Jak je na tom půda v konvenčním zemědělství? Na to jsme se podívali s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na řepkovém poli v Ostopovicích. Dozvíte se, jak vypadá degradovaná půda po intenzivní orbě, jak hluboko je organická hmota, a jak velký je využitelný půdní profil pro porost plodin.

Proč je potřeba, aby byla půda pórovitá, a jak pomáhá regenerativní hospodaření půdě zadržovat vodu? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , kde se to půdním životem jen hemží. A to je dobře.

Víte, jaký rýč použít na rýčovou zkoušku nebo vykopání půdní sondy? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , ve kterém vám taky ukážeme, jestli je dobré používat sondýrku, a kde na poli sondu vykopat.

Na zavedeném regenerativním poli je již ustálený půdní život, proto je vnášení dalších mikroorganismů nadbytečné. Pokud ale chcete nastartovat a urychlit regeneraci půdy při konverzi, můžete přidat do půdy užitečné půdní bakterie a houby. Zvýšit efektivitu bobovitých rostlin při fixování vzdušného dusíku můžete namořením semen před výsevem hlízkovitými bakteriemi ( Rhizobium ), které jsou pro zemědělskou praxi komerčně dostupné. Stěžejní živinou je ale fosfor. Je nezbytný pro tvorbu květů a plodů. V našich půdách je fosforu obvykle dost, jenže ve složitých sloučeninách, ze kterých ho rostliny neumí získat. Proto často trpí jeho nedostatkem, což se negativně projevuje na výnosech. Fosfor dodávaný průmyslově vyráběnými hnojivy umí rostliny využít jenom omezeně a většina ho skončí v půdě v nepřístupné formě. Bohužel se s fosforečnými hnojivy do půdy dostávají také těžké kovy (více zde a zde ). Výroba fosforečných hnojiv je energeticky náročná, a proto jsou fosforečná hnojiva drahá. Řešením jsou opět bakterie ( Azotobacter, Bacillus megaterium, Bradyrhizobium, Pseudomonas, Rhizobium, Sinorhizobium ), nebo pěstování bobovitých rostlin či pohanky, které umí fosfor svými kořeny získat i z méně dostupné formy. Z posklizňových zbytků se fosfor dostane do půdy a je dobře přístupný i pro následnou plodinu. Endomykorhizní houby vytvářejí arbuskulární mykorhizu na kořenech většiny polních plodin, trav i ovocných stromů. Pomocí husté sítě vláken propojují různé druhy rostlin. Rostliny krmí houby cukry, které získávají pomocí fotosyntézy. Houby na oplátku dodávají rostlinám “předžvýkané” anorganické látky, jako je například fosfor. Kromě zlepšení výživy houby také zvyšují odolnost rostlin vůči suchu a nemocem. Princip mykorhizy - rostlina dodává houbě produkty fotosyntézy, houba rostlině vodu a minerální látky, foto: Nefronus Některé houby kromě vyživování rostlin ještě dokáží likvidovat patogenní houby v půdě (např. Botryotrichum, Clonostachys, Isaria a Talaromyces ). Díky tomu lze výrazně omezit nebo zcela vyloučit používání fungicidů a ušetřit náklady. Aby mohly houby správně pracovat a pěstovaným rostlinám pomáhat, je nutné jim dopřát klid (omezit orbu) a neničit je fungicidy (přípravky proti houbovým nemocem). Bakterie i houby je potřeba rovnoměrně rozptýlit na celý pozemek. Nejjednodušší je moření osiva před výsevem (s osivem smíchat práškové přípravky, které výše zmíněné užitečné organismy obsahují). Další možností, jak nastartovat půdní život, je přidání kompostu. Ale o tom zase příště.

