ZD Bohuňovice hospodaří na 2 700 hektarech půdy a zaměřuje se především na rostlinnou a živočišnou výrobu. Již 10 let své pozemky úspěšně obhospodařují pomocí technologie pásového zpracová ní půdy Strip-Till. Díky tomu dosahují velkých úspor pohonných hmot, osiv a hnojiv. Přečtěte si celý článek na webu Agroportál24h .

Jak v DVP Agro hnojí digestátem? Podívejte se na video s Rostislavem Mátlem, který vám ukáže, jak celý proces vypadá, a jak se na hnojení chystají už při setí.

Chcete začít s regenerativním hospodařením, ale nevíte jak? Chcete ve svém osevním postupu využít meziplodiny a máte obavy z jejich ukončování? Zajímá vás, jak začít hospodařit regenerativně i bez velkých investicí do nových strojů? Inspirujte se praxí zaběhnuté regenerativní farmy DVP Agro. Meziplodiny ukončené řezacími válci, foto: DVP Agro Farma DVP Agro je napříč komunitou regenerativních zemědělců dobře známá. Vedoucí farmy, Rostislav Mátl, se před 5 lety se svými spolupracovníky rozhodl, že upřednostní zdraví půdy před výdělečností podniku, což se mu ale nakonec vyplácí i ekonomicky. Od roku 2022 vyzkoušeli v DVP Agro nové stroje a nabyli další zkušenosti, o něž se rádi dělí v rámci častých dnů otevřených dveří a polních dnů, nebo skrze videa na jejich YouTube kanálu . Kromě toho jsou zakládajícími členy Spolku pro regenerativní zemědělství , jehož součástí je také Platforma pro regenerativní zemědělství. Načasování výsevu meziplodin Efektivita porostu meziplodin je dle Rostislava Mátla velmi ovlivněna dobrým načasováním výsevu. Včasný výsev má totiž zásadní vliv na kvalitu porostu na konci vegetační doby. Ideální je zasít meziplodiny v den sklizně předplodiny. Pěstování meziplodin mezi sklizní včasně sklízené plodiny (např. mák) a setím ozimé plodiny za srážkově průměrného léta vytvoří kvalitní porost, do něhož lze na podzim přímým setím zasít ozimou plodinu. Pokud plánují na farmě DVP Agro v následujícím roce pěstovat kukuřici, pole na ni připraví výsevem vymrzajících meziplodin, které jej pokrývají v průběhu celé zimy. I v tomto případě je důležité vyset meziplodiny co nejdříve po předplodině, aby jednotlivé druhy do mrazů dosáhly alespoň fáze tvorby květních pupenů. Díky tomu pak bude stačit porost ukončit mechanicky, bez pomoci herbicidu. V případě úspěšného založení porostu meziplodin mají na farmě DVP Agro dobrou zkušenost s potlačením výdrolu předcházející pšenice, nebo dokonce i druhé vlny výdrolu řepky. Přípravky na ochranu rostlin se používají v meziplodinách jen zřídka. V případě, že klimatické podmínky umožní vzejít výdrolu předešlé plodiny dříve, mohou být meziplodiny významně potlačeny, a proto využijí graminicid pro zastavení růstu jednoděložných rostlin. Délka doby, během které rostou směsi meziplodin, je z pohledu půdního života velice důležitá. Čím déle jsou rostliny naživu, tím hlubší a větší mají kořenový systém, z čehož efektivně těží spousta půdních mikroorganismů. Taky platí, že čím více druhů meziplodin prosperuje, tím je diverzita mikroorganismů navázaných na kořenové systémy vyšší. Ty pak v rámci svých životních projevů přetvářejí půdní strukturu, která je stěžejním faktorem ovlivňujícím nejen zdraví půdy, ale i množství vody, které je půda schopna zadržet. Ukončení meziplodin Se snižující se četností a sílou mrazů na konci vegetační sezóny, které by účinně vymrzající meziplodiny ukončily, se na farmě DVP Agro rozhodli ukončovat meziplodiny mechanicky. Toho se dá dosáhnout svalením rostlin a případným nařezáním. Rostliny mají po tomto zásahu dobrý kontakt s povrchem půdy, což usnadní půdním organismům zpracovat materiál na živiny a dopravit je do půdy. Zároveň je zásah díky ponechání hmoty ukončených rostlin účinným nástrojem v boji proti erozi. Půdní rozkladači hmotu rozloží a už ve vegetačním období následující plodiny ji dle zkušeností DVP Agro téměř není vidět. Porost meziplodin na jaře po podzimním ukončení řezacími válci, foto: DVP Agro Samotné ukončení je dle Rostislava Mátla nejlepší vykonat, když je půda namrzlá, aby se předešlo utužení půdy a vzniku kolejí. Další výhodou likvidace během mrazu je křehkost rostlinné hmoty, díky níž je snadnější rostlinu “zlomit” válci nebo rozsekat řezacími válci. Letité zkušeností z běžné zemědělské praxe pobízely i Rostislava Mátla k otázce: zapravit či nezapravit? Formou souběžné zkoušky obou variant zjistil, že nezapravené meziplodiny se rozkládaly rychleji a byly křehčí, zatímco hmota mělce zapravených meziplodin talířovým podmítačem zůstávala zelená. Přesný výsev širokořádkových plodin do vymrzlé meziplodiny Dle Rostislava Mátla je při pěstování jakékoliv plodiny nejdůležitější uložit osivo do správné hloubky a zajistit jeho přikrytí půdou. Pro tuto operaci je ideální secí stroj s přesným výsevem. Výsevním jednotkám s přesným výsevem musí v případě výsevu do vymrzlé meziplodiny předcházet ústrojí, které zabezpečí přímý kontakt s půdou. V opačném případě může být přesná hloubka výsevu do velké míry ovlivněna. Co se týče termínu setí, teplomilnější plodiny jako kukuřice vysévají později, protože díky pokryvu ukončených meziplodin se půda prohřívá pomaleji. Loni si to v DVP Agro měli možnost během chladnějšího jara vyzkoušet na vlastní kůži, když porosty kukuřice založené tímto způsobem vzcházely viditelně pomaleji. Detail kolejového řádku vynechaného pro aplikaci digestátu. Na povrchu půdy vidět poslední zbytky po meziplodině, foto: DVP Agro V únoru je dle Rostislava Mátla namístě kontrola porostu meziplodin. Pokud se v porostu najdou jakékoliv vzcházející rostliny, začne je považovat za plevely. Je to znak špatného ukončení, nebo nedostatku nízkých teplot během zimy na usmrcení porostu. V takovém případě na farmě DVP Agro aplikují listový herbicid glyfosát. Vloni experimentovali i s půdním herbicidem aplikovaným během výsevu. Ten se aplikuje do pásku kolem výsevního řádku v šířce 15 cm, aby zabránil plevelům omezovat vzcházení kukuřice. Po tomto postřiku byl použitý ještě postemergentní herbicid. V DVP Agro využívají tzv. CTF systém (controlled traffic farming), neboli systém jednotných kolejových řádků s liniemi 6 m (secí stroj), 12 m (hadicový aplikátor digestátu) a 30 m (postřikovač). Při setí kukuřice vynechávají 4. a 8. výsevní řádek každý druhý záběr, přičemž šířka řádku je v případě kukuřice na siláž 54,5 cm a kukuřice na zrno nebo slunečnice 75 cm. Stroje Přímé setí obilovin a meziplodin provádějí pomocí svých secích strojů Väderstad Rapid a SLY Agrisem BOSS (srovnání zde ), ale v rámci nabývání nových zkušeností zkoušejí také secí stroj značky Bourgault od firmy Biopratex . V případě přesného výsevu širokořádkových plodin používají dva stroje. Pro kukuřici, řepku, slunečnici a cukrovou řepu používají přesný secí stroj Väderstad Tempo V, zatímco na bob nebo pelušku lépe poslouží SLY Agrisem BOSS. Stroj Väderstad Tempo V pro výsev do zbytků meziplodiny ještě upravili pomocí koltrů, které zbytky rostlin prořežou, a vyklizovacích disků, které nařezanou hmotu před výsevní jednotkou rozhrnou. Dalším vylepšením byly škrabky, které z vyklizovacích disků odstraňují nalepenou hmotu. Pro účinné ukončování meziplodin se na farmě DVP Agro rozhodli pořídit řezací válce Kerner X-Cut. Tento systém meziplodiny svalí a prořeže ve dvou směrech, čímž usnadní práci půdní biotě, která na oplátku materiál zpracuje rychleji. Foto: DVP Agro Rostislav Mátl tvrdí, že uvedená opatření nejsou podmíněna nákupem nových strojů. Řezací válce Kerner X-Cut se dají nahradit válci Cambridge. Ty jsou známé svou víceúčelovosti a vlastní je spousta zemědělců. Ani v případě secího stroje není dle Rostislava Mátla nutné investovat do drahé no-till technologie. Pro začátek dle něj dobře poslouží i konvenční secí stroj, v tomto případě Väderstad Rapid. Tato sečka je vybavena diskovým ústrojím na přípravu půdy, a proto ho při přímém výsevu do porostu meziplodin na farmě DVP Agro zvednutím deaktivují tak, že lehce kopíruje položenou rostlinnou hmotu. Stroj je dále vybaven masivními diskovými secími botkami, které se do půdy dokáží proříznout. Přímý výsev zpravidla kombinují s řezacími válci Kerner X-Cut zavěšenými v předním tříbodovém závěsu. Pokud vás tento systém hospodaření zajímá, nebo už máte s regenerativním zemědělstvím zkušenosti, zvažte své členství ve Spolku pro regenerativní zemědělství. Můžete tak získat přístup k informacím ze zahraničí, možnost účastnit se odborných zájezdů na regenerativní farmy po Evropě, ale v neposlední řadě i obohatit komunitu o své zkušenosti prostřednictvím Platformy pro regenerativní zemědělství .

Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí a nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě. Test stability půdní struktury, foto: WeAreProductions Jedním z důležitých témat konference byla ochrana půdy. Monika Hradilová, konzultantka projektu Živá půda, která se touto problematikou zabývá, vzala přítomné do vinice, aby jim ukázala, v jaké je půda kolem nich kondici. „Zájem o to, důkladněji pochopit fascinující svět půdního života ve vinicích, projevuje stále více vinařů. Tento rostoucí zájem směřuje k tomu, aby lépe porozuměli půdnímu ekosystému a díky tomu dokázali nejen efektivněji, ale i udržitelněji hospodařit ve vinicích,“ řekla Monika Hradilová. Neviditelní půdní hrdinové Tým, v němž každý zastává klíčovou roli a poskytuje neocenitelný přínos. To jsou neviditelní půdní hrdinové. Bakterie a houby „jedí“ mrtvé organické látky a přeměňují je na minerální formy, jako je dusík, fosfor nebo síra. „Tímto způsobem se živiny uvolňují do půdy a stávají se dostupnými pro rostliny, které je mohou kořeny přijímat a využívat pro svůj růst,“ vysvětlovala Monika Hradilová neviditelný proces. „Na oplátku zase rostliny krmí bakterie a houby kořenovými výměšky v podobě jednoduchých cukrů. Bakterie se pak zdržují a rozmnožují v bezprostřední blízkosti kořenů a výměnný obchod skvěle funguje.“ Symbiotické vztahy s kořeny rostlin zvyšují také odolnost révy vůči chorobám a nemocem. Houby disponují dlouhými vlákny, které často převyšují délku kořenů rostlin, což jim umožňuje efektivně čerpat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. „Z tohoto důvodu je klíčové zajistit dostatečnou přítomnost houbových vláken v půdě, aby mohly účinně zásobovat rostliny živinami,“ uvedla například. O tom, které půdní houby by ve vinici neměly chybět, psal Martin Smetana v článku Jak na pestrou vinici . Monika Hradilová na akci Pestrá vinice, foto: WeAreProductions Půdní živočichové jako architekti půdní struktury Pro optimální zdraví půdy je nezbytný dostatečný přísun primární organické hmoty. Jednak rostlinných složek, jako je listí, odumřelé kořeny a kořenové výměšky, a jednak živočišných složek v podobě výkalů a mrtvých těl. Klíčová je podle Moniky Hradilové také rozmanitost půdních živočichů a mikroorganismů, kteří tyto vstupy aktivně transformují. „Když mají tyto organismy dostatek energie, mohou efektivně rozkládat organickou hmotu, přičemž vytváří humusové látky a další vedlejší produkty, jako jsou například slizy nebo exkrementy. Tyto látky jsou nezbytné pro vytvoření stabilní, nerozpadající se půdní struktury,“ upřesnila Monika Hradilová. Půda je díky této struktuře kyprá, optimálně propustná pro vodu a vzduch, podporuje růst kořenů, postupně zásobuje rostliny živinami a udržuje dostatek vody po delší dobu. Efektivním způsobem, jak zvýšit množství primární organické hmoty v půdě, je vysévání travinobylinných směsí do podrostu révy. „Byliny nejen stabilizují a prokypřují půdu svými živými kořeny, ale také prostřednictvím kořenových výměšků poskytují potravu půdním živočichům. Kořeny pak pro ně po svém uhynutí slouží jako cenný zdroj potravy.“ Přehled nejvhodnějších druhů rostlin pro ozelenění meziřadí najdete v článku Jak na pestrou vinici . Když není zásobování primární organickou hmotou dostatečné, není podporována aktivita půdních živočichů, takže se dost nebuduje ani stabilní půdní struktura. Takovou půdu charakterizuje nízký stupeň oživení, přítomnost nerozložených organických zbytků a nízký obsah dostupných živin. Výsledkem je půda s kompaktní strukturou, zhutnělá, málo propustná pro vodu a vzduch, s nevhodným vzdušným, vodním nebo tepelným režimem. U těchto půd narůstá riziko eroze a ztráta ornice, zejména na svažitých pozemcích, kde chybí celoroční pokryv půdy. Foto: www.marekdvorak.com Otestujte stabilitu půdní struktury jednoduše a rychle Jak jednoduše zjistit, zda máte půdu se stabilní, nebo nestabilní strukturou? Umístěte hrudku půdy o průměru cca 5–10 cm na sítko tak, aby byla celá ponořená ve vodě. „Pokud se hrudka nerozpadá, znamená to, že půdní částice jsou spojeny a struktura je stabilní. Tato půda má výbornou půdní strukturu, která se udržuje díky aktivitě půdních živočichů a dostatku organických a tmelících látek,“ názorně předvedla Monika Hradilová a přítomní z rozpadající se hrudky v nádobě s vodou nespustili oči. Co je důležité: Stabilní půdní struktura dobře zadržuje vodu i během suchých období, protože obsahuje ideální poměr velkých a malých pórů. Tento vyvážený obsah vody a vzduchu vytváří optimální podmínky pro půdní život a růst rostlin. „Když se hrudka začne rychle rozpadat, znamená to nedostatek organické hmoty, humusových a tmelících látek, houbových vláken a kořenů rostlin. Často jsou to půdy utužené, s nefunkčním systémem půdních pórů, špatně zadržující vodu a náchylné k erozi.“ Zaryjte a zjistěte další půdní parametry Rýčová zkouška ve vinici Milana Nestarce, kterou Monika Hradilová provedla, přítomné zaujala. „Není to nic náročného – stačí vzít rýč a vykopat jámu,“ doporučovala Monika Hradilová jednoduchý způsob, jak kvalitu půdy vyzkoušet. Rýčová zkouška ukázala, jak lze snadno a rychle otestovat i další parametry půdy ve vinici. Při pohledu do jámy byla patrná hloubka půdy, která odrážela její genetický vývoj a určovala potenciální prostor pro růst kořenů a zásobu vody. Tento parametr je klíčový pro to, aby pěstitel porozuměl podmínkám pěstování na své vinici, i když ho nemůže ovlivnit. Mělká půda znamená omezený prostor pro růst kořenů a získávání vody a živin z půdy. Už během kopání jámy bylo důležité věnovat pozornost zhutnění půdy. „To, že půda je v určité půdní vrstvě tvrdá, může způsobovat nadměrný obsah jílu, který tvoří těžko propustné vrstvy, nebo přetížení od pojezdů techniky,“ vysvětlovala Monika Hradilová. Utužení půdy lze předejít omezením pojezdů techniky, přidáním primární organické hmoty nebo pěstováním hluboko kořenících rostlin v meziřadí. Důležité je zároveň omezit používání kyselých minerálních hnojiv, která půdní strukturu ničí. „Stopy po půdním životě, rozkládajících se organických zbytcích a samotných živočiších jsou klíčovými indikátory živé půdy, která má dobrý produkční potenciál. Pokud žádné stopy po životě nenajdete, je třeba zabezpečit přísun primární organické hmoty a kolonizovat vaše půdy organismy z okolí.“ Monika Hradilová také zhodnotila vlhkost půdy. Půda podle ní disponovala dostatečně velkými (gravitačními) póry pro rychlý odtok vody, ale také malými (kapilárními) póry, které udržely vodu v půdě delší dobu po dešti. Tyto kapiláry byly dobře propojené, což znamená dobře strukturovanou a nezhutnělou půdu. Foto: www.marekdvorak.com   Spodní prádlo odhaluje práci mikroorganismů „Nejmenší mikroorganismy nejsou viditelné pouhým okem, a přesto pro nás pracují,“ uvedla vědkyně. Je to neuvěřitelné, ale jich přítomnost si můžete ověřit zakopáním bavlněného spodního prádla. „Vyberete si místo, kde chcete svou půdu otestovat, a vykopejte jámu takové velikosti, aby se tam spodní prádlo vertikálně vešlo. Vložte ho do jámy a horní šev nechte vyčnívat z půdy. Svůj vzorek tak jednoduše najdete,“ vysvětlovala. „Po dvou měsících vzorek vykopejte a už na první pohled vám exhumované spodky napovědí, jak aktivní živočichové ve vaší vinici jsou.