Inspirujte se španělským vinařstvím Familia Torres , které hospodaří regenerativně a do svých vinic sadí stromy, zatravňuje meziřadí a nechává jej spásat ovečkami. Půda žije a je do ní ukládáno maximální množství uhlíku.

Vinaři ve Svatém Juru pěstují révu na mělkých písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus, špatně zadržují vodu a jsou náchylné k erozi, vysychání a přehřívání. To může mít fatální následky pro plodiny a celkově pro zdraví půdy. Znát problém je v tomto případě polovina úspěchu. Existují způsoby, jak zlepšit stabilitu půdní struktury a zadržet vodu a živiny. Zvýšené vstupy primární organické hmoty do půdy mohou stimulovat aktivitu půdních živočichů a pomoci rostlinám růst a prosperovat. Terénní seminář s vinaři ve Svätém Juru, foto: Stano Jendek. Půda na prvním místě Každý zemědělec potřebuje znát stav své půdy a vědět, jak ho případně zlepšit, protože půda v dobré kondici minimalizuje stres rostlin. Zdravé rostliny totiž nebojují o přežití, ale investují veškerou energii do tvorby výnosů. Nemusíte se vyznat v půdních analýzách, stačí vzít rýč, zarýt ho do půdy a vyhodnotit základní parametry půdy. Více se dočtete v článku Zaryj a zjistíš, jakou půdu máš . Co ve vykopané jámě a jejím okolí sledovat? Půdní druh neboli zrnitost Znalost půdního druhu vám pomůže vybrat vhodné druhy pěstovaných rostlin. Půdní druh se výrazně liší v závislosti na klimatických podmínkách a druhu matečné horniny. Různé půdní druhy mají různé vlastnosti a charakteristiky, které ovlivňují jejich schopnost udržovat a distribuovat vodu, živiny a teplotu v půdním prostředí. Písčité půdy rychleji vsáknou vodu, která z nich ale také rychleji odteče, protože v ní převažují velké nekapilární póry, ve kterých na vodu působí gravitace. Poté, co odteče gravitační voda, ustálí se voda na tzv. polní kapacitě, kdy je v půdě zadržena v malých kapilárních pórech po delší dobu, což je pro rostliny zásadní. Písčité půdy jsou záhřevnější, teplota kolem poledne prudce narůstá a večer klesá. Takové kolísání teplot nesvědčí půdnímu životu. Jílovité půdy jsou chladnější, póry jsou častěji naplněny vodou na úkor vzduchu, takže vytváří poměrně extrémní podmínky pro půdní život. Tyto půdy vsakují vodu pomalu, jsou náchylné k zamokření, tlení a hnití kořenů. Za sucha jsou tvrdé, za deště mazlavé, těžko se s nimi pracuje. Půdní druh zjistíte tak, že kousek hlíny vezmete mezi prsty a pokusíte se z něj uválet váleček. Pokud se váleček rozpadá, máte písčitou půdu. Pokud se vám váleček podaří vytvořit , ale při ohnutí praskne, máte středně těžkou písčitohlinitou půdu. A když se půda chová jako plastelína, máte těžkou jílovitou půdu. Půdní druh si můžete ověřit také sedimentačním pokusem: do poloviny sklenice nasypete hlínu a zalijete ji vodou, ve sklenici necháte trochu prostoru na vzduch. Zavřete, zatřepte a nechte 24 hodin usazovat. Ze 100% vzorku vyčíslíte např. 50 % písku, 20 % hlíny a 30 % jílu. Podíváte se do chytré tabulky, kde podle obsahu jílu (I. zrnitostní kategorie) zjistíte půdní druh. Při prstové zkoušce byla zjištěna středně těžká písčitohlinitá půda, foto: www.marekdvorak.com Tabulka: Zrnitostní rozbor podle Nováka: Hloubka půdy Půdní typ neovlivníte. Každá půda má svou vlastní hloubku a musíte se přizpůsobit tomu, co máte k dispozici. Pokud hospodaříte na přirozeně hlubších půdách, jako jsou např. černozemě, máte výhodu v tom, že pojmou větší objem vody než mělké půdy, jako jsou kambizemě nebo rendziny. Všímejte si hloubky prokořenění a větvení kořenů. Pokud využíváte těžkou zemědělskou techniku, měli byste být pozorní a hledat nepropustné, kompaktní, utužené vrstvy, kde většina kořenů otočí svůj růst z vertikálního na horizontální směr. Zhutnění můžete změřit také penetrometrem. Pokud narazíte na zhutnění v půdě, vysejte hlubokokořenící rostliny, které pomohou rozrušit tuto vrstvu a zlepšit kvalitu půdy. Hluboko kořenící rostliny, jako je například ředkev, umí odstranit problémy s utužením, foto: Biopratex Struktura půdy Struktura půdy je výsledkem