Jiří Marek hospodaří se svou rodinou na 400 hektarech orné půdy a přibližně 40 hektarech pastvin v Únanově nedaleko Znojma. Kromě pšenice a řepky pěstují i velmi pestrou škálu dalších plodin, které na českých polích běžně nenajdeme. Problémy se suchem a erozí se rozhodli řešit regenerativními postupy. Jak se jim je daří zapojovat a jaké v nich vidí výhody? Jiří Marek, foto: www.marekdvorak.com Hospodaříte konvenčně, ale začínáte s regenerativním zemědělstvím. Jaké regenerativní a pro půdu prospěšné postupy praktikujete? Už asi 10 let sejeme strip-tillem. Všiml jsem si, že tento způsob zpracování má pozitivní vliv na půdu a vnímám ho jako vyšší stupeň péče o půdu. Po sklizni děláme podmítku, při které sejeme meziplodiny. Poté je zmulčujeme a sejeme do nich další plodiny. Po inkarnátu, kterého máme asi 30 ha ročně, sejeme vždy ještě druhou plodinu, což nám funguje docela dobře. Hodně záleží na tom, kdy přijde mráz, protože tam sejeme proso a pohanku, což jsou plodiny citlivé na mráz. Pokud přijde jeden mrazivý den na konci záři, vegetace se ukončí a sklizeň není žádná. Je to trošku sázka do loterie, ale asi 3x za 5 let se to podařilo. Na celé naší výměře nemáme žádnou holou půdu. Mícháme si vlastní 5 až 6 druhové směsi meziplodin z naší směsi plodin. Kolem nás vidíme několik polí s intercroppingem. Máte tady pelušku s lesknicí kanárskou, hrách s ovsem a vikev setou zase s lesknicí. Jak jste se k intercroppingu dostal? Napadlo mě, že bych tak mohl ušetřit na dusíkatém hnojivu. Přečetl jsem si článek od pana Klema, ale moc jsem se tam nedozvěděl. Tak jsem to prostě zasel. Až to sklidím, tak teprve uvidím, jestli to zafungovalo. (směje se) Potřeboval bych vědět, jaký mít výsevek a po které plodině. Poměry jsem udělal půl na půl. Běžně se to pěstuje pro dobytek na krmení, na sklizeň kombajnem to úplně není. Slyšel jsem, že směsky na zrno pěstují ve Švýcarsku. Ale hlubší informace o tom nemám. Sel jsem secím strojem Horsch Focus. Avatar umí sít jednu plodinu do jednoho řádku a druhou do druhého, ale zatím se mi zdá, že je v pohodě, když je to vyseto dohromady. Pohnojil jsem 30 kg dusíku na jaře jako startovací dávkou před výsevem. Někdy seju plodiny podle toho, jak aktuálně pole vypadá, nemám to přesně naplánované půl roku dopředu. Teď už mám meziplodiny všude, kde to je možné, i když je dotace jen na 10 % plochy. Intercropping - hrách s ovsem, foto: www.marekdvorak.com Používáte statková hnojiva, nebo kompost? A jak to máte s chemickými prostředky na ochranu rostlin a s hnojivy? Ročně máme asi 2000 tun kompostu. Nedáváme ho na celou naši výměru, něco stojí rozvoz a rozmetání materiálu. Snažíme se půdu oživit, aby se v ní namnožily mikroorganizmy. Dáváme asi 50-60 tun kompostu na hektar. Tam, kde kompost byl, stačí dát další dávku až za 2-3 roky, a to třeba už jen 20-30 tun/ha. Postupně bych to chtěl takto dělat na všech pozemcích. Kompost kupujeme z místní kompostárny a sami si ho čistíme. Je tam spousta plastu a odpadků, takže to třídíme třídičkou na poli. Plastový odpad se odveze do spalovny a zbytek se použije. Zapravujeme ho radličkovým kypřičem asi do 10-15 cm. Nově to chci zkusit do meziplodiny a třeba jen nějakou rotační prutovou bránou 2-3 cm. Z legislativních důvodů je potřeba s půdou nějak pohnout. Také chováme ovce, které paseme na 25 ha hektarech. Vypásáme skalnaté výběžky a údolnice mezi poli, část plochy je v Natuře. Ovce jsou celoročně na pastvě. Máme udělané krmeliště, kam jim dáváme seno do ohrádek. Jak seno vytahují, tak si postupně udělají metrovou vrstvu steliva a za zimu je z něho krásný hnůj. Pastva ovcí v extenzivním třešňovém sadu, foto: www.marekdvorak.com Co se týče chemických prostředků, snažím se používat kontaktní přípravky, které nezanechávají rezidua v půdě. Omezuji i fungicidy, abych přes rostlinné zbytky neničil houby v půdě. Nyní zkouším Green Doctor. Fungicid používám hlavně proti rzím a padlím u pšenice. U řepky a slunečnice jsem několikrát zkoušel dát při setí do seťové drážky houby. Pořád hledám ideální cestu. Zdá se mi, že čím víc se hnojí dusíkem, tím jsou houbové choroby četnější. Pozemek, který jsem dusíkem nehnojil, se mi zdá úplně zdravý. Letos opět nebylo třeba ošetřovat mšice ve slunečnici, což je zajímavé, ale téměř žádná tam není. V porostu hrachu s ovsem nahým (viz foto výše) nebyl téměř žádný kohoutek a ani mšice, ale sousedi je tam měli. Vysvětluji si to menší atraktivitou pro škůdce při zaseté směsi plodin ovsa a hrachu. Insekticidy používám hodně nerad, poněvadž mají negativní vliv na život půdní havěti. Není to pro ni zrovna energetický nápoj. Proč jste začal s regenerativními postupy a co vám při přechodu na ně pomohlo? Něco jsem viděl u pana Mátla (pozn. DVP Agro Bratčice ) a byl jsem překvapený, jak obrovský vliv to má na erozi. Tak jsem to zkusil. Už po jednom roce byl rozdíl neuvěřitelný. Vedle u sousedů tekla po poli voda proudem a nám neteklo vůbec nic, přitom je to ten stejný svah. Čekám, jak se bude vsakovat velký přívalový déšť. Pestřejším osevním postupem se snažím hledat