“ Obnova půdního života ve vinici Půdní živočichové jsou schopni pohybu, ale omezeného. Nejmenší z nich se mohou přesouvat půdní vodou, zatímco jiní k přepravě využívají těla hlodavců nebo ptáků. Některé druhy se zase nechají pasivně unášet větrem. „Aby se vrátili a kolonizovali vaši vinici, je nutné jim co nejvíce zkrátit cestu. Toho lze dosáhnout změnou struktury krajiny, konkrétně rozdělením velkých půdních bloků vinohradů na menší části a doplněním remízků a stromů,“ doporučuje Monika Hradilová. Ochrana půdního života před klimatickým stresem: Účinné strategie a přístupy Každý půdní živočich, bez ohledu na svou velikost, vyžaduje optimální teplotní, světelné a vlhkostní podmínky pro aktivní život. „Proto se snažíme vytvořit v půdě ve vinici ideální prostředí. Oživení vinic prostřednictvím ozelenění (druhově pestré meziřadí, stromy, remízky) a podpory nadzemní biodiverzity se ukazuje jako účinná cesta k dosažení tohoto cíle,“ zdůrazňovala Monika Hradilová. Nejen ozelenění meziřadí, ale také výsadba vzrostlých stromů do vinic mají pozitivní vliv na mikroklima vinic, protože teplota vzduchu i půdy je nižší a stabilnější během dne. „Tato stabilizace teploty je významná, protože kolísání teplot během dne může negativně ovlivnit půdní aktivitu, čemuž se chceme vyhnout.“ Půda pod stromy také zůstává vlhčí ve srovnání s nezastíněnými částmi vinice. Vlhká půda zvyšuje výpar z půdy a povrchu rostlin a tím dál snižuje pocitové teplo na vinici. Naopak půda bez porostu je suchá, omezuje výpar a přispívá tak ke zvýšení pocitového tepla. V regenerativním přístupu k vinohradnictví, který zahrnuje dostatek organických vstupů do půdy, udržování celoročního pokryvu a minimální používání chemických přípravků, je jedním z významných benefitů budování organické hmoty v půdě. Tato organická hmota slouží jako dlouhodobé úložiště uhlíku, který je zachycen z atmosféry ve formě CO2. „Vinaři tak mohou prostřednictvím regenerativních postupů na vinicích aktivně přispívat k boji s klimatickou změnou, neboť tímto způsobem pomáhají regulovat množství skleníkových plynů v atmosféře a snižují jejich dopad na celosvětové oteplování,“ zdůraznila vědkyně. Článek vyšel ve Vinařském obzoru 1/2024.

Více než sedmdesát vinařů z Moravy a Čech se setkalo v polovině srpna v areálu Vinařství Milana Nestarce ve Velkých Bílovicích, aby si povídali o PESTRÉ VINICI. Právě tak nazvali pořadatelé Dominika Černohorská a Jan Čulík akci, jejímž cílem byla osvěta ve zvyšování diverzity krajiny ve vinohradu a kolem něj. Během sympozia se vinaři věnovali vzdělávání v oblasti výsadby stromů a jiných dřevin do vinic a kolem nich, použití bylin v rámci ozelenění meziřadí, nahlížení na plevel a práci s ním a také v oblasti půdní struktury a života v půdě. V přírodě monokultura neexistuje. A pokud na chvilku monokultura vznikne, není stabilní a na místě se brzy objeví znovu polykultura. Také réva roste v polykultuře se stromy. Monokulturně se začala pěstovat až v posledních zhruba 150 letech, a to v souvislosti s rozvojem techniky, průmyslových hnojiv a pesticidů. Již za tak krátkou dobu se ale ukázalo, že intenzivní zemědělství, včetně vinařství, není trvale udržitelné. Vinaři proto hledají cesty, jak do svých vinic vrátit pestrost a ekologickou i výnosovou stabilitu a zároveň tím snížit náklady na hnojiva, postřiky i péči o meziřadí. Inspiraci našli právě na letním setkání ve Velkých Bílovicích. Když Martin Smetana, další z přednášejících srpnové akce, chystal obsah své přednášky, vydal se do jednoho moravského vinohradu nafotit ilustrační snímky. Jeho pozornosti nemohla uniknout skutečnost, že na přístupové polní cestě rostlo více druhů bylin než ve vinici. Začal proto počítat. Na travnaté polňačce našel víc než 40 druhů bylin, zatímco ve vinohradě jen „agrární poušť“.  Přestože vinice byla kompletně zatravněná, rostlo v ní mnohonásobně méně druhů než na přístupové cestě.  Proč je takové zjištění důležité? Druhově chudé rostlinné společenstvo není schopno nabídnout dostatek potravy pro nadzemní, ale ani podzemní život. Vinice je pak stejně nestabilní monokulturou, jakou jsou velké lány orné půdy. Přitom právě správně udržované vinice by mohly být centrem biologické rozmanitosti, útočištěm pro živé organismy, které v intenzivně využívané krajině nemají prostor pro život. A užitek by z toho měli také vinaři.  Každá pestrá vinice by měla obsahovat tři složky – byliny, keře a stromy.  Na jaře 2023 prošlo novelizací Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., kde do definice orné půdy, travního porostu, trvalého travního porostu a úhoru bylo doplněno, že jejich součástí jsou i stromy, a to až 100 stromů na hektar. V § 3e u definice vinice zmínka o stromech chybí. Přitom o stromech ve vinicích píše už Jan Amos Komenský v Orbis sensualium pictus  (Svět v obrazech) z roku 1658. Martin Smetana je přitom přesvědčený o tom, že by vinaři jako vitilesníci měli lobbovat za aktualizaci definice vinice, jako se to podařilo agrolesníkům u výše uvedených druhů zemědělských kultur. O stromech a keřích ve vinicích vyšel článek ve Vinařském obzoru 4/2023  a 5/2023 . V dnešním článku se proto budeme věnovat zejména třetí složce – bylinám.  Martin Smetana na akci Pestrá vinice, foto: WeAreProductions Živou půdou proti houbovým chorobám ve vinici  Živá půda je opravdu základ. Celoročně krytá půda je biologicky velmi aktivní. Půdní mikro- i makroorganismy se podílejí na rychlém rozkladu listů révy a přezimujících spor patogenních hub, čímž brání reinfekci v příštím roce.  Proč mít druhově pestré meziřadí?  Platí jednoduché pravidlo: Čím více různých druhů rostlin a pestřejší prostředí (kamenné zídky, staré stromy) ve vinici vytvoříme, tím pestřejší společenství živočichů ve vinici bude žít, a to včetně těch, které kvůli velikosti snadno přehlédneme. V biologii se tomu říká „deštníkový druh“. „Je to nápadný a dobře zjistitelný druh, například motýli vizuálně, koroptve hlasem, o kterém víme, že je náročný na podmínky prostředí. Motýli potřebují nektar z květů, koroptve pestré prostředí s dostatkem hmyzu pro odchov mláďat. Pokud prosperuje ve vinici deštníkový druh, daří se i dalším druhům, třeba plošticím, pavoukům, houbám a bakteriím. A toto všechno se podílí na biologické ochraně vinice před chorobami a škůdci,“ upozorňuje Martin Smetana.  V mnoha vinicích bylo vyseto travní osivo, které bylo zrovna po ruce. Často jsou to intenzivně rostoucí, velice produkční pícninářské odrůdy trav, které je potřeba sekat nebo mulčovat i několikrát ročně, což zbytečně zvyšuje náklady. Ve vinicích, ve kterých se pod hlavami herbiciduje nebo okopává, pak převažují jednoleté plevele (laskavce, locika kompasová a nepůvodní turanka kanadská) nebo vegetativně množené vytrvalé plevele (kopřiva, svlačec rolní, pýr), které révě neposkytují žádný užitek.  „Speciálně do vinic přitom existují různé travinobylinné směsky. Důležité je číst jejich složení. Některé mají vysoký podíl jednoletých druhů, které v porostu vydrží pouze jednu sezonu. Z hlediska nákladů na osivo, naftu i čas je vhodnější vysévat vytrvalé směsky, které vydrží řadu let,“ uvedl Martin Smetana. Pomocí dosevu lze změnit existující ozelenění na lepší druhové složení – stačí rozrušit drn a vyset osivo chybějících druhů. Martin Smetana dokonce dodal: „Některé druhy dobře klíčí, i když není osivo zapraveno do půdy, ale pouze se rozhodí na povrch půdy.