činnosti živých organizmů v půdě a je naprosto klíčovým půdním parametrem. Pozitivně ovlivňuje schopnost rostlin dobře prokořenit půdní profil, množství organické hmoty v půdě a schopnost půdy vsakovat a zadržovat vodu. Struktura půdy zahrnuje shluky (agregáty) různých částic a organismů, které tvoří jedinečný systém tenkých pórů s vodou a vzduchem. Narušení stability půdních agregátů může mít vážné důsledky pro výnosy plodin. Pokud je půda bez porostu, agregáty se mohou snadno rozrušit a dochází k vodní erozi. Časté používání těžké zemědělské techniky, která zhutňuje půdu, může deformovat póry uvnitř agregátů a způsobit nefunkčnost systému “potrubí”, který půda poskytuje. Půdní strukturu destabilizuje také nedostatek primární organické hmoty (např. opad a zbytky nadzemních částí rostlin, kořeny rostlin, kořenové exudáty, organická hnojiva), jakožto potravy pro půdní život. Pokud dochází k manipulaci s půdou, jako například při orbě, může se rozrušit fungující systém uvnitř i mezi agregáty. Aby se zachovala stabilita půdních agregátů, je potřeba minimalizovat pohyb s půdou a využívat druhově bohatých meziplodin jako zdroje organické hmoty. Důležité je také mít celoroční pokryv půdy a minimalizovat používání chemických přípravků. Jetel nachový (inkarnát) ve vinici, foto: Róbert Dohál Stopy po půdním životě a půdní živočichové Půda není jenom hromada hlíny. Je to celý ekosystém, který se v průběhu času vyvíjí a má vliv na kvalitu plodin, které na ní pěstujeme. Proto je důležité všímat si půdních živočichů a stop po půdním životě jako jsou chodbičky žížal a rozkládající se organická hmota, které jsou důkazem toho, že půda je živá. Pokud si nejste jisti, zda je ve vaší půdě dostatek života, můžete jednoduše zakopat spoďáry a sledovat, zda se rozkládají. Pokud ano, máte důvod k optimismu. Pancířník hoduje na rozkládající se organické hmotě, foto: Ladislav Miko. Půdní živočichové jsou nezbytní pro správné fungování půdy. Nejen ti větší, viditelní okem, jsou důležití pro přeměnu organické hmoty na stabilní humusové látky. Bakterie a houby jsou zodpovědné za rozklad organické hmoty a uvolňování živin pro rostliny. Proto je důležité chránit půdní mikrobiom, minimalizovat pohyb s půdou a omezit použití pesticidů, aby se tento křehký ekosystém mohl vyvíjet. Kromě toho keře a stromy v okolí vinic a polí poskytují útočiště pro různé druhy půdního života. Pokud jde o hnojení, ne vždy je potřeba se uchýlit k externím vstupům jako jsou kompostové výluhy nebo mykorhizní zálivky . Zavedené regenerativní pole nebo ozeleněná vinice s dostatkem primární organické hmoty může zvládnout dodávku živin bez vnějších vstupů. A pokud se jedná o vápnění, mělké půdy, které jsou dlouhodobě zásobeny rozpadem matečné horniny, nemusí být vápněny vůbec. Teplota půdy Jak se pohybují teploty v půdě a jak ovlivňují život půdních organismů? Pomocí půdních teploměrů, které se zasazují do hloubky 5 a 10 cm, lze zjistit, jak se teploty v půdě mění během dne. Zajímavé je srovnat tyto výkyvy s teplotami vzduchu a zaznamenat je do grafu. Na holé půdě bude pravděpodobně kolísání teplot větší v 5 cm a nezastaví se na povrchu, protože teplo je transportováno do větších hloubek. Písčité půdy jsou výraznějšími zářiči tepla než jílovité půdy, což se projevuje výraznějšími výkyvy teplot. Tyto výkyvy mohou ovlivnit aktivitu půdních organismů, protože vysoké teploty mohou být pro ně nebezpečné a při nízkých teplotách se jejich metabolismus zpomaluje. Proto je důležité mít na paměti, jak teploty ovlivňují půdní organismy, a zohlednit to při plánování pěstování. Porost Ať už jste ve vinici nebo na poli, půda by měla být vždy pokryta vegetací. Vegetace půdu chrání před erozí tím, že zpomaluje energii dopadajících dešťových kapek, které by jinak rozrušily povrch půdy a uvolněnou půdu odnesly s vodou pryč. Porost svým zastíněním eliminuje výpar a udržuje vlhkost v půdě. Snižuje teplotu a zabraňuje výraznému kolísání teplot během dne. Vytváří tak vhodné podmínky pro život a fungování půdních živočichů.

