Co se týče principů regenerativního zemědělství, tak jsme se inspirovali například u Gabea Browna ze Spojených států amerických. Dietmar Näser propaguje a rozvíjí praktiky revitalizující půdu v podmínkách německého a středoevropského zemědělství. Vyrostl v rodině vášnivých zahradníků a po ukončení studií pracoval v jednom z velkých zemědělských družstev v bývalé NDR. V průběhu let došel ke stejným závěrům jako Gabe Brown: „Je třeba nechat půdní život u kořenů rostlin a rostliny samotné, aby vykonávaly svou každodenní práci.” Dnes se živí jako zemědělský poradce a rozhodl se své zkušenosti shrnout do knihy Regenerative Landwirtschaft - Regenerativní zemědělství . Foto: ProfiPress Být regenerativní nebo nebýt? Dietmar Näser doporučuje nejdříve si ujasnit cíl. Ve vztahu k sobě a svému podniku. Chci zcela změnit svůj zavedený způsob konvenčního hospodaření na regenerativní? Nebo chci nadále hospodařit podle svých osvědčených postupů a změnit nebo vylepšit jen něco? Ve vztahu k půdním mikroorganismům a rostlinám. Pokusím se jim vytvořit co nejlepší podmínky ve všech směrech? Nebo chci nadále více či méně hýbat půdou, občas hnojit průmyslovými hnojivy a příležitostně používat pesticidy? Mít přechod na rege pod kontrolou Jakmile budete mít jasno v tom, kam se chcete posunout, můžete na tom začít pracovat. Pro úspěšný přechod na regenerativní zemědělství je klíčová dobrá znalost stavu půdy na vašich polích v průběhu vegetační sezóny, abyste měli dostatek informací pro vyhodnocení dopadu praktikovaných opatření. O rýčové zkoušce už jsme psali a točili video . To je základ. Dalším jednoduchým způsobem, jak získat přehled o úrodnosti vaší půdy, je zkouška soudržnosti půdních hrudek (agregátů). Procvičujte si své pozorovací schopnosti a zařaďte do svých běžných činností metody sledování stavu nejen půdy, ale také rostlin na vašem poli. Praktické tipy obsažené v knize k tomu jen vybízí. Jednou z metod, kterou Dietmar Näser ve své knize detailně popisuje, je měření fotosyntetické aktivity v listové šťávě. Při procesu fotosyntézy vzniká cukr (glukóza). Čím větší je fotosyntetická aktivita rostliny, tím vyšší je obsah cukrů v listové šťávě. K měření obsahu cukrů lze využít refraktometr. Tento jednoduchý optický přístroj využívají také vinaři ke zjištění obsahu cukru v hroznech vinné révy. Sledovaným parametrem jsou zde hmotnostní procenta cukrů rozpuštěných ve vodě (% Brix). Pokud je interakce rostlin s půdním životem nenarušená a účinná, rostliny mají k dispozici více živin. To se pak projeví naměřěním vyšších hodnot % Brix v listové šťávě. A v opačném směru, dobře zásobené rostliny s účinným procesem fotosyntézy mají energii v podobě cukrů na rozdávání a doslova pumpují energeticky bohatý koktejl do půdy prostřednictvím kořenových výměšků. Z toho těží půdní houby a bakterie, které na oplátku zpřístupňují rostlinám dostatečné množství živin. Regenerativní zemědělství podporuje vztahy rostlin s půdními houbami a bakteriemi, a přispívá tak k zachování života v půdě, dobrému zdraví rostlin, zvýšení kvality úrody a snížení nákladů zemědělského hospodaření. Kontrola současného stavu jako důvod k přechodu na rege Kvalitu a velikost sklizně ovlivňují různé faktory. Jde o podmínky související s danou lokalitou, průběh počasí a povětrnostní podmínky, typ zemědělské techniky, používaná hnojiva nebo konkrétní odrůda plodiny. A všechny tyto vlivy úzce souvisejí s aktivitou půdních organismů. U půd, které ztrácejí svůj život, si můžete všimnout následujících projevů: kolísavé výnosy s klesající kvalitou zvýšená náchylnost k chorobám rostlin a šíření plevelů časté škody způsobené suchem, přemokřením, erozí půdy zvýšení spotřeby pohonných hmot snížení účinku intenzivního hnojení Když se potýkáte s těmito problémy, může být řešením postupné zavedení principů regenerativního zemědělství do vašich osvědčených pěstitelských postupů.