“  Správně zvolené byliny v podrostu umí nejen vrátit život do vinice, ale také uspořit náklady na hnojiva. Bobovité rostliny (jetel plazivý, úročník bolhoj, štírovník růžkatý) umí kromě toho, že fixují dusík ze vzduchu a zpřístupňují ho révě, také „předžvýkat“ pomocí svých kořenových výměšků fosfor (důležitý pro tvorbu květů a bobulí). Další výhoda těchto druhů je, že dosahují jen nízkého vzrůstu, takže lze mít prakticky bezúdržbový porost ve vinici, který stačí posekat maximálně jednou ročně. Dobré je znát nároky jednotlivých druhů. Oblíbeným druhem pro ozeleňování vinohradů je vičenec ligrus. Jeho předností je odolnost vůči suchu, hluboké prokořenění a velká atraktivita pro hmyz. Nesnáší však sešlap a příliš ranou a častou seč, z porostu pak rychle mizí. Nevýhodou je také jeho vyšší vzrůst.  Vhodnější alternativou je proto štírovník růžkatý, který dobře snáší sešlap a je velmi vytrvalý (i přes 10 let). Dobře se šíří samovýsevem, pokud se nechají dozrát semena. Díky svému poléhavému vzrůstu ho není potřeba ani často sekat.  Jetel plazivý má nízký, poléhavý vzrůst, čímž v meziřadí výborně plní protierozní funkci. Koření mělce (do 20 cm), takže nekonkuruje révě. Dobře snáší sešlap.  Dobrou protierozní funkci nabízí také čičorka pestrá, která je spolu s úročníkem bolhojem velice atraktivní pro hmyz.  Kromě bobovitých rostlin pro podporu biodiverzity jsou důležité i jiné rostliny. „Třeba pyl kopretin láká dospělce much rodů pestřenka a kuklice, jejichž larvy se živí mšicemi, respektive housenkami motýlů. Kuklice jsou tak dobrou formou biologického boje proti obaleči révovému. Miříkovité (mrkvovité), jako je například planá mrkev nebo srpek obecný, lákají kromě pestřenek také brouky nebo dravé ploštice, kteří dokážou efektivně likvidovat škodlivý hmyz,“ uvedl Martin Smetana. Z trav jsou podle něj vhodné nízké druhy kostřav, například kostřava ovčí odrůdy Dorotka nebo Štěpánka.  Foto: www.marekdvorak.com Houboví pomocníci  Důležité jsou i půdní houby ( Clonostachys, Trichoderma, Botryotrichum, Isaria …), které žijí volně v půdě, jsou mykoparazitické (žerou jiné houby, včetně patogenních), rozkládají i obtížně rozložitelné organické zbytky a uvolňují živiny pro révu, podporují rychlejší kolonizaci kořenů mykorhizními houbami a také podporují tvorbu hlízek na kořenech bobovitých rostlin, čímž zefektivňují fixaci dusíku.  Další důležitou skupinou jsou mykorhizní houby, které žijí v partnerství s živými kořeny rostlin. Kořeny révy, trav a bylin vytváří mykorhizu s houbami rodu Glomus .  Všechny tyto houby se dají koupit také pro komerční použití. Na rozdíl od hnojiv, která rostliny časem spotřebují, a proto je nutné je dodat znovu, houby stačí přidat pouze jednou. Kolem kořenů rostlin vytvoří hustou síť, přes kterou dodávají rostlinám z půdy nejen živiny (až 50 % přijatého fosforu ročně), ale také vodu (až 20 % vody v suchých obdobích), vitamíny a další látky. „Houby zvyšují objem půdy, ze kterého rostliny mohou čerpat vodu a živiny a zlepšují a stabilizují půdní strukturu. Přívalové srážky se lépe vsakují, voda neodtéká pryč bez užitku a nevzniká půdní eroze. Houbová vlákna propojují různé jedince i různé druhy rostlin, které pak mohou mezi sebou sdílet vodu a živiny, rostliny lépe rostou a jsou odolnější vůči stresu,“ doplňuje Smetana. Houby tak zlepšují zdravotní stav révy a její výnosy. A cena? Směšně nízká. „Jednorázové naočkování sazenic révy nebo osiva do meziřadí stojí pár set korun. A vystačí to po celou dobu životnosti vinice,“ říká Smetana a upozorňuje: „Má to ale jeden háček. Nesmíte houby ‚vymlátit‘ fungicidy, které ničí nejen patogenní houby na listech a plodech révy, ale i tyto užitečné podzemní houby.“  Foto: Moucha kuklice červenonohá Zakládáme pestrou vinici  Při zakládání nové vinice se často půda rigoluje nebo se vysazuje vojtěška, která se pak špatně likviduje a je nutné pozemek i opakovaně zorat. Vhodnou alternativou může být vysetí komonice bílé. Tato bobovitá rostlina je příbuzná s vojtěškou, ale není vytrvalá. Má jednoletou formu (zhruba metr vysoká, kvete v roce výsevu) a dvouletou formu (1–2 metry vysoká, v prvním roce vyroste pouze zelená hmota, kvete až ve druhém roce). Po odkvětu odumírá celá rostlina. Pokud se poseče nebo zmulčuje před vysemeněním, na pozemku dál neroste. Díky tomu ji lze z pozemku snadno odstranit pouze sečí před květem (bez nutnosti orby), což je šetrnější k půdě. Její výhodou je hluboké prokořenění půdy do hloubky jednoho metru, obohacení půdy o dusík a uvolnění fosforu z nepřístupných forem.  Pro mobilizaci fosforu a zinku v půdě by směska měla obsahovat pohanku. Na rozrušení utuženého podorničí je vhodné vysít ředkev olejnou, která má hluboký a široký kořen. Po vymrznutí se pomocí díry po kořenu dostane voda a vzduch hluboko do půdy, a působením zimních mrazů se efekt nakypření půdy ještě zvýší.  Kdy ozeleňovat meziřadí nově vysázené vinice?  „Nejlépe ihned, zvláště pak na svahu,“ radí Martin Smetana. Podle něj navíc není nutné se bát, že by doprovodná, výše uvedená vegetace nadmíru obtěžovala mladé sazenice révy a konkurovala jim v získávání živin. „Rozvoj semenáčků je pozvolný, ale už v prvním roce pozitivně přispívají ke snížení výparu a omezení eroze.“ Naplno se rozrostou až v dalších letech, kdy už sazenice révy budou dobře ujaté.  Jak správně pečovat o bylinný porost ve vinici?  „Ideálně nemulčovat, protože tím rozsekáte a zabijete všechno živé, udusíte byliny, podpoříte agresivní trávy,“ doporučuje Martin Smetana. Šetrnější je podle něj kosení nebo válení. „Pokud využíváte druhy nižšího vzrůstu, vystačíte si s jednou sečí ročně, na sušších místech možná nebudete muset sekat vůbec. A pokud chcete být opravdu „eko“, můžete zkusit místo seče vinici vypásat mini ovečkami, prasátky kunekune nebo husami, jak to dělají progresivní vinaři nejen ve světě, ale už i u sousedů na Slovensku. Pro maximální podporu biodiverzity je důležité nikdy neposekat/nespást celou plochu naráz, ale na etapy, například každé druhé meziřadí a za 2–4 týdny zbytek.“  Zaujalo vás ozelenění meziřadí? Chtěli byste vysadit byliny i do vaší vinice, ale nevíte si rady? Napište na poradna@ziva-puda.cz . Článek vyšel ve Vinařském obzoru 12/2023. Kde získat osiva rostlin, o kterých jsme na workshopu mluvili? Společnost AGROGEN, spol. s r.o. ( www.agrogen.cz , slavice@agrogen.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem těchto odrůd: jetel plazivý 'Luke' úročník bolhoj 'Pamír' vičenec ligrus 'Višňovský' jílek vytrvalý 'Slávek' dvouletá forma komonice bílé Společnost Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. ( www.vupt.cz , vupt@vupt.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem těchto odrůd: jednoletá forma komonice bílé čičorka pestrá ‘Eroza’ Společnost TAGRO Červený Dvůr, s.r.o. ( www.tagro.cz , tagro@volny.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem osiva štírovníku růžkatého odrůdy ‘Táborský’. Společnost OSEVA UNI, a.s. ( www.osevauni.cz , valentova@osevauni.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem osiva kostřavy ovčí odrůdy 'Dorotka'. Společnost PRO SEEDS s.r.o. nabízí osivo ředkve pro utužené půdy. Související články: Jak nastartovat půdní život? Písčité půdy: jak zlepšit jejich stav Ozelenění vinohradu: písčité půdy Ozelenění vinohradu: těžké půdy (připravujeme) Regenerativní vinařství ve Španělsku Regenerativní vinařství v Polsku

„Zjistíte, že máte výrazně méně práce, padne výrazně méně nafty, jedinou honičku jsem měl s žížalama, abych s nimi nastavil smlouvy, aby odtahaly všechnu organiku dolů,“ říká o regenerativním zemědělství na své farmě Vladimír Gut. Podívejte se na skvělé video od Carbonegu .