možnosti, jak se přizpůsobit klimatické změně. Pšenice totiž dost těžko snáší teploty okolo 35 stupňů. Letos bylo ideální jaro na srážky, což je u nás výjimečné. Jsou plodiny, které si s těmito teplotami poradí lépe, tak je zkouším. Pšenice se bude pořád pěstovat, ale musíme hledat jak. Nenaučíme se to za 2 roky. Je to prostě na delší dobu pozorování, zkoušení a hledání variant, které budou fungovat. Jiří Marek v poli intercroppingu pelušky a lesknice kanárské, foto: www.marekdvorak.com Stojíme v poli se slunečnicí. Co říkáte, jak se jí daří? Hodnotím ji zatím dobře, nevidím žádný rozdíl mezi slunečnicí, která byla vyseta do zpracované půdy radličkovým kypřičem, a tou která byla setá přímo do meziplodiny bez jakéhokoli zpracování půdy. Tuto jsem vysel přímo do meziplodin bez zpracování půdy secím strojem Horsch Focus s roztečí 30 cm, který udělá 2,5 cm drážku a do drážky zaseje semínko. Po zasetí se vytvořil škraloup (ihned po setí napršelo cca 80mm), takže jsme vzcházející porost slunečnice projeli rotační plečkou na hloubku asi 2 cm. Orbu neprovádím už dlouho. Pluh používám jen na dvě záhumenky, které kvůli jejich majitelům musím orat. Nedokážou si představit, že by se neoralo. Díky tomu, že jim poořu záhumenky, můžu hospodařit na jejich poli, které ale neořu. Támhle nahoře je zasetá bio pšenice, jak jsem vám posílal fotky, z které po bouřce valila voda. Ani ekologické hospodaření na erozi nemá žádný vliv. Z našeho pozemku neteklo vůbec nic, protože jsem měl zasetou kvalitní meziplodinovou směs. Byl jsem velmi překvapený, jak obrovský vliv může mít taková směs na vsakování vody do půdy po jednom roce praktikování regenerativního zemědělství. Jste rodinná farma, co to znamená? Kolik vás na farmě pracuje? Personálně to zvládám já, manželka dělá administrativu a stará se o výrobu potravinářských výrobků. Máme 4 syny, dva starší už se hodně zapojují. Pokud je potřeba, využíváme v pracovních špičkách brigádníky. Se zemědělskou technikou jezdíme i na služby. Zvažuju nákup secího stroje na přímé setí i do vzrostlých meziplodin, takže bych ho také rád využil při službách. Posklizňová linka, foto: Jiří Marek Pěstujete plodiny, které na českých polích tak často nevidíme. Co všechno pěstujete? Pěstujeme samozřejmě pšenici a řepku. Řepky máme asi jen 7-8 % z celkové produkce. Potom ale pěstujeme světlici barvířskou, mák, 3 druhy slunečnice, 4 barvy prosa, lesknici kanárskou, ječmen, oves, zrnový čirok, bér italský, 2 druhy kukuřice, pelušku, zelený a žlutý hrách, vikev, svazenku, jetel inkarnát, len a pohanku. Z olejnin lisujeme oleje ve vlastní lisovně. Máme množitelské porosty na produkci osiva meziplodin. Oves dodáváme do Emca, pšenici potravinářům. Krmné směsi pro chovatele holubů a exotických ptáků prodáváme ze dvora i do zverimexů, ale ne do výkupu. Máme skladovací prostory a od loňska novou posklizňovou linku, takže si vše, včetně čištění a míchání, děláme sami. Markovi pěstují na 30 druhů plodin, foto: Jiří Marek Organizace spojených národů vyhlásila rok 2023 Mezinárodním rokem prosa, je to odolnější obilnina, od které si slibují, že by mohla lépe zvládat klimatickou změnu. Pěstujete proso? Ano, pěstujeme 100 tun prosa ročně. Loni jsme poprvé využili vlastní sušičku. Proso se totiž musí dosoušet, což je poměrně náročné. Letos uvidíme, jestli se nám je podaří prodat i potravinářům. Zvažujeme i nákup loupačky na proso a zpracovávání nahého ovsa na vločky a obrušování pohanky. Ale to bychom musely pořídit ještě optický třídič, který stojí 3,5 milionu korun. Proso není zase tak úplně odolné suchu. Čirok je na tom lépe. Některá plodina odebere z půdy víc vody a některá míň. Například slunečnice spotřebuje z pole hodně vody i živin, tak po ní seju proso, které potřebuje vody méně. Bilance se tím trošku vyrovná. Po prosu se zase dobře seje pšenice, která potřebuje trošku víc vody. Výdrol z prosa je ale docela aktivní, pořád roste a jde pak těžko vyčistit i konkuruje v zaseté plodině. Z ostropestřce mariánského lisují Markovi olej, foto: www.marekdvorak.com Na závěr se zeptám, co by vám pomohlo a usnadnilo hospodaření? Pomohlo by mi, kdybychom dosáhli na dotaci při nákupu zemědělských strojů. Máme víc jak 150 ha, a míň než 0,3 dobytčí jednotky, to je zádrhel. Sejeme ostropestřec a mohli bychom set kmín, ale vůbec se nepřihlíží k tomu, že se plodina zpracovává ještě dál. Hodnotí se jen počet hektarů a ne to, že například pěstitel z vypěstovaných semen lisuje olej, nebo je zpracovává jinak. Co mně taky vadí je, že nemůžeme jako farma prodávat farmářské osivo meziplodin, aby si je mohl jiný farmář zaset, třeba jako druhově pestrou meziplodinovou směs. Meziplodinová směs se nepěstuje za účelem sklizně semen jen na biomasu. Když si každý zaplatí licenční poplatek, tak nechápu, proč by to nemohlo jít. To nám ztěžuje práci a odrazuje další zemědělce. Osivářské firmy pak využívají situace v cenách. Když u mě vykoupí pohanku za 17 Kč, prodávají ji za 35 Kč mi neseme náklady na čištění, sušení a všechna pěstitelská rizika. To mi nepřijde jako férové jednání.