V DVP Agro začali na sklizeň používat vyčesávací lištu Shelbourne od firmy Soufflet Agro. Jak lišta vypadá a jak sklízí? Jaké jsou první zkušenosti? Podívejte se na video s Rostislavem Mátlem, který vás provede procesem sklizně.

ZD Bohuňovice hospodaří na 2 700 hektarech půdy a zaměřuje se především na rostlinnou a živočišnou výrobu. Již 10 let své pozemky úspěšně obhospodařují pomocí technologie pásového zpracová ní půdy Strip-Till. Díky tomu dosahují velkých úspor pohonných hmot, osiv a hnojiv. Přečtěte si celý článek na webu Agroportál24h .

Jak v DVP Agro hnojí digestátem? Podívejte se na video s Rostislavem Mátlem, který vám ukáže, jak celý proces vypadá, a jak se na hnojení chystají už při setí.

Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí a nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě. Test stability půdní struktury, foto: WeAreProductions Jedním z důležitých témat konference byla ochrana půdy. Monika Hradilová, konzultantka projektu Živá půda, která se touto problematikou zabývá, vzala přítomné do vinice, aby jim ukázala, v jaké je půda kolem nich kondici. „Zájem o to, důkladněji pochopit fascinující svět půdního života ve vinicích, projevuje stále více vinařů. Tento rostoucí zájem směřuje k tomu, aby lépe porozuměli půdnímu ekosystému a díky tomu dokázali nejen efektivněji, ale i udržitelněji hospodařit ve vinicích,“ řekla Monika Hradilová. Neviditelní půdní hrdinové Tým, v němž každý zastává klíčovou roli a poskytuje neocenitelný přínos. To jsou neviditelní půdní hrdinové. Bakterie a houby „jedí“ mrtvé organické látky a přeměňují je na minerální formy, jako je dusík, fosfor nebo síra. „Tímto způsobem se živiny uvolňují do půdy a stávají se dostupnými pro rostliny, které je mohou kořeny přijímat a využívat pro svůj růst,“ vysvětlovala Monika Hradilová neviditelný proces. „Na oplátku zase rostliny krmí bakterie a houby kořenovými výměšky v podobě jednoduchých cukrů. Bakterie se pak zdržují a rozmnožují v bezprostřední blízkosti kořenů a výměnný obchod skvěle funguje.“ Symbiotické vztahy s kořeny rostlin zvyšují také odolnost révy vůči chorobám a nemocem. Houby disponují dlouhými vlákny, které často převyšují délku kořenů rostlin, což jim umožňuje efektivně čerpat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. „Z tohoto důvodu je klíčové zajistit dostatečnou přítomnost houbových vláken v půdě, aby mohly účinně zásobovat rostliny živinami,“ uvedla například. O tom, které půdní houby by ve vinici neměly chybět, psal Martin Smetana v článku Jak na pestrou vinici . Monika Hradilová na akci Pestrá vinice, foto: WeAreProductions Půdní živočichové jako architekti půdní struktury Pro optimální zdraví půdy je nezbytný dostatečný přísun primární organické hmoty. Jednak rostlinných složek, jako je listí, odumřelé kořeny a kořenové výměšky, a jednak živočišných složek v podobě výkalů a mrtvých těl. Klíčová je podle Moniky Hradilové také rozmanitost půdních živočichů a mikroorganismů, kteří tyto vstupy aktivně transformují. „Když mají tyto organismy dostatek energie, mohou efektivně rozkládat organickou hmotu, přičemž vytváří humusové látky a další vedlejší produkty, jako jsou například slizy nebo exkrementy. Tyto látky jsou nezbytné pro vytvoření stabilní, nerozpadající se půdní struktury,“ upřesnila Monika Hradilová. Půda je díky této struktuře kyprá, optimálně propustná pro vodu a vzduch, podporuje růst kořenů, postupně zásobuje rostliny živinami a udržuje dostatek vody po delší dobu. Efektivním způsobem, jak zvýšit množství primární organické hmoty v půdě, je vysévání travinobylinných směsí do podrostu révy. „Byliny nejen stabilizují a prokypřují půdu svými živými kořeny, ale také prostřednictvím kořenových výměšků poskytují potravu půdním živočichům. Kořeny pak pro ně po svém uhynutí slouží jako cenný zdroj potravy.