Tři, dva, jedna... a stopujeme! Natočili jsme video s Lubomírem Marhavým z Biopratexu na poli s kukuřicí v DVP Agro Bratčice , kde měříme, za jak dlouho se zasákne 40 ml srážka na půdě obhospodařované regenerativně. Jak to dopadlo?

Vladimír Gut hospodaří spolu se svým synem Václavem v Radošovicích na rodinné farmě, která zaujímá plochu 400 hektarů a funguje podle principů regenerativního zemědělství. Jejich cesta k této metodě začala inspirací u zahraničních i domácích průkopníků a vedla nejen ke změně technologií, ale i k hluboké transformaci přístupu ke krajině i půdě. Vladimír Gut se synem Václavem. Foto: Daniel Lunter Rozmanitost plodin Na farmě dnes pěstují širokou škálu plodin. Od těch klasických jako je bob, hrách, jetel inkarnát, ozimý a jarní ječmen, len, mák, oves, peluška, pšenice, řepka, až po méně tradiční hrachor a ředkev. Některé plodiny jsou určeny jako osivo do meziplodin. Díky vlastnímu skladování nejsou závislí na výkupu v době sklizně a mohou prodávat tehdy, kdy je to výhodné. Právě tlak obchodníků je v minulosti přiměl investovat do skladových prostor a získat větší nezávislost. Důležitou součástí farmy je také vlastní kompostárna. Bioodpad z obce a z 20 hektarů vlastních luk zde proměňují na kvalitní kompost, který aplikují tam, kde je půda biologicky chudší. Proč regenerativně? Před opuštěním konvenčního hospodaření zvažoval Vladimír Gut ekologické zemědělství. Nakonec se však rozhodl pro regenerativní cestu. „Po prostudování dostupných informací jsme hned věděli, že do toho půjdeme na celé výměře,“ říká. Rozhodující při tom byly zkušenosti z Německa, kde výzkumy ukázaly, že i ekologické hospodaření bez živočišné výroby vede ke ztrátám půdního uhlíku. Prvotními inspiracemi mu byl americký farmář Gabe Brown a slovenský zemědělec Róbert Dohál . Ačkoli začátky nebyly snadné (přemnožení hraboši a slimáci nebo problémy s děravými porosty, kvůli slámě, která se při no-till setí zařezávala do seťového lůžka a bránila klíčení osiva), výsledky potvrdily, že se vydal správným směrem. Foto: Daniel Lunter Bez pluhu Jedním z prvních kroků bylo opuštění orby a hlubokého kypření a přechod na bezorebné technologie. Za velice prospěšné Gut považuje podrytí všech ploch před přechodem na regenerativní hospodaření. „Jedním podrytím se pole nadechla. Při podrývání došlo k narušení zhutněné podorniční desky a současně jsem do drážky zasel řepku, která kořeny fixovala praskliny,“ popisuje. Rozdíly mezi no-till polem a konvenčně obdělávanou půdou se naplno projevily hned při dalších silných deštích. Zatímco pozemek s bezorebně založeným porostem byl stabilní a bez eroze, sousední pozemek s orbou byl sině erozně poškozen. Meziplodiny jako základ S meziplodinami začal pan Gut ještě dříve, už krátce po revoluci, tehdy s hořčicí. Dnes se jejich role zásadně proměnila. Vysévá osmi až desetidruhové směsi, přičemž využívá pelušku, lupinu, bob, oves hřebílkatý, žito jarní, čirok, vikev, slunečnici, len, 3 druhy ředkví a svazenku. Dříve porosty ukončoval glyfosátem, dnes přechází na mechanické způsoby. „Teď jsem je jen povalil secím strojem a výsledek je stejný. Glyfosát vůbec nebyl potřeba, což mě těší.“ Meziplodiny před výsevem jařin nechávají vymrznout, což snižuje potřebu dalších zásahů a podporuje přirozený koloběh živin. Bezorebně vysetý hrách do porostu vymrzlé meziplodiny, foto: Daniel Lunter Chemie jako poslední možnost S přechodem na regenerativní principy hospodaření dochází kromě zlepšování kvality a struktury půdy i k výraznému snížení potřeby používání chemických přípravků na ochranu rostlin. Například při výskytu kyjatky v porostu pelušky, která byla pěstována s pomocnou plodinou (hořčice), nechali prostor přirozeným predátorům a mšice skutečně zmizely. Chemie se využívá jen tam, kde má oproti mechanickému zásahu menší negativní dopady. Naopak vzrostl význam škodlivého působení hrabošů a plžů, po jejichž přemnožení byli na farmě nuceni některé porosty zrušit a přesít. Proti těmto škůdcům bojují pomocí opakovaných ručních aplikací malých dávek granulí – takových, které podle Vladimíra Guta nepředstavují hrozbu pro dravce. Tento boj vnímají jako nezbytné zlo, které však výrazně převyšují přínosy regenerativního hospodaření, jehož výsledky jsou patrné i v krajině. Přibývá zajíců, koroptví, skřivanů i vzácných sýčků. Zajímat se a zkoušet „Do regenerativního zemědělství musíte zapadnout, zajímat se, zkoušet,“ uzavírá Vladimír Gut a jeho farma ukazuje, že regenerativní zemědělství není jen trend pro malé farmy. Dá se praktikovat i ve větším měřítku a přináší konkrétní výsledky. Od zdravější půdy až po vyšší odolnost vůči extrémům počasí.