Víte, jak udělat půdní sondu? Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , ve kterém vám ukážeme jak na to. Současně se dozvíte, co všechno z půdního profilu zjistíte. A protože se v Bratčících hospodaří regenerativně, budete možná překvapení, kam až mohou růst kořeny, když se půda oživí dobrou péčí.

Správný výběr zemědělské techniky je důležitou součástí regenerativního zemědělství. Nicméně pokud s touto technologií začínáte a chcete si vyzkoušet některé praktiky, není ihned nutné investovat do specializované techniky, např. do secího stroje pro přímé setí. Nezapomínejte, že hlavním prvkem pro správné fungování vašeho systému je hlavně osevní postup, trvalý půdní pokryv s maximálním využitím bohatých meziplodinových směsí a snížení intenzity zpracování půdy. Pokud se podíváme na začátky systému, který dnes nazýváme regenerativní zemědělství, tak hlavními důvody přechodu na tento systém nebyly skladování uhlíku, péče o krajinu a další dnes důležité environmentální důvody. Tento systém byl zaváděn zejména kvůli zlepšení stavu půdy a snížení půdní eroze. Dalšími benefity jsou pak také zlepšení ekonomiky zemědělských podniků, a to zejména snížením spotřeby paliva, opotřebení náhradních dílů a strojů a také snížení počtu strojů, které potřebujeme pro realizaci agrotechnických operací. Zefektivnění vozového parku Hospodaření v regenerativním zemědělství by mělo přinést lepší efektivitu vozového parku na farmě. Se snižováním zpracování půdy je samozřejmě spojen menší počet přejezdů po poli v rámci přípravy půdy a v ideálním případě bychom měli upřednostňovat přímý výsev do meziplodiny, či do strniště. Nicméně zakazovat si zpracování půdy úplně není na místě. Základem úspěchu je dobrá struktura půdy a prvním krokem před přímým výsevem je kontrola stavu vaší půdy. Dobrá struktura půdy je základ. I řepka jde dělat v přímém setí a při špatné struktuře není ani strip-till záchranou. Pro správnou strukturu musíme také dbát na velikost a váhu používaných strojů a měli bychom se snažit předcházet poškození struktury přejezdem těžké techniky, přejezdem ve špatných podmínkách a pokud možno zapojovat prvky řízeného provozu po poli (CTF). S přímým setím je možné - a mělo by být vaším cílem - snížení hmotnosti a výkonu vašeho traktoru, jelikož stroje pro přímé setí nemají potřebu vysoké trakční síly (např. 6 m diskový secí stroj potřebuje cca 150 až 250 k). Výsledkem je pak snížení spotřeby pohonných hmot, nižší investice do tažné síly a menší utužení půdy. Optimální vozový park v rámci přípravy půdy a výsevu by měl obsahovat: univerzální secí stroj pro přímé setí a setí do zpracované půdy s přihnojením, stroj na mělkou podmítku a podrývák bez otáčení půdních horizontů. Tyto stroje je pak možné doplnit vyčesávací lištou, nožovými válci FACA, válci cambridge a mulčovačem. Příklad PPUH Rascynek Polsko, zmenšení tažné síly u 6 m přímého secího stroje. Secí stroj Každý secí stroj má svá specifika, která je třeba zohlednit při výběru v závislosti na vašich postupech. Je třeba vzít v potaz čtyři kritéria: Počet násypek: toto kritérium je zásadní, zejména pokud chcete kombinovat různé druhy (s různou velikostí osiva), přihnojovat nebo aplikovat granule proti slimákům. Optimem jsou 3 násypky a více (hlavní plodina + lokalizované hnojivo + podpůrné rostliny, nebo granule proti slimákům). Výběr mezi secím strojem s radličkami nebo diskovým secím strojem: Typ secího stroje je rozhodující a určuje způsob práce při přímém setí pod krytem. Radličkový secí stroj vám dodá nejvíce klidu, jelikož radličky vytvářejí strukturu a stimulují mineralizaci, což je pro založení porostu prospěšné. Jejich nevýhodou je však větší podpora klíčení plevelů. Je také méně vhodný pro výsev objemných meziplodin, jako je vikev nebo hrách/peluška. Diskové secí stroje jsou vhodnější pro výsev do meziplodiny a zaručují lepší kvalitu uložení osiva a přesnější držení hloubky setí. Diskové secí stroje se šikmým diskem jsou vhodnější pro výsev do velkého množství posklizňových zbytků. Uzavření řádku: Důležitý parametr při přímém setí je správné uzavření výsevního řádku. Ujistěte se, že vámi vybraný stroj správně uzavírá řádek a je přizpůsoben vašemu typu půdy. Při setí do suché a tvrdé půdy například v létě je tento parametr nutností pro kvalitní výsev. Komfort práce: zkontrolujte přístupnost jednotlivých částí secího stroje, snadnost plnění a vyprazdňování, nastavení výsevku, možnost kombinování nebo setí do různých hloubek. Příklady secích strojů pro přímé setí. Mělké zpracování V některých situacích je na