“ Přehled nejvhodnějších druhů rostlin pro ozelenění meziřadí najdete v článku Jak na pestrou vinici . Když není zásobování primární organickou hmotou dostatečné, není podporována aktivita půdních živočichů, takže se dost nebuduje ani stabilní půdní struktura. Takovou půdu charakterizuje nízký stupeň oživení, přítomnost nerozložených organických zbytků a nízký obsah dostupných živin. Výsledkem je půda s kompaktní strukturou, zhutnělá, málo propustná pro vodu a vzduch, s nevhodným vzdušným, vodním nebo tepelným režimem. U těchto půd narůstá riziko eroze a ztráta ornice, zejména na svažitých pozemcích, kde chybí celoroční pokryv půdy. Foto: www.marekdvorak.com Otestujte stabilitu půdní struktury jednoduše a rychle Jak jednoduše zjistit, zda máte půdu se stabilní, nebo nestabilní strukturou? Umístěte hrudku půdy o průměru cca 5–10 cm na sítko tak, aby byla celá ponořená ve vodě. „Pokud se hrudka nerozpadá, znamená to, že půdní částice jsou spojeny a struktura je stabilní. Tato půda má výbornou půdní strukturu, která se udržuje díky aktivitě půdních živočichů a dostatku organických a tmelících látek,“ názorně předvedla Monika Hradilová a přítomní z rozpadající se hrudky v nádobě s vodou nespustili oči. Co je důležité: Stabilní půdní struktura dobře zadržuje vodu i během suchých období, protože obsahuje ideální poměr velkých a malých pórů. Tento vyvážený obsah vody a vzduchu vytváří optimální podmínky pro půdní život a růst rostlin. „Když se hrudka začne rychle rozpadat, znamená to nedostatek organické hmoty, humusových a tmelících látek, houbových vláken a kořenů rostlin. Často jsou to půdy utužené, s nefunkčním systémem půdních pórů, špatně zadržující vodu a náchylné k erozi.“ Zaryjte a zjistěte další půdní parametry Rýčová zkouška ve vinici Milana Nestarce, kterou Monika Hradilová provedla, přítomné zaujala. „Není to nic náročného – stačí vzít rýč a vykopat jámu,“ doporučovala Monika Hradilová jednoduchý způsob, jak kvalitu půdy vyzkoušet. Rýčová zkouška ukázala, jak lze snadno a rychle otestovat i další parametry půdy ve vinici. Při pohledu do jámy byla patrná hloubka půdy, která odrážela její genetický vývoj a určovala potenciální prostor pro růst kořenů a zásobu vody. Tento parametr je klíčový pro to, aby pěstitel porozuměl podmínkám pěstování na své vinici, i když ho nemůže ovlivnit. Mělká půda znamená omezený prostor pro růst kořenů a získávání vody a živin z půdy. Už během kopání jámy bylo důležité věnovat pozornost zhutnění půdy. „To, že půda je v určité půdní vrstvě tvrdá, může způsobovat nadměrný obsah jílu, který tvoří těžko propustné vrstvy, nebo přetížení od pojezdů techniky,“ vysvětlovala Monika Hradilová. Utužení půdy lze předejít omezením pojezdů techniky, přidáním primární organické hmoty nebo pěstováním hluboko kořenících rostlin v meziřadí. Důležité je zároveň omezit používání kyselých minerálních hnojiv, která půdní strukturu ničí. „Stopy po půdním životě, rozkládajících se organických zbytcích a samotných živočiších jsou klíčovými indikátory živé půdy, která má dobrý produkční potenciál. Pokud žádné stopy po životě nenajdete, je třeba zabezpečit přísun primární organické hmoty a kolonizovat vaše půdy organismy z okolí.