravou projektu. Obecné informace k agrolesnictví: Patří stromy do polí? Jak sadit stromy na pole Agrolesnictví Dotace na založení agrolesnického systému Nová certifikovaná metodika: Doporučené postupy a komponenty agrolesnických systémů pro obnovu a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě Informace k dotačnímu titulu Agrolesnictví 2026 (dotace MZE): Ohlášení vstupu do opatření se podává od půlky února do 15. května 2026. Žadatel uvede výměru, na kterou bude podávat žádost o založení. Žadatel založí agrolesnický systém a do 30. 11. 2026 podá žádost o dotaci na založení agrolesnického systému a současně s ní žádost o zařazení do péče na pětileté období, které začne platit 1. lednem následujícího kalendářního roku. Minimální výměra je 0,5 ha (může to být součet menších pozemků). Metodika k dotačnímu titulu Agrolesnictví platná pro rok 2026 Informace pro žadatele Informační brožura (verze srpen 2025) Ekologičtí zemědělci v roce 2025 mohou použít sazenice bez ekocertifikace a bez žádání o výjimku na základě Opatření obecné povahy vydané ÚKZÚZem Seznam podporovaných dřevin pro rok 2025

V souvislosti s rozvolněním pravidel pro prodej ze dvora roste v Česku ze strany kuchařů i spotřebitelů poptávka po kvalitním kuřecím mase. Proč nejsou ideální brojlerová kuřata, jsme psali v tomto článku . Loni jsme navštívili francouzské chovatele prémiových kuřat a nadchli jsme se myšlenkou mít něco podobného i v Česku. Nyní nastal čas činů - na jaře 2026 dovezeme z Francie osvědčené plemeno bréských kuřat . Podobně jsme v letošním roce zorganizovali dovoz v Česku nedostupného osiva a ohlas zemědělců byl skvělý. Bréská kuřata v barvách francouzské trikolory (červený hřebínek, bílé peří a modré nohy) většinu života tráví venku na pastvě, foto: Daniel Lunter Co se v článku dozvíte: proč dovážet kuřata z Francie proč raději nechovat česká plemena jak bude probíhat dovoz kuřat z Francie

Jak probíhá regenerativní pastva v zimě? Jak lze výrazně ušetřit na nákladech, a jaký to má vliv na půdu? O své zkušenosti se podělí Tomáš Borkovec z Biofarmy Rašovice , kde se krávy a ovce i v zimě pasou venku na pastvinách místo zimování a dokrmování ve stájích. Co se v článku dozvíte: jak funguje celoroční pastva skotu a ovcí bez ustájení využití pastvy meziplodin technika „bale unrolling” (rozvinování balíků) pro rovnoměrnou distribuci krmiva a hnojení pastvin jak funguje ponechání nespasené trávy či plodin („zásoby na stojato” na zimu) a jaké má ekonomické benefity proč je důležité pravidelně rotovat zvířat i v zimě

Tentokrát vás vezmeme na farmu Hervé Chambeho, kterou jsme navštívili při naší cestě po francouzských regenerativních farmách. Již 23 let se tu neoře a Hervé Chambe s úsměvem nechává na svých polích nevzhledně vypadající porosty meziplodin, do kterých bezorebně vysévá hlavní plodiny. Regenerativní zemědělec Hervé Chambe Souhrnný článek  o naší cestě po francouzských farmách s ASZ a Soufflet Agro si můžete přečíst na blogu Živé půdy. Co se v článku dozvíte: principy dlouhodobého bezorebného hospodaření v kombinaci s živočišnou výrobou ekonomické a ekologické přínosy přechodu na regenerativní zemědělství význam živé půdy pro zadržování vody role meziplodin a organické hmoty na zpřístupnění živin pro následné plodiny