místě mělce zpracovávat půdu, zpracování by však mělo probíhat opravdu pouze v hloubce seťového lůžka a do hloubky maximálně cca 5 cm. Provádějte ho, pokud potřebujete srovnat pozemek, podpořit mineralizaci či vysušit půdu například při časných jarních výsevech. Příklad diskových podmítačů pro mělké zpracování. Podrytí Pokud je půda utužená, může být nutné korigovat tuto situaci mechanickým zpracováním, zejména v prvních letech přechodu na regenerativní zemědělství. Pro zlepšení struktury půdy v těchto případech používáme správný typ podrýváku. Je důležité, aby tento podrývák nemíchal půdní horizonty, ale pouze půdu nadzvedával, a pomáhal tak s prokořeněním půdního profilu. Radličky by měly být ve tvaru L (typ „Michel“), I nebo T. Tato operace také musí být prováděna za správných podmínek, kdy je půda drolivá a prosychá, jinak hrozí, že situaci spíše zhorší. Nejlepší doba pro podrytí je zpravidla mezi srpnem a říjnem, kdy půda není ani příliš suchá, ani příliš mokrá. Je vhodné předem zkontrolovat stav půdy, např. rýčem. Při podrytí také dbejte na to, aby operace byla prováděna v meziplodině, či po podrytí zasejte meziplodinu co nejdříve, aby kořeny dostatečně rychle zaplnily vámi vytvořenou porozitu a dále ji udržovaly v půdním profilu. Jedna z praktických pouček z Francie říká, že je důležité dodržet poměr hloubka podrytí : vzdálenost radliček 1 : 2. Zdroj: Des niveaux de sensibilité au tassement tres variables entre cultures, ARVALIS-Časopis Perspectives Agricoles N°397 - únor 2013 Příklad podrýváků bez otáčení horizontů. Vyčesávací lišta Pro informace o této technologii je již zpracován tento článek . Vyčesávací lišta. Zdroje: Soilteq Guide Magellan, Semis Direct, Du couvert annuel… au couvert permanent edition 2021 (GIEE Magellan et Terres Inovia, M. Geloen) Le décompactage : Une étape dans la transition vers l’agriculture de conservation Foto: Soufflet Agro , Sky Agriculture, Horsch, Vaderstad, SMS, Beiser, Agrisem

Letos v květnu vyšel na americké platformě podporující udržitelné způsoby podnikání World Business Council for Sustainable Development zajímavý příspěvek . Představuje výsledky průzkumu zaměřeného na sledování výše zisků farem s konvenčním zemědělstvím (pravidelné zpracování půdy, umělá hnojiva, pesticidy, žádné nebo minimum meziplodin), s regenerativním zemědělstvím a farem v různých stádiích přechodu z konvenčního na regenerativní zemědělství. Výzkum dále sleduje motivaci i obavy farmářů z této změny, rizika přechodového období a návrat ziskovosti po jeho zvládnutí. Dotazována byla stovka farmářů napříč farmami ve státě Kansas, kde je hlavní plodinou pšenice. Dotazovaní farmáři byli na celé škále od čistě konvenčních po dlouhodobě regenerativních. Dle získaných dat bylo zjištěno, že s ohledem na očekávaný vývoj výkupních cen plodin by regenerativní farmáři měli mít po pěti letech průměrně o 120 % vyšší zisky oproti těm, kteří zůstanou u konvenčního režimu. Hlavními důvody lepší ziskovosti je vyšší diverzita plodin, úspory na nákladech jako jsou zpracování půdy a agrochemikálie a zlepšení stability výnosů díky tomu, že půda v dobré kondici lépe odolává výkyvům počasí. Ačkoliv se zvýšení ziskovosti zdá být dostatečně silnou motivací k přechodu na regenerativní zemědělství, mnoho farmářů se změny obává a většina zemědělské půdy je stále spravována v konvenčním režimu. Mnoho farmářů nemá odvahu opustit tradice, protože často pokračují v tom, co dělalo několik předchozích generací. Nejčastějším důvodem k obavám je ale to, že přechod trvá několik let (ve studii to vychází na tři až pět) a během této fáze farmář musí zvládnout dočasný pokles výnosů, investice do nové mechanizace a naučit se spoustě nových věcí. Na základě výsledků studie autoři článku navrhují vytvoření komplexního systému podpory zemědělců pro přechodné období. Na podpoře by se měl podílet jak veřejný, tak soukromý sektor. V prvním případě by se jednalo o nastavení státních dotací a zajištění poradenství, v druhém případě by se mohly na trhu objevit například výhodné půjčky na přechodné období ruku v ruce s nabídkou nových technologií. Autoři studie doporučují metodiku využít i na jiné zemědělské regiony a výsledky použít jako základ pro diskusi mezi zemědělci, agro-potravinářskými společnostmi a veřejnými institucemi, s cílem podnítit vznik konkrétních opatření. V závěru zdůrazňují důležitost zavedení těchto opatření, protože v tomto případě nejde pouze o další nový podnikatelský model, ale o zdraví naší planety, udržitelnou potravinovou bezpečnost a živobytí našich zemědělců.