“ Monika Hradilová také zhodnotila vlhkost půdy. Půda podle ní disponovala dostatečně velkými (gravitačními) póry pro rychlý odtok vody, ale také malými (kapilárními) póry, které udržely vodu v půdě delší dobu po dešti. Tyto kapiláry byly dobře propojené, což znamená dobře strukturovanou a nezhutnělou půdu. Foto: www.marekdvorak.com   Spodní prádlo odhaluje práci mikroorganismů „Nejmenší mikroorganismy nejsou viditelné pouhým okem, a přesto pro nás pracují,“ uvedla vědkyně. Je to neuvěřitelné, ale jich přítomnost si můžete ověřit zakopáním bavlněného spodního prádla. „Vyberete si místo, kde chcete svou půdu otestovat, a vykopejte jámu takové velikosti, aby se tam spodní prádlo vertikálně vešlo. Vložte ho do jámy a horní šev nechte vyčnívat z půdy. Svůj vzorek tak jednoduše najdete,“ vysvětlovala. „Po dvou měsících vzorek vykopejte a už na první pohled vám exhumované spodky napovědí, jak aktivní živočichové ve vaší vinici jsou.“ Obnova půdního života ve vinici Půdní živočichové jsou schopni pohybu, ale omezeného. Nejmenší z nich se mohou přesouvat půdní vodou, zatímco jiní k přepravě využívají těla hlodavců nebo ptáků. Některé druhy se zase nechají pasivně unášet větrem. „Aby se vrátili a kolonizovali vaši vinici, je nutné jim co nejvíce zkrátit cestu. Toho lze dosáhnout změnou struktury krajiny, konkrétně rozdělením velkých půdních bloků vinohradů na menší části a doplněním remízků a stromů,“ doporučuje Monika Hradilová. Ochrana půdního života před klimatickým stresem: Účinné strategie a přístupy Každý půdní živočich, bez ohledu na svou velikost, vyžaduje optimální teplotní, světelné a vlhkostní podmínky pro aktivní život. „Proto se snažíme vytvořit v půdě ve vinici ideální prostředí. Oživení vinic prostřednictvím ozelenění (druhově pestré meziřadí, stromy, remízky) a podpory nadzemní biodiverzity se ukazuje jako účinná cesta k dosažení tohoto cíle,“ zdůrazňovala Monika Hradilová. Nejen ozelenění meziřadí, ale také výsadba vzrostlých stromů do vinic mají pozitivní vliv na mikroklima vinic, protože teplota vzduchu i půdy je nižší a stabilnější během dne. „Tato stabilizace teploty je významná, protože kolísání teplot během dne může negativně ovlivnit půdní aktivitu, čemuž se chceme vyhnout.“ Půda pod stromy také zůstává vlhčí ve srovnání s nezastíněnými částmi vinice. Vlhká půda zvyšuje výpar z půdy a povrchu rostlin a tím dál snižuje pocitové teplo na vinici. Naopak půda bez porostu je suchá, omezuje výpar a přispívá tak ke zvýšení pocitového tepla. V regenerativním přístupu k vinohradnictví, který zahrnuje dostatek organických vstupů do půdy, udržování celoročního pokryvu a minimální používání chemických přípravků, je jedním z významných benefitů budování organické hmoty v půdě. Tato organická hmota slouží jako dlouhodobé úložiště uhlíku, který je zachycen z atmosféry ve formě CO2. „Vinaři tak mohou prostřednictvím regenerativních postupů na vinicích aktivně přispívat k boji s klimatickou změnou, neboť tímto způsobem pomáhají regulovat množství skleníkových plynů v atmosféře a snižují jejich dopad na celosvětové oteplování,“ zdůraznila vědkyně. Článek vyšel ve Vinařském obzoru 1/2024.