1. film Kiss The Ground Film Kiss the Ground odhaluje řešení klimatické krize. Přichází s myšlenkou, že regenerací světové půdy můžeme zcela a rychle stabilizovat klima, obnovit ztracené ekosystémy a vytvořit bohaté zásoby potravin. Ukazuje, že půda je zásadním prvkem boje se změnou klimatu. Foto: Kiss the Ground 2. kniha Gabe Brown: Dirt to Soil: One Family’s Journey into Regenerative Agriculture Přelomová kniha Gabea Browna, farmáře z Bismarcku v Severní Dakotě, který hospodaří regenerativně a vzdělává zemědělce po celém světě. Foto: www.agfundernews.com 3. film What is Regeneration? What is Regeneration je krátký film, který vyzývá k tomu, abychom se připojili ke globálnímu hnutí regenerátorů, kteří pracují na uzdravení našich ekosystémů. 4. film Jak houby stvořily náš svět Poznejte ty nejnovější poznatky z výzkumu říše hub v dokumentárním filmu Jak houby stvořily náš svět . Dozvíte se, že jsou houby už od počátku hnacím prvkem evoluce na zemi. Foto: Academy of Canadian Cinema & Television 5. film Živý plášť planety Země – GEODERMA Co dnes vlastně víme o půdě? Jak se staráme o geodermu - živý plášť planety Země? Na tyto otázky odpovídá půdní biolog RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. , který vám v dokumentárním filmu nechá nahlédnout pod pokličku těch nejmenších organismů, které v půdě žijí. 6. film Nech půdu žít Dokument Nech půdu žít navazuje na film Film Živý plášť planety Země – GEODERMA a ukazuje důležitou roli půdních organismů na utváření půdy. Neopomíná význam žížal a jejich vliv na navracení organické hmoty do půdy a zabývá se vztahem mezi kořeny rostlin a mikroby. Filmem opět provází půdní biolog, RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. 7. film Zwei Mohnbauern gegen einen Käfer Dokument o dvou rodinných farmách, které pěstují tradiční český modrý mák. Autoři z evropské veřejné televize Arte přibližují dva přístupy k zemědělství - konvenční a regenerativní. Příběh překypuje napětím a ponechává otevřený konec pro jeho další pokračování. Už nyní vám můžeme prozradit, že více naděje a povzbuzení do další práce vyzařuje z regenerativního přístupu Farmy Markových . Ne nadarmo byla vyhlášena Farmou roku 2024. Dokument je ke zhlédnutí v původním znění s německými nebo anglickými titulky.