O Ekofarmě Probio jsme už jednou psali. V čele s Martinem Hutařem, vášnivým ekologem a ornitologem, se soustředí na zvýšení biodiverzity a zlepšení hospodaření na erozně ohrožených půdách. Jejich široký záběr opatření pro život v půdě, na ní i nad ní je inspirací pro mnoho dalších farmářů. Jedním z posledních opatření, které na farmě zavedli, je optimalizace, neboli zmenšení půdních bloků. Pokud vás zajímá, jaké přínosy tyto změny přinášejí, jste na správném místě. Ukázka odtokových poměrů na optimalizované ploše. Zásah do efektivity vs. přínos pro život Pro zmenšování půdních bloků se na Ekofarmě Probio rozhodli kvůli zpřísnění legislativy, která jim nyní nedovoluje překročit výměru 10 hektarů jedné plodiny na silně erozně ohrožených blocích (SEO). Před optimalizací byla průměrná velikost honů přibližně 15 ha. Dobrovolně se však rozhodli zmenšit průměrnou výměru honů na 6 ha, a to také na blocích s nižším stupněm erozního ohrožení. Dalším z důvodů je úspora pohonných hmot, času a omezení přejezdů po poli díky GPS navigaci, která je stěžejní při přechodu na tento systém hospodaření. Výhody optimalizace se však násobí i z hlediska ekologie. Směr obdělávání pole po vrstevnicích zpomaluje odtok vody, díky čemuž má půda víc času na vsáknutí objemu spadlé vody. Užší výrobní plochy zvyšují diverzitu plodin na stejné produkční ploše, což znamená více druhů živočichů na stejném bloku. Od zmenšení plochy se očekává menší pravděpodobnost přemnožení škůdců a vyšší přirozená ochrana plodin před škůdci. Podle vedoucího ekofarmy Michala Vrány je ale ještě brzy hovořit o celkové efektivitě tohoto opatření. Nejvyšší efektivita by byla podle něj kvůli přejezdům dosažena při rozdělení bloku na 5 honů a střídání pouze 2 plodin, což by ale uškodilo biodiverzitě. Proto je dlouhodobý přínos biodiverzity nejen k fungování celého ekosystému důležitější, než maximální efektivita. Michael Vrána, vedoucí ekofarmy PROBIO, foto: www.marekdvorak.com A jak vypadá zmenšování půdních bloků na mapě? Půdní blok na obrázku níže byl v době komunismu obděláván v celku jako nepřerušovaný 60 hektarový lán. Později byl Ekofarmou Probio rozdělen na 5 honů po 12 hektarech. V rámci optimalizace se rozhodli pro rozdělení do 12 honů, z toho 3 jsou zasakovací pásy do 2 ha. Tyhle mimoprodukční plochy jsou znázorněny v obrázku tmavě zelenou barvou. Ze zbylých 9 honů má každý v průměru 6 hektarů. Vlevo aktuální půdní bloky, vpravo zákres půdních bloků po optimalizaci. Rotace plodin na optimalizované ploše Tento systém vyžadoval navržení smysluplného osevního postupu s vysokou diverzitou druhů: 1. rok Oves nahý (s nebo bez podsevu vojtěšky) 2. rok Vojtěška 3. rok Vojtěška 4. rok Ozimá pšenice s podsevem, aplikace hnoje nebo kompostu 5. rok Jarní hrách na osivo 6. rok Pšenice špalda nebo jednozrnka s podsevem, aplikace hnoje nebo kompostu 7. rok Jetel nachový na osivo 8. rok Pohanka nebo pšenice jarní červená nebo čirok Za povšimnutí stojí využití bobovitých rostlin v každém roce. Tímto způsobem se podaří do půdy uložit spoustu dusíku ze vzduchu, čehož mohou využít následující obiloviny. I ty se sejí na SEO plochách s podsevy (jetel nachový, vojtěška setá). Ekofarmě Probio se daří dobře využívat i potenciálu letních meziplodin (bér, čirok, hořčice, kapusta, len, lnička, mastňák habešský, pohanka, ředkev, řepka jarní, sléz, svazenka, světlice, vikev). Kvůli teplejší oblasti a brzké sklizni obilovin se vždy podaří dosáhnout až metrového porostu, což má velmi pozitivní vliv na zadržování vody v půdě, vyživování půdních organismů kořenovými výměšky a výbornou protierozní ochranu. Když to povětrnostní podmínky dovolí, na výsev meziplodin využívají přímé setí . Kromě ušetření na přípravě seťového lůžka tímhle způsobem také zabraňují erozi. Více o osevním postupu se můžete dozvědět ze záznamu prezentace Jana Trávníčka na Konferenci pro vlastníky půdy: Závěrem I když se na první pohled může zdát, že byl tento krok pouhou reakcí na změnu legislativy, důvodů pro něj bylo více. Za obdiv stojí snaha Ekofarmy Probio najít způsob, jak se jednoduše nevzdat a najít řešení problému za pomoci inovativních postupů. Myslet při každém svém rozhodnutí na sílu a potenciál ekosystému se vyplatí čím dál víc, a na Ekofarmě Probio si toho jsou vědomi. Máte zkušenosti s podobnou optimalizací, nebo byste potřebovali s optimalizací pomoct? Budeme rádi když nám dáte vědět na platforma@regezem.cz .