„Zjistíte, že máte výrazně méně práce, padne výrazně méně nafty, jedinou honičku jsem měl s žížalama, abych s nimi nastavil smlouvy, aby odtahaly všechnu organiku dolů,“ říká o regenerativním zemědělství na své farmě Vladimír Gut. Podívejte se na skvělé video od Carbonegu .

Certifikace zemědělské produkce dává zemědělcům a subjektům nejen v potravinovém průmyslu příležitost lépe se prosadit na trhu. Značka pomůže odlišit zemědělce s udržitelným přístupem od těch, kteří hospodaří konvenčně. V článku se podíváme na nejrozšířenější systémy certifikace v ekologickém i regenerativním zemědělství. Foto: Made with Local Prvním ze známých certifikátů odlišujících zemědělskou produkci od té konvenční je certifikát Demeter , který pomáhá propagovat biodynamické postupy již od roku 1928. Tento systém certifikace v současnosti vyžaduje certifikaci BIO a další nadstavbové praktiky, jako je využití biodynamických preparátů , uzavřené cykly živin na farmě a soustředění se i na spirituální stránku zemědělství. Hnutí Demeter samo nazývá tento systém jako nejpřísnější. Ve světě se takto obhospodařuje zhruba 210 tisíc hektarů. Později se vyskytly i další značky, nejrozšířenější z nich je značka BIO, která označuje produkty z ekologického zemědělství, v anglicky mluvícím světě také “organic”. Jedním z jejích hlavních účelů je chránit spotřebitele před pesticidy a škodlivými přípravky v potravinách a zabezpečit lepší životní podmínky pro chovaná zvířata (welfare). V tomto systému se celosvětově hospodaří na více než 76,4 milionech hektarů. V regenerativním zemědělství se aktéři soustředí spíše na regeneraci a ochranu půdy s důrazem na půdní život, vodní cyklus a efektivní využití fotosyntézy rostlin i mimo období pěstování hlavní plodiny. Proto se i regenerativní certifikační systémy soustředí spíše na agroekologické dopady než na parametry produktů. A které to jsou? První značkou je Regenerative Organic Alliance, která vznikla díky organizaci Rodale Institute , firmám Patagonia a Dr. Bronner’s . Pracuje se třemi pilíři , na kterých stojí regenerativní zemědělství: zdraví půdy, welfare zvířat a sociální spravedlnost. Jak už napovídá název certifikace, zemědělec musí hospodařit v souladu s certifikací BIO. Dále musí vypracovat plán regenerativního BIO hospodaření, ve kterém je podrobně vysvětlena praxe na půdě, plán zásahů do půdy a výsledky jak z laboratorních analýz půdy, tak z testů zjistitelných na místě . Během každoroční kontroly se mimo jiné sleduje pokryv půdy, počet plodin v osevním postupu nebo úroveň zasahování do půdy*. Kontrolují se také životní podmínky hospodářských zvířat, které jsou podobné BIO certifikaci. Při kontrole sociální spravedlnosti se sleduje například rovnocennost výplat mezi zaměstnanci, diskriminace při náboru, minimální mzda, množství práce nebo také bezpečnost práce. Certifikace může být udělena v závislosti na rozsahu využitých opatření v různých úrovních. Dosažený výsledek určuje barvu loga od bronzové přes stříbrnou až po zlatou. Tato certifikace může být využita na jakýkoliv zemědělský produkt. Značka se za svých 6 let existence rozšířila na všechny kontinenty . * Zásahy do půdy by měly být prováděny pouze v nezbytné míře, např. při zapravení posklizňových zbytků nebo zeleného hnojení do půdy, odplevelení, přípravě seťového lůžka, výsadbě nebo rozrušení utužené půdy. Přednostně by vždy měly být použity techniky pro mělké zpracování půdy. Ve výjimečných případech, pokud není možné využít bezorebný přístup kvůli specifickým klimatickým