Hraboš polní ( Microtus arvalis ) je jedním z největších zemědělských škůdců v Česku. Během tzv. hraboších let, které obvykle nastávají v cyklech 2-5 let, dochází k masivnímu nárůstu jejich populace a následně značným ekonomickým ztrátám. Podle Ministerstva zemědělství ČR se škody na polích, ovocných sadech a lesních porostech pohybují v jednotkách miliard korun ročně. S klimatickou změnou se tato problematika ještě prohlubuje, protože mírnější zimy umožňují hrabošům přežívat a množit se po celý rok. Predikce hraboších let je tak náročnější. Hraboš polní ( Microtus arvalis ) Jak fungují repelentní rostliny? Některé rostliny si v průběhu evoluce vyvinuly obranné mechanismy proti býložravcům. Vylučují látky, které hraboše odpuzují nebo jsou pro ně přímo toxické. Další rostliny nejsou pro hraboše atraktivní z důvodu nevhodné struktury porostu nebo nedostatečné výživové hodnoty. Tento přirozený obranný mechanismus lze využít v regenerativním zemědělství k minimalizaci využití rodenticidů. Pěstováním repelentních rostlin lze snížit škody způsobené hraboši. Experimentální testování na jižní Moravě Vědecký experiment, který probíhá v letech 2023-2025 pod vedením Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími institucemi, si klade za cíl ověřit repelentní účinnost vybraných rostlin. V rámci pilotního pokusu v červenci 2023 bylo testováno osm druhů: levandule, čirok, koriandr, kmín, konopí, len, fenykl a čičorka. Čičorka Tyto druhy byly vybrány pro jejich předpokládanou repelentní účinnost a současně možné ekonomické využití v českých podmínkách. Porosty byly srovnávány s kontrolními plochami osazenými pohankou a trvalým travním porostem. Výsledky potvrdily nižší výskyt hrabošů v repelentních porostech, především u levandule, čiroku, koriandru a konopí. V průběhu pilotního pokusu byl navíc výskyt hraboše polního vysoký a očekávalo se, že oblast plošně osídlí. V roce 2024 se experiment zaměřil především na čirok, který vykazuje nejvyšší potenciál v kombinaci se zemědělským využitím. Výsledky byly, stejně jako předešlý rok, pozitivní, jak ale upozorňuje koordinátor výzkumu prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, zatím je třeba brát je s jistou rezervou: „V repelentních rostlinách (čirok, kukuřice) přítomnost hrabošů zjištěna nebyla, repelentní účinek však zatím nelze považovat za prokázaný, neboť populační hustota hraboše polního byla v uplynulé sezóně ve fázi poklesu populace s nízkou početností.” Výzkum repelentních rostlin tedy už nyní přinesl důležité poznatky, ale jak zdůrazňuje profesor Suchomel, je potřeba v něm pokračovat: „Projekt byl poměrně krátký a končí již v letošním roce. Nebylo proto možné pokrýt všechny potřebné aspekty dané problematiky. Při výzkumu se objevily i nové otázky, jako např. využití repelentních rostlin v systému bezorebného hospodaření. To je jedna z klíčových otázek, na kterou se chceme zaměřit v dalším výzkumu. Konkrétní údaje k tomu ještě nemáme, předběžné testy však ukazují, že v bezorebném systému je účinnost nižší. To ovšem neznamená, že by efektivita těchto plodin nemohla být dostatečná.” Čirok Možné způsoby využití v praxi Repelentní rostliny lze aplikovat jako krycí plodiny nebo meziplodiny, které mohou pomoci snižovat populaci hrabošů a chránit tak zemědělské plodiny. Další možností je zakládání repelentních pásů o doporučené šířce alespoň 20 metrů, které mohou sloužit jako bariéra proti migraci hrabošů mezi jednotlivými poli. Podle profesora Suchomela je však třeba počítat i s různou mírou účinnosti v závislosti na vegetačním období: „Nejžádanější je samozřejmě účinek v jarním období, kdy dochází k nárůstu početnosti populace hrabošů a jejich šíření. Účinnost porostů založených na jaře je nutné podpořit intenzivní agrotechnikou a potlačováním plevelů, po zapojení porostu lze pak předpokládat účinnost již ,bezúdržbovou’.” Kromě přímé výsadby by v budoucnu mělo být možné využít také extrakty z repelentních rostlin k výrobě ekologických postřiků a granulí, které by byly biologicky odbouratelné a nezanechávaly by žádná rezidua v půdě. Tyto přípravky jsou v současnosti testovány a dle profesora Suchomela by mohly být zavedeny do praxe nejdříve mezi lety 2026-2028. Vedle testovaných repelentních rostlin existují i další plodiny s potenciálem pro obdobné využití, z nichž některé ani nevylučují látky odpuzující hraboše, pouze jim nechutnají a nejsou tak pro ně příliš atraktivní. Mezi ně patří: cibule, česnek, hořčice, kukuřice a mák. Použití repelentních rostlin proti hrabošům může představovat důležitý krok směrem k udržitelnějšímu zemědělství. Namísto intenzivního využívání rodenticidů se můžeme inspirovat přírodou a přizpůsobit zemědělské systémy tak, aby minimalizovaly škody způsobené hraboši ekologickou cestou.