V malebné krajině východního Polska se rozkládají vinice, kde Karol Nizio s rodinou vyrábí naturální bio vína v regenerativním zemědělství na cestě k certifikaci Demeter. Na svazích Roztocze ale neuvidíte jen zatravněná meziřadí, ale taky ovce, kozy, krávy a koně. Karol Nizio, zdroj: Instagram Nizio Naturals Jak jste s regenerativním vinařstvím začali? Vystudoval jsem stavební inženýrství, ale po univerzitě jsem začal pracovat na malé vinici svých rodičů, která měla 0,5 hektaru. Zamiloval jsem si práci v přírodě a biologické procesy, které jsem viděl kolem sebe. V roce 2006 jsme zrekonstruovali bývalé šlechtické sídlo Sanna , které bylo vybudováno v 30. letech 19. století. Zároveň jsme zvětšili výměru vinic na 3 hektary a začali jsme budovat rodinnou farmu. Vinařství funguje od roku 2012, ale opravdu jsme začali až v roce 2016. Ve stejné době jsme se začali zajímat o biodynamické a regenerativní zemědělství a na farmě se objevila první zvířata. Tím začalo úplně nové období. Farma pro nás začala představovat jedinečný a komplexní organismus a ideou bylo vést ji na základě přírodních procesů. Začali jsme u vinic, ale postupně jsme se rozrůstali o gastronomii (dnes máme hotel a restauraci), zvířata, výrobu sýrů, a náš poslední úspěch: krásnou zahradu. Našim cílem je být zcela nezávislým podnikem, prodávat dobré a přírodní produkty a v neposlední řadě vzdělávat lidi o regenerativním zemědělství a zdravých produktech. Celá naše farma má dnes 60 hektarů, z toto 8 hektarů vinic a 2 hektary zahrad a malých sadů. Na pastvinách chováme 300 zvířat. Farma je v režimu bio zemědělství a třetí rok v procesu k získání certifikace Demeter. Výroba vína je v Polsku poměrně nová a nemá zde tradici. Je zde momentálně 500 vinařství a asi 600 hektarů vinic. Nejteplejší polské regiony jsou na západě, ale my jsme na východě, poměrně blízko Baltského moře a jsme rádi, že tu nejteplejší klima nemáme. Naše podnebí je kontinentální, pro které jsou typická teplá léta a studené zimy. Chceme vyrábět čerstvá, kyselá, šumivá a aromatická vína. Oblast Roztocze, kde se naše farma nachází, se specializuje na produkci obilí a malin. Jsme jedni ze sedmi vinařství v regionu. Naše vinařství produkuje malé množství vína, ale poptávka je obrovská. Polská společnost si totiž velmi oblíbila víno a přírodní produkty. Z 8 hektarů vinic máme 3 hektary starých a 5 hektarů nových. V jedné polovině vinic pěstujeme klasické odrůdy révy – Ryzlink, Veltlínské zelené, Chardonnay a Rulandské modré. Ve druhé polovině vinic máme PIWI odrůdy (rezistentní hybridní odrůdy), tedy Johanniter, Cabernet Cortis, Solaris, Muscaris a Regent. Specializujeme se na naturální vína, která jsou produkována podle standardu Demeter. Každý rok vyrobíme 10-12 druhů vín, hlavně bílá a šumivá, pak oranžová a červená. Zdroj: Instagram Nizio Naturals Rozhodli jste se pěstovat naturální bio víno, ale vaše vinice jsou hodně na severu. Není tedy dost náročné bojovat se škůdci a chorobami? Rozhodli jsme se tak kvůli našemu vlastnímu zdraví. Chceme žít zdravě i při práci ve vinohradu a konzumaci našich vín. Máme tu trochu chladnější podnebí, ale škůdci a choroby nejsou velkým problémem, protože víme, jak s nimi pracovat. Zarostlá meziřadí, foto: Nizio Naturals Jak vypadají vaše vinice? Naše vinice jsou na úpatí kopců Roztocze, hlavně na jižní straně. Obklopují je naše pastviny a staré lesy. Vinice jsou kompletně zatravněné a zároveň slouží jako pastviny. Paseme ovce, krávy a koně. Nejlepší jsou ovce, protože dokáží žít s vinicemi v absolutní symbióze. Naše vinohrady jsou už třetí rok bez jakýchkoliv externích hnojiv, a to i přírodních. Hospodařit regenerativně jsme začali v roce 2019. Koupili jsme 6 koz a 6 ovcí, abychom mohli vyrábět sýr, a objevili jsme regenerativní a biodynamické hospodaření. Pak to všechno začalo, protože jsme o naší farmě začali přemýšlet jako o uceleném organismu. Rozšířili jsme stáda - dnes chováme východofríské ovce, jerseyské krávy, alpské kozy a malopolské koně. Celoročně máme ve vinicích koně. Krávy jen na začátku a konci pastevní sezóny. Na jaře ve vinicích paseme ovce. V půlce května ovce přesuneme na pastviny. Od půlky června paseme ve vinicích jehňata, která v půlce srpna přesouváme za ovcemi na pastviny. Ovce ve vinicích znovu paseme až po sklizni hroznů. Zvířata máme ve vinici tehdy, když jsou tam potřeba, jinak jsou na pastvinách. Koně a ovce ve vinicích Nizio, foto: Nizio Naturals Musíte hrozny před zvířaty chránit? Starší zvířata hrozny jedí, ale koně ne. Během růstu hroznů proto dáváme do vinic pouze jehňata, která jsou příliš malá na to, aby na hrozny dosáhla, a tudíž jsou neškodná a hroznům neublíží. Můžete nám přiblížit nápad produkovat ve vinicích současně vína a sýry? Pro nás je to taková super symbióza, kdy můžeme produkovat obě naráz. Oba produkty určitým způsobem fermentují, oba se k sobě hodí v gastronomii. Mohu ale říct, že vinařství je mnohem jednodušší než práce se zvířaty a v sýrárně. Vyrábíme totiž sýr z nepasterizovaného mléka přírodním způsobem (na bází mléčného kefíru), takže musíme pracovat opravdu každý den. Karol Nizio, zdroj: Instagram Nizio Naturals Kultivujete meziřadí ve vinicích? Nebo jej necháváte nedotčené? Pokud ho necháte nedotčené, zaznamenali jste nějaké problémy s rychlostí růstu vinných keřů? Někteří vinaři udržují nově vysazené vinice bez porostu i několik let, aby tráva a byliny neodebírali živiny z půdy na úkor révy. V nejstarších vinicích necháváme podrost úplně bez kultivace. Máme tam skvělou biodiverzitu a dobrou růstovou dynamiku rostlin. Po založení jsme ale dávali dva roky zelené hnojení. Ve třetím roce jsme vyseli pastevní travní směs. Na nových vinicích teď dáváme zelené hnojení do každého druhého meziřadí. Jedná se o směs svazenky, pohanky, vikve, jetele inkarnátu, jetele plazivého, jílku vytrvalého a hořčice. Pak to necháme zvířata spásat. Pokud nestíhají, tak to posečeme. O půdě přemýšlíme jako o obrovském zásobníku živin. Samozřejmě, že rostliny v meziřadí a vinná réva trochu o živiny soutěží, ale pokud se o půdu správně staráme, je jich tam dost pro všechny. Soutěžení je v přírodě naprosto běžné, tak proč bychom to rostlinám odpírali? Nechme je soutěžit. Zarostlá meziřadí, foto: Nizio Naturals Měli jste někdy problém s trávou nebo bylinami v meziřadí? Nemáme žádné problémy v meziřadí nebo pod hlavami révy. Trávu necháváme růst do 80-100 cm a nemáme ani žádné problémy s chorobami. Co byste doporučil vinaři, který chce začít s pastvou ve vinici? Jaký je první krok a největší výzvy? Můžete skutečně snížit náklady na údržbu. Mléčná zvířata jsou náročná na péči, ale pokud zvolíte „odolné“ plemeno, můžete je chovat venku celoročně. Samozřejmě musíte být připraveni, že zvířata potřebují víc péče a bez vás nepřežijí. Potřebují například neustálý přísun vody. Je to těžká práce, ale jakmile vidíte výsledky, cítíte se v naprostém spojení s přírodou. Pokud chcete chovat ovce, musíte si najít plemeno, které si nezvládne stoupnout na zadní nohy a nesežere vám tak listy vinné révy. Začněte s 3-5 ovcemi, pak stádo postupně rozšiřujte, pokud se na to budete cítit. Pokud zvířata v budoucnu plánujete sníst, nedávejte jim jména. :-) Chcete se dozvědět víc o vinařství Nizio a regenerativním vinařství v Polsku? Napište email na karolnizio44@gmail.com .