Zemědělství je zásadní lidská aktivita, která je závislá na funkčních přírodních procesech. Klíčové jsou pro něj zejména úrodnost půdy, koloběh vody a živin i opylovači. Současně však průmyslové zemědělství představuje hlavní hrozbu pro biologickou rozmanitost a negativně ovlivňuje stav naší půdy, vody i klimatu. Foto: www.marekdvorak.com Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (dále jen “FAO”) odhaduje, že třetina zemědělské půdy je degradovaná a obsahuje velmi málo organické hmoty. Za posledních 150 let jsme přišli o polovinu světové ornice. Při zpracování půdy přicházíme ročně o více než milimetr půdy, což je 100x rychleji, než se vytvoří nová. FAO odhaduje, že do roku 2050 dojde v důsledku obdělávání půdy a hospodaření na ní k uvolnění 27 Gt půdního uhlíku, což bude mít negativní vliv na schopnost půdy zadržovat vodu a živiny, jakož i na výnosy. Předpokládá se pokles výnosů o 3 % - 7 % na každý 1 stupeň Celsia oteplení. To znesnadní produkci většího množství potravin pro rostoucí populaci a ohrozí nejen globální potravinovou bezpečnost, ale i zemědělce a jejich rodiny. Když víme, jaké má současné zemědělství negativní dopady, musíme hledat jeho udržitelnější formy, které by nejen vyprodukovaly dostatek potravin, ale i minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí. Bezorebně vysetý hrách po kukuřici, foto: www.marekdvorak.com Mezi neustále se objevujícími novými termíny rezonuje posledních pár let regenerativní zemědělství. Přestože se koncept regenerativního zemědělství rozvíjí od 70. let, dodnes neexistuje shoda na zastřešující definici. Obecně lze říci, že regenerativní zemědělství podobně jako “conservation agriculture” klade důraz na zlepšení a zachování zdraví půdy tím, že v ní zvyšuje množstvé organické hmoty a zaměřuje se na zlepšení úrodnosti půdy. Podle Rodale Institutu má zdravá půda nejen pozitivní vliv na výnosy, ale bude odolnější i vůči nestabilitě klimatu. The Food and Land Coalition (FOLU) považuje regenerativní zemědělství za důležité při nezbytné transformaci produkce potravin a hospodaření na půdě. Podle FOLU definují regenerativní zemědělství postupy, které regenerují půdu, snižují, ale nevylučují syntetické pesticidy a hnojiva, mají pozitivní vliv na životní prostředí a současně se snaží udržet vysokou produktivitu. Regenerativní zemědělství nevylučuje využití moderních technologií, šlechtění rostlin a zvířat, obdělávání půdy nebo použití syntetických hnojiv a pesticidů, ale zaměřuje se na jejich cílené využití. Vyjdeme-li z výše uvedeného, jde regenerativní zemědělství popsat jako způsob hospodaření, který se snaží minimalizovat negativní vlivy zemědělské činnosti na půdu a krajinu. Využívá různé principy a postupy, které mohou být společné i pro jiné formy zemědělství. Zaměřuje se na zlepšení stavu půdy a ekosystémových služeb. Podporuje nadzemní i podzemní biodiverzitu (půdní edafon), zadržování vody i živin a ukládání uhlíku v půdě (biosekvestrace). Regenerativní postupy jde volit a variovat podle lokálních podmínek a požadavků na všech druzích půd a v různých klimatech. Vymrzající porost meziplodin, na fotce je vidět ředkev olejnou, foto: Zuzana Benešová Regenerativní zemědělství nejlépe definuje 6 základních principů, jejichž naplnění jde dosáhnout mnoha různorodými postupy: zaměření se na zdraví půdy minimální pohyb s půdou celoroční pokryv půdy, ideálně s živými kořeny podpora nadzemní a podzemní biodiverzity zvyšování zadržování vody a uhlíku v půdě přizpůsobení specifickým podmínkám V dalším článku se blíže podíváme na jednotlivé principy a postupy, kterými se naplňují. Zdroje Oberč, B.P. and Arroyo Schnell, A. (2020). Approaches to sustainable agriculture. Exploring the pathways towards the future of farming. Brussels, Belgium: iUCN EURO. EASAC policy report 44: Regenerative agriculture in Europe (2022) FOLU: Aligning regenerative agricultural practices with outcomes to deliver for people, nature and climate (2023)

Pastva a antiparazitika Aby byla regenerativní pastva maximálně přínosná i pro hmyz, je potřeba odčervovat zvířata zodpovědně. Udržení zdravého stáda bez parazitů je prioritou každého zemědělce. Mnohé veterinární přípravky zabíjejí také koprofágní hmyz, který je pro pastviny důležitý, protože rozkládá trus pasoucích se zvířat. Vhodně nastavenou pastvou a kombinaci méně škodlivých antiparazitik to jde i bez negativního vlivu na biodiverzitu a kvalitu pastvin. Záznam ze semináře „Ochrana biodiverzity a antiparazitika“, kde vám poradí s šetrným odčervovacím systémem: Záznam z diskuze:

V posledních letech jsme svědky poklesu obsahu živin v plodinách a současná strava je chudší na minerály, vitamíny a zdravé rostlinné látky, známé jako fytochemikálie. Mnoho lidí trpí nedostatkem železa a dalších minerálů a nerovnováha v příjmu esenciálních mastných kyselin přispívá ke vzniku chronických onemocnění. Není proto náhoda, že lékárny jsou přeplněny různými potravinovými doplňky. Jak je možné, že se naše potraviny stávají prázdnými kaloriemi? Najdeme hodně vědeckých studií, které se věnují procesům vstřebávání minerálů kořeny rostlin v symbióze s půdními mikroorganismy. Dle těchto poznatků by nedostatek minerálů v rostlině mohl souviset s kondicí mikrobiomu v půdě. Tuto hypotézu se pokusil ověřit profesor David R. Montgomery ve své nedávné studii , ve které sleduje závislost výživových hodnot plodin a živočišných produktů na množství mikrobiálního života a organické hmoty v půdě. Byly analyzovány vzorky půdy a produkce z regenerativních, konvenčních i ekologických farem. Výsledky studie ukazují, že na půdách s velkým množstvím mikroorganismů a organické hmoty vznikají potraviny s vyšší výživovou hodnotou. Mezi kořeny rostlin a půdními mikroorganismy funguje čilý výměnný obchod, foto: www.marekdvorak.com Regenerativní versus konvenční Vzorky půdy i plodin byly odebrány z celkem šestnácti farem napříč USA. Z těchto farem se mezi sebou porovnávají vždy dvě sousední, aby měly stejné výchozí podmínky. Na jedné z nich se hospodaří regenerativně, tj. bezorebným způsobem s hojným využitím meziplodin a doprovodných plodin, na druhé se hospodaří konvenčním způsobem. Ze všech farem byly odebrány vzorky půdy, ve kterých byl změřen obsah organické hmoty a byl stanoven koeficient Haneyeho testu , který určuje množství a aktivitu půdního mikrobiomu a dostupnost živin v půdě. Výsledky ukazují, že obsah organické hmoty byl u všech regenerativních farem vyšší a na několika z nich dokonce několikanásobně. Koeficient Haneyho testu vyšel u regenerativních farem průměrně dvakrát vyšší než u farem v konvenčním režimu. A jak ze studie vyšly výživové hodnoty plodin vypěstovaných v těchto životem kypících půdách? Na dvojicích farem byly testovány a srovnávány stejné odrůdy kukuřice, čiroku, hrachu a sóji. Byl u nich stanoven obsah vybraných vitamínů, mikroprvků a fytochemikálií. Výsledky mluví ve prospěch živé půdy – tam totiž plodiny obsahovaly průměrně více o 34 % vitamínu K, o 15 % vitamínu E (u jedné z plodin až o 70 %), o 14 % vitamínu B1 a o 17 % vitamínu B2. Obsah fytochemických i minerálních látek byl také průměrně vyšší než u konvenčních farem. Orat či neorat Dalším předmětem výzkumu bylo srovnání kvality půdy a výživových hodnot zelí na třech zeleninových farmách s různým managementem: regenerativní farma hospodařící bezorebně s využitím mulčování a meziplodin ekologická farma používající orbu a organická hnojiva konvenční farma používající orbu, minerální hnojiva a další agrochemikálie U regenerativní farmy naměřili čtyřikrát vyšší podíl organické hmoty a třikrát vyšší koeficient Haneyho testu než u obou z farem, kde používají orbu. Ekologická farma, na které se oře na tom byla s kvalitou půdy jen o trochu lépe, než farma konvenční. Zelí vypěstované na regenerativní farmě pak obsahovalo o desítky procent vyšší hodnoty některých vitamínů i minerálů. Chemie či meziplodiny Další testování porovnává výživové hodnoty pšenice, která byla pěstována na dvou různých polích po dobu dvou let, obě v bezorebném režimu. Na jednom z polí se používaly k likvidaci meziplodiny herbicidy a ke hnojení syntetická hnojiva, zatímco na druhém poli byla pšenice zaseta přímo do meziplodiny a jako hnojivo byl použit kompost. Výsledky ukázaly, že na poli, kde nebyl použitý herbicid a syntetické hnojivo, pšenice obsahovala vyšší obsah minerálů, často i o desítky procent. Naopak obsah sodíku, kadmia a niklu - mikroprvků, které zdraví neprospívají, měla tato pšenice menší. Využití agrochemikálií zde mělo tudíž negativní vliv na výživovou hodnotu pěstované plodiny. Meziplodiny spolu se zbytky plodiny udržují půdu plnou života, foto: www.marekdovrak.com Maso z pastviny či z výkrmny Při dalším