Na členské schůzi Spolku pro regenerativní zemědělství v Osicích dne 14. 1. 2025 jsme představili lobbingová témata, která bychom rádi společně se zemědělci prosadili. Hlasování se zúčastnilo 19 členů. Jste regenerativní zemědělec, ale ještě nejste členem Spolku? Chcete se účastnit dění okolo regenerativního zemědělství, předávat své zkušenosti, nebo se učit od ostatních? Staňte se členem a získáte i přístup k tomuto článku. Zde jsou výsledky hlasování pro jednotlivé otázky i s doplňkovými odpověďmi hlasujících:

Anguský skot Karla Kalného ze Statku Mitrov se každý den pase na čerstvé trávě. Benefitují z toho nejen zvířata, ale i lidi, kteří konzumují zdravější maso a půda, která díky tomu trvale uloží více uhlíku. Regenerativní pastva skotu na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com I když je každodenní přesun skotu časově náročnější než tradiční kontinuální pastva, ekonomické a ekologické výhody nároky na práci převyšují. Zejména, pokud se do rotace pastvin zapojí i další pastevní zvířata. Pastviny mají během doby regenerace, která trvá několik týdnů, dostatek času na regeneraci. Jejich kořeny se díky tomu dostanou hlouběji do půdy, kde obvykle bývá více vody, takže si porosty významně polepší i během dlouhých období sucha. Co se ve videu dozvíte: jaké typy oplůtků a lanek Karel Kalný využívá jak dlouho nechává skot na stejné pastvině jak skot působí na pastevní porost kdy je vhodné zvířata přesunout na další pastvinu jaké jsou výhody každodenního kontaktu se zvířaty jak na Statku Mitrov skot zimuje jak lze vyřešit vodu na pastvinách

Na Statku Mitrov se pasou brojleři ve speciálních klecích. Každý den se přesouvají na novou pastvu, díky čemuž mají kuřata zajištěný přísun přirozené stravy. Jako bonus pastvinu vyčistí od parazitů skotu a půdu obohatí o cenné organické hnojivo. Brojleři na pastvě na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com Díky kombinaci více zvířat na stejné pastvině je podnik Karla Kalného ekonomicky odolnější a samotné pastviny jsou druhově rozmanitější. To má výborný dopad na celý ekosystém, který tak může do půdy uložit mnohem více uhlíku, než je tomu u jiných způsobů pastvy. Co se ve videu dozvíte: jaké klece jsou potřebné na každodenní přesun od jakého věku se kuřata mohou pást kolik dní se chovají před porážkou jak využít pozemek naplno jak Karel Kalný úspěšně chrání drůbež před predátory jaká konstrukce klece se na pastevní chov drůbeže hodí

Na regenerativní farmě Statek Mitrov kromě skotu a drůbeže pasou i prasata. Kombinace hospodářských zvířat je pro Karla Kalného důležitá, a to hned z více důvodů: vyšší rozmanitost, lepší koloběh živin, širší portfolio a lepší ekonomika chodu farmy. Pasoucí se prasata na Statku Mitrov, foto: www.marekdvorak.com Karel Kalný věří, že tráva je pro prasata velmi výživná - svědčí o tom fakt, že u prasat na farmě téměř nemají problémy s nemocemi. Na pastvě mají prasata spoustu prostoru pro rytí a válení se v bahně. Ve videu níže se kromě jiného dozvíte, jak lze těchto aktivit chytře využít a nahradit jimi drahou zemědělskou techniku. Co se ve videu dozvíte? jak lze prasata zařadit na pastvu proč jsou prasata výborným pomocníkem nejen na zimovištích skotu kolik potravy u prasat může tvořit tráva jaká plemena se hodí na pastvu jak se změní výsledný produkt - vepřové jaká je porážková hmotnost pasených prasat jak na oplůtky pro prasata