Peter Čaky změnil agrotechniku pěstování zelí, aby se zbavil eroze. Díky pěstování zelí v živém mulči zadrží nyní jeho půda mnohem více vody. Živý mulč působí také jako repelent proti dřepčíkům. Zelí s mulčem jetele inkarnátu, foto: Peter Čaky Co se v článku dozvíte: praktické zkušenosti s pěstováním zelí v živém mulči protierozní a vláhu zadržující vlastnosti jetele inkarnátu repelentní účinek živého mulče proti dřepčíkům vliv pokryvu půdy na potlačení plevelů a snížení potřeby chemické ochrany technologie výsadby do povaleného porostu bez nutnosti orby

Regenerativní zemědělec Rostislav Mátl zkouší v českém kontextu zcela nové postupy inspirované zemědělci ze zahraničí. Na stejném poli v jeden rok pěstuje pšenici a sóju. Efektivně tím využívá sluneční energii, krmí půdní život a pomáhá si i ekonomicky. Relay cropping sóje a pšenice po sklizni pšenice vyčesávací lištou, foto: Rostislav Mátl Co se v článku dozvíte: princip relay croppingu využití vyčesávací lišty pro sklizeň pšenice výhody ponechání strniště

O pozitivním vlivu současného pěstování více plodin na jedné ploše nebo-li Intercroppingu, jsme psali v prvním díle . Na svých polích se ho rozhodl využít i regenerativní zemědělec Rostislav Mátl z DVP Agro. Jaké kombinace zkouší? Intercropping fazole a kukuřice, foto: Rostislav Mátl Co se v článku dozvíte: praktické zkušenosti s pěstováním kukuřice společně s fazolemi a vignou fazole jako živý mulč proti erozi a plevelům role bobovitých rostlin při snižování potřeby dusíkatých hnojiv v kukuřici specifická technika výsevu s rozšířeným meziřádkem (110 cm) pro lepší přístup světla

Rostliny ve volné přírodě nikdy nerostou v monokulturách. Vyrůstají ve společenstvích a svým vývojem během roku na sebe navazují, čímž recyklují nahromaděné živiny. Naproti tomu pěstování plodin člověkem v monokultuře je uměle vytvořený a udržovaný ekosystém. Takový ekosystém je nestabilní a bez neustálé lidské aktivity se díky konkurenceschopným plevelům rychle promění v druhově rozmanitější společenstvo rostlin. Na hektaru druhově bohaté louky může růst i několik stovek druhů rostlin. Co se v článku dozvíte: proč jsou monokultury nestabilní a nepřirozené tradiční historické a současné příklady pěstování v polykultuře jak smíšené kultury zlepšují půdní život, koloběh živin a zadržování vody v krajině přínosy pro biodiverzitu a přirozenou ochranu rostlin relay cropping, intercropping a companion cropping

Produktivita pastvin je důležitá pro dobrý ekonomický chod farmy. Uvědomil si to i Sebastian Ehl. Aby co nejlépe podpořil biodiverzitu, snaží se pastevním způsobem napodobit přírodu. Dobytek na pastvě plánovaně posouvá tak, aby nedocházelo ke spásání porostu před jeho zotavením. To by totiž mohlo vést ke snížení biodiverzity a výnosu. Sebastian Ehl na pastvině, foto: www.marekdvorak.com Co se v článku dozvíte: principy regenerativní pastvy inspirované Allenem Williamsem rozdíly v produkci biomasy a zdraví porostu mezi kontinuální a regenerativní pastvou jak měnit parametry pastvy (zatížení, délka regenerace, tvar oplůtku, druh zvířat) pro podporu biodiverzity význam a způsoby evidence pastvy role hospodářských zvířat jako nástroje pro údržbu krajiny

V diskuzích o regenerativním zemědělství se často objevují dotazy na secí stroje pro malé zemědělce. Jaké jsou nejlevnější možnosti? Třímetrová verze secího stroje Rad, zdroj: www.notill.rs/sr/rad-sejalica/ Co se v článku dozvíte: bezorební secí stroje finančně dostupné pro malé zemědělce porovnání cen, nároků na výkon a vhodnosti jednotlivých strojů do různých podmínek