top of page

Kam s uhlíkem? Do půdy

Lámeme si hlavu kam s CO2 a řešení možná máme přímo pod nohama. Půda je po oceánech druhé největší úložiště uhlíku na světě. Jak do ní uhlík ukládat? Zůstane v ní? Je carbon farming zemědělství budoucnosti? A jak s tím vším souvisí regenerativní zemědělství?



Pro většinu z nás je půda obyčejná hlína, v lepším případě zásobárna vody nebo zdroj pro vypěstování téměř veškeré naší potravy. Půda však hraje zásadní roli i při regulaci světového klimatu. Funguje jako obrovské přirozené úložiště uhlíku.

Superúložiště uhlíku v půdě

Půda zadržuje dvakrát tolik uhlíku než rostliny. V Evropě ho obsahuje více než 70 miliard tun. Přes polovinu z toho je uloženo v rašeliništích ve Finsku, Švédsku, Irsku a Británii. Odhaduje se, že 0,1 % uhlíku uloženého v evropské půdě odpovídá ročním emisím až 100 milionů aut.

V posledních desetiletích však schopnost zemědělsky obhospodařovaných půd zadržovat obrovské objemy uloženého uhlíku slábne. Jak je to možné? Může za to způsob hospodaření. Na některých místech ztratily obdělávané půdy až 70 % půdního uhlíku. Zastánci sekvestrace uhlíku v půdě jsou přesvědčeni, že změna způsobu hospodaření může pomoci uhlík v půdě uchovat, nebo dokonce jeho množství zvýšit.



Co je sekvestrace půdního uhlíku a jak probíhá?

Sekvestrace půdního uhlíku nastává, když rostliny zachycují a ukládají (sekvestrují) atmosférický oxid uhličitý (CO2) v půdě a zvyšují množství půdních zásob uhlíku. Rozkládající se rostlinná hmota se spolu s uhlíkem, který obsahuje, stává součástí půdy, než ji mikrobi rozloží a uhlík uvolní zpět do atmosféry.


Všechny rostliny vstřebávají prostřednictvím fotosyntézy z atmosféry CO2, a tvoří tak vlastní biomasu. Neroste jen jejich nadzemní část, ale k podobnému růstu dochází i pod zemí. Kořeny do půdy neustále uvolňují různé organické složky a krmí půdní mikroorganismy. Zvyšuje se tak biologická aktivita v půdě a uvolňují se živiny, které potřebují rostliny k růstu. Určitý podíl uhlíku se přeměňuje ve stabilní organické složky, které uhlík uzavřou a udržují jej mimo atmosféru po stovky let.


Doba, po kterou uhlík zůstává v půdě, než se vrátí do atmosféry, se výrazně liší v závislosti na klimatu, složení půdy a dalších faktorech. Například přeměna pastviny na zemědělskou půdu může tento proces urychlit a uvolnit velkou část sekvestrovaného uhlíku zpět do atmosféry. Na druhou stranu postupy jako bezorebné zemědělství nebo výsadba krycích plodin mohou zpomalit rychlost ztráty uhlíku v půdě a potenciálně dokonce zvýšit jeho množství. Způsob, jak na půdě hospodaříme, má tedy obrovský vliv na to, jak půda zadržuje uhlík.


73 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page