Důležitou součástí úspěšného podnikání je neustálé vzdělávání. Zemědělci se kromě čtení knih, časopisů nebo internetových zdrojů mohou zúčastnit zemědělských výstav. Podívejte se s námi, jak to vypadalo na regenerativní výstavě v sousedním Rakousku. Festival Soil Evolution 2024, foto: Daniel Lunter Bienále Soil Evolution 2024 ( Evoluce půdy ) je zemědělská výstava s festivalovým nádechem, která se letos konala již podruhé. Vznikla v roce 2022, kdy spojili síly tři organizace: švýcarský SWISS NO TILL , německý GKB (Spolek pro konzervační zpracování půdy) a rakouský Boden.Leben (Půda.Život). Společně uspořádali akci pro zemědělce, kterým záleží na zdraví půdy. Letošní program byl nabitý přednáškami, semináři a ukázkami strojů. I když projevy byly v němčině, všichni vystavovatelé mluvili anglicky, takže se i cizinci dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Stroje Na výstavě bylo k vidění přes 40 různých značek strojů. Bezorebné secí stroje, kypřiče, řezací válce, rotační plečky, systémy na ovládání tlaku v pneumatikách a navigační systémy. Kromě velikánů jako je Amazone, Horsch nebo Kuhn, byly zastoupeni i méně známí výrobci: Agrisem (Německo) - pneumatické no-till diskové secí stroje Claydon (Velká Británie) - mechanické no-till radličkové secí stroje do těžké půdy Horizon (Velká Británie) - pneumatické no-till diskové secí stroje, strip-till Junkkari (Finsko) - mechanické a pneumatické no-till diskové secí stroje Maschio Gaspardo (Itálie) - mechanické no-till diskové secí stroje Semeato (Brazílie) - mechanické no-till diskové secí stroje Simtech UK (Velká Británie) - mechanické a pneumatické no-till radličkové secí stroje Sky Agriculture (Francie) - pneumatické no-till diskové secí stroje Virkar (Španělsko) - pneumatické no-till diskové a radličkové secí stroje Mechanický no-till diskový secí stroj Junkkari D300 , foto: Daniel Lunter Pneumatický no-till secí stroj SIMTECH UK TS 300AP , foto: Daniel Lunter Pneumatický no-till secí stroj Virkar Dynamic DC , foto: Daniel Lunter Mechanický no-till secí stroj Semeato TDNG 300M, foto: Daniel Lunter Podhušťování pneumatik Za zmínku stojí i systémy řízení tlaku v pneumatikách. Vystavovali je dvě firmy - PTG a TerraCare . Výhodou těchto systémů je, že při podhuštění pneumatik se zvětší styčná plocha, tudíž se lépe rozloží váha traktoru. Výsledkem je plytší utužení půdy. Některé pneumatiky jsou schopny pracovat už při tlaku 0,6 bar. Vlevo: systém řízení tlaku v pneumatikách PTG, vpravo: systém řízení tlaku v pneumatikách TerraCare s neseným kompresorem, foto: Daniel Lunter Vlevo: pneumatika nahuštěná na předepsaných 2,4 bar, vpravo: pneumatika nahuštěná na 0,6 bar. Podhuštěná pneumatika vpravo se opírá o větší plochu, tudíž se váha lépe rozloží a půdu méně utužuje, foto: Daniel Lunter Ekologické zemědělce zaujal meziřádkový mulčovač do širokořádkových plodin Stripgrazer WR rakouské výroby. Meziřádkový mulčovač Stripgrazer WR, foto: Daniel Lunter Levné navigační systémy GPS systémy v zemědělství sehrávají nezastoupitelnou roli. V rámci regenerativního zemědělství se často mluví o tzv. CTF (controlled traffic farming - řízený faremní provoz). V CTF systému jezdí traktor vždy ve stejných kolejích, aby se eliminovalo plošné utužování. Velké značky jako Trimble, John Deere, Topcon a další jsou na trhu již dlouho. Jejich cena je ale vysoká a menší a střední zemědělci si je nemohou dovolit. Florian Köck se svými kolegy ze vzdělávacího centra LK-Technik Mold proto zmapovali trh a vyzkoušeli levnější systémy čínských značek. Zjistili, že už za cenu kolem 160 000 kč se dá sehnat poměrně spolehlivá navigace. Zkoumali tyto čínské značky: FJ Dynamics - vítěz testů spolehlivosti, nová verze i bez výměny volantu s pomocí hydraulických hadic Sveaverken - původně švédská značka, uživatelsky velmi podobné FJ Dynamics CHC Nav - používá