Certifikace zemědělské produkce dává zemědělcům a subjektům nejen v potravinovém průmyslu příležitost lépe se prosadit na trhu. Značka pomůže odlišit zemědělce s udržitelným přístupem od těch, kteří hospodaří konvenčně. V článku se podíváme na nejrozšířenější systémy certifikace v ekologickém i regenerativním zemědělství. Foto: Made with Local Prvním ze známých certifikátů odlišujících zemědělskou produkci od té konvenční je certifikát Demeter , který pomáhá propagovat biodynamické postupy již od roku 1928. Tento systém certifikace v současnosti vyžaduje certifikaci BIO a další nadstavbové praktiky, jako je využití biodynamických preparátů , uzavřené cykly živin na farmě a soustředění se i na spirituální stránku zemědělství. Hnutí Demeter samo nazývá tento systém jako nejpřísnější. Ve světě se takto obhospodařuje zhruba 210 tisíc hektarů. Později se vyskytly i další značky, nejrozšířenější z nich je značka BIO, která označuje produkty z ekologického zemědělství, v anglicky mluvícím světě také “organic”. Jedním z jejích hlavních účelů je chránit spotřebitele před pesticidy a škodlivými přípravky v potravinách a zabezpečit lepší životní podmínky pro chovaná zvířata (welfare). V tomto systému se celosvětově hospodaří na více než 76,4 milionech hektarů. V regenerativním zemědělství se aktéři soustředí spíše na regeneraci a ochranu půdy s důrazem na půdní život, vodní cyklus a efektivní využití fotosyntézy rostlin i mimo období pěstování hlavní plodiny. Proto se i regenerativní certifikační systémy soustředí spíše na agroekologické dopady než na parametry produktů. A které to jsou? První značkou je Regenerative Organic Alliance, která vznikla díky organizaci Rodale Institute , firmám Patagonia a Dr. Bronner’s . Pracuje se třemi pilíři , na kterých stojí regenerativní zemědělství: zdraví půdy, welfare zvířat a sociální spravedlnost. Jak už napovídá název certifikace, zemědělec musí hospodařit v souladu s certifikací BIO. Dále musí vypracovat plán regenerativního BIO hospodaření, ve kterém je podrobně vysvětlena praxe na půdě, plán zásahů do půdy a výsledky jak z laboratorních analýz půdy, tak z testů zjistitelných na místě . Během každoroční kontroly se mimo jiné sleduje pokryv půdy, počet plodin v osevním postupu nebo úroveň zasahování do půdy*. Kontrolují se také životní podmínky hospodářských zvířat, které jsou podobné BIO certifikaci. Při kontrole sociální spravedlnosti se sleduje například rovnocennost výplat mezi zaměstnanci, diskriminace při náboru, minimální mzda, množství práce nebo také bezpečnost práce. Certifikace může být udělena v závislosti na rozsahu využitých opatření v různých úrovních. Dosažený výsledek určuje barvu loga od bronzové přes stříbrnou až po zlatou. Tato certifikace může být využita na jakýkoliv zemědělský produkt. Značka se za svých 6 let existence rozšířila na všechny kontinenty . * Zásahy do půdy by měly být prováděny pouze v nezbytné míře, např. při zapravení posklizňových zbytků nebo zeleného hnojení do půdy, odplevelení, přípravě seťového lůžka, výsadbě nebo rozrušení utužené půdy. Přednostně by vždy měly být použity techniky pro mělké zpracování půdy. Ve výjimečných případech, pokud není možné využít bezorebný přístup kvůli specifickým klimatickým nebo půdním podmínkám, může zemědělec požádat o výjimku za předpokladu řádného odůvodnění potřeby zpracování půdy (orby). Druhý z certifikačních systémů byl založen jihoafrickým průkopníkem regenerativní pastvy Allanem Savorym. Savory Institute učí pastevce holistický management , pomocí kterého se Savorymu podařilo zregenerovat dezertifikovanou půdu na jeho farmě v Zimbabwe. Systém certifikace je založený na kontrole výsledků přechodu na tento typ organizace pastvy za pomoci nástroje Ecological Outcome Verification - ověření ekologických výsledků. Soustředí se na 5 základních parametrů: vegetační pokryv infiltrace vody biodiverzita primární produkce uhlík v půdě a její zdraví Akreditovaný kontrolor sleduje zejména vývoj pastevního ekosystému, druhové složení rostlin, zdraví půdy, půdní život, erozi a rychlost rozkladu trusu. Nakonec zhodnotí celkové chování ekosystému ve dvou frekvencích kontrol - krátkodobé (jednou ročně) a dlouhodobé (jednou za pět let). Certifikace se uděluje jen na produkty z pastvy, tedy maso, mléčné výrobky, kůži a vlnu zvířat. Iniciativa Land To Market propojuje subjekty kontrolované v tomto systému. Tímto způsobem zaručí zemědělci odbyt výrobků na další zpracování u zpracovatelů zapojených do řetězce. Celkově je v tomto systému spravováno téměř 30 milionů hektarů po celém světě. Na výběr mají zemědělci i z dalších certifikátů, ty však mají často spíše regionální význam. Řada menších producentů se se svými zákazníky zná osobně, proto je nepotřebují přesvědčovat o kvalitě certifikátem. Čeští spotřebitelé navíc bohužel příliš neslyší na reklamu certifikační značky tak, jak tomu je v zahraničí. Zemědělci, kteří prodávají svou produkci do větších řetězců, mají díky certifikátu větší šanci uspět. Na značku slyší spotřebitelé, kteří řeší udržitelnost, nebo ti, kteří chtějí nutričně hodnotnější potraviny. Regenerativní zemědělství se stává zajímavou značkou nejen pro udržitelně smýšlející spotřebitele, ale i pro potravináře. Jeho hodnota spočívá v důrazu na zdraví půdy a zachování její dlouhodobé úrodnosti. Lepší péče o půdu současně neznamená vyšší náklady pro zemědělce. V případě regenerativního zemědělství je možné produkovat kvalitní potraviny i levněji , než je tomu u konvenčního zemědělství. Pokud vás oslovil některý z certifikačních systémů, ale máte obavy z komplikací kvůli jazykové bariéře, ozvěte se nám na platforma@regezem.cz . Rádi vám pomůžeme.

Ozelenění vinic je cesta, jak minimalizovat stres révy způsobený přehříváním půdy, nedostatkem vody, vzduchu a živin v půdě. Zvláště důležité je to na mělkých, písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus a špatně zadržují vodu. Dnes má už většina vinařů své vinice ozeleněné. Pro ozelenění meziřadí ve vinohradu jsou k dispozici i různé komerční směsi. Jak vybrat tu správnou kombinaci rostlin, aby poskytovala výše zmíněné benefity a nekonkurovala révě? Ozelenění vinice v integrované produkci na písčitých půdách na Znojemsku Proč ozeleňovat vinice? S ohledem na nízký obsah organické hmoty a náchylnost k erozi by se do půdy ve vinici na lehkých, písčitých půdách mělo co nejméně mechanicky zasahovat a povrch půdy by neměl být nikdy holý. Vegetační pokryv: chrání půdu před letním přehříváním, což má negativní dopad na půdní život i výnosy (půdní edafon i réva trpí teplotními výkyvy a nedostatkem vody) zúrodňuje půdu a obohacuje ji o humus, a to nejen nadzemní části, ale i kořeny kořeny jetelovin a pohanky pomáhají z půdy uvolnit fosfor, což je zásadní živina pro tvorbu květů a plodů kořenové výměšky pomáhají budovat půdní agregáty, díky čemuž půda zadrží více vody chrání půdu před erozí tím, že zpomalí dopad dešťové kapky, zabrání rozrušení půdního povrchu a odnosu uvolněné půdy s odtékající vodou Není zeleň jako zeleň Někteří vinaři na ozelenění vinohradů využívají to, co jim tam přirozeně roste. To nemusí být vždy nejlepší řešení. Jednoleté plevelné druhy jako například sveřep, rozrazil, ptačinec, violka rolní nebo hluchavka, mají malý kořenový systém a vytváří málo nadzemní biomasy. Jejich přínos pro půdu je proto minimální. Opačným extrémem je pýr plazivý , který vytváří rozsáhlý a hluboký kořenový systém a dorůstá do výšky i přes 1 m. Na poli nebo ve vinohradu je velice nepříjemný. Nejenže pěstovaným plodinám značně konkuruje o vodu a živiny, ale živý i mrtvý vylučuje alelopatické látky, které zpomalují růst pěstovaných rostlin. Vinaři, kteří se pustili do regenerativního vinohradnictví a měli ve vinicích pýr, potvrzují, že réva bez kultivace půdy v meziřadích začala chřadnout. Před přechodem na regenerativní způsob hospodaření je proto důležité vinici nejdříve zbavit pýru. Nejefektivnější způsob je 2-3x opakovaná orba spojená s vyvláčením