měření se prof. Montgomery zaměřil na to, jak ovlivňuje způsob chovu tukový profil masa hospodářských zvířat. Srovnával tukový profil hovězího a vepřového ze tří různých farem: Regenerativní farma, kde mají jak krávy tak prasata každodenní přístup k čerstvé pastvě a prasata jsou tam dokrmována různými obilovinami i luštěninami z místní produkce Místní farma, kde má skot přístup na pastvinu, ale nejedná se o pastvu v regenerativním stylu. Prasata jsou držena v budově s přístupem do malého venkovního výběhu a krmena kupovanou směsí non-GMO složení. Konvenční farma - velkovýkrmna, ve jsou zvířata koncentrována na malé ploše, neznají pastvu a prasata nemají vůbec přístup do venkovního výběhu. Hlavní složkou krmení je tam směs GMO kukuřice a sóji. Stejk z místní produkce může být zdrojem omega-3 mastných kyselin (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus) Výsledky ukázaly, že hovězí z regenerativní produkce má mnohem příznivější skladbu mastných kyselin než maso z ostatních dvou farem. Obsahuje třikrát více omega-3 mastných kyselin, včetně téměř sedminásobného množství kyseliny alfa-linolenové (ALA), než maso konvenční. Celkový poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselin se ukázal u tohoto masa mnohem příznivější než u masa ze supermarketu (konvenčního chovu). Maso z regionální farmy mělo hodnoty někde uprostřed. U vepřového masa z regenerativního chovu byly výsledky velmi podobné, obsah omega-3 mastných kyselin byl 2 x – 11 x vyšší než u masa z velkovýkrmny. Skot obohacuje půdní mikroflóru a výsledkem je vyšší a kvalitnější živočišná produkce (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus) Pastevní chov prasat přináší kromě pohody zvířat i příznivý vliv na výživovou kvalitu masa (foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus) Závěrem Principy regenerativního zemědělství, jako je bezorebné pěstování, využití meziplodin a doprovodných plodin, hnojení kompostem a regenerativní pastva, podporují život v půdě a zvyšují obsah organické hmoty v ní. Tímto se vytvářejí symbiotické vztahy a vzájemná výměna živin mezi půdními mikroorganismy a rostlinami. Toto je nejspíš důvodem, proč u plodin pěstovaných na regenerativně obhospodařovaných půdách byl zjištěn vyšší obsah vitamínů, minerálů a fytochemických látek. U masa pocházejícího z regenerativních farem byla naměřena jednoznačně zdraví prospěšnější skladba mastných kyselin. Ačkoli se jednalo o výzkum s relativně malým počtem vzorků, výsledky studie naznačují, že pomocí regenerativního zemědělství je možné produkovat potraviny s vyšší nutriční hodnotou. Zajímavým poznatkem je i fakt, že regenerativní farmy mají průměrně téměř dvojnásobek organické hmoty ve srovnání s běžnými farmami. Pokud by tedy většina zemědělců přistoupila k regenerativnímu zemědělství, mohli bychom změnit dlouhodobý trend snižování obsahu organické hmoty v půdě. Zdroje Historical changes in the mineral content of fruits and vegetables Changes in USDA Food Composition Data for 43 Garden Crops, 1950 to 1999 Historical variation in the mineral composition of edible horticultural products Changes in the mineral and trace element contents of cereals, fruits and vegetables in Finland The Role of Mycorrhizae in the Interactions of Phosphorus with Zinc, Copper, and Other Elements Nutrient uptake in mycorrhizal symbiosis Arbuscular mycorrhizae and the phosphorus nutrition of maize: A review of Guelph studies The effects of agricultural practices on arbuscular mycorrhizal fungi Zinc bioavailability in wheat grain in relation to phosphorus fertiliser, crop sequence and mycorrhizal fungi The reduction in zinc concentration of wheat grain upon increased phosphorus-fertilization and its mitigation by foliar zinc application Arbuscular mycorrhizal influence on zinc nutrition in crop plants – A meta-analysis Micronutrient enrichment mediated by plant-microbe interactions and rice cultivation practices Correlative evidence for co-regulation of phosphorus and carbon exchanges with symbiotic fungus in the arbuscular mycorrhizal Medicago truncatula

Podívejte se na video z Vojkovic z DVP Agro , kde sejí kukuřici na siláž do vymrzlé meziplodiny se současnou aplikací herbicidu do pásků po předplodině máku ozimém. Rostislav Mátl vás provede celým procesem setí a ukáže i stroje, které v regenerativním zemědělství používá.