jiné uživatelské prostředí a jiný hardware, je kompatibilní se zabudovanými systémy řízení směru Oproti dražším značkám jsou dle Floriana Köcka v případě ztráty signálu čínské systémy méně přesné. Ty dražší zvládnou přesně navigovat i během ztráty spojení s družicí po dobu 15 až 30 minut díky technologii RTK - kromě zařízení na traktoru musí být v dosahu ještě další referenční GPS přijímač na pevném bodě, ten má ale omezený dosah signálu. Čínské navigační systémy lze namontovat i na starší traktory (LK-Technik Mold je testoval na traktoru Steyr 9145). Navigační systém FJ Dynamics. Foto: Florian Köck Praktické videonávody jsou dostupné na jejich YouTube kanálu (možnost si zapnout i české titulky). Další akce Na konci června se bude konat nejvýznamnější evropský a celosvětově známý Festival regenerativního zemědělství Groundswell . Odehrávat se bude v Hertfordshire (blízko Londýna) ve Velké Británii 26. a 27. 6. 2024. Na festivalu potkáte a uslyšíte spoustu světových odborníků na regenerativní zemědělství, například i známého amerického poradce Johna Kempfa . Součástí bude výstava a polní ukázky strojů pro regenerativní zemědělství. Za Platformu pro regenerativní zemědělství se akce zúčastní Daniel Lunter. Pokud se rozhodnete taky vyrazit, může vám pomoci s překladem u jednotlivých vystavovatelů. V případě zájmu prosím vyplňte tento dotazník . Pokud vás zajímá konkrétní výrobce, dejte nám vědět. Propojíme vás s distributory a pomůžeme i s komunikací v cizím jazyce.

Na Farmě Basařových se rozhodli přejít na regenerativní způsob hospodaření, aby jim neodtíkala ornice z polí pryč. Kromě rostlinné a živočišné výroby provozují i agroturistiku a prodej ze dvora. Nebo spíš z vlastních automatů. Jan Basař, foto: www.marekdvorak.com Rodina Basařových začala v Sudetech hospodařit po válce. Po komunistickém převratu o farmu přišli, ale v roce 1989 se sem vrátili. Areál se rozrůstal postupně od roku 2000, kdy si pronajali teletník, a následně kravín, který pak od státu koupili. Následně přikoupili zbytek pozemků, aby to měli uzavřené. Dnes na farmě o rozloze 550 ha rostlinné i živočišné výroby pracuje celá rodina a tři zaměstnanci. Mají ještě řezníka a paní, která každé ráno doplňuje automaty, a spolu s řezníkem obstarává balení. Každý týden porazí dva až tři kusy hovězího. V rostlinné produkci pěstují tržní plodiny jako je řepka, pšenice a oves, pokud je dostatek krmení pro dobytek. Jinak se vrací ke krmným plodinám jako je žito, jetel a kukuřice. Uživit musí stádo od 200 do 250 kusů aberdeen-anguského skotu. Jalovice mají po pastvinách, býky ve stáji. Aberdeen-anguský skot, foto: www.marekdvorak.com „Měli jsme základní stádo na maso, byl to uzavřený chov. Rozhodli jsme se, že budeme maso prodávat přes naši prodejnu. K tomu byla ale potřeba další stáj, kde budeme býky vykrmovat (předtím jsme je vozili na zpracování jinam). No a stáj by nás stála 32 milionů korun, s tím, že trvá dva roky, než býky vykrmíme. To by si ti býci v životě nesplatili. Tak jsme museli udělat radikální rozhodnutí a prodali jsme stádo krav. Teď to máme tak, že kupujeme od známých chovatelů zástav, který vykrmujeme,” říká Jan Basař. Basařovi se zatím seznamují s regenerativním pěstováním plodin, pastva bude možná potom. Plně je teď zaměstnává přechod na regenerativní zemědělství na orné půdě. Loni zkusili ozimy na pár hektarech a na jaře jařiny a zatím to vypadá dobře. Za těchto podmínek a počasí si myslí, že to půjde spíše k lepšímu a za snížených nákladů. Když neořou a nekypří, je pokles nákladů na naftu znát. Úsporu vidí i v ušetření času. K regenerativnímu zemědělství je dohnaly silné eroze z přívalových dešťů. Půdu chtějí jednou předat dětem a nechtějí jim nechat hlínu, která vypadá jako štěrk. Pozemky dále zmenšují a zatravňují, ale nestačí to - orná půda je pořád ohrožená. Řešení vidí v regenerativním způsobu hospodaření. Foto: www.marekdvorak.com Rozdíl při větší srážce viděli hned. Zaset pšenici do jetele vyzkoušeli na nejhorším poli, které už bylo zralé na zatravnění. Na Silvestra lilo, byla obleva, ale přívalové deště s pšenicí neudělali vůbec nic. Voda sice letěla po povrchu, protože jí bylo tolik, že se nestíhala vsakovat, ale nevymlela žádnou díru, pšenice tam byla dál. A stačilo tak málo: nezkypřit a zasít přímo do jetele. Letos také seli deseti druhovou meziplodinovou směs (buď v den sklizně, nebo den po) a podrývali. Zjistili totiž, že mají zhutněnou půdu na úplnou desku asi v hloubce 15 až 20 cm. Nahoře byla krásná kyprá půda, ale po 15 cm deska do hloubky 20 cm. „Dokud člověk nezjistí něco jiného, tak mu to přijde normální: přece musíme proorat, prokypřit. Minulý rok jsme jeli set napřímo do postříkaného jetelu, tak jsme si říkali, jestli nejsme blázni. Měla by tam přece jet sekačka, ne sečka:) V listopadu už nebyl rozdíl, jetel už skoro nebyl a pšenice rostla. Po oblevě na Silvestra jsme neměli žádnou erozi,” dodává Jan Basař. Chtějí to ale posunout dál. V budoucnu plánují na prvních 6 hektarech vyzkoušet agrolesnický systém na orné půdě. A pokud se jim zalíbí, v dalších letech budou pokračovat na dalších pozemcích. Stromy se budou vysazovat po vrstevnicích, pod nimi bude zatravněný 3 m pás, díky kterému chtějí definitivně vyřešit problém s erozí. V 30 m širokých pásech budou mít ornou půdu jako doposud. Aktuálně dolaďují s poradcem Martinem Smetanou z Živé půdy druhové složení stromů. Rádi by to měli pestré, ale zároveň potřebují stromy, kterým se bude dobře dařit v jejich podmínkách. Chystají se i na výstavu ovoce spojenou s degustací, aby si vybrali správně. Výběr stromů je rozhodnutí na několik příštích generací, proto oceňují možnost konzultací. Na podzim si také vyzkoušeli stroj SKY EASY Drill W6020 od Soufflet Agro, moc se jim líbil a řeší jeho koupi. Těší se, že přestanou každé jaro sbírat kameny, které by díky bezorebnímu hospodaření neměli vůbec vylézt na povrch. Dokud orali a kypřili, vždy na podzim rozmetali hnůj, zapravili a seli. Hnůj jim teď do regenerativního zemědělství úplně nezapadá, takže změnili myšlení. Dřív ho nechtěli dávat do bioplynky, kde by spálili organiku a na pole vozili jen digestát. Dnes ho ale do bioplynky dávají a digestát jde potom do meziplodiny nebo na louky. Legislativně nemohou hnůj jen rozmetat a nezapravit, díky bioplynce tento problém vyřeší. Bioplynku mají malou - vyrábí 250 kW elektřiny a 230 kW tepla. V zimě spotřebují vše v rámci areálu, v létě přebytky prodávají. Pole, kde budou do budoucna vysazeny stromy, foto: www.marekdvorak.com Farma má dnes pestrou nabídku. Jan Basař popisuje, že prvně měli pole a dobytek, potom objevili bioplynku a následně koupili penzion. Dobytek jim bylo líto nakládat na kamiony a posílat do Turecka, a tak začali kvalitní hovězí maso zpracovávat. Také chtěli mít farmářskou prodejnu, kde by mohli maso prodávat. Místo toho objevili automaty, ze kterých zboží prodávají a zároveň je nabízí okolním zemědělcům - umí je dovézt, servisovat atd. Jeden automat je přímo na farmě, pět ve Vrchlabí. Mají svou bourárnu, takže si všechno maso sami připraví, a pak prodají, třeba i do restaurací v okolí. Foto: www.marekdvorak.com

Podívejte se na video hnojení statkovými hnojivy v DVP Agro. Jak lze hnůj něžně zapravit? Rostislav Mátl vám to ukáže.