oddenků pýru, která ale musí být provedena za sucha, protože kořeny pýru vystavené suchu a ještě lépe slunci velice rychle odumírají. Když se provede za vlhka, rozsekané oddenky velmi dobře regenerují, čímž se pýr akorát namnoží a problém s ním se zhorší. Když pýr ustoupí, je potřebné uvolněný prostor co nejrychleji osít rychle rostoucí směsí rostlin, aby se pýru už neposkytl žádný životní prostor. Další možností je pustit do vinohradu prasata, pro která jsou oddenky pýru lahůdka. Pozitivní i negativní dopad má jílek vytrvalý , který ve vinicích často roste. Je to nízká hustě trsnatá tráva. Cenný je pro vysokou odolnost vůči častému sešlapu a pojezdům vinařské techniky, čímž nabízí velice dobrou protierozní ochranu i v intenzivně využívaných vinicích. Když ale vytvoří až příliš hustý souvislý porost, zadrží veškeré dešťové srážky, které spotřebuje pro svůj růst a zabrání tak pronikání vody do hlubších vrstev půdy ke kořenům révy, čímž jí konkuruje o vodu. Proto je vhodné v sušším období roku provést podrytí drnu v hloubce cca 15 cm, čímž dojde k jeho částečné redukci (odumření) a zbyde více vláhy pro révu. Ve vlhčím období roku pak zregeneruje na přijatelnou pokryvnost. Porost jetelu plazivého, foto: www.marekdvorak.com Čím ozeleňovat? Výběr správních druhů rostlin je opravdu zásadní. Vinař si musí předem stanovit, jakou službu od vysetých rostlin očekává. Základem je uvědomit si rozdíl mezi životní strategií jednoletých a vytrvalých druhů. Jednoleté druhy mají většinou rychlý počáteční růst, ještě tentýž rok vytvoří semena a na podzim zahynou. Nejčastěji se pěstuje hořčice bílá, svazenka vratičolistá, lnička setá, pohanka obecná a jetel inkarnát. Jejich výhodou je, že dokáží velice rychle ozelenit např. nově založený vinohrad a předběhnout případné plevele. Vytvoří hodně nadzemní hmoty, což na sušších vinicích nemusí být úplně vhodné, protože budou o vodu konkurovat révě. Pokud je budete pravidelně kosit nebo mulčovat, nevytvoří žádná semena, přes zimu odumřou, takže do dalších let je ve vinici neudržíte. Pokud je budete chtít ve vinicích i další rok, budete muset znovu nakoupit osivo, což zvyšuje náklady. Trvalky jednou vysejete a ve vinici vydrží řadu let. Jejich nevýhodou je pomalejší počáteční růst, proto je mohou předběhnout a vytlačit plevele. Při výsevu do čisté (poorané) půdy, je vhodné zkombinovat jednoletky i trvalky. Způsobem růstu se vzájemně doplňují. Jednoletky zamezí nežádoucímu rozvoji plevelů, které by mohly potlačit cíleně vyseté druhy trvalek. Do dalšího roku z vinice ustoupí, přičemž uvolněný prostor zaberou trvalky. Pokud už je ve vinici nějaký vegetační pokryv, nejčastěji to budou nějaké trávy s příměsí jednoletých plevelů, není potřeba vysévat jednoleté druhy vůbec, případně pouze s minimálním výsevkem. Můžete rovnou vysévat trvalky. Pokud se nejedná o hustě zapojený porost, například proto, že půdu v medziřadích příležitostně kultivujete, pak není vůbec potřeba provést orbu. Semínka trvalek můžete vyset bezorebně přímým setím. Semínka štírovníku růžkatého nebo jetele plazivého dokonce stačí rozhodit na povrch půdy. Pokud je ve vinici hustý travní porost a chcete provést dosev například jetelovin, je vhodné provést částečné narušení povrchu půdy. Velkou pozornost je nutné věnovat také velikosti semen a potřebnému výsevku na hektar . Je rozdíl, jestli potřebujete na hektar 10-20 kg osiva nebo 150-180 kg osiva. Velká semena (hrách, peluška, hrachor setý) nebo druhy, kde je nutný velký výsevek, zbytečně zvyšují celkovou spotřebu osiva, náklady na přepravu osiva i vlastní výsev. Většina vinařů si koupí hotovou směs nebo pouze doseje “jetel”. Jenže není jetel, jako jetel . Existuje asi 300 druhů jetelů, z nichž se v zemědělství využívá několik desítek druhů. Každý má jiné vlastnosti a ne všechny druhy se hodí do vinohradů. Existují vytrvalé i jednoleté druhy jetelů. Výhodou jednoletých druhů, které většinou pochází z okolí Středozemního moře, je rychlý růst, nenáročnost na kvalitu půdy a odolnost proti suchu. Pokud se ozelenění provádí na podzim (srpen-září), je vhodné využít jetel inkarnát, který má ozimý charakter. Na podzim vytvoří listovou růžici a v růstu pokračuje brzy na jaro. Pro jarní výsevy se hodí jetel alexandrijský, případně jetel šípovitý. Jednoleté druhy po vytvoření semen odumírají, ale pokud se jim umožní vysemenění ve vinici, dokáží se zde udržet samovýsevem řadu let. Vytrvalé druhy, jako je například jetel plazivý, jsou výhodné tím, že celoročně chrání povrch půdy před erozí nebo přehřátím. Ozeleněná vinice s čičorkou pestrou, foto: www.marekdvorak.com Tabulka níže ukazuje nejčastěji využívané druhy rostlin v komerčních směsích. Druhově bohatá směs určená k víceletému ozelenění meziřadí vinic Druh rostliny Životní forma ​ Základní varianta jetel inkarnát jednoletka jetelovina jetel plazivý 'Luke' trvalka jetelovina ​ úročník bolhoj trvalka jetelovina ​ vičenec ligrus trvalka jetelovina ​ hořčice bílá ​jednoletka ​ ​ pohanka obecná jednoletka ​ ​ svazenka vratičolistá jednoletka ​ ​ kostřava červená trvalka (tráva) ​ ​ kostřava ovčí 'Dorotka' trvalka (tráva) ​ Nadstavbová varianta čičorka pestrá trvalka jetelovina ​ štírovník růžkatý trvalka jetelovina ​ tolice dětelová trvalka jetelovina ​ lnička setá jednoletka ​ ​ sléz přeslenitý jednoletka ​ ​ mrkev setá dvouletka ​ ​ jitrocel kopinatý trvalka ​ Další možností je namíchat si vlastní směs nebo dosít pouze vybrané druhy, které ve vinicí chybí. Nízkonákladová varianta (namíchej si sám) Druh rostliny Životní forma ​ Úplné minimum jetel plazivý 'Luke' trvalka jetelovina ​ štírovník růžkatý trvalka jetelovina kostřava ovčí 'Dorotka' trvalka (tráva) Nadstavbová varianta = něco pro opylovače úročník bolhoj trvalka jetelovina ​ vičenec ligrus trvalka jetelovina Kde získat osiva vhodných odrůd? Společnost AGROGEN, spol. s r.o. (www.agrogen.cz , slavice@agrogen.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem těchto odrůd: jetel plazivý 'Luke' úročník bolhoj 'Pamír' vičenec ligrus 'Višňovský' jílek vytrvalý 'Slávek' Společnost TAGRO Červený Dvůr, s.r.o. (www.tagro.cz , tagro@volny.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem osiva štírovníku růžkatého odrůdy ‘Táborský’. Společnost OSEVA UNI, a.s. (www.osevauni.cz , valentova@osevauni.cz ) je šlechtitelem a dodavatelem osiva kostřavy ovčí odrůdy 'Dorotka'. Doporučený výsevek Orientační spotřeba osiva na 1 ha vinice (minimalistická varianta vs. varianta s vyšším zastoupením jetelovin): 0,7-1,4 kg jetele plazivého 'Luke' 1-2 kg štírovníku růžkatého 0-3 kg úročníku bolhoje 20 kg kostřavy ovčí 'Dorotka' 2 kg jílku vytrvalého 'Slávek' (lze vynechat, vhodný zejména pro rychlé ozelenění svahů v nové vinici, aby se zamezilo vzniku eroze) Údržba zeleného porostu v meziřadí Kosit, nebo mulčovat? Při mulčování je rostlinná biomasa rozmělněná na malé kousky, což bezezbytku zabije všechna vývojová stadia hmyzu. Při klasické seči hmyz stačí uletět nebo se ukrýt nízko při zemi. Pro podporu biodiverzity je proto lepší porost v meziřadí raději kosit. A úplně nejlepší je nepokosit celou vinici naráz, ale postupně. Například každé druhé meziřadí, a za týden-dva se vrátit dokosit zbytek. Po seči se hmyz může přestěhovat na neposečené plochy , kde najde útočiště, zatímco posečená plocha trochu doroste. V pokračování poradíme s výběrem vhodných druhů rostlin na ozelenění vinohradu na těžkých půdách.

Minulý rok jsme byli na Den půdy 5. prosince u založení Spolku pro regenerativní zemědělství . Spolek sdružuje farmáře a odborníky, kteří se věnují regenerativnímu zemědělství. Podívejte se na dokument České televize, kde vystupuje zakládající člen Spolku Rostislav Mátl z DVP Agro , nebo Karel Kalný z Mitrovský Angus , a dozvíte se, jak probíhají polní dny v DVP Agro, které Spolek pořádá.

Půda v konvenčním zemědělství strádá. Lubomír Marhavý z Biopratexu vám na řepkovém poli v Ostopovicích řekne, co s tím. Dozvíte se, jaké principy regenerativního zemědělství mohou půdě pomoct.