nebo půdním podmínkám, může zemědělec požádat o výjimku za předpokladu řádného odůvodnění potřeby zpracování půdy (orby). Druhý z certifikačních systémů byl založen jihoafrickým průkopníkem regenerativní pastvy Allanem Savorym. Savory Institute učí pastevce holistický management , pomocí kterého se Savorymu podařilo zregenerovat dezertifikovanou půdu na jeho farmě v Zimbabwe. Systém certifikace je založený na kontrole výsledků přechodu na tento typ organizace pastvy za pomoci nástroje Ecological Outcome Verification - ověření ekologických výsledků. Soustředí se na 5 základních parametrů: vegetační pokryv infiltrace vody biodiverzita primární produkce uhlík v půdě a její zdraví Akreditovaný kontrolor sleduje zejména vývoj pastevního ekosystému, druhové složení rostlin, zdraví půdy, půdní život, erozi a rychlost rozkladu trusu. Nakonec zhodnotí celkové chování ekosystému ve dvou frekvencích kontrol - krátkodobé (jednou ročně) a dlouhodobé (jednou za pět let). Certifikace se uděluje jen na produkty z pastvy, tedy maso, mléčné výrobky, kůži a vlnu zvířat. Iniciativa Land To Market propojuje subjekty kontrolované v tomto systému. Tímto způsobem zaručí zemědělci odbyt výrobků na další zpracování u zpracovatelů zapojených do řetězce. Celkově je v tomto systému spravováno téměř 30 milionů hektarů po celém světě. Na výběr mají zemědělci i z dalších certifikátů, ty však mají často spíše regionální význam. Řada menších producentů se se svými zákazníky zná osobně, proto je nepotřebují přesvědčovat o kvalitě certifikátem. Čeští spotřebitelé navíc bohužel příliš neslyší na reklamu certifikační značky tak, jak tomu je v zahraničí. Zemědělci, kteří prodávají svou produkci do větších řetězců, mají díky certifikátu větší šanci uspět. Na značku slyší spotřebitelé, kteří řeší udržitelnost, nebo ti, kteří chtějí nutričně hodnotnější potraviny. Regenerativní zemědělství se stává zajímavou značkou nejen pro udržitelně smýšlející spotřebitele, ale i pro potravináře. Jeho hodnota spočívá v důrazu na zdraví půdy a zachování její dlouhodobé úrodnosti. Lepší péče o půdu současně neznamená vyšší náklady pro zemědělce. V případě regenerativního zemědělství je možné produkovat kvalitní potraviny i levněji , než je tomu u konvenčního zemědělství. Pokud vás oslovil některý z certifikačních systémů, ale máte obavy z komplikací kvůli jazykové bariéře, ozvěte se nám na platforma@regezem.cz . Rádi vám pomůžeme.

Minulý rok jsme byli na Den půdy 5. prosince u založení Spolku pro regenerativní zemědělství . Spolek sdružuje farmáře a odborníky, kteří se věnují regenerativnímu zemědělství. Podívejte se na dokument České televize, kde vystupuje zakládající člen Spolku Rostislav Mátl z DVP Agro , nebo Karel Kalný z Mitrovský Angus , a dozvíte se, jak probíhají polní dny v DVP Agro, které Spolek pořádá.

Půda v konvenčním zemědělství strádá. Lubomír Marhavý z Biopratexu vám na řepkovém poli v Ostopovicích řekne, co s tím. Dozvíte se, jaké principy regenerativního zemědělství mohou půdě pomoct.

Jak je na tom půda v konvenčním zemědělství? Na to jsme se podívali s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na řepkovém poli v Ostopovicích. Dozvíte se, jak vypadá degradovaná půda po intenzivní orbě, jak hluboko je organická hmota, a jak velký je využitelný půdní profil pro porost plodin.

Proč je potřeba, aby byla půda pórovitá, a jak pomáhá regenerativní hospodaření půdě zadržovat vodu? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , kde se to půdním životem